Instalace kodeků v OpenSuse 10.3 (diskuse)

[freshmouse]

Nějak nechápu, proč je do toho zatahován web. V jedné nejmenované distribuci začínající na písmenu U (a jistě i spoustě dalších) je to řešeno bez toho mezikroku s webem, což mi přijde pohodlnější. Ale jinak nic proti.

[Ilfirin]

To proto, že SUSE zavedlo službu OneClick install. Ve stručnosti: na internetu si najdeš aplikaci a pokud bude suse-podporovaná (respektive, pokud pro ní autor vytvořil oneclick script), tak si jen klikneš na "nainstaluj mi to" a ono se tak stane.
A když už tu je tuto technologie, tak se logicky snaží pod ní poskytnout co se dá. To se týká nejen kodeků, ale i třeba Compiz Fusion a jiných vychytávek.

Toť k vysvětlení. Potěším tě, to jak to má řešené Ubuntu (jé, já to řekl ) je pro uživatele rozhodně pohodlnější. Ale je to rozdílný přístup filosofie. SUSE nic jako universe a multiverse nemá. Takže je nutnost přidat repozitář třetí strany a nainstalovat správné balíčky. A to provede právě ten oneclick script na internetu. Takže tak

[freshmouse]

Hmm, to OCI mi připadá výhodné třeba u nějakých balíčků Franty Vomáčky, ale u balíků typu kodek... No, nevím. (Ale já obecně nemám rád webové aplikace.)

Každopádně, Ubuntu by taky mělo podporovat nějaký krám, co instaluje takhle z webu, ale preferovaný je "klasický" způsob. Já se s tím webovým ještě nikdy nesetkal a snad ani nesetkám. (Ale nejsem si zase tak jist, že už to nasadili. Každopádně o tom uvažovali.)

(Už jsem si vzpomněl, je to Click and Run, původně od Linspire.)

[Ilfirin]

Ono se právě moc nejedná o balíky. Jedná se o textové instrukce pro Yast, co má udělat
To má oproti Aptu svoje kouzlo. Například to, že repozitáře si musíte přidávat ručně. Zde stačí kliknout.
Největší výhodu vidím v tom, že se na fórech nebude muset začátačníkům psát: "přidej si tyto repozitáře a nainstaluj tyto balíčky", což často bývá nad jejich síly a začátky s Linuxem jim to drobně trpčí.
Takhle každý sestaví script a napíše mu jenom: "klikni na tohle a potvrď instalaci".
U kodeků je to diskutabilní, ale u Compiz Fusion a podobných je to .. dobré. Vidím, že se takhle jednou bude řešit většina dotazů "Jak mám nainstalovat xxx?".

[freshmouse]

Ono se právě moc nejedná o balíky. Jedná se o textové instrukce pro Yast, co má udělat

Tak to jo.

Například to, že repozitáře si musíte přidávat ručně. Zde stačí kliknout. Největší výhodu vidím v tom, že se na fórech nebude muset začátačníkům psát: "přidej si tyto repozitáře a nainstaluj tyto balíčky", což často bývá nad jejich síly a začátky s Linuxem jim to drobně trpčí.

No, přidávat ručně... To probíhá tak, že otevřeš dialog Zdroje softwaru, dáš Přidat a jen tam vložíš tu "APT řádku". (A co se týče oficiálních repozitářů, tam máš jenom zaškrtávací tlačítko pro každou sekci, takže to je ještě lehčí.)

Popravdě ale není moc důvodů, proč bych měl přidávat další repozitáře. Většina softwaru je totiž přímo v těch od Ubuntu...

[Ilfirin]

Ano, ale ty jsi rohnětl drobný flame (naštěstí je stále v dobrém) o tom, že je instalace kodeků v Ubuntu jednodušší. Tak zde je zase jednodušší přidání repozitářů a automatická instalace balíčků.

A abych si rejpnul, ta na Ubuntu mám přidán repozitář na wine a na exaile. Teď se směješ, ale počítač je u babičky na chatě, tak si přesně nevzpomenu co tam ještě mám. Ale ještě jeden by se tam našel.

[freshmouse]

Já neříkám, že je jeden způsob lepší a druhý horší. Mně prostě víc vyhovuje takové věci spravovat bez webu, nechci se o to přít, každému vyhovuje něco.

Babičky jsou hackeři.

[Václav "Darm" Novák]

Na druhou stranu, není to trochu bezpečnostní riziko pro čerstvé přeběhlíky, zvyklé klepat na každé OK které vyskočí? Nebo SUSE bere jenom skripty z certifikovaných stránek?

[Septyk]

H..to je dobrá otázka

[emorjino]

Přesně tohle ěm napadlo jako první. Vždy je to v podstatě win způsobn instalování. Najít někde něco na netu, next, next, next a škodlivý kód (slide-o-lama nebo nové super hyper smajlíky do kopete)

[Ilfirin]

SUSE bere scripty odkudkoli. Za bezpečnostní riziko bych to nepovažoval. Stejně tak můžeš mít balíček s virem. Uživatel by měl být odpovědný. Žádný systém před uživatelem (pokud zná rootovské heslo) není bezpečný.

Toto je jen zjednodušení instalace ve stylu next next, který bude přeběhlíkům blízký.

[AltOS]

You've hit the nail on the head...

Otazka je pak:

Takze rozdil mezi Vistou a SuSE (linuxu potazmo) bude zanedlouho akorat v cene vs. mnozstvi dostupneho Next>Next>Next>OK (anebo i celkoveho mnozstvi) SW?

Copak nema Novell dost lidi na to, aby spustil a nasledne filtroval komunitni praci a la .PBI? (Samo, jen hloupy brainstorm)

[Ilfirin]

a) Co je špatného na next next next?
b) nepochopil jsi, co OneClick install je

[AltOS]

a) Nic, ja mam rad PBI. b) Hmm, kodeky jsem presne tak doinstaloval, ale asi mi neco unika. Jaky je teda rozdil mezi instalaci z webu, ci stahnuti nejakeho exe? I kdyz asi lakadla na externi malware rpm/deb, jsou taky mozna... Ale prave proto zminuji ty PBI - prochazi to pouze pres komunitu.

[Bluebear]

Takze rozdil mezi Vistou a SuSE (linuxu potazmo) bude zanedlouho akorat v cene vs. mnozstvi dostupneho

To je doufám vtip; jestli myslíte, že operační systém == grafické rozhraní, tak je to, ehm, "trochu" zjednodušené.

Copak nema Novell dost lidi na to, aby spustil a nasledne filtroval komunitni praci a la .PBI?

Novell ji spouští - viz build.opensuse.org - a v některých případech i filtruje (například projekty, které by porušovaly platné zákony, jsou z odstraňovány).

[AltOS]

O grafickem rozhrani tu nebyla rec. Jde o to, ze Visty (pokud dobre chapu) jsou prvni Win, ktere nedavaji admin prava prvnimu uzivateli, tj. predpokladam ze zabezpeceni, co se "admin vs. uzivatel" tyce, se zacina priblizovat *nixu, zato linux zase zjednodusuje moznost "chytnuti" viru. Pokud se to ale snazi filtrovat, tak to je fajn.

Ja se jen bojim mozne budoucnosti, kdy se budou rojit externi stranky vybizejici k instalaci nejakych "nepostradatelnych utilit". (Teda, pokud to technicky mozne je - podrobneji se v tom vrtat nebudu, pac me to moc ani nepali.)

Samozrejme, ze uzivatel by byl pak ten hnup, o tom zadna, ale pro totalni laiky uz nebude linux bezpecny. Zatim bych rekl, ze i docela je.

[Bluebear]

Klid, uživatel stejně musí znát rootovské heslo, aby mohl tu danou věc nainstalovat; instalátor se na něj ptá...

[Ilfirin]

Na druhou stranu. Alespoň je v hlavním repozitáři o dost víc aplikací (alespoň mi to tak přijde, protože jsem tam našel dost app, co v Ubuntu repo není (zachraňujte to trochu getdeb.net ale ...)).

[freshmouse]

Hmm, Zuzanu nepoužívám, tak nevím. Na GetDeb je typicky všechno, co je v main + universe + restricted repozitářích, ale v novějších verzích (třeba Pidgin tam byl druhý den po vydání). Ale ani si nevzpomínám, kdy v Ubunťáckých repozitářích nebylo něco, co jsem potřeboval. Asi mám holt štěstí.

[Jiří P.]

třeba takovou Cinelerru nemůžu v repozitářích najít...

[Ilfirin]

Jasné, o tom se nepřu (ale hodně aplikací co je v getdebu v ofic. repo není, viz třeba Irrlamb, třeba). Já jsem například ocenil, že již v základním repo mám Ardour v novější verzi, než je na getdeb, ale uznávám, že Ardour ne každý potřebuje k životu . Nicméně, abych drobně rozžehl plameny, tak Getdeb BuildService nesahá ani po kolena. A ani nemusí, BuildService může sloužit naprosto stejně i Ubuntu jako dalším distribucím.

[freshmouse]

No, bezesporu se najdou věci, co v ofic. repozitářích nejsou. Teď jsem si třeba vzpomněl na BlueJ. To jsem potřeboval do školy. Nebylo to v repozitářích, tak jsem si to nainstaloval přímo od BlueJ. Nakonec jsem zjistil, že to nepotřebuju, tak jsem to vyhodil.

Hmm, na GetDebu toho není moc. Jsou tam ale takové novinky, právě jako třeba Pidgin. Jak ale říkám, já jsem všechen software, co jsem potřeboval, našel buď v ofic. repozitářích, nebo na GetDeb. BS jsem tedy ani nepotřeboval (a ani moc nevím, o co jde).

[Ilfirin]

BuildService je komunitní kompilační server vedený AMD a Novellem. Lidi si tam mohou sestavit (nebo uploadují sestavené? to by ti řekl přesně Marek Stopka, on to používá) balíčky. Takže tam bude (a už i je) k nalezení balíčky, které se těžko schání. Navíc to není omezené na konkrétní distribuce. Jednou bych to rád viděl jako centrální komunitní repozitorář pro všechny distra a tím srazit rozdíly mezi jednotlivými distry.

[freshmouse]

Jednou bych to rád viděl jako centrální komunitní repozitorář pro všechny distra a tím srazit rozdíly mezi jednotlivými distry.

Tak to já ne. Mně by se spíš líbilo, kdyby se distribuce shodly na nějakém společném formátu balíčků (nebo alespoň standardizovaly některé prvky, např. místa instalace atd.). Ale chápu, že někomu by se to zas nelíbilo...

[Michal Kubeček]

nebo alespoň standardizovaly některé prvky, např. místa instalace atd.

FHS?

[Ilfirin]

Fakulta humanitárních studií?

Myslel jsem, že tohle se snaží řešit LSB a ne FHS, nu, informace navíc.

[Isah]

Humanitních

[Ilfirin]

Sakra! no jo.

[Michal Kubeček]

Těžko říct, ono není úplně jasné, co freshmouse tím výrazem "místa instalace" konkrétně myslel. Já to pochopil jako "sem patří programy, sem data, sem konfigurace, sem knihovny atd.", ale je možné, že to mělo být něco jiného.

[freshmouse]

Standardizovaly a plně respektovaly. (Např. Fedora 4 se někdy lišila od Ubuntu, na které jsem pak přešel. Ale třeba se situace změnila a já tu jen tak plácám...)

[Michal Kubeček]

Zatím to samozřejmě není ideální, ale je pozitivní, že snaha o sjednocení tu je a že aspoň některé distribuce ji berou vážně.

[Lu-Tze]

Packman je ale neoficiální repozitář, ne? Mám několik oficiálních repozitářů a packmana, vše jsem přidal přes zypper. Přesto nemohu nainstalovat gstreamer-ffmpeg kvůli nesplněným závislostem.

Další věc je Firefox, ve kterém mám ošklivé fonty třeba zrovna na tomto webu. V ubuntu vše vypadá v pohodě. Když jsem porovnával mozconfigy OpenSUSE a Ubuntu, tak to vypadá, že opensuse má --enable-static --disable-shared, ubuntu opak a opensuse má ještě --disable-freetype2. Ostatní volby jsou buď stejné nebo nevypadají, že by měly mít vliv na vykreslování písma. Nevím, jestli může být problém v tom, že je Firefox zbuilděný staticky nebo v té volbě --disable-freetype2. Kompilace totiž selže, pokud to změním. Skoro to vypadá, že ty volby, které jsou nastaveny v balíčku jsou jediné možné a všechny ostatní linie kompilace končí chybou. Nechápu, jak je možné, že v Ubuntu mají Firefox, který reaguje na systémové změny ve vykreslování fontů ale v OpenSUSE ne. Navíc jsem zjistil, že volby font.freetype2.* jsou Firefoxem pouze nastavovány, ale nikde nejsou čteny. Jsem z toho úplně špatnej, že tohle asi nebudu schopen vyřešit sám. Návrat k ubuntu by byl zbabělost, ikdyž teda apt-get a spol mi schází hodně. Zypper je proti tomu strašně pomalej.

[Michal Vyskočil]

Ano, pacman je neoficiální. Z toho také plynou občasné problémy ohledně závislostí. Ale přechodem na build service by se to mělo (doufejme) vyřešit.

Protože nepoužívám ani gstreamer, ani firefox, tak na tvoje stížnosti nemohu říct vůbec nic. Snad u ff by mohlo pomoci - Submit_a_Bug

[Lu-Tze]

To je jen takový povzdech, že si teď připadám trochu bezmocnej. Žádnou konkrétní odpověď nebo řešení nečekám. Spíš bych asi napsal do některého z opensusích mailinglistů než posílat rovnou bugreport.

Ubuntu: System - Preferences - Font - nastavím Monochrome a spustím Firefox, fajn nevyhlazuje to

OpenSUSE: Computer - Control Center - Appearance - Fonts - Monochrome, spustím Firefox a je to stejné jako předtím

Hlavně bych chtěl zjistit, co dělá tenhle rozdíl.

[xkesh]

To je jen takový povzdech, že si teď připadám trochu bezmocnej.

Taky jsem měl z openSUSE tolikrát tento pocit... až nakonec převážil do Gentoo

OpenSUSE: Computer - Control Center - Appearance - Fonts - Monochrome, spustím Firefox a je to stejné jako předtím

V YaSTu je někde systémová konfigurace a tam je taky řádka s BYTECODE_INTERPRETER (nebo tak nějak), tam se to dá měnit (snad). Zkuste hledat bytecode interpreter, ale dokumentace k openSUSE je v tomto na webu dost chaotická (od 10.2 se to dá měnit v grafickém klikátku v YaSTu). Bohužel už SUSE nemám, a tak jen lovím z paměti.

Pokud to ovšem řeší problém, což si taky nejsem jistý.

[xkesh]

zkuste něco tady

[Lu-Tze]

Dík za snahu, ale v tom to nebude. To, co popisujete, nejspíš odpovídá volbě BYTECODE_BW_MAX_PIXEL v /etc/sysconfig/fonts-config. BYTECODE_INTERPRETER v OpenSUSE jinak ve Freetype2 povolený je.

Tím příkladem jsem chtěl ukázat, že Firefox nereaguje na systémovou změnu vyhlazování. Nechci mít samozřejmě nevyhlazené písmo, ale na volbě Monochrome je na první pohled vidět, že Firefoxu se to nastavení nedotkne a trvá si na svém, zatímco ten v Ubuntu se chová podle očekávání.

[Michal Kubeček]

Firefox skutečně systémové vyhlazování ignoruje a dělá si ho po svém. IMHO je to proto, že Firefox (nebo spíš ještě Mozilla) s vyhlazováním začal(a) ještě v době, kdy se to obecně moc neřešilo, takže jim ani nic jiného nezbývalo. A teď je jim možná líto to rušit, když si s tím dali tolik práce… :-)

[Lu-Tze]

No jo, ale v Ubuntu to funguje. Navíc, když zkompiluju freetype2 s podporou pro subpixel hinting, tak se vykreslování změní (ale pořád to není tak dobré jako v ubuntu). Tomu už ale vůbec nerozumím.

[Michal Kubeček]

Jak to mají v Ubuntu, to jsem nezkoumal, takže můžu jen spekulovat. Ubuntu AFAIK vychází z Debianu a pokud si dobře vzpomínám, mezi tvůrci Debianu a Mozilla Foundation se svého času rozhořela dost ostrá polemika ohledně toho, kdy se upravený Firefox smí ještě nazývat Firefox. Výsledkem bylo, že Debian teď obsahuje upravený Firefox pod jiným názvem (Iceweasel?). Není možné, že jedna z těch "nepovolených" úprav spočívala právě v tom sladění antialiasingu se zbytkem systému (a že Ubuntu používá tu upravenou verzi)?

Co se týká freetype2, to je v pořádku. Firefox freetype2 používá, aspoň pokud se mu to dovolí při kompilaci. Jen nejspíš kašle na systémové nastavení a používá své vlastní.

[Lu-Tze]

Co se týká freetype2, to je v pořádku. Firefox freetype2 používá, aspoň pokud se mu to dovolí při kompilaci. Jen nejspíš kašle na systémové nastavení a používá své vlastní.

Z vágního popisu na stránkách Mozilly

ac_add_options --enable-xft
   Enables XFT advanced font rendering. This is only available with --enable-default-toolkit=gtk2, and it is recommended with gtk2

ac_add_options --enable-freetype2
   Enables freetype font rendering. This is the default for the GTK toolkit. Not compatible with --enable-xft

jsem nepochopil, čeho všeho se tyhle volby týkají a jestli hrají roli při vykreslování stránky nebo jen při vykreslování GUI. Nejspíš teda ovlivňují obojí. Možnost, že Firefox jen ignoruje nastavení, ale freetype2 používá (prostřednictvím xft), jsem do svých úvah nezahrnul, to mi přišlo naprosto absurdní.

[Kvakor]

Ubuntu AFAIK vychází z Debianu a pokud si dobře vzpomínám, mezi tvůrci Debianu a Mozilla Foundation se svého času rozhořela dost ostrá polemika ohledně toho, kdy se upravený Firefox smí ještě nazývat Firefox. Výsledkem bylo, že Debian teď obsahuje upravený Firefox pod jiným názvem (Iceweasel?). Není možné, že jedna z těch "nepovolených" úprav spočívala právě v tom sladění antialiasingu se zbytkem systému (a že Ubuntu používá tu upravenou verzi)?

Pukud vim ,tak to bylo spise kvuli samotnemu jmenu a logu - podle debianich pravidel je mozilli licence nekompatibilni, takze Firefox rebrandovali na Iceweasel. Mimo jmena, loga a nejake ostatni grafiky je to uplne stejny program jako normalni Firefox (no ted treba v nem tohle zrovna pisu), vsechno, co funguje ve Firefoxu, funguje i v Iceweaselu. Vice viz http://en.wikipedia.org/wiki/Naming_conflict_between_Debian_and_Mozilla

A pro zobrazeni webovych stranek psanych pro MS IE a windows obecne je take vhodne mit instalovane odpovidajici Truetype fonty, napr. v Debianu e balicek jmenuje msttcorefonts .

[Bluebear]

To je jen takový povzdech, že si teď připadám trochu bezmocnej.

Taky jsem měl z openSUSE tolikrát tento pocit...

Herdek, proč máte pocit bezmocnosti, když jste to vůbec neohlásili do bugzilly? To skoro vypadá, jako byste si ten pocit bezmocnosti hýčkali...

[Lu-Tze]

Já to chci vyřešit sám. Když to dám do bugzilly, tak to možná někdo bude řešit a možná taky řekne, že to bug vůbec není. Já lamentuju nad tím, že se mi samotnému s tím nepodařilo nic udělat.

[Bluebear]

Já to chci vyřešit sám.

OK, to je v pořádku, ale pak si těžko můžeš stěžovat na bezmocnost...

Když to dám do bugzilly, tak to možná někdo bude řešit a možná taky řekne, že to bug vůbec není.

Vedle mne v kanceláři sedí dva lidé, kteří procházejí každý bug, který do bugzilly přijde, a házejí na jednotlivé vývojáře, kterých se to týká. Tzn., že natuty to někdo řešit bude a ví se, kdo. Pokud s tím někdo dlouho nic nedělá, šťoucháme do něj.

Pokud vývojář zavře bug s tím, že to žádný bug není, tak poskytne vysvětlení, proč to tak je; nemůže to zavřít jen tak.

[Lu-Tze]

OK. Zatím jsem se nikdy nemusel spoléhat na ty dva lidi, co vedle tebe sedí Buď jsem to vyřešil sám nebo to šlo samo. Jenže když stojí člověk před kolosem jako Firefox a nemá pořádné zkušenosti, neví, kde by ten pes mohl být zakopanejm snahy o překompilování mu končí po dvaceti minutách na chyby, které nejsou jeho a s řešeným problémem nesouvisí, tak si trochu bezmocný připadá. Vylučovací metodou postupovat nejde.

No, nakonec jsem zapnul subpixel hinting a myslím, že si na něj zvyknu, takže problém je "vyřešen".

[Lu-Tze]

Porovnání screenshotů:

Ubuntu vs OpenSUSE

To druhé je na mém monitoru fuj.

[Bluebear]

To vypadá jen na odlišná nastavení fontu nebo hintingu; ten font v Ubuntu je IMHO Luxi Sans s full hintingem; myslím, že v openSUSE 10.3 to bude vypadat přesně tak, pokud to tak nastavíš.

[Lu-Tze]

No s fonty jsem laboroval hodně ale bez úspěchu. A jen odlišné nastavení fontů to být nemůže. Když v Ubuntu vyhlazování zcela vypnu, pak se ve Firefoxu opravdu nevyhlazuje. Zatímco když to samé udělám v OpenSUSE, vyhlazuje si Firefox vesele dál. Je v tom nějaká magie.

[ra100]

precitaj si toto.funguje aj pre openSUSE 10.3 bez problemov. a mozes sa mrknut aj sem

[Petr Tomeš]

Google: Fonts openSUSE

[Black.Bandit]

No tak Amarok-GStreamer je jedna z věcí, která u mě připsala velké mínus pro tuto distribuci, a tak jsem po verzich 9.3 - 10.2 openSUSE opustil. Produkce Amaroku s GStreamerem je podle mě přímo otřesná a nápad nahradit amaroK-Xine za amaroK/GStreamer považuji za neskutečně hloupý. Tolik můj názor. (Ano, vím jde to přepnout). Sbohem SUSE, měl jsem tě rád

[Michal Vyskočil]

No já netuším, jak to bylo předtím, ale po této instalaci jsem měl amarok s xine. Dost možná, že se to vzalo z nastavení, protože konfiguraci jsem přebíral z 10.2.

[Black.Bandit]

No. Mě to bylo divné, tak jsem se babral v diskuzích na openSUSE.org, možná v nějakých mailing-listech, a tam to rozebírali. Docela vzrušená diskuze, důvod je prý něco s licencí, nebo co. Každopádně ono to nainstaluje Amarak-xine i amarok-gstreamer, ale GStreamer se stal defaultním backendem pro Amarok. FUJ Osobně mi to zapadá do dlouhodobého dojmu, že Novell kdysi skvělé openSUSE násilně Ximianizuje

[Pietro]

důvod je prý něco s licencí, nebo co.

Ak sa nemylim, tak ten gstreamer/yauap maju licencovany, na rozdiel od xine s w32codecs. Takze pre toho, kto chce pouzivat xine, sa nic nemeni. Okrem toho, ze sa da packamn lahsie pridat medzi repozitare.

[Pietro]

Potvrdzujem, aj ja som mal po instalacii Amarok s xine.

[Black.Bandit]

No jo, ale vy jste si ponechal /home oddil.

[Pietro]

jj, to je pravda. Mal som tak xine, doinstaloval sa GStreamer/yauap, ale xine zostalo ako engine.

[Käyttäjä 11133]

A nesdílel si home?

[Bluebear]

Tolik můj názor. (Ano, vím jde to přepnout). Sbohem SUSE, měl jsem tě rád

Kurnikšopa, abych neklel. Kdekdo ví, co se jim na SUSE nelíbí, ale dát to do bugzilly, nebo nám to nějak oznámit, to ne. Nechápu, proč všichni považují za tak těžké napsat pár řádek a místo toho si instalují jinou distribuci (nevěřím, že by jakákoli jiná byla bez chyb).

My totiž v té distribuci můžeme ledacos změnit, ale k tomu je potřeba vědět, co uživatelé chtějí! Jak máme ksakru vědět, co se uživatelům líbí a co ne, když všichni drží hubu a myslí si svoje?

Grrr.

[Black.Bandit]

Volba GStreamer jako defaultniho backendu neni prece Bug, je to rozhodnuti, ktere udelali v Novellu nebo v SUSE. Sami nad tim vedli vzrusenou diskuzi. Zmena politiky se přece nerportuje jako bug, ne?

Jinak, všechny skutečné bugy, které jsem v openSUSE našel, jsou již dávno někým reportovány, viz: - SMART se neda spustit přes ikonu v menu. Přestože má KDE spouštět "smart --gui" jako uživatel root, pouští pouze příkaz "--gui" což samozřejmě končí error hláškou. Pomůže jen editace tlačítka, kdy se před spouštěný výraz napíše ještě znak "x", takže to vypadá: "x smart --gui". Pak se Smart spustí. - Nefunguje mi Qtcurve. Smart má po spuštění jako root z KDE otřesný vzhled Raleigh. Na změnu nereaguje. Při spuštění z konzole se spustí s Qtcurve vzhledem.

...atd... Všechno je v Bugzille ale od RC1 s tím nikdo nic nedělá. Mě spíše naštvala pomalost a nenažranost libzypp. Sežere mi to přes 150MB, a na Celeronu s 512MB RAM je to docela na hovno. Libzypp se mi prostě nelíbí. Také jsem to reportoval i když to zase není bug ale feature

[Michal Kubeček]

Volba GStreamer jako defaultniho backendu neni prece Bug, je to rozhodnuti, ktere udelali v Novellu nebo v SUSE.

Asi by ale šlo napsat RFE, že by to mělo jít snadno přepnout.

[Dan Ohnesorg]

Ono to jde velice snadno prepnout, jedine co je mozna spatne je, ze v release notes neni zmineno, ze pokud bude problem s prehravanim, ma uzivatel zkusit prepnout. Ale mozna to tam i je, nakonec kdo cte REDME

[Bluebear]

Volba GStreamer jako defaultniho backendu neni prece Bug, je to rozhodnuti, ktere udelali v Novellu nebo v SUSE. Sami nad tim vedli vzrusenou diskuzi. Zmena politiky se přece nerportuje jako bug, ne?

Pokud uděláme nějaké rozhodnutí a uživatelům to překáží, tak mají plné právo to ohlásit jako bug, protože to je bug - ne v kódu, ale v designu. SUSE se chová demokraticky - každé rozhodnutí má své příznivce a odpůrce, a pokud se řada uživatelů postaví na stranu odpůrců, tak se příslušná věc prostě změní.

Vezměme si modelovou situaci: dejme tomu, že si myslím, že používat GStreamer v KDE není dobré (je to jen příklad, ve skutečnosti je mi to šumafuk). Většina kolegů byla jiného názoru, proto jsme tam dali GStreamer. Pokud v další verzi přijde padesát reportů na téma "co tam dělá ten GStreamer, vždyť to vůbec nefunguje", můžu prohlásit "já to říkal", a začít lobbovat, abychom to zlikvidovali. Pokud se neozve nikdo, můžu si sice dál myslet, že je to chybný krok, ale nahlas neřeknu nic, protože se zdá, že uživatelům to vyhovuje.

[Black.Bandit]

pokud vím, tak ten GStreamer tam byl protlačen proto, že lze pak .mp3 přehrát "legálněji" než s Xine. Asi má GStreamer nějaký svobodný .mp3 modul a nebo openSUSE na něj získalo licenci. Ať tak nebo tak, zbytek KDE aplikací stejně zůstal závislý na Xine, takže i tak by to bylo nesystémové řešení. Navíc, přichází KDE4, a tam už bude všechno záviset jen na phononu, takže změna je to více méně krátkodobá a proto zbytečná. Ale dejme tomu, ona to není taková hrůza, když se nainstalují oba backendy, a uživatel si může vybrat. Já se jen divil, proč mi amarok hraje najednou jak se 100let starým magnetofonovým páskem, než jsem přišel na to, že je to GStreamer a urychleně ho odinstaloval. Mě nejvíce leží v krku správa Softwaru přes Libzypp, ať už s Yastem nebo Zypperem. Žere to strašně RAM a v porovnání s konkurencí je to prostě lenivé. To je přesně ukázka toho, jak Novell cosi nakoupil s Ximianem a teď to bezhlevě nacpal do SUSE. Víte já jsem jenom obyčejný koncový uživatel, takže spousta věcí mi určitě uniká. Ale dost dobře nechápu, proč openSUSE nevzalo Apt, a nepoužilo jej. Takovy Yast pohaněný APTem by byl jistě lahůdka, o práci v konzoli ani nemluvě... Proklamované výhody libzyppu totiž nikde nevidím... tudíž jsou pro mě asi k ničemu.

[Dan Ohnesorg]

Ackoliv pouzivam tak 30x apt na 1 spusteni rpm, musim se rpm zastat. RPM proste je dokonalejsi nez apt a to ze to uzivatel nevidi neni zadny argument.

Cokoliv co pracuje s rpm bude nutne vzdy pomalejsi nez apt pracujici s deb baliky. Pravda je, ze yast se zda byt neprimerene pomalejsi v pomeru k tomu, co dela. Mel by se trochu inspirovat smartem. Ale casem urcite do deb baliku prijdou nejake transakce, takze bude instalace bezpecnejsi a potom bude rpm a deb rychlostne srovnatelne (deb se zpomali).

[Black.Bandit]

Ano, musím potvrdit, že máte pravdu. Včera jsem na 10.3 zprovoznil Apt+Synaptic. Rychlost i paměťová náročnost byly srovnatelné se zypperem nebo Yastem. Takže jsem pochopil, že rychlejší je pouze Apt+DEB. Apt+RPM je take pomalejší. Dnes jsem nainstaloval 64bit 10.3 (mejo první 64bitové distro), a zkusím zůstat u zypper/Yast.

[Black.Bandit]

Tak já vám to řeknu rád. Co bych chtěl?

-Yast poháněný Aptem. Libzypp se mi ani trochu nelíbí. Je to pomalý nenažraný moloch. Delta-rpm jsou pro mě k ničemu.

-Chybí mi reverzní závislosti a řešení osiřelých balíků. (viz "apt-get autoremove" a "aptitude remove")

-Přijde mi jako holý nesmysl instalovat pro amarok GStreamer. Xine je podle mě nejkvalitnější backend, ale hlavně se pro KDE multimedia všude používá.

-rád bych něco navrhoval, reportoval. Ale bugy, na které jsem přišel já už byly dávno reportovány a nikdo s nima nic neudělal. Můj názor by jen zapadl v davu a pravděpodobně by jej nikdo nevzal v potaz. Myslím si, že Novell si SUSE stejně přiohne k obrazu svému.

[Michal Kubeček]

rád bych něco navrhoval, reportoval. Ale bugy, na které jsem přišel já už byly dávno reportovány a nikdo s nima nic neudělal.

Dřív jsem měl párkrát podobnou zkušenost. Ale všemi chybami, které jsem našel v 10.3, ať už jsem je reportoval já nebo někdo jiný, se někdo zabýval a dokonce se všechny opravy (až na jeden vedlejší problém s (ne)závislostí fetchmailu na pwdutils) do distribuce včas dostaly. Takže to vypadá, že se situace výrazně zlepšila.

[Pietro]

řešení osiřelých balíků.

rpmorphan

[ra100]

Vasu nespokojnost, navrhy s YaST-om, libzypp, instalaciou balickov mozete vyjadrit v ankete