Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
V Linuxu už dlouho chybí moderní filesystem s možnostmi jaké má ZFS (nebo také VxFS). ZFS je však záměrně licenčně nekompatibilní s GPL, a tak se nikdy nemůže dostat do kernelu (pokud by nebyl reimplementován od nuly, což by bylo ovšem nesmírně náročné). Někteří se tento problém snaží vyřešit portem ZFS pod FUSE, avšak to má svá úskalí (především velmi slabý výkon). Tento rok se však objevila alternativa, za kterou stojí samotný Oracle - Btrfs.
Někdo může argumentovat, že Linux nic jako ZFS nepotřebuje - má přeci LVM2 a hromadu jiných filesystémů. Avšak to je dle mého názoru velký omyl. LVM2 je sice hezká věc, ale abstrahuje pouze blokovou strukturu. Filesystem o LVM2 nic neví, stejně tak jako LVM2 nic neví o filesystemu, což přináší mnohá omezení a problémy. LVM2 navíc ani zdaleka neposkytuje všechny možnosti ZFS a většina Linuxových filesystemů nedosahuje ani zdaleka kvalit ZFS (uvažovat se dá prakticky jen o JFS nebo XFS, ext3 je zastaralý filesystem, který nevyužívá extents a nemá dynamicky alokované inody).
Co tedy Btrfs všechno umí? Dočíst jste se o něm trošku podrobněji mohli již v Jaderných novinách. Pokud to shrnu, tak vlastnosti jsou následovné:
Kromě toho je také velmi rychlý - viz benchmark (což může být velkou výhodou oproti ZFS, který se v benchmarcích ukazuje jako nepříjemně pomalý). Zatím je sice stále ve vývojovém stádiu (takže se nedá nasadit do praxe), ale stabilizován by měl být již v prvním čtvrtletí 2008. Mělo by se jednat o filesystem pro vskutku široké použití (od pracovních stanic až po clustery).
Jak se zdá, Linux má do budoucnosti jasného favorita mezi filesystemy. Kdo by měl okolo Btrfs ještě nějaké další otázky, může na některé najít odpověď v rozhovoru s Chrisem Masonem (hlavním vývojářem).
Tiskni Sdílej: