Non blocking IO vs kooperatívny multitasking na webe

7.12.2013 19:50 | Přečteno: 3016× | Web | poslední úprava: 7.12.2013 19:47

V poslednej dobe sa dosť často hovorí o javascripte na serveri (node.js). Jeho súčasťou je non blocking IO čo sa využíva prevažne v realtimových webových aplikáciách. V tomto blogu sa pozrieme na pomerne starú alternatívu k non blocking io - kooperatívny multitasking.

Príklad

V dnešnom príklade budeme chcieť vypísať výrok dňa. Ten bude uložený v memcache. Aby to nebolo tak jednoduché pre každý deň bude citát v samostatnej premennej a jej názov nájdeme taktiež v memcache v premennej msg_var.

Nodejs

var http = require('http');
var Memcached = require('memcached');
var memcached = new Memcached('127.0.0.1:11211'); // pripojenie na memcache

// Nastavenie premenných, toto by mal riešiť externý skript
memcached.set("msg_var", "vyrok_2013-07-12")
memcached.set("vyrok_2013-07-12", "vyrok pre dnesok")

http.createServer(function (req, res) {
  // IO operácia - načítanie msg var
  memcached.get('msg_var', function(err, msg_var) {
    // callback po načítaní msg_var
    if (err) {
      sys.puts('Error!');
      return;
    }
    // IO operácia - načítanie konkrétneho výroku
    memcached.get(msg_var, function(err, msg) {
      if (err) {
        sys.puts('Error!');
        return;
      }
      res.writeHead(200, {'Content-Type': 'text/plain'});
      res.end(msg); // výpis výroku
    });
  });
}).listen(8888, '127.0.0.1');

Pre spustenie musíme nainštalovať memcache (npm install memcached), spustiť memcached server (pomocou obľúbeného init systému) a spustiť node server (node server.js).

gevent

from gevent.wsgi import WSGIServer
import umemcache as memcache

mc = memcache.Client('127.0.0.1:11211')
mc.connect()
mc.set("msg_var", "vyrok_2013-07-12")
mc.set("vyrok_2013-07-12", "vyrok pre dnesok")

def application(environ, start_response):
	start_response("200 OK", [('Content-Type', 'text/plain')])
	msg_var = mc.get("msg_var")[0]
	msg = mc.get(msg_var)[0]
	yield msg

WSGIServer(('127.0.0.1', 8888), application, log=None).serve_forever()

Pre spustenie musíme nainštalovať závislosti umemcache a gevent (pomocou easy_install alebo pip) Server sa spustí príkazom python server.py.

Výsledky

Pre oba servery bolo vypálených 10 000 požiadaviek pričom paralelne bolo udržiavaných 100 spojení (ab2 -n 10000 -c 100 127.0.0.1:8888).

Node:

Concurrency Level:      100
Time taken for tests:   16.881 seconds
Complete requests:      10000
Failed requests:        0
Write errors:           0
Total transferred:      1180000 bytes
HTML transferred:       170000 bytes
Requests per second:    592.38 [#/sec] (mean)
Time per request:       168.811 [ms] (mean)
Time per request:       1.688 [ms] (mean, across all concurrent requests)
Transfer rate:          68.26 [Kbytes/sec] received

Connection Times (ms)
              min  mean[+/-sd] median   max
Connect:        0    0   3.1      0      46
Processing:    20  168  65.8    179     413
Waiting:       19  168  65.7    179     412
Total:         65  168  65.9    179     413

Percentage of the requests served within a certain time (ms)
  50%    179
  66%    204
  75%    216
  80%    220
  90%    254
  95%    281
  98%    303
  99%    389
 100%    413 (longest request)

gevent:

Concurrency Level:      100
Time taken for tests:   19.746 seconds
Complete requests:      10000
Failed requests:        0
Write errors:           0
Total transferred:      1180000 bytes
HTML transferred:       170000 bytes
Requests per second:    506.42 [#/sec] (mean)
Time per request:       197.464 [ms] (mean)
Time per request:       1.975 [ms] (mean, across all concurrent requests)
Transfer rate:          58.36 [Kbytes/sec] received

Connection Times (ms)
              min  mean[+/-sd] median   max
Connect:        0    0   1.6      0      24
Processing:    16  196  13.9    197     219
Waiting:       15  196  13.9    197     219
Total:         32  196  12.7    198     219

Percentage of the requests served within a certain time (ms)
  50%    198
  66%    201
  75%    203
  80%    204
  90%    207
  95%    209
  98%    211
  99%    212
 100%    219 (longest request)

Vyhodnotenie

Kód s non blocking io je prakticky ekvivalentný python kódu s geventmi. Rozdiel v počte riadkov a zložitosti kódu je úplne jasný. Preto pre node.js vznikajú knižnice, ktoré umožňujú zapisovať trochu rozumnejšie (async).

Rozdiel vo výkone bol pomerne malý - 592.38 requestov za sekundu v prípade node.js proti 506.42 v pythone s knižnicou gevent. Rozdiel by bol o niečo menší ak by bol použitý python s jit (pypy) a v prípade použitia memcache knižnice s lepšou implementáciou socketov bol by python o kúsok vpredu.

Non blocking io neprináša oproti kooperatívnemu multitaskingu žiadne výhody, len výrazne zneprehľadnenie kódu. Na druhej strane python nemá knižnice pripravené na to, aby plne využívali kooperatívny multitasking. To je jediný rozumný dôvod prečo zvoliť nodejs pred pythonom.

       

Komentáře

[pavlix]

Ověřoval jsi vůbec, zda gevent používá blokující IO, abys mohl tvrdit, že je lepší používat gevent než neblokující IO?

Tvrzení, že neblokující IO kód znepřehledňuje je pitomost. Dobře udělané Pythoní API musí být schopné jakýkoli boilerplate kód schovat.

Ovšem hlavní smysl neblokujícího IO je paradoxně blokování. Přesněji řečeno blokování na celé řadě souborových deskriptorů namísto blokování samotných operací nad deskriptory.

Alternativou k neblokujícímu IO je pro každou takovou akci založit nové vlákno či proces. Jestliže se používá nějaký interní multitasking, bez kernelových vláken, tak musí daný framework zabránit kernelu, aby kvůli jednomu pseudovláknu zablokoval celé pythoní vlákno se všemi pseudovlákny. K tomu se používá neblokující IO.

Nepleť si pojmy s dojmy a zkus si uvědomit, že neblokující IO je to, na čem obě srovnávané varianty stojí.

[mirec]

V mojom príklade memcache používa skutočne blokujúce sockety (nepoužíl som gevent.monkey.patch_socket).

Pojem non blocking io sa používa hlavne v súvislosti s node.js ale je to prakticky to isté, čo som ukázal v python kóde (to je ekvivalentné s kooperatívnym multitaskingom kde sa pri volaní i/o prepne úloha a obnoví sa znovu až keď budú buffery patrične naplnené). Rozdiel je len v tom, že v pythone sa to isté dá zapísať bez callbackov.

Cieľom blogu bolo ukázať, že to, čo je dnes akože novinka tu bolo dávno pred tým, len sa to volalo trochu inak.

Prepínanie úlohy pri I/O sa dá dosiahnuť rôznymi spôsobmi - systémové vlákna, nejaké pseudovlákna v interpretovanom jazyku, alebo eventmi riadený loop s callbackmi ako v node.js. Rozdiel je len v spôsobe zápisu (ktorý je v prípade node.js podstatne zložitejší).

Samozreme teraz nehovorím, že rýchlo prepíšme všetko do pythonu pretože tam oproti node.js nie sú knižnice na neblokujúce volania pripravené. Príkladom môže byť napr. memcache, ktorý by pri nahradení socketu neblokujúcimi socketmi spôsobil odpojenie od memcached servera. Súčasné riešenie ktoré som ukázal pracuje s memcache korektne tj. požiadavka, odpoveď, požiadavka, odpoveď na tom istom sockete. Ak by som povolil prerušenie dvojíc požiadavka - odpoveď dostal by som na tom istom sockete požiadavka, požiadavka ... chyba. Tu je potrebné teda použiť špeciálnu memcache knižnicu, ktorá obaľuje dvojice do synchronizačných primitív a aby to celé nefungovalo ako úzke hrdlo treba vytvoriť niekoľko spojení a používať connection poll.

[pavlix]

Pojem non blocking io sa používa hlavne v súvislosti s node.js

Ten pojem se používal v době, kdy o node.js ještě nikdo neslyšel.

[mirec]

Áno, akurát v poslednej dobe sa z toho stal taký buzzword. Ako som písal všetko tu už bolo dávno, neblokujúce IO sa riešili väčšinou vláknami a to že v nodejs funguje tak, že IO operácie okamžite vracajú undefined a vrtátená hodnota IO sa podstrčí callbacku je len obídenie obmedzení nodejs, žiadna zázračná technológia. To isté som ukázal v inom jazyku (konkrétne python, ale kľudne som mohol použiť čokoľvek iné, čo pozná vlákna) ale s jednoduchším a kratším kódom (vďaka tomu, že sa nemusia používať callbacky). Takže podčiarknuté a sčítané - node.js sa oplatí jedine vďaka knižniciam, ale samotný komfort pri písaní a čitateľnosť kódu tu netreba hľadať.

[pavlix]

Áno, akurát v poslednej dobe sa z toho stal taký buzzword.

Buzzwordy si nech pro personalistky a management.

Ako som písal všetko tu už bolo dávno, neblokujúce IO sa riešili väčšinou vláknami

Vzhledem k tomu, že neblokující IO, tak jak je známý z POSIXových a podobných systémů, je v podstatě jedinou možností, jak se vláknům (či procesům) vyhnout, zní mi tato věta dost komicky. Jediné, co ti můžu doporučit je přestat se snažit o vysvětlení a něco si o tom přečíst. Třeba na anglickou wikipedii ta tvoje buzzwordová verze ještě nedošla.

Já jsem srozuměn s tím, že za „neblokující“ se dá označit ledacos včetně toho vláknování, ale pod „neblokujícím IO“ si představuju neblokující vstupní a výstupní operace. A to jsou kupodivu IO operace, které neblokují proces (vlákno), které je spustilo. Alternativou k tomu je spuštění blokující operace v samostatném vlákně.

Jenže to musí být skutečné vlákno operačního systému, jinak nelze vůbec samostatně ze strany OS zablokovat. Takže pokud se jedná o nějaká kooperativní falešná vlákna na úrovni bajtkódových instrukcí (tak jsem to ze zápisku pochopil), tak za tím bude mezivrstva, která používá právě neblokující IO operace.

[mirec]

V prípade pythonu je to skutočne kooperatívny multitasking a na asynchrónne operácie sa používa knižnica libev (v tomto konkrétnom prípade, neplatí všeobecne).

[pavlix]

To zní jako rozumné řešení, libev je jedna z knihoven na event loop pro neblokující IO.

[Mike]

Ano, také nechápu proč někdo používá node.js a píše v prasáckém Javascriptu, když jsou tu mnohem lepší nástroje např. právě v podobě Pythonu + gevent.

Podle mě jsou to přeučení webaři zvyklí v Javascriptu prasit client-side, co nic jiného než JS pořádně neumí, tak se ho drží zuby nehty i na straně serveru. A nebo obzvláště zvrácení masochisti, jiné vysvětlení nemám.

[Michal Vyskočil]

> [1, 2, 3, 10].sort()
[1, 10, 2, 3]

Tohle jinde nenajdeš .

[Kozzi]

Tak ono to jde pomoci asynchroniho I/O a nemusi to vypadat zle):

import vibe.d;
import memcache;

shared static this() {
    auto memcache = new Memcache("127.0.0.1:11211");
    memcache.set("msg_var", "vyrok_2013-07-12");
    memcache.set("vyrok_2013-07-12", "vyrok pre dnesok");

    auto settings = new HTTPServerSettings;
    settings.bindAddresses = ["::1", "127.0.0.1"];
    settings.port = 8080;
    listenHTTP(settings, (HTTPServerRequest req, HTTPServerResponse res) {
        auto msg_var = memcache.get("msg_var");
        auto msg = memcache.get(msg_var);
        res.writeBody(msg, "text/plain");
    });
}

BTW. je to skoro 2x rychlejsi nez node.js