Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Donedávna jsem používal vnc modul do X serveru, ale s přechodem na X.org 7.0 se začal chovat nestabilně, takže jsem ho zakázal.
Hledal jsem tedy způsob jak provozovat VNC server na display :0 jiným způsobem. Našel jsem sice dost různých možností, ale jen jedna se mi líbila.
Takže jak na to u mě na debianu, samozřejmě si upravte příslušné adresáře :)
sudo su apt-get install x11vnc apt-get install vnc4passwd echo "5900 stream tcp nowait root /usr/sbin/tcpd /usr/bin/x11vnc_sh" >> /etc/inetd.conf touch /usr/bin/x11vnc_sh cmod 755 /usr/bin/x11vnc_sh echo "#! /bin/sh" >> /usr/bin/x11vnc_sh echo "/usr/bin/x11vnc -inetd -display :0 -rfbauth /home/mirek/.vnc/passwd -nolookup -rfbport 5900 -once -o /var/log/vnc.log" >> /usr/bin/x11vnc_sh /etc/init.d/inetd restart exit, nebo su "uživatel" vnc4passwd
No a teď už by měl VNC server chodit, spustí se vždy při požadavku na port 5900, a vždy po odpojení se zruší, takže neběží stále. Samozřejmě není uplně super když vnc běží pod rootem, nezkoušel jsem to měnit, takže nevím jaký to má vliv.
Ještě proč jsem tak volil, zkoušel jsem vnc4server a vncserver, dále x0vnc4server a x0vncserver, u všech se mi zdálo že jsou pomalejší, x11vnc má obrovské množstvít možností nastavení, jediné co mi teď vadí je že mi blbne čeština když se připojím klientem od realvnc, jiné jsem ještě nezkoušel.
Tiskni
Sdílej:
lefti@minerva ~ $ su
Password:
minerva lefti # su lefti
lefti@minerva ~ $ exit
exit
minerva lefti # whoami
root
athlon64:/root$ whoami mirek athlon64:/root$ su athlon64:~# whoami root athlon64:~# exit athlon64:/root$ whoami mirekNebo tento postup:
athlon64:/root$ whoami mirek athlon64:/root$ su athlon64:~# whoami root athlon64:~# su mirek athlon64:/root$ whoami mirekOboje vede ke stejnému výsledku.
A taky jsem nejak nepochopil tu konstrukci pri vytvareni toho skriptu. Na co se tam vola touch ? A slysel jste o "HERE dokumentech" ? Asi ne, protoze ukladani vystupu po jednotlivych radcich vypada trapne.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`