Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
17.7.2009 22:09
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Chvili mi trvalo nez mi doslo co se mysli pod "jak kdyby to vypadlo z google translate". Ale std::programatorstina je spravna odpoved, BTW ja tak normalne mluvim a nejsem zdaleka sam 
17.7.2009 22:06
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Zrovna ten syntakticky strom je napsan "po domacku" a i tak se projevovaly problemy s alokatorem. Alokatoru se proste nezbavite Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.
Vsechny zminene performance problemy jsou nejake specialni pripady, "vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.
Nemyslim ze by "vlastni STL" prineslo nejake zlepseni navic.no, nemyslel jsem prepisovat cele STL (dokazi si predstavit hezci knihovnu) ...ale spis jsem myslel naimplementovat jednotlive datove struktury presne na miru problemu... ja treba z duvodu zlobiveho alokatoru mam jednu implementaci RB-stromu, kde kazdy RB strom si na zacatku naalokuje velky kus pameti a postupne si z nej bere uzly... a jelikoz nepotrebuji odebirat uzly ze stromu... staci mi na konci prace udelat jedno velke free().
"vlastni STL" by mela akorat jine specialni pripady.ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
18.7.2009 00:20
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.
Pro ruzne kontejnery (at jiz STL nebo kontejnery ruznych jinych jazyku) je dulezita rozumna predikce jak moc se jeste bude vkladat a jaka rezerva se udela, kdyz pri nejakem add() misto dojde. Tady jdou dva pozadavky proti sobe: minimalizovat pocet alokaci a minimalizovat velikost spotrebovane pameti.
Mnoho STL kontejneru ma metodu reserve, a muzete si porucit predalokovani pameti. Jenze to moc nepomuze kdyz je hodne instanci malych struktur.
ale zase jsou to specialni pripady, ktere muzete lip podchytit...
Myslim ze to vyjde uplne nastejno. Aby vlastni specializovane struktury fungovaly lepe, musite mit celkem striktni omezujici podmniky, jinak specialni pripady budou proste jine.
Kdyz se jenom pridava, je to o hodne jednodussi nez kdyz se casto strida pridavani/odebirani (muj pripad), protoze pak vznikaji diry v alokovane pameti kam je potreba nacpat nove alokovane veci.to nebyla podstata toho, co jsem chtel rict... jde o to, ze pak budete mit kod pod vetsi kontrolou a nemusite pouzivat ,,general purpose'' reseni, ktera musi delat kompromisy a muzete pouzit ruzne vychytavky...
18.7.2009 00:01
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Prave na tenhle zpusob je navrzen pythoni alokator (proto mel takovy uspech i kdyz byl pouzit jen v nekolika "hotspot" strukturach). Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt. Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delate.
Neni vubec problem uvolnit pamet po objektu, spise efektivne najit misto pro novy objekt.tak toto je u rady GC vyreseno velice rychle... ;-]
Diry v alokovane pameti budou vznikat at delate co delateprave proto jsem zminoval pouziti GC. bezne alokatory maji jeste docela rezii s udrzovani seznamu uvolnenych objektu... navic pri pouziti compacting GC odpada problem s fragmentaci dat...
Compacting GC byla prvni vec, ktera me pri cteni te zoufale historky napadla... Alokace je, ehm, docela rychla a odpadaji problemy s fragmentaci.
Docela by me zajimalo, jak by si vedl.
18.7.2009 16:12
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Nejvetsi problem by byl s tou "compacting" casti. Tabulky referenci by se daly upravit, aby s presunem pocitaly, u AST stromu je to absolutne vylouceno. Na druhe strane je mozne ztratit dost casu updatovanim pointru po presunu a indirekci navic. Jak by to dopadlo v tomhle pripade by me taky zajimalo, ale to se asi nedovim.
Hmm je zvlastni ze si wokna vedly tak spatne. Pokud si dobre pamatuju nejaky prednasku tak NT kernel ma mnohem bohatejsi API. Dokonce si od nej muzete vytorit ruzne alokatory pro ruzne velke objekty a on pak prideluje pamet z ruznych poolu. Cele to ma byt efektivnejsi nez alokace pameti na Unixu. Kdovi jestli se tahle super featura NT kernelu jeste dneska pouziva.
Kdysi jsem řešil podobný problém a v Microsoftu mi poradili řešení pomocí funkce _set_sbh_threshold() a ono to zafungovalo.
22.7.2009 00:06
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Diky za tip, vyzkousime to. Z popisu funkce _set_sbh_threshold zatim nevim, jestli to taky plati na operator new (tipuju ze nejspis jo).
23.7.2009 13:51
limit_false | skóre: 23
| blog: limit_false
Tak jsem to vyzkousel. Velikosti jsem volil 70, 256, 504, 1016 (posledni byla default do win 2000, pak se to vyplo nastavenim na nulu). Jednou v kombinaci s LFH, pak bez LFH. Vysledkem je, ze v uvadenych pripadech to bylo vzdy o 20-50% horsi nez jenom LFH.
Pokud vim, LFH se chova hodne podobne jak ten pythoni alokator, tj. zdruzuje po blocich podobne velikosti, tady je celkem pekny schema: http://www.i.u-tokyo.ac.jp/edu/training/ss/lecture/new-documents/Lectures/16-UserModeHeap/UserModeHeapManager.ppt
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz