Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Chvili mi trvalo nez mi doslo co se mysli pod "jak kdyby to vypadlo z google translate". Ale std::programatorstina je spravna odpoved, BTW ja tak normalne mluvim a nejsem zdaleka sam 
Zrovna ten syntakticky strom je napsan "po domacku" a i tak se projevovaly problemy s alokatorem. Alokatoru se proste nezbavite
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.
Vsechny zminene performance problemy jsou nejake specialni pripady, "vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.no, nemyslel jsem prepisovat cele STL (dokazi si predstavit hezci knihovnu) ...ale spis jsem myslel naimplementovat jednotlive datove struktury presne na miru problemu... ja treba z duvodu zlobiveho alokatoru mam jednu implementaci RB-stromu, kde kazdy RB strom si na zacatku naalokuje velky kus pameti a postupne si z nej bere uzly... a jelikoz nepotrebuji odebirat uzly ze stromu... staci mi na konci prace udelat jedno velke free().
"vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.
Pro ruzne kontejnery (at jiz STL nebo kontejnery ruznych jinych jazyku) je dulezita rozumna predikce jak moc se jeste bude vkladat a jaka rezerva se udela, kdyz pri nejakem add() misto dojde. Tady jdou dva pozadavky proti sobe: minimalizovat pocet alokaci a minimalizovat velikost spotrebovane pameti.
Mnoho STL kontejneru ma metodu reserve, a muzete si porucit predalokovani pameti. Jenze to moc nepomuze kdyz je hodne instanci malych struktur.
ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Myslim ze to vyjde uplne nastejno. Aby vlastni specializovane struktury fungovaly lepe, musite mit celkem striktni omezujici podmniky, jinak specialni pripady budou proste jine.
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.to nebyla podstata toho, co jsem chtel rict... jde o to, ze pak budete mit kod pod vetsi kontrolou a nemusite pouzivat ,,general purpose'' reseni, ktera musi delat kompromisy a muzete pouzit ruzne vychytavky...
Prave na tenhle zpusob je navrzen pythoni alokator (proto mel takovy uspech i kdyz byl pouzit jen v nekolika "hotspot" strukturach). Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt. Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delate.
Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt.tak toto je u rady GC vyreseno velice rychle... ;-]
Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delateprave proto jsem zminoval pouziti GC. bezne alokatory maji jeste docela rezii s udrzovani seznamu uvolnenych objektu... navic pri pouziti compacting GC odpada problem s fragmentaci dat...
Compacting GC byla prvni vec, ktera me pri cteni te zoufale historky napadla... Alokace je, ehm, docela rychla a odpadaji problemy s fragmentaci.
Docela by me zajimalo, jak by si vedl.
Nejvetsi problem by byl s tou "compacting" casti. Tabulky referenci by se daly upravit, aby s presunem pocitaly, u AST stromu je to absolutne vylouceno. Na druhe strane je mozne ztratit dost casu updatovanim pointru po presunu a indirekci navic. Jak by to dopadlo v tomhle pripade by me taky zajimalo, ale to se asi nedovim.
Hmm je zvlastni ze si wokna vedly tak spatne. Pokud si dobre pamatuju nejaky prednasku tak NT kernel ma mnohem bohatejsi API. Dokonce si od nej muzete vytorit ruzne alokatory pro ruzne velke objekty a on pak prideluje pamet z ruznych poolu. Cele to ma byt efektivnejsi nez alokace pameti na Unixu. Kdovi jestli se tahle super featura NT kernelu jeste dneska pouziva.
Kdysi jsem řešil podobný problém a v Microsoftu mi poradili řešení pomocí funkce _set_sbh_threshold() a ono to zafungovalo.
Diky za tip, vyzkousime to. Z popisu funkce _set_sbh_threshold zatim nevim, jestli to taky plati na operator new (tipuju ze nejspis jo).
Tak jsem to vyzkousel. Velikosti jsem volil 70, 256, 504, 1016 (posledni byla default do win 2000, pak se to vyplo nastavenim na nulu). Jednou v kombinaci s LFH, pak bez LFH. Vysledkem je, ze v uvadenych pripadech to bylo vzdy o 20-50% horsi nez jenom LFH.
Pokud vim, LFH se chova hodne podobne jak ten pythoni alokator, tj. zdruzuje po blocich podobne velikosti, tady je celkem pekny schema: http://www.i.u-tokyo.ac.jp/edu/training/ss/lecture/new-documents/Lectures/16-UserModeHeap/UserModeHeapManager.ppt
Tiskni
Sdílej: