abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 13:00 | Humor

    OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 1
    dnes 03:00 | Nová verze

    Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 03:00 | Komunita

    Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 5
    9.1. 19:44 | Zajímavý software

    Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    9.1. 19:11 | IT novinky

    Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 0
    9.1. 14:22 | Zajímavý článek

    Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 6
    9.1. 03:33 | Zajímavý software

    AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    9.1. 00:11 | Nová verze

    Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    8.1. 20:44 | IT novinky

    Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou

    … více »
    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 14
    8.1. 16:33 | Zajímavý projekt

    Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (7%)
     (4%)
     (0%)
     (9%)
     (20%)
     (4%)
     (5%)
     (3%)
     (10%)
     (50%)
    Celkem 357 hlasů
     Komentářů: 8, poslední včera 23:18
    Rozcestník

    Příběh Davida Huffmana

    9.5.2006 10:04 | Přečteno: 1896× | Ostatní

    Byla to výzva, jakých se denně na univerzitách a vysokých školách po celém světě urodí desítky. Profesor umožnil svým studentům vyhnout se zkoušce, když vyřeší složitý problém. Jednalo se o problém dosažitelnosti nejkratšího prefixového kódování (tzv. ideální kódování ve vztahu k informační entropii). Studenti ovšem nevěděli, že se jedná o nevyřešenou úlohu, protože v té době byly známy jen docela neúčinné metody (analýzou shora dolů).

    Davidu Huffmanovi na univerzitě v Ohiu se ke zkoušce nechtělo. Ne snad proto, že by látce nerozuměl. Chtěl se jí prostě vyhnout, jenže úloha se zdála téměř neřešitelná. Když už chtěl nechat bádání a začít se na závěrečnou zkoušku učit, zadíval se na papír s poznámkami, které zlostně vyhodil do koše. V tu chvíli ho to napadlo.

    Magistr Huffman později publikoval svůj nápad v práci nazvanou Metoda pro vytvoření kódu s minimální redundancí (A Method for the Construction of Minimum Redundancy Codes). Jeho řešení pomocí binárního stromu bylo velmi prosté a zároveň elegantní. Ale také velmi účinné v praxi. V tu dobu již působil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde také získal rok nato doktorát.

    Míru informace (přesněji řečeno nejistoty) stanovil poprvé americký vědec C. E. Shannon. Určuje nahodilost v nějakém signálu - například míru informace písmena "a" ve větě (v řetězci písmen). Čím více se pravděpodobnost výskytu písmena na dané pozici blíží hodnotě 0,5, tím vyšší má informační hodnotu. Více prozradí tento graf - na ose x je pravděpodobnost výskytu a je jasné, že pokud se písmeno v řetězci nevyskytuje, nebo je řetězec tvořen jen tímto písmenem, pak je míra informace minimální.

    Princip spočívá ve vytvoření binárního stromu s ohodnocenými hranami (1,0) a uzly (pravděpodobnosti výskytu). Pravděpodobnost vnitřního uzlu je rovna součtu pravděpodobností jeho potomků. Ve výsledném stromu jsou kódované znaky uložené pouze v listech, takže je zaručeno, že kódování (tedy posloupnost ohodnocení hran od kořene k listu) bude prefixové (tedy žádná předpona nebude kódem jiného znaku - zakódovaný vstup bude jednoznačně dekódovatelný, protože neznáme šířky binárních kódů). Doporučuji shlédnout demonstrační applet.

    Dnes se nejrůznější varianty Huffmanova kódování (například adaptivní varianta) používají v široké škále produktů, zejména je to neoddělitelná součást některých komprimačních algoritmů (PKZIP, JPEG, MP3, BZIP2). Zajímavé je, že algoritmus z unixového programu bzip2 používal nejdříve aritmetické kódování (jedná se o zobecněný princip Huffmanova kódování, algoritmus vykazuje mírně vyšší účinnost). Jelikož ale na tento algoritmus získala firma IBM v letech 1977-2001 přes desítku patentů a bylo prakticky nemožné jej efektivně implementovat bez použití těchto metod, programátoři tohoto open-source programu se rozhodli použít Huffmanovo kódování.

    Profesor David A. Huffman stál při zrodu fakulty informatiky na kalifornské univerzitě a získal mnoho ocenění (kromě jiného medaili R. W. Hamminga při IEEE za celoživotní přínost pro informatiku). Po desetiměsíčním boji s rakovinou v říjnu 1999 zemřel. David Huffman svůj geniální nápad nikdy nepatentoval (ani nechtěl). Svému synovci říkával: "Vždyť je to jen algoritmus."

    Článek vyšel na serveru Scienceworld.cz.

           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Anketa

    Při objevení nějakého nového algoritmu byste
     (13 %)
     (9 %)
     (18 %)
     (58 %)
     (2 %)
    Celkem 88 hlasů

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    9.5.2006 11:18 Ivanhoej | skóre: 26 | blog: ss2_Debian | Bratislava
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Len ma napadlo ci Huffyuv ten vyborny bezstratovy video kodek nepouziva nahodou algoritmus od tohoto pana?
    http://neuron2.net/www.math.berkeley.edu/benrg/huffyuv.html
    
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Používá to JPEG, takže - ano.
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Resp. jak se tam píše: Huffyuv's algorithm is roughly the same as lossless JPEG.
    Heron avatar 9.5.2006 12:13 Heron | skóre: 53 | blog: root_at_heron | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Pěkně napsaný. Už když jsem to četl ráno na scienceworldu, říkal jsem si, že tak dobře ta jejich "redakce" nepíše. Pak vidím autor: LZap.
    9.5.2006 15:46 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Heh dík. Studoval jsem to kódování a nějak jsem se doklikal na Wikipedii. Mimochodem - Wikipedia už mě drahnou dobu pomáhá při studiu. Výborný to nástroj :-)
    9.5.2006 15:16 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Tsss, nám konstrukci optimálního prefixového kódování dali za úkol v semináři. Bylo to v době kdy Huffmanův algoritmus nebyl široce znám, ani se nevyučoval. Z deseti lidí to zhruba třetina "znovuvynalezla", takže o žádný zázrak nejde. Já na to tehdy bohužel taky nepřišel, furt jsem to zkoušel shora dolů.
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.
    9.5.2006 15:43 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Jaká že to byla škola a doba?

    ps - v profilu čtu: Linux používám od roku: 1990? Čert ví..

    Asi by to chtělo smajlík, protože linux-0.01 byl zveřejněn koncem roku 1991 ;-)
    9.5.2006 16:43 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    To bylo ještě na gymplu, takže druhá půlka osmdesátejch let.. Kdosi z Prahy dělal dálkové "semináře z programování", a Huffmanovo kódování byl jeden z úkolů.

    Ad 90 vs 91: právě proto je tam to "čert ví" .-)
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.