Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
V piatok som si doniesol novy notebook Asus f2f a rozhodol som sa po vzore desktopu nainstalovat nan Fedoru. Instalacia z CD prebehla rychlo, horsie to vsak bolo po nabootovani a zisteni, co vsetko nefunguje.
Notebook je dodavany s peknym 15" displayom, ktory zvlada rozlisenie 1400x1050. X-ka mi nabehli len do 1280x1024, co nebolo nic moc. Nastastie sa rychlo naslo riesenie pomocou programu 915resolution (fungujuceho aj pre chipset 945 :)
Rozchodenie bezdrotoveho pripojenia mi trvalo o dost dlhsie, nevedel som totiz, kde je chyba. Nakoniec ju ale mam funkcnu, tentoraz pomohlo ipw3945
Ked mi uz fungovalo plne rozlisenie a wifi, zacal som instalovat SW, ktory bezne pouzivam a toto mi zabralo zvysok dna.
Dalsi den som zacal s notebookom pracovat, tak si reku pustim nejaku hudbu, nech sa mi lepsie robi. A ono nic... :O
Nasledovalo googlenie a zistenie, ze s danym problemom sa stretlo mnoho dalsich ludi. Horsie ale bolo, ze som nikde nenasiel ine riesenie, ako instalaciu alsa ovladacov z prerelease vetvy.
Tak som sa do toho pustil a po nejakom usili aj to bolo hotove (alsa-driver-1.0.14-58rc3, alsa-lib-1.0.13-32). Lenze zvuk furt nesiel.
Uplne na zaciatku instalovania som updatol jadro na aktualnu verziu v repozitory (2.6.19-1.2911.6.5.fc6) a samozrejme som zmazal stare. Niekde som sa ale docital, ze problemy s alsou su aj po upgrade jadra. Tak som nainstaloval starsie (2.6.19-1.2911.fc6) a skusil to. A jeje, hudba isla. Akurat neslo na notebooku menit hlasitost (bud na plne pecky, ale mute). A po chvilke som zistil, ze na tomto jadre mi pre zmenu nefunguje wifi. Tak som to dal prec.
Dalsia vec, ktoru som skusil (uz na balickoch alsy z repozitory) bola pridanie parametrov za modul snd-hda-intel (model=asus-laptop), ale nepomohlo (akurat sa zmenili polozky vo volume control...). Tak si hovorim, ze jeden cely den rozbiehania zvuku stacil, a ze si radsej pockam na release driverov alsy vo verzii 1.0.14 spolu s novym jadrom, kde to (snad) pojde. Jedine, ze by sa nasiel dobrodinec so zarucenym riesenim :)
2.6.20-1.2925.fc6 (asi nie je podstatne, ale radsej to uvediem)alsa-lib z repository (verzia 1.0.13-1.fc6), alsa-driver som odinstaloval/etc/modprobe.conf#options snd-hda-intel model=asus-laptop options snd-hda-intel model=uniwill-m31
Kameru, citacky (kariet aj otlackov prstov) a dalsie vymozenosti som zatial neskusal. O kamere a citacke odtlackov som akurat niekde cital, ze nemaju podporu v jadre (a ani dlho mat nebudu), takze si na ne ani nerobim chute (nastastie ich nepotrebujem)
Den pred riesenim zvuku som sa hral s VNC a s NX pripojeniami. Nikdy predtym som to neskusal, tak mam radost, ze mi funguju obe. Este to musim vyskusat naostro aj spoza routra, zatial som to testoval len po lokalnej sieti (problemom asi bude 32kB rychlost pre odosielane data cez nas kabel :| ) Potesila ma aj WakeOnLAN na stolnom pocitaci, ktora tiez funguje presne ako by clovek cakal :)
Kvoli bezpecnemu pripojeniu na svoj stolny komp z dialky som sa pohral s ssh, ktore som doteraz este neskusal. Identifikaciu pomocou certifikatov sa mi rozbiehat nechcelo, ale snad postaci aj zakladna s mojim heslom... A ta funguje dobre (aspon dufam :)
V notebooku sedi dvojjadrove Core2 1.66GHz, vykon oproti stolnemu P4 3.2GHz sa ale nijako vyrazne nezvysil. Spravil som maly benchmark (nejaky vypocet z diplomky) a je to len nieco okolo 15%. Ale som spokojny, konecne mozem pracovat aj mimo svoju izbu.
Tiskni
Sdílej:
Když už mam rpm distro, vlastní jádro má co za problém? Jako základ vezmu /proc/config.gz a doplním zbytek ...
/proc/config.gz vo fedore nemam.
Hm. V mnohých jádrech bývá přístup ke konfiguraci jádra přes /proc/config.gz. Je to volitelná položka a všude (si) ji cpu. Ale je vollitelná, všude být nemusí, snad kvůli bezpečnosti?
Tedy pokud existuje, je možné z ní dostat .config, upravit (=osekat a doplnit), zkompilovat a jedeme dál = nemusím zkoušet, mám startovací bod, od čeho se odpíchnout, když si chci hrát s kompilací.