Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
Byl spuštěn předprodej linuxového telefonu FLX1s od Furi Labs. Výroba by měla být dokončena ke konci října.
Donedávna jsem používal vnc modul do X serveru, ale s přechodem na X.org 7.0 se začal chovat nestabilně, takže jsem ho zakázal.
Hledal jsem tedy způsob jak provozovat VNC server na display :0 jiným způsobem. Našel jsem sice dost různých možností, ale jen jedna se mi líbila.
Takže jak na to u mě na debianu, samozřejmě si upravte příslušné adresáře :)
sudo su apt-get install x11vnc apt-get install vnc4passwd echo "5900 stream tcp nowait root /usr/sbin/tcpd /usr/bin/x11vnc_sh" >> /etc/inetd.conf touch /usr/bin/x11vnc_sh cmod 755 /usr/bin/x11vnc_sh echo "#! /bin/sh" >> /usr/bin/x11vnc_sh echo "/usr/bin/x11vnc -inetd -display :0 -rfbauth /home/mirek/.vnc/passwd -nolookup -rfbport 5900 -once -o /var/log/vnc.log" >> /usr/bin/x11vnc_sh /etc/init.d/inetd restart exit, nebo su "uživatel" vnc4passwd
No a teď už by měl VNC server chodit, spustí se vždy při požadavku na port 5900, a vždy po odpojení se zruší, takže neběží stále. Samozřejmě není uplně super když vnc běží pod rootem, nezkoušel jsem to měnit, takže nevím jaký to má vliv.
Ještě proč jsem tak volil, zkoušel jsem vnc4server a vncserver, dále x0vnc4server a x0vncserver, u všech se mi zdálo že jsou pomalejší, x11vnc má obrovské množstvít možností nastavení, jediné co mi teď vadí je že mi blbne čeština když se připojím klientem od realvnc, jiné jsem ještě nezkoušel.
Tiskni
Sdílej:
lefti@minerva ~ $ su
Password:
minerva lefti # su lefti
lefti@minerva ~ $ exit
exit
minerva lefti # whoami
root
athlon64:/root$ whoami mirek athlon64:/root$ su athlon64:~# whoami root athlon64:~# exit athlon64:/root$ whoami mirekNebo tento postup:
athlon64:/root$ whoami mirek athlon64:/root$ su athlon64:~# whoami root athlon64:~# su mirek athlon64:/root$ whoami mirekOboje vede ke stejnému výsledku.
A taky jsem nejak nepochopil tu konstrukci pri vytvareni toho skriptu. Na co se tam vola touch ? A slysel jste o "HERE dokumentech" ? Asi ne, protoze ukladani vystupu po jednotlivych radcich vypada trapne.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`