Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
Oficiální český státní eshop s elektronickými dálničními známkami nově najdete na edalnice.gov.cz. Doména gov.cz jasně potvrzuje, že jste na oficiálním státním webu [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.8.0 interaktivního shellu fish (friendly interactive shell, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem se nově stal čínský LineShine v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu (NSCS) s výkonem 2,198 exaFLOPS. Z prvního místa sesadil americký superpočítač El Capitan s výkonem 1,809 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 215 místo. Karolina, GPU partition klesla na 249. místo a Karolina, CPU partition na 475. místo.
… více »Zemřel průkopník videoherní hudby Bobby Prince (Wikipedie). Složil hudbu pro hry Wolfenstein 3D, Doom, Doom II, Duke Nukem II a Duke Nukem 3D.
Počítačová hra Operace Flashpoint (Arma: Cold War Assault) od společnosti Bohemia Interactive slaví 25 let. Při této příležitosti bylo publikováno bezplatné hratelné Arma: Cold War Assault Remastered Demo a na GitHubu byly zveřejněny zdrojové kódy.
Na trh v České republice přichází HP EliteBoard G1a. Jde o plnohodnotný AI počítač integrovaný přímo do těla klávesnice, tedy zařízení, které na první pohled vypadá jako minimalistická klávesnice, ale ve skutečnosti nahrazuje klasickou počítačovou jednotku.
V lednu bylo oznámeno, že desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. O víkendu byla vydána první preview verze.
Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla to výzva, jakých se denně na univerzitách a vysokých školách po celém světě urodí desítky. Profesor umožnil svým studentům vyhnout se zkoušce, když vyřeší složitý problém. Jednalo se o problém dosažitelnosti nejkratšího prefixového kódování (tzv. ideální kódování ve vztahu k informační entropii). Studenti ovšem nevěděli, že se jedná o nevyřešenou úlohu, protože v té době byly známy jen docela neúčinné metody (analýzou shora dolů).
Davidu Huffmanovi na univerzitě v Ohiu se ke zkoušce nechtělo. Ne snad proto, že by látce nerozuměl. Chtěl se jí prostě vyhnout, jenže úloha se zdála téměř neřešitelná. Když už chtěl nechat bádání a začít se na závěrečnou zkoušku učit, zadíval se na papír s poznámkami, které zlostně vyhodil do koše. V tu chvíli ho to napadlo.
Magistr Huffman později publikoval svůj nápad v práci nazvanou Metoda pro vytvoření kódu s minimální redundancí (A Method for the Construction of Minimum Redundancy Codes). Jeho řešení pomocí binárního stromu bylo velmi prosté a zároveň elegantní. Ale také velmi účinné v praxi. V tu dobu již působil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde také získal rok nato doktorát.
Míru informace (přesněji řečeno nejistoty) stanovil poprvé americký vědec C. E. Shannon. Určuje nahodilost v nějakém signálu - například míru informace písmena "a" ve větě (v řetězci písmen). Čím více se pravděpodobnost výskytu písmena na dané pozici blíží hodnotě 0,5, tím vyšší má informační hodnotu. Více prozradí tento graf - na ose x je pravděpodobnost výskytu a je jasné, že pokud se písmeno v řetězci nevyskytuje, nebo je řetězec tvořen jen tímto písmenem, pak je míra informace minimální.
Princip spočívá ve vytvoření binárního stromu s ohodnocenými hranami (1,0) a uzly (pravděpodobnosti výskytu). Pravděpodobnost vnitřního uzlu je rovna součtu pravděpodobností jeho potomků. Ve výsledném stromu jsou kódované znaky uložené pouze v listech, takže je zaručeno, že kódování (tedy posloupnost ohodnocení hran od kořene k listu) bude prefixové (tedy žádná předpona nebude kódem jiného znaku - zakódovaný vstup bude jednoznačně dekódovatelný, protože neznáme šířky binárních kódů). Doporučuji shlédnout demonstrační applet.
Dnes se nejrůznější varianty Huffmanova kódování (například adaptivní varianta) používají v široké škále produktů, zejména je to neoddělitelná součást některých komprimačních algoritmů (PKZIP, JPEG, MP3, BZIP2). Zajímavé je, že algoritmus z unixového programu bzip2 používal nejdříve aritmetické kódování (jedná se o zobecněný princip Huffmanova kódování, algoritmus vykazuje mírně vyšší účinnost). Jelikož ale na tento algoritmus získala firma IBM v letech 1977-2001 přes desítku patentů a bylo prakticky nemožné jej efektivně implementovat bez použití těchto metod, programátoři tohoto open-source programu se rozhodli použít Huffmanovo kódování.
Profesor David A. Huffman stál při zrodu fakulty informatiky na kalifornské univerzitě a získal mnoho ocenění (kromě jiného medaili R. W. Hamminga při IEEE za celoživotní přínost pro informatiku). Po desetiměsíčním boji s rakovinou v říjnu 1999 zemřel. David Huffman svůj geniální nápad nikdy nepatentoval (ani nechtěl). Svému synovci říkával: "Vždyť je to jen algoritmus."
Článek vyšel na serveru Scienceworld.cz.
Tiskni
Sdílej:
http://neuron2.net/www.math.berkeley.edu/benrg/huffyuv.html
9.5.2006 12:13
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
