KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »#apt-get install sudo
Přehlásíme se jako normální user (u mne loom) a nainstalujeme zbytek potřebných aplikací:
#sudo apt-get install wireless-tools screen smbclient smbfs build-essential linux-headers-`uname -r` mc dpkg-dev mkisofs
Balíky screen, smbclient, smbfs a mc patří k mou vyžadované "základní výbavě" vozidla, totiž stroje, nejsou však vyžadovány.#sudo cp linux-headers-2.6.18-6-486.deb /var/cache/apt/archives/
#su
#cd /var/cache/apt/archives
a provedeme:
#dpkg-scanpackages . /dev/null | gzip -c -9 > Packages.gz
Dále potřebujeme drivery pro WIFI kartu. DWL-G630 v revizi E2 nelze rozchodit pomocí ndiswrapperu, naštěstí lze ale použít driver RT61. Do stejného adresáře stáhneme aktuální verzi.
#wget http://rt2x00.serialmonkey.com/rt61-cvs-daily.tar.gz
Poslední, co nám zbývá na virtuální mašině spáchat, je tvorba ISO obrazu našeho "repozitáře" (a ty uvozovky jsou tam správně).
#mkisofs -r -o deb.iso /var/cache/apt/archives/
Poté ho jakýmkoliv způsobem vypálíme. Postup nechám na vás, já si namountoval adresář z hostitelské mašiny, zkopíroval a vypálil tam. Nyní máme dvě CD - instalační CD Debianu a CD se softwarem. Na cílovém stroji (u mne Armada) nainstalujte systém stejným způsobem jako předtim ve VirtualBoxu. Po restartu se přihlásíme jako root, vložíme CD s aplikacemi a mountneme:
#mount /cdrom
Potom veškerý software nainstalujeme:
#cd /cdrom
#dpkg -i *.deb
To nám pár minut zabere
. Poté se přehlásíme jako normální user a zkopírujeme soubor s driverem někam k sobě (já do /home/loom/wifi/).
#cp /cdrom/rt61* /home/loom/wifi/
#cd /home/loom/wifi/
Dále driver rozbalíme:
#tar xvf rt61*
#cd rt61* && cd Module
Na chvíli ze sebe uděláme roota a zkompilujeme:
#su
#make
#make install
#depmod
#modprobe rt61
pozn.: tento krok poprvé selhal, kvůli paměti - v /etc/inittab jsem si zakomentoval všechny TTY až na 2 a restartoval, pak vše šlo
#echo `rt61` >> /etc/modules
Teď již můžeme přistupovat k síťovce normálně, tzn:
#ifconfig -a
#ifconfig wlan0 up
#iwconfig wlan0 mode managed essid XXX channel YYY
Toto byl jen příklad, pokud nevíte co znamená, čtěte zde -> http://wiki.airdump.cz/Konfigurace_WiFi_karty_Linux .
POZN.: Rozhodně nemám patent na rozum a tenhle článek je "jak to funguje", ne "jak to nejlépe udělat".. Je velmi pravděpodobné, že by bylo lepší použít starší jádro či verzi distribuci, možná že i celé kroky postupu jdou udělat nějakou mnohem hezčí, efektivnější cestou. Já ale potřeboval, aby to fungovalo a takhle to funguje. Howgh!
Tiskni
Sdílej:
), nejnovejsi drivery.. Nadherne funkcni
(pro Jabber/IRC a prohlizeni netu v konzoli
)