KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
V Linuxu už dlouho chybí moderní filesystem s možnostmi jaké má ZFS (nebo také VxFS). ZFS je však záměrně licenčně nekompatibilní s GPL, a tak se nikdy nemůže dostat do kernelu (pokud by nebyl reimplementován od nuly, což by bylo ovšem nesmírně náročné). Někteří se tento problém snaží vyřešit portem ZFS pod FUSE, avšak to má svá úskalí (především velmi slabý výkon). Tento rok se však objevila alternativa, za kterou stojí samotný Oracle - Btrfs.
Někdo může argumentovat, že Linux nic jako ZFS nepotřebuje - má přeci LVM2 a hromadu jiných filesystémů. Avšak to je dle mého názoru velký omyl. LVM2 je sice hezká věc, ale abstrahuje pouze blokovou strukturu. Filesystem o LVM2 nic neví, stejně tak jako LVM2 nic neví o filesystemu, což přináší mnohá omezení a problémy. LVM2 navíc ani zdaleka neposkytuje všechny možnosti ZFS a většina Linuxových filesystemů nedosahuje ani zdaleka kvalit ZFS (uvažovat se dá prakticky jen o JFS nebo XFS, ext3 je zastaralý filesystem, který nevyužívá extents a nemá dynamicky alokované inody).
Co tedy Btrfs všechno umí? Dočíst jste se o něm trošku podrobněji mohli již v Jaderných novinách. Pokud to shrnu, tak vlastnosti jsou následovné:
Kromě toho je také velmi rychlý - viz benchmark (což může být velkou výhodou oproti ZFS, který se v benchmarcích ukazuje jako nepříjemně pomalý). Zatím je sice stále ve vývojovém stádiu (takže se nedá nasadit do praxe), ale stabilizován by měl být již v prvním čtvrtletí 2008. Mělo by se jednat o filesystem pro vskutku široké použití (od pracovních stanic až po clustery).
Jak se zdá, Linux má do budoucnosti jasného favorita mezi filesystemy. Kdo by měl okolo Btrfs ještě nějaké další otázky, může na některé najít odpověď v rozhovoru s Chrisem Masonem (hlavním vývojářem).
Tiskni
Sdílej:
)... takze ...
Jinak co se Oracle týče, tak do Linuxového kernelu přispívá velmi aktivně, to je prostě fakt (je jedním z největších přispěvatelů). Jejich databáze mě absolutně nezajímají. A jejich Unbreakable Linux je sice tak trochu podraz na Red Hat, ale to s tímhle taktéž nemá nic společného. To že ceny za licence Veritas VxVM & VxFS dosahují horentních částek je mi upřímně jedno, akorát se budu smát když je předežene svobodné řešení, které bude v Linuxu zcela zdarma