Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Po dlhšej dobe som sa opäť nakopol napísať niečo do blogu. Pokúsim sa byť stručný:
.
Čo je to LDT?.
Web:
LDT má nový hosting, vzhľad a adresu: ldt.linuxos.sk. Hosting poskitol linuxos.sk. Osobitne ďakujem Tomášovi Srnkovi.
.
Software:
Pribudlo viacero konzolovích programov (centerIM, bashburn...) a väčšie aplikácie (XaraLX, vedecký sw, Warzone2100 a dalšie hry). V súčasnosti funguje pridávanie nových programov ľahko a rýchlo, takže ak má niekto nejakú požiadavku na program - stačí mi napísať na email alebo IM a ja ho zaradím do repozitára.
.
Opravy:
Opravil som niekolko preklepov a zopár pretuningovaných configurákov som ziednodušil (xorg.conf, smb.conf ...). Tiež som zrušil nastavenia KDM pretože niektorím luďom nevyhovovalo že sa musia prihlasovať - chceli mať rovno KDE....
.
Automatizácia a lzm building:
Konečne mám skoro hotovú sadu skriptov na automatické aktualizácie repozitára, tvorbu lzm modulov a jeho synchronizáciu s web repozitárom. Chýba zopár detailov ktoré pramenia s mojej nevedomosti (najme aplikácia lftp, spracovanie textu pomocou sed a pod). S týmto by som potreboval pomôcť aby sa to urýchlilo ale pomali a postupne na to dojdem aj sám.
.
LDT skripty:
Doplnil som aj zopár skriptou na prácu s balíčkami - napr: srcs2tgzs zostavý z viacero aplikácii so zdrojových kódov do lzm modulov a tak podobne. Upravil a sprehladnil som hlavný detekční a aktivačný skript ldton.sh a časť ktorá detekuje grafiku som presunul do xconfldt.
.
Čo plánujem:
Konečne by som chcel dokončiť a odladiť všetky skripty na autoupdate repozitára - to je priorita.
Ďalej chcem postaviť malý domáci server na ktorom sa to bude buildiť a uploadovať na net.
Plánujem skript na konverziu rpm balíkov do tgz/lzm. Je to hlavne kôli niektorím aplikáciam (napr SK OOO) ktoré niesu v repozitároch.
.
Čo potrebujem:
Potrebujem najme testerov aplikácii - proste si stiahnite nejaké programi a moduli a testujte či funguju (aj v normálnom slaxovi). Jedinou podmienkou je mať moduly "core_zavislosti", "zavislosti", "gnome_deps", "qt" a "xutils". "Core_system" je sada najzákladnejších konzolovích programov, ktoré by nikde nemali chýbať takže ju tiež odporúčam.
.
Spolupráca s autorom Slaxu:
Na LinuxExpo som sa stretol s autorom slaxu a trochu sme dizkutovali okolo modulov pre slax - čo by mali spĺnať a ako sa budú riešiť závislosťi. Naše predstavi ako riešiť závislosťi sú odlišné, preto som navrhol že by som dodával aspoň tie moduly čo nemajú voči oreginál slaxovi žiadne ďalšie závislosti. Žial toto sa mi nepodarilo zatial naplniť z nasledovného dôvodu:
Každý modul pre Slax musí mať vlastný build skript (a ešte zopár drobností) čo je nad moje časové a aj znalostné možnosti (ked beriem do úvahy desiatky modulov). Tiež to považujem za nešťastné riešenie najme z toho pohladu, že skoro všetok SW čerpám z repozitárov a buildím lzm modily automaticky a hromadne. Pri mojej metóde však neosekávam moduly aby som ušetril každý MB priestoru. Avšak niektoré moduly som osekal ručne.... (najme QT4 a jemu podobné balíky som osekal o demo ukážky (rádovo 70MB)... Moja filozofia je: Treba zvážiť či sa oplatí investovať čas na hladanie "nepotrebných" súborov a ich mazanie za cenu toho že pri 10MB mnodule ušetríme 2MB na manuálových stránkych... Raz sa to možno dá a dokonca aj zopár build skriptov som si spravil pre obzvlášť kritické moduly - 100MB QT4 je fakt blbosť (aktuálne 20MB) ale pri vela moduloch a pravidelných aktualizáciach sa to jednoducho nedá udržať. Navyše po prípadnej zmene vnútornej štruktúry adresárov v tgz balíku osekávací buildskript nefunguje...
.
V čom vidím uplatnenie LDT:
LDT má podla mňa uplatnenie najmä ako záchranný, propagačný a testovací systém. Pri PC s viac ako 1GB RAM má zmysel uv ažovať o behu systému z ramky. V situáci keď LDT beží z ramky dramaticky stúpa rýchlosť celého systému, pretože ho nebrzdí hdd (ooo writer za 5s bez quicklanchera). Po aktivovaní ldton.sh (ukladanie užívatelských nastavení a pod) sa da použiť ako plnohodnotný OS s určitími špecifickími vlastnosťami (nerozbytnosť).Velké možnosti ponúkajú USB klúče...
.
tomolc
Tiskni
Sdílej: