Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Keďže sa k blogu nedá priložiť súbor prikladám tu. Veľa sa tu na abclinuxu od mojej poslednej návštevy nezmenilo. Akurát ja som o dosť starší, šedivejší a bývam s 10 mačkami v dome.
Veľa sa tu na abclinuxu od mojej poslednej návštevy nezmenilo. Akurát ja som o dosť starší, šedivejší a bývam s 10 mačkami v dome.
To je teda ale smutný příběh.
Smutný ani nie, ale 10 mačiek je dobrý začiatok konverzácie :P Sám nie som, mám partnerku, ktorá má rada mačky, veľa cestujem, mám catsittera kým som preč, veľa koníčkov, aktivít. Škoda akurát, že dni nemajú viac hodín.
Je to veľa, ale už sú také stále. Mal som aj viac, rozdal som. Občas sa niekto spýta, či nechcem darovať. Hmm iskra medzi mačkami a ňou?
teda iskra medzi tebou a catsitterkou
Mám partnerku (človeka) a som monogamný takže nie :)
az na to ze async nema s vyuzitim cpu cores moc spolecneho ...
na tyto strandy jsou multiprocess a multithread moduly + concurrent.
a zrovna tyto dva priklady nejsou o vytizeni cpu .. ale presne o cem async je .. IO
Ja chapu, ze async resi IO ale to je jaksi provazane s multicpu systemy.No, ani ne. Původní C10k problém je formulován na single-threaded službě. Zvýšením počtu CPU to prostě akorát horizontálně škáluješ...
az na to ze async nema s vyuzitim cpu cores moc spolecneho
cpu si muže jít makat na něčem jiným zatimco se čeká třeba na I/O :O ;D
Příliš sofistikovaný fakt, který Žako nikdy nepochopí.
jop, az na to ze to v klidu muze byt pouze 1 cpu s 1 jadrem ... nic co by nejak ovlivnilo multicore system ...
proste async != paralerni ..
A prohlasit ja vse pisy async abych vyuzil vsechan jadra CPU znamena jen jednu vec ... netusis co to async je a proc je .
Async kód využíva kooperatívny multitasking. Niečo, čo vzniklo v dobách jednoprocesorových strojov. Spoliehať sa len na async znamená využívať jediné jadro. Ak sa bavíme o pythone tak správnou cestou je multiprocessing, alebo subinterpretery alebo novy no-GIL. Inak sa bude striedavo využívať jediné jadro.
Správnym využitím async je v prípadoch, keď sa čaká na IO, ale aj vtedy môže byť rozumnejšie kombinovať multiprocessing s asyncom a nemať jeden veľký loop pri veľkom množstve spojení s väčšou priepustnosťou.
Sám by som rád písal čistý async kód, ale knižnice, ktoré používam nie sú prepísané do async a nik ich do async celkom neche prepísať, lebo by bolo potrebné prepísať komplet kód, ktorý ich využíva a vlastne musel by sa infikovať celý ekosystém.
Na limity databázy nenarážam. Používam PostgreSQL 17 s nastavenými max 100 connections.
Zámky musíš řešit vždycky. Nikdy nevíš, která korutina zrovna běží.Myšleno jako že kód mezi dvěma awaity je z pohledu běžících korutin možno brát v podstatě jako atomickou operaci. Což ti teda přestane platit, když to běží ve vícero threadech na vícero event loopech.
Obecně to vidím tak, že threading je super pro CPU bound úlohy.Tak v současnosti je to v py přesně naopak, ne? Protože GIL ti tohle zabíjí a dělá ti to použitelné hlavně pro IO bound úlohy.
Pokud se bavíme o pythonu, tak je to mnohem lepší než použít multiprocessing, protože můžeš poslat čekající úlohu na jiný nevytížený thread.Mno, tohle jsem teda nějak nepochopil. Jakože nějak mixuješ terminologii, nebo topologii. Při topologii kde máš vyšší počet worker procesů jak počet jader/threadů procesoru a nějakém obsluhování queue to bude to samé, ne? Zprávu si vezme z queue nevytížený proces. Threading / multiprocessing bude mít větší overhead než asyncio při spouštění workerů, což typicky řešíš tak že pustíš nějaký pool workerů a dál to neřešíš. Paměťově asi vyjde vždycky líp asyncio? Umím si představit že asi nižší latence dělá pouštět korutinu pro každý příchozí požadavek, protože když se ti vytíží ten worker pool, tak buď budou nové požadavky čekat, nebo musíš pouštět nové thready a tady asi vynikne výhoda asyncia?
dneska thread má skoro nulovou zátěžOS thread má stále netriviální zátěž, protože alokuje dopředu celkem velký stack. Golang korutiny jsou odlečené userspace thready, které Go runtime plánuje na konečný počet OS threadů. Stack řeší (relativně) malými dynamicky rostoucími stacky. Rust korutiny jsou stackless. (Obojí má nějaké výhody/nevýhody.)
A je potřeba tohle vůbec řešit s výjimkou velmi expertních příkladů, kde je nutné zachovat nějakou definovanou latenci?Ano, je. 250 threadů/procesů nic není. Milion gorutin je v pohodě, protože to jsou lehké userspace thready. Milion OS threadů bude problém, protože stacky, kernel struktury a kernel context-switching...
Tiskni
Sdílej: