Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Byla to výzva, jakých se denně na univerzitách a vysokých školách po celém světě urodí desítky. Profesor umožnil svým studentům vyhnout se zkoušce, když vyřeší složitý problém. Jednalo se o problém dosažitelnosti nejkratšího prefixového kódování (tzv. ideální kódování ve vztahu k informační entropii). Studenti ovšem nevěděli, že se jedná o nevyřešenou úlohu, protože v té době byly známy jen docela neúčinné metody (analýzou shora dolů).
Davidu Huffmanovi na univerzitě v Ohiu se ke zkoušce nechtělo. Ne snad proto, že by látce nerozuměl. Chtěl se jí prostě vyhnout, jenže úloha se zdála téměř neřešitelná. Když už chtěl nechat bádání a začít se na závěrečnou zkoušku učit, zadíval se na papír s poznámkami, které zlostně vyhodil do koše. V tu chvíli ho to napadlo.
Magistr Huffman později publikoval svůj nápad v práci nazvanou Metoda pro vytvoření kódu s minimální redundancí (A Method for the Construction of Minimum Redundancy Codes). Jeho řešení pomocí binárního stromu bylo velmi prosté a zároveň elegantní. Ale také velmi účinné v praxi. V tu dobu již působil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde také získal rok nato doktorát.
Míru informace (přesněji řečeno nejistoty) stanovil poprvé americký vědec C. E. Shannon. Určuje nahodilost v nějakém signálu - například míru informace písmena "a" ve větě (v řetězci písmen). Čím více se pravděpodobnost výskytu písmena na dané pozici blíží hodnotě 0,5, tím vyšší má informační hodnotu. Více prozradí tento graf - na ose x je pravděpodobnost výskytu a je jasné, že pokud se písmeno v řetězci nevyskytuje, nebo je řetězec tvořen jen tímto písmenem, pak je míra informace minimální.
Princip spočívá ve vytvoření binárního stromu s ohodnocenými hranami (1,0) a uzly (pravděpodobnosti výskytu). Pravděpodobnost vnitřního uzlu je rovna součtu pravděpodobností jeho potomků. Ve výsledném stromu jsou kódované znaky uložené pouze v listech, takže je zaručeno, že kódování (tedy posloupnost ohodnocení hran od kořene k listu) bude prefixové (tedy žádná předpona nebude kódem jiného znaku - zakódovaný vstup bude jednoznačně dekódovatelný, protože neznáme šířky binárních kódů). Doporučuji shlédnout demonstrační applet.
Dnes se nejrůznější varianty Huffmanova kódování (například adaptivní varianta) používají v široké škále produktů, zejména je to neoddělitelná součást některých komprimačních algoritmů (PKZIP, JPEG, MP3, BZIP2). Zajímavé je, že algoritmus z unixového programu bzip2 používal nejdříve aritmetické kódování (jedná se o zobecněný princip Huffmanova kódování, algoritmus vykazuje mírně vyšší účinnost). Jelikož ale na tento algoritmus získala firma IBM v letech 1977-2001 přes desítku patentů a bylo prakticky nemožné jej efektivně implementovat bez použití těchto metod, programátoři tohoto open-source programu se rozhodli použít Huffmanovo kódování.
Profesor David A. Huffman stál při zrodu fakulty informatiky na kalifornské univerzitě a získal mnoho ocenění (kromě jiného medaili R. W. Hamminga při IEEE za celoživotní přínost pro informatiku). Po desetiměsíčním boji s rakovinou v říjnu 1999 zemřel. David Huffman svůj geniální nápad nikdy nepatentoval (ani nechtěl). Svému synovci říkával: "Vždyť je to jen algoritmus."
Článek vyšel na serveru Scienceworld.cz.
Tiskni
Sdílej:
http://neuron2.net/www.math.berkeley.edu/benrg/huffyuv.html
9.5.2006 12:13
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
