Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
V Linuxu už dlouho chybí moderní filesystem s možnostmi jaké má ZFS (nebo také VxFS). ZFS je však záměrně licenčně nekompatibilní s GPL, a tak se nikdy nemůže dostat do kernelu (pokud by nebyl reimplementován od nuly, což by bylo ovšem nesmírně náročné). Někteří se tento problém snaží vyřešit portem ZFS pod FUSE, avšak to má svá úskalí (především velmi slabý výkon). Tento rok se však objevila alternativa, za kterou stojí samotný Oracle - Btrfs.
Někdo může argumentovat, že Linux nic jako ZFS nepotřebuje - má přeci LVM2 a hromadu jiných filesystémů. Avšak to je dle mého názoru velký omyl. LVM2 je sice hezká věc, ale abstrahuje pouze blokovou strukturu. Filesystem o LVM2 nic neví, stejně tak jako LVM2 nic neví o filesystemu, což přináší mnohá omezení a problémy. LVM2 navíc ani zdaleka neposkytuje všechny možnosti ZFS a většina Linuxových filesystemů nedosahuje ani zdaleka kvalit ZFS (uvažovat se dá prakticky jen o JFS nebo XFS, ext3 je zastaralý filesystem, který nevyužívá extents a nemá dynamicky alokované inody).
Co tedy Btrfs všechno umí? Dočíst jste se o něm trošku podrobněji mohli již v Jaderných novinách. Pokud to shrnu, tak vlastnosti jsou následovné:
Kromě toho je také velmi rychlý - viz benchmark (což může být velkou výhodou oproti ZFS, který se v benchmarcích ukazuje jako nepříjemně pomalý). Zatím je sice stále ve vývojovém stádiu (takže se nedá nasadit do praxe), ale stabilizován by měl být již v prvním čtvrtletí 2008. Mělo by se jednat o filesystem pro vskutku široké použití (od pracovních stanic až po clustery).
Jak se zdá, Linux má do budoucnosti jasného favorita mezi filesystemy. Kdo by měl okolo Btrfs ještě nějaké další otázky, může na některé najít odpověď v rozhovoru s Chrisem Masonem (hlavním vývojářem).
Tiskni
Sdílej:
)... takze ...
Jinak co se Oracle týče, tak do Linuxového kernelu přispívá velmi aktivně, to je prostě fakt (je jedním z největších přispěvatelů). Jejich databáze mě absolutně nezajímají. A jejich Unbreakable Linux je sice tak trochu podraz na Red Hat, ale to s tímhle taktéž nemá nic společného. To že ceny za licence Veritas VxVM & VxFS dosahují horentních částek je mi upřímně jedno, akorát se budu smát když je předežene svobodné řešení, které bude v Linuxu zcela zdarma