abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 22:55 | IT novinky

    Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    včera 21:33 | Nová verze

    Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.

    |🇵🇸 | Komentářů: 2
    včera 13:00 | Humor

    Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 11
    včera 00:44 | IT novinky

    Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 7
    včera 00:33 | IT novinky

    V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 5
    13.3. 12:33 | Zajímavý projekt

    MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 17
    13.3. 03:55 | Bezpečnostní upozornění

    Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    12.3. 17:22 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    12.3. 03:44 | Nová verze

    Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    12.3. 02:11 | Komunita

    Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (16%)
     (7%)
     (0%)
     (11%)
     (29%)
     (2%)
     (5%)
     (1%)
     (13%)
     (24%)
    Celkem 1083 hlasů
     Komentářů: 26, poslední 12.3. 08:56
    Rozcestník

    Příběh Davida Huffmana

    9.5.2006 10:04 | Přečteno: 1901× | Ostatní

    Byla to výzva, jakých se denně na univerzitách a vysokých školách po celém světě urodí desítky. Profesor umožnil svým studentům vyhnout se zkoušce, když vyřeší složitý problém. Jednalo se o problém dosažitelnosti nejkratšího prefixového kódování (tzv. ideální kódování ve vztahu k informační entropii). Studenti ovšem nevěděli, že se jedná o nevyřešenou úlohu, protože v té době byly známy jen docela neúčinné metody (analýzou shora dolů).

    Davidu Huffmanovi na univerzitě v Ohiu se ke zkoušce nechtělo. Ne snad proto, že by látce nerozuměl. Chtěl se jí prostě vyhnout, jenže úloha se zdála téměř neřešitelná. Když už chtěl nechat bádání a začít se na závěrečnou zkoušku učit, zadíval se na papír s poznámkami, které zlostně vyhodil do koše. V tu chvíli ho to napadlo.

    Magistr Huffman později publikoval svůj nápad v práci nazvanou Metoda pro vytvoření kódu s minimální redundancí (A Method for the Construction of Minimum Redundancy Codes). Jeho řešení pomocí binárního stromu bylo velmi prosté a zároveň elegantní. Ale také velmi účinné v praxi. V tu dobu již působil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde také získal rok nato doktorát.

    Míru informace (přesněji řečeno nejistoty) stanovil poprvé americký vědec C. E. Shannon. Určuje nahodilost v nějakém signálu - například míru informace písmena "a" ve větě (v řetězci písmen). Čím více se pravděpodobnost výskytu písmena na dané pozici blíží hodnotě 0,5, tím vyšší má informační hodnotu. Více prozradí tento graf - na ose x je pravděpodobnost výskytu a je jasné, že pokud se písmeno v řetězci nevyskytuje, nebo je řetězec tvořen jen tímto písmenem, pak je míra informace minimální.

    Princip spočívá ve vytvoření binárního stromu s ohodnocenými hranami (1,0) a uzly (pravděpodobnosti výskytu). Pravděpodobnost vnitřního uzlu je rovna součtu pravděpodobností jeho potomků. Ve výsledném stromu jsou kódované znaky uložené pouze v listech, takže je zaručeno, že kódování (tedy posloupnost ohodnocení hran od kořene k listu) bude prefixové (tedy žádná předpona nebude kódem jiného znaku - zakódovaný vstup bude jednoznačně dekódovatelný, protože neznáme šířky binárních kódů). Doporučuji shlédnout demonstrační applet.

    Dnes se nejrůznější varianty Huffmanova kódování (například adaptivní varianta) používají v široké škále produktů, zejména je to neoddělitelná součást některých komprimačních algoritmů (PKZIP, JPEG, MP3, BZIP2). Zajímavé je, že algoritmus z unixového programu bzip2 používal nejdříve aritmetické kódování (jedná se o zobecněný princip Huffmanova kódování, algoritmus vykazuje mírně vyšší účinnost). Jelikož ale na tento algoritmus získala firma IBM v letech 1977-2001 přes desítku patentů a bylo prakticky nemožné jej efektivně implementovat bez použití těchto metod, programátoři tohoto open-source programu se rozhodli použít Huffmanovo kódování.

    Profesor David A. Huffman stál při zrodu fakulty informatiky na kalifornské univerzitě a získal mnoho ocenění (kromě jiného medaili R. W. Hamminga při IEEE za celoživotní přínost pro informatiku). Po desetiměsíčním boji s rakovinou v říjnu 1999 zemřel. David Huffman svůj geniální nápad nikdy nepatentoval (ani nechtěl). Svému synovci říkával: "Vždyť je to jen algoritmus."

    Článek vyšel na serveru Scienceworld.cz.

           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Anketa

    Při objevení nějakého nového algoritmu byste
     (13 %)
     (9 %)
     (18 %)
     (58 %)
     (2 %)
    Celkem 88 hlasů

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    9.5.2006 11:18 Ivanhoej | skóre: 26 | blog: ss2_Debian | Bratislava
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Len ma napadlo ci Huffyuv ten vyborny bezstratovy video kodek nepouziva nahodou algoritmus od tohoto pana?
    http://neuron2.net/www.math.berkeley.edu/benrg/huffyuv.html
    
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Používá to JPEG, takže - ano.
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Resp. jak se tam píše: Huffyuv's algorithm is roughly the same as lossless JPEG.
    Heron avatar 9.5.2006 12:13 Heron | skóre: 53 | blog: root_at_heron | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Pěkně napsaný. Už když jsem to četl ráno na scienceworldu, říkal jsem si, že tak dobře ta jejich "redakce" nepíše. Pak vidím autor: LZap.
    9.5.2006 15:46 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Heh dík. Studoval jsem to kódování a nějak jsem se doklikal na Wikipedii. Mimochodem - Wikipedia už mě drahnou dobu pomáhá při studiu. Výborný to nástroj :-)
    9.5.2006 15:16 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Tsss, nám konstrukci optimálního prefixového kódování dali za úkol v semináři. Bylo to v době kdy Huffmanův algoritmus nebyl široce znám, ani se nevyučoval. Z deseti lidí to zhruba třetina "znovuvynalezla", takže o žádný zázrak nejde. Já na to tehdy bohužel taky nepřišel, furt jsem to zkoušel shora dolů.
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.
    9.5.2006 15:43 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Jaká že to byla škola a doba?

    ps - v profilu čtu: Linux používám od roku: 1990? Čert ví..

    Asi by to chtělo smajlík, protože linux-0.01 byl zveřejněn koncem roku 1991 ;-)
    9.5.2006 16:43 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    To bylo ještě na gymplu, takže druhá půlka osmdesátejch let.. Kdosi z Prahy dělal dálkové "semináře z programování", a Huffmanovo kódování byl jeden z úkolů.

    Ad 90 vs 91: právě proto je tam to "čert ví" .-)
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.