Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
17.7.2009 22:09
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Chvili mi trvalo nez mi doslo co se mysli pod "jak kdyby to vypadlo z google translate". Ale std::programatorstina je spravna odpoved, BTW ja tak normalne mluvim a nejsem zdaleka sam 
17.7.2009 22:06
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Zrovna ten syntakticky strom je napsan "po domacku" a i tak se projevovaly problemy s alokatorem. Alokatoru se proste nezbavite Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.
Vsechny zminene performance problemy jsou nejake specialni pripady, "vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.no, nemyslel jsem prepisovat cele STL (dokazi si predstavit hezci knihovnu) ...ale spis jsem myslel naimplementovat jednotlive datove struktury presne na miru problemu... ja treba z duvodu zlobiveho alokatoru mam jednu implementaci RB-stromu, kde kazdy RB strom si na zacatku naalokuje velky kus pameti a postupne si z nej bere uzly... a jelikoz nepotrebuji odebirat uzly ze stromu... staci mi na konci prace udelat jedno velke free().
"vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
18.7.2009 00:20
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.
Pro ruzne kontejnery (at jiz STL nebo kontejnery ruznych jinych jazyku) je dulezita rozumna predikce jak moc se jeste bude vkladat a jaka rezerva se udela, kdyz pri nejakem add() misto dojde. Tady jdou dva pozadavky proti sobe: minimalizovat pocet alokaci a minimalizovat velikost spotrebovane pameti.
Mnoho STL kontejneru ma metodu reserve, a muzete si porucit predalokovani pameti. Jenze to moc nepomuze kdyz je hodne instanci malych struktur.
ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Myslim ze to vyjde uplne nastejno. Aby vlastni specializovane struktury fungovaly lepe, musite mit celkem striktni omezujici podmniky, jinak specialni pripady budou proste jine.
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.to nebyla podstata toho, co jsem chtel rict... jde o to, ze pak budete mit kod pod vetsi kontrolou a nemusite pouzivat ,,general purpose'' reseni, ktera musi delat kompromisy a muzete pouzit ruzne vychytavky...
18.7.2009 00:01
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Prave na tenhle zpusob je navrzen pythoni alokator (proto mel takovy uspech i kdyz byl pouzit jen v nekolika "hotspot" strukturach). Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt. Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delate.
Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt.tak toto je u rady GC vyreseno velice rychle... ;-]
Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delateprave proto jsem zminoval pouziti GC. bezne alokatory maji jeste docela rezii s udrzovani seznamu uvolnenych objektu... navic pri pouziti compacting GC odpada problem s fragmentaci dat...
Compacting GC byla prvni vec, ktera me pri cteni te zoufale historky napadla... Alokace je, ehm, docela rychla a odpadaji problemy s fragmentaci.
Docela by me zajimalo, jak by si vedl.
18.7.2009 16:12
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Nejvetsi problem by byl s tou "compacting" casti. Tabulky referenci by se daly upravit, aby s presunem pocitaly, u AST stromu je to absolutne vylouceno. Na druhe strane je mozne ztratit dost casu updatovanim pointru po presunu a indirekci navic. Jak by to dopadlo v tomhle pripade by me taky zajimalo, ale to se asi nedovim.
Hmm je zvlastni ze si wokna vedly tak spatne. Pokud si dobre pamatuju nejaky prednasku tak NT kernel ma mnohem bohatejsi API. Dokonce si od nej muzete vytorit ruzne alokatory pro ruzne velke objekty a on pak prideluje pamet z ruznych poolu. Cele to ma byt efektivnejsi nez alokace pameti na Unixu. Kdovi jestli se tahle super featura NT kernelu jeste dneska pouziva.
Kdysi jsem řešil podobný problém a v Microsoftu mi poradili řešení pomocí funkce _set_sbh_threshold() a ono to zafungovalo.
22.7.2009 00:06
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Diky za tip, vyzkousime to. Z popisu funkce _set_sbh_threshold zatim nevim, jestli to taky plati na operator new (tipuju ze nejspis jo).
23.7.2009 13:51
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Tak jsem to vyzkousel. Velikosti jsem volil 70, 256, 504, 1016 (posledni byla default do win 2000, pak se to vyplo nastavenim na nulu). Jednou v kombinaci s LFH, pak bez LFH. Vysledkem je, ze v uvadenych pripadech to bylo vzdy o 20-50% horsi nez jenom LFH.
Pokud vim, LFH se chova hodne podobne jak ten pythoni alokator, tj. zdruzuje po blocich podobne velikosti, tady je celkem pekny schema: http://www.i.u-tokyo.ac.jp/edu/training/ss/lecture/new-documents/Lectures/16-UserModeHeap/UserModeHeapManager.ppt
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz