Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
) a máme možnost budoucího rozšíření.
Nové prostředí bude pro mailserver (místo současného čístého postfix + dovecot přejdeme na Zimbru), informační systém (win server 2012 + MSSQL DB), úložiště a několik jednoúčelových strojů.
Úložiště samotné potřebuje aktuálně cca 3TB místa, MSSQL zase potřebuje trochu výkonu (dat budou jen jednotky desítek GB), byla proto zvolena kombinace rychlého a velkého úložiště - 2x 600GB SAS 15k otáček v Raid 1 + 4x 4TB SATA v Raid 10. Přemýšlel jsem chvilku nad Raid 6, ale ten se u 4 disků nevyplatí a zajímavý začíná být od 6, což je maximum, na které se můžeme v budoucnu u tohoto serveru dostat.
Jako "baremetal" virtualizačního prostředí poběží KVM s Centos 7 (opět ekonomické důvody). Nad verzí 7 jsem dlouho přemýšlel - nemám ji v produkci zatím úplně ozkoušenou a první nasazení provázely trochu problémy (http://lynt.cz/blog/instalace-centos-7), to ale bylo na ošklivém proliantu... Nakonec jsem si ale řekl, že v systému stejně nepoběží nic jiného než hypervizor a maximálně django aplikace na správu prostředí (https://www.webvirtmgr.net/), pokud by se prostředí rozrostlo, tak bych asi použil dedikovaný oVirt a na serveru poběží ještě méně věcí. Zvažoval jsem starší verzi 6 i z důvodu, že před pár dny vyšla verze 6.6. Řada 7 by ale mohla mít virtualizaci o kousek vyladěnější.
Instaloval jsem minimální Centos 7, PERC H710 byl v pohodě rozpoznán, takže instalace šla téměř bez problémů - pole jsem si předem vytvořil. Opravdu se mi v novém instalátoru nelíbí nástroj na dělení disků - nemám v něj důvěru... Zde jsem se na chvilku zasekl na LVM, kde mi cpal jméno VG jako centos_jméno_stroje - což se mi nelíbilo, ale nebyl jsem si jistý, jestli mé přejmenování udělá opravdu to co chci (hlásil divnou hodnotu volného místa). Řekl jsem si, že ho přejmenuji po instalaci a vytvořím si druhé LVM na pomalých discích. Dále mi instalátor hlásil nic moc neříkající hlášku "you have not created a bootloader stage1 target device", že jsem neudělal /boot/efi (musel jsem pogooglit co mi tím instalátor chce říct).
Po úspěšné instalaci jsem nastavil virtual-host profil pomocí tuned-adm, nastavil si síťový bridge na jednom z interface. Přejmenoval jsem VG z centos_xy na FAST a vytvořil druhý LVM oddíl BIG na pomalých discích. U přejmenování jsem musel tuto změnu promítnout to grubu a fstab a poté jsem se modlil, jestli na to není vázáno ještě něco jiného (u starších verzí mi stačilo upravit jen toto).
U vytváření druhého LVM jsem ještě chvilku přemýšlel, zda mám na disku vytvářet partition, nebo nechat fyzický LVM přes celý disk. Zvolil jsem druhou varianu přestože redhat doporučuje oddíl udělat - odůvodňuje to však jen tím, že lze pak lépe poznat, že na disku jsou nějaká data.
Dále jsem aktualizoval systém a rebootoval. Systém v pohodě nastartoval a v týdnu budu chystat virtuální prostředí a zálohování.
Po minulé zkušenosti s Proliantem mi R520 přijde na server velmi tichá
.
Tiskni
Sdílej:
, většinou bývá tolerován výpadek v řádu minut, maximálně hodin.je schopný provádět i bez podpory informačního prostředí
Což si bude myslet přesně do chvíle, kdy one HW chcípne a IS nebude k disposici.