Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
#apt-get install sudo
Přehlásíme se jako normální user (u mne loom) a nainstalujeme zbytek potřebných aplikací:
#sudo apt-get install wireless-tools screen smbclient smbfs build-essential linux-headers-`uname -r` mc dpkg-dev mkisofs
Balíky screen, smbclient, smbfs a mc patří k mou vyžadované "základní výbavě" vozidla, totiž stroje, nejsou však vyžadovány.#sudo cp linux-headers-2.6.18-6-486.deb /var/cache/apt/archives/
#su
#cd /var/cache/apt/archives
a provedeme:
#dpkg-scanpackages . /dev/null | gzip -c -9 > Packages.gz
Dále potřebujeme drivery pro WIFI kartu. DWL-G630 v revizi E2 nelze rozchodit pomocí ndiswrapperu, naštěstí lze ale použít driver RT61. Do stejného adresáře stáhneme aktuální verzi.
#wget http://rt2x00.serialmonkey.com/rt61-cvs-daily.tar.gz
Poslední, co nám zbývá na virtuální mašině spáchat, je tvorba ISO obrazu našeho "repozitáře" (a ty uvozovky jsou tam správně).
#mkisofs -r -o deb.iso /var/cache/apt/archives/
Poté ho jakýmkoliv způsobem vypálíme. Postup nechám na vás, já si namountoval adresář z hostitelské mašiny, zkopíroval a vypálil tam. Nyní máme dvě CD - instalační CD Debianu a CD se softwarem. Na cílovém stroji (u mne Armada) nainstalujte systém stejným způsobem jako předtim ve VirtualBoxu. Po restartu se přihlásíme jako root, vložíme CD s aplikacemi a mountneme:
#mount /cdrom
Potom veškerý software nainstalujeme:
#cd /cdrom
#dpkg -i *.deb
To nám pár minut zabere
. Poté se přehlásíme jako normální user a zkopírujeme soubor s driverem někam k sobě (já do /home/loom/wifi/).
#cp /cdrom/rt61* /home/loom/wifi/
#cd /home/loom/wifi/
Dále driver rozbalíme:
#tar xvf rt61*
#cd rt61* && cd Module
Na chvíli ze sebe uděláme roota a zkompilujeme:
#su
#make
#make install
#depmod
#modprobe rt61
pozn.: tento krok poprvé selhal, kvůli paměti - v /etc/inittab jsem si zakomentoval všechny TTY až na 2 a restartoval, pak vše šlo
#echo `rt61` >> /etc/modules
Teď již můžeme přistupovat k síťovce normálně, tzn:
#ifconfig -a
#ifconfig wlan0 up
#iwconfig wlan0 mode managed essid XXX channel YYY
Toto byl jen příklad, pokud nevíte co znamená, čtěte zde -> http://wiki.airdump.cz/Konfigurace_WiFi_karty_Linux .
POZN.: Rozhodně nemám patent na rozum a tenhle článek je "jak to funguje", ne "jak to nejlépe udělat".. Je velmi pravděpodobné, že by bylo lepší použít starší jádro či verzi distribuci, možná že i celé kroky postupu jdou udělat nějakou mnohem hezčí, efektivnější cestou. Já ale potřeboval, aby to fungovalo a takhle to funguje. Howgh!
Tiskni
Sdílej:
), nejnovejsi drivery.. Nadherne funkcni
(pro Jabber/IRC a prohlizeni netu v konzoli
)