abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 04:55 | Nová verze

    OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 04:22 | Nová verze

    Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 04:11 | Nová verze

    R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 22:44 | IT novinky

    IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    včera 15:55 | Nová verze

    Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 13:44 | IT novinky

    Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 04:44 | Nová verze

    Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 04:33 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 04:22 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    včera 04:11 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    KDE Plasma 6
     (72%)
     (9%)
     (2%)
     (17%)
    Celkem 727 hlasů
     Komentářů: 4, poslední 6.4. 15:51
    Rozcestník

    Příběh Davida Huffmana

    9.5.2006 10:04 | Přečteno: 1797× | Ostatní

    Byla to výzva, jakých se denně na univerzitách a vysokých školách po celém světě urodí desítky. Profesor umožnil svým studentům vyhnout se zkoušce, když vyřeší složitý problém. Jednalo se o problém dosažitelnosti nejkratšího prefixového kódování (tzv. ideální kódování ve vztahu k informační entropii). Studenti ovšem nevěděli, že se jedná o nevyřešenou úlohu, protože v té době byly známy jen docela neúčinné metody (analýzou shora dolů).

    Davidu Huffmanovi na univerzitě v Ohiu se ke zkoušce nechtělo. Ne snad proto, že by látce nerozuměl. Chtěl se jí prostě vyhnout, jenže úloha se zdála téměř neřešitelná. Když už chtěl nechat bádání a začít se na závěrečnou zkoušku učit, zadíval se na papír s poznámkami, které zlostně vyhodil do koše. V tu chvíli ho to napadlo.

    Magistr Huffman později publikoval svůj nápad v práci nazvanou Metoda pro vytvoření kódu s minimální redundancí (A Method for the Construction of Minimum Redundancy Codes). Jeho řešení pomocí binárního stromu bylo velmi prosté a zároveň elegantní. Ale také velmi účinné v praxi. V tu dobu již působil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde také získal rok nato doktorát.

    Míru informace (přesněji řečeno nejistoty) stanovil poprvé americký vědec C. E. Shannon. Určuje nahodilost v nějakém signálu - například míru informace písmena "a" ve větě (v řetězci písmen). Čím více se pravděpodobnost výskytu písmena na dané pozici blíží hodnotě 0,5, tím vyšší má informační hodnotu. Více prozradí tento graf - na ose x je pravděpodobnost výskytu a je jasné, že pokud se písmeno v řetězci nevyskytuje, nebo je řetězec tvořen jen tímto písmenem, pak je míra informace minimální.

    Princip spočívá ve vytvoření binárního stromu s ohodnocenými hranami (1,0) a uzly (pravděpodobnosti výskytu). Pravděpodobnost vnitřního uzlu je rovna součtu pravděpodobností jeho potomků. Ve výsledném stromu jsou kódované znaky uložené pouze v listech, takže je zaručeno, že kódování (tedy posloupnost ohodnocení hran od kořene k listu) bude prefixové (tedy žádná předpona nebude kódem jiného znaku - zakódovaný vstup bude jednoznačně dekódovatelný, protože neznáme šířky binárních kódů). Doporučuji shlédnout demonstrační applet.

    Dnes se nejrůznější varianty Huffmanova kódování (například adaptivní varianta) používají v široké škále produktů, zejména je to neoddělitelná součást některých komprimačních algoritmů (PKZIP, JPEG, MP3, BZIP2). Zajímavé je, že algoritmus z unixového programu bzip2 používal nejdříve aritmetické kódování (jedná se o zobecněný princip Huffmanova kódování, algoritmus vykazuje mírně vyšší účinnost). Jelikož ale na tento algoritmus získala firma IBM v letech 1977-2001 přes desítku patentů a bylo prakticky nemožné jej efektivně implementovat bez použití těchto metod, programátoři tohoto open-source programu se rozhodli použít Huffmanovo kódování.

    Profesor David A. Huffman stál při zrodu fakulty informatiky na kalifornské univerzitě a získal mnoho ocenění (kromě jiného medaili R. W. Hamminga při IEEE za celoživotní přínost pro informatiku). Po desetiměsíčním boji s rakovinou v říjnu 1999 zemřel. David Huffman svůj geniální nápad nikdy nepatentoval (ani nechtěl). Svému synovci říkával: "Vždyť je to jen algoritmus."

    Článek vyšel na serveru Scienceworld.cz.

           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Anketa

    Při objevení nějakého nového algoritmu byste
     (13 %)
     (9 %)
     (18 %)
     (58 %)
     (2 %)
    Celkem 88 hlasů

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    9.5.2006 11:18 Ivanhoej | skóre: 26 | blog: ss2_Debian | Bratislava
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Len ma napadlo ci Huffyuv ten vyborny bezstratovy video kodek nepouziva nahodou algoritmus od tohoto pana?
    http://neuron2.net/www.math.berkeley.edu/benrg/huffyuv.html
    
    *** Jabber (XMPP): fogo@jabber.cz ***
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Používá to JPEG, takže - ano.
    9.5.2006 11:44 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Resp. jak se tam píše: Huffyuv's algorithm is roughly the same as lossless JPEG.
    Heron avatar 9.5.2006 12:13 Heron | skóre: 53 | blog: root_at_heron | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Pěkně napsaný. Už když jsem to četl ráno na scienceworldu, říkal jsem si, že tak dobře ta jejich "redakce" nepíše. Pak vidím autor: LZap.
    9.5.2006 15:46 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Heh dík. Studoval jsem to kódování a nějak jsem se doklikal na Wikipedii. Mimochodem - Wikipedia už mě drahnou dobu pomáhá při studiu. Výborný to nástroj :-)
    9.5.2006 15:16 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Tsss, nám konstrukci optimálního prefixového kódování dali za úkol v semináři. Bylo to v době kdy Huffmanův algoritmus nebyl široce znám, ani se nevyučoval. Z deseti lidí to zhruba třetina "znovuvynalezla", takže o žádný zázrak nejde. Já na to tehdy bohužel taky nepřišel, furt jsem to zkoušel shora dolů.
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.
    9.5.2006 15:43 Lukáš Zapletal | skóre: 42 | blog: lzapův svět | Olomouc
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    Jaká že to byla škola a doba?

    ps - v profilu čtu: Linux používám od roku: 1990? Čert ví..

    Asi by to chtělo smajlík, protože linux-0.01 byl zveřejněn koncem roku 1991 ;-)
    9.5.2006 16:43 zde | skóre: 9 | blog: Linuch | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Příběh Davida Huffmana
    To bylo ještě na gymplu, takže druhá půlka osmdesátejch let.. Kdosi z Prahy dělal dálkové "semináře z programování", a Huffmanovo kódování byl jeden z úkolů.

    Ad 90 vs 91: právě proto je tam to "čert ví" .-)
    Táto, ty de byl? V práci, já debil.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.