Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
) a máme možnost budoucího rozšíření.
Nové prostředí bude pro mailserver (místo současného čístého postfix + dovecot přejdeme na Zimbru), informační systém (win server 2012 + MSSQL DB), úložiště a několik jednoúčelových strojů.
Úložiště samotné potřebuje aktuálně cca 3TB místa, MSSQL zase potřebuje trochu výkonu (dat budou jen jednotky desítek GB), byla proto zvolena kombinace rychlého a velkého úložiště - 2x 600GB SAS 15k otáček v Raid 1 + 4x 4TB SATA v Raid 10. Přemýšlel jsem chvilku nad Raid 6, ale ten se u 4 disků nevyplatí a zajímavý začíná být od 6, což je maximum, na které se můžeme v budoucnu u tohoto serveru dostat.
Jako "baremetal" virtualizačního prostředí poběží KVM s Centos 7 (opět ekonomické důvody). Nad verzí 7 jsem dlouho přemýšlel - nemám ji v produkci zatím úplně ozkoušenou a první nasazení provázely trochu problémy (http://lynt.cz/blog/instalace-centos-7), to ale bylo na ošklivém proliantu... Nakonec jsem si ale řekl, že v systému stejně nepoběží nic jiného než hypervizor a maximálně django aplikace na správu prostředí (https://www.webvirtmgr.net/), pokud by se prostředí rozrostlo, tak bych asi použil dedikovaný oVirt a na serveru poběží ještě méně věcí. Zvažoval jsem starší verzi 6 i z důvodu, že před pár dny vyšla verze 6.6. Řada 7 by ale mohla mít virtualizaci o kousek vyladěnější.
Instaloval jsem minimální Centos 7, PERC H710 byl v pohodě rozpoznán, takže instalace šla téměř bez problémů - pole jsem si předem vytvořil. Opravdu se mi v novém instalátoru nelíbí nástroj na dělení disků - nemám v něj důvěru... Zde jsem se na chvilku zasekl na LVM, kde mi cpal jméno VG jako centos_jméno_stroje - což se mi nelíbilo, ale nebyl jsem si jistý, jestli mé přejmenování udělá opravdu to co chci (hlásil divnou hodnotu volného místa). Řekl jsem si, že ho přejmenuji po instalaci a vytvořím si druhé LVM na pomalých discích. Dále mi instalátor hlásil nic moc neříkající hlášku "you have not created a bootloader stage1 target device", že jsem neudělal /boot/efi (musel jsem pogooglit co mi tím instalátor chce říct).
Po úspěšné instalaci jsem nastavil virtual-host profil pomocí tuned-adm, nastavil si síťový bridge na jednom z interface. Přejmenoval jsem VG z centos_xy na FAST a vytvořil druhý LVM oddíl BIG na pomalých discích. U přejmenování jsem musel tuto změnu promítnout to grubu a fstab a poté jsem se modlil, jestli na to není vázáno ještě něco jiného (u starších verzí mi stačilo upravit jen toto).
U vytváření druhého LVM jsem ještě chvilku přemýšlel, zda mám na disku vytvářet partition, nebo nechat fyzický LVM přes celý disk. Zvolil jsem druhou varianu přestože redhat doporučuje oddíl udělat - odůvodňuje to však jen tím, že lze pak lépe poznat, že na disku jsou nějaká data.
Dále jsem aktualizoval systém a rebootoval. Systém v pohodě nastartoval a v týdnu budu chystat virtuální prostředí a zálohování.
Po minulé zkušenosti s Proliantem mi R520 přijde na server velmi tichá
.
Tiskni
Sdílej:
, většinou bývá tolerován výpadek v řádu minut, maximálně hodin.je schopný provádět i bez podpory informačního prostředí
Což si bude myslet přesně do chvíle, kdy one HW chcípne a IS nebude k disposici.