Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
) a máme možnost budoucího rozšíření.
Nové prostředí bude pro mailserver (místo současného čístého postfix + dovecot přejdeme na Zimbru), informační systém (win server 2012 + MSSQL DB), úložiště a několik jednoúčelových strojů.
Úložiště samotné potřebuje aktuálně cca 3TB místa, MSSQL zase potřebuje trochu výkonu (dat budou jen jednotky desítek GB), byla proto zvolena kombinace rychlého a velkého úložiště - 2x 600GB SAS 15k otáček v Raid 1 + 4x 4TB SATA v Raid 10. Přemýšlel jsem chvilku nad Raid 6, ale ten se u 4 disků nevyplatí a zajímavý začíná být od 6, což je maximum, na které se můžeme v budoucnu u tohoto serveru dostat.
Jako "baremetal" virtualizačního prostředí poběží KVM s Centos 7 (opět ekonomické důvody). Nad verzí 7 jsem dlouho přemýšlel - nemám ji v produkci zatím úplně ozkoušenou a první nasazení provázely trochu problémy (http://lynt.cz/blog/instalace-centos-7), to ale bylo na ošklivém proliantu... Nakonec jsem si ale řekl, že v systému stejně nepoběží nic jiného než hypervizor a maximálně django aplikace na správu prostředí (https://www.webvirtmgr.net/), pokud by se prostředí rozrostlo, tak bych asi použil dedikovaný oVirt a na serveru poběží ještě méně věcí. Zvažoval jsem starší verzi 6 i z důvodu, že před pár dny vyšla verze 6.6. Řada 7 by ale mohla mít virtualizaci o kousek vyladěnější.
Instaloval jsem minimální Centos 7, PERC H710 byl v pohodě rozpoznán, takže instalace šla téměř bez problémů - pole jsem si předem vytvořil. Opravdu se mi v novém instalátoru nelíbí nástroj na dělení disků - nemám v něj důvěru... Zde jsem se na chvilku zasekl na LVM, kde mi cpal jméno VG jako centos_jméno_stroje - což se mi nelíbilo, ale nebyl jsem si jistý, jestli mé přejmenování udělá opravdu to co chci (hlásil divnou hodnotu volného místa). Řekl jsem si, že ho přejmenuji po instalaci a vytvořím si druhé LVM na pomalých discích. Dále mi instalátor hlásil nic moc neříkající hlášku "you have not created a bootloader stage1 target device", že jsem neudělal /boot/efi (musel jsem pogooglit co mi tím instalátor chce říct).
Po úspěšné instalaci jsem nastavil virtual-host profil pomocí tuned-adm, nastavil si síťový bridge na jednom z interface. Přejmenoval jsem VG z centos_xy na FAST a vytvořil druhý LVM oddíl BIG na pomalých discích. U přejmenování jsem musel tuto změnu promítnout to grubu a fstab a poté jsem se modlil, jestli na to není vázáno ještě něco jiného (u starších verzí mi stačilo upravit jen toto).
U vytváření druhého LVM jsem ještě chvilku přemýšlel, zda mám na disku vytvářet partition, nebo nechat fyzický LVM přes celý disk. Zvolil jsem druhou varianu přestože redhat doporučuje oddíl udělat - odůvodňuje to však jen tím, že lze pak lépe poznat, že na disku jsou nějaká data.
Dále jsem aktualizoval systém a rebootoval. Systém v pohodě nastartoval a v týdnu budu chystat virtuální prostředí a zálohování.
Po minulé zkušenosti s Proliantem mi R520 přijde na server velmi tichá
.
Tiskni
Sdílej:
, většinou bývá tolerován výpadek v řádu minut, maximálně hodin.je schopný provádět i bez podpory informačního prostředí
Což si bude myslet přesně do chvíle, kdy one HW chcípne a IS nebude k disposici.