Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
V Linuxu už dlouho chybí moderní filesystem s možnostmi jaké má ZFS (nebo také VxFS). ZFS je však záměrně licenčně nekompatibilní s GPL, a tak se nikdy nemůže dostat do kernelu (pokud by nebyl reimplementován od nuly, což by bylo ovšem nesmírně náročné). Někteří se tento problém snaží vyřešit portem ZFS pod FUSE, avšak to má svá úskalí (především velmi slabý výkon). Tento rok se však objevila alternativa, za kterou stojí samotný Oracle - Btrfs.
Někdo může argumentovat, že Linux nic jako ZFS nepotřebuje - má přeci LVM2 a hromadu jiných filesystémů. Avšak to je dle mého názoru velký omyl. LVM2 je sice hezká věc, ale abstrahuje pouze blokovou strukturu. Filesystem o LVM2 nic neví, stejně tak jako LVM2 nic neví o filesystemu, což přináší mnohá omezení a problémy. LVM2 navíc ani zdaleka neposkytuje všechny možnosti ZFS a většina Linuxových filesystemů nedosahuje ani zdaleka kvalit ZFS (uvažovat se dá prakticky jen o JFS nebo XFS, ext3 je zastaralý filesystem, který nevyužívá extents a nemá dynamicky alokované inody).
Co tedy Btrfs všechno umí? Dočíst jste se o něm trošku podrobněji mohli již v Jaderných novinách. Pokud to shrnu, tak vlastnosti jsou následovné:
Kromě toho je také velmi rychlý - viz benchmark (což může být velkou výhodou oproti ZFS, který se v benchmarcích ukazuje jako nepříjemně pomalý). Zatím je sice stále ve vývojovém stádiu (takže se nedá nasadit do praxe), ale stabilizován by měl být již v prvním čtvrtletí 2008. Mělo by se jednat o filesystem pro vskutku široké použití (od pracovních stanic až po clustery).
Jak se zdá, Linux má do budoucnosti jasného favorita mezi filesystemy. Kdo by měl okolo Btrfs ještě nějaké další otázky, může na některé najít odpověď v rozhovoru s Chrisem Masonem (hlavním vývojářem).
Tiskni
Sdílej:
)... takze ...
Jinak co se Oracle týče, tak do Linuxového kernelu přispívá velmi aktivně, to je prostě fakt (je jedním z největších přispěvatelů). Jejich databáze mě absolutně nezajímají. A jejich Unbreakable Linux je sice tak trochu podraz na Red Hat, ale to s tímhle taktéž nemá nic společného. To že ceny za licence Veritas VxVM & VxFS dosahují horentních částek je mi upřímně jedno, akorát se budu smát když je předežene svobodné řešení, které bude v Linuxu zcela zdarma