V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Chvili mi trvalo nez mi doslo co se mysli pod "jak kdyby to vypadlo z google translate". Ale std::programatorstina je spravna odpoved, BTW ja tak normalne mluvim a nejsem zdaleka sam 
Zrovna ten syntakticky strom je napsan "po domacku" a i tak se projevovaly problemy s alokatorem. Alokatoru se proste nezbavite
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.
Vsechny zminene performance problemy jsou nejake specialni pripady, "vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.no, nemyslel jsem prepisovat cele STL (dokazi si predstavit hezci knihovnu) ...ale spis jsem myslel naimplementovat jednotlive datove struktury presne na miru problemu... ja treba z duvodu zlobiveho alokatoru mam jednu implementaci RB-stromu, kde kazdy RB strom si na zacatku naalokuje velky kus pameti a postupne si z nej bere uzly... a jelikoz nepotrebuji odebirat uzly ze stromu... staci mi na konci prace udelat jedno velke free().
"vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.
Pro ruzne kontejnery (at jiz STL nebo kontejnery ruznych jinych jazyku) je dulezita rozumna predikce jak moc se jeste bude vkladat a jaka rezerva se udela, kdyz pri nejakem add() misto dojde. Tady jdou dva pozadavky proti sobe: minimalizovat pocet alokaci a minimalizovat velikost spotrebovane pameti.
Mnoho STL kontejneru ma metodu reserve, a muzete si porucit predalokovani pameti. Jenze to moc nepomuze kdyz je hodne instanci malych struktur.
ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Myslim ze to vyjde uplne nastejno. Aby vlastni specializovane struktury fungovaly lepe, musite mit celkem striktni omezujici podmniky, jinak specialni pripady budou proste jine.
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.to nebyla podstata toho, co jsem chtel rict... jde o to, ze pak budete mit kod pod vetsi kontrolou a nemusite pouzivat ,,general purpose'' reseni, ktera musi delat kompromisy a muzete pouzit ruzne vychytavky...
Prave na tenhle zpusob je navrzen pythoni alokator (proto mel takovy uspech i kdyz byl pouzit jen v nekolika "hotspot" strukturach). Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt. Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delate.
Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt.tak toto je u rady GC vyreseno velice rychle... ;-]
Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delateprave proto jsem zminoval pouziti GC. bezne alokatory maji jeste docela rezii s udrzovani seznamu uvolnenych objektu... navic pri pouziti compacting GC odpada problem s fragmentaci dat...
Compacting GC byla prvni vec, ktera me pri cteni te zoufale historky napadla... Alokace je, ehm, docela rychla a odpadaji problemy s fragmentaci.
Docela by me zajimalo, jak by si vedl.
Nejvetsi problem by byl s tou "compacting" casti. Tabulky referenci by se daly upravit, aby s presunem pocitaly, u AST stromu je to absolutne vylouceno. Na druhe strane je mozne ztratit dost casu updatovanim pointru po presunu a indirekci navic. Jak by to dopadlo v tomhle pripade by me taky zajimalo, ale to se asi nedovim.
Hmm je zvlastni ze si wokna vedly tak spatne. Pokud si dobre pamatuju nejaky prednasku tak NT kernel ma mnohem bohatejsi API. Dokonce si od nej muzete vytorit ruzne alokatory pro ruzne velke objekty a on pak prideluje pamet z ruznych poolu. Cele to ma byt efektivnejsi nez alokace pameti na Unixu. Kdovi jestli se tahle super featura NT kernelu jeste dneska pouziva.
Kdysi jsem řešil podobný problém a v Microsoftu mi poradili řešení pomocí funkce _set_sbh_threshold() a ono to zafungovalo.
Diky za tip, vyzkousime to. Z popisu funkce _set_sbh_threshold zatim nevim, jestli to taky plati na operator new (tipuju ze nejspis jo).
Tak jsem to vyzkousel. Velikosti jsem volil 70, 256, 504, 1016 (posledni byla default do win 2000, pak se to vyplo nastavenim na nulu). Jednou v kombinaci s LFH, pak bez LFH. Vysledkem je, ze v uvadenych pripadech to bylo vzdy o 20-50% horsi nez jenom LFH.
Pokud vim, LFH se chova hodne podobne jak ten pythoni alokator, tj. zdruzuje po blocich podobne velikosti, tady je celkem pekny schema: http://www.i.u-tokyo.ac.jp/edu/training/ss/lecture/new-documents/Lectures/16-UserModeHeap/UserModeHeapManager.ppt
Tiskni
Sdílej: