Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Musim rici, ze stylovani tabulek na abc je hnusV tomhle případě by snad zastal požadované i tag PRE; Ano, tyhle výpočty teď najednou kolují všemi médii, ale co si pamatuju, tak Strana zelených na tohle upozorňuje odjakživa (extrémně ji to znevýhodňovalo i znevýhodňuje), ale dokud to nepostihlo samotnou ODS, nebyl zájem. Překvapuje mě, že si lidé obvykle myslí, že by většinový systém mohl přinést v našem "divokovýchodním" stylu větší stabilitu vlády. To by sedělo pouze tehdy, kdyby byly strany řízeny víceméně v totalitním stylu, rigidně shora. Protože jsou-li jen dvě velké strany, z názorových proudů zastoupených nyní samostatnými stranami se pak generují vnitřní frakce, jejichž souboj o moc ve straně si pak nic nezadá s dnešním soupeřením stran. Může tak sice vzniknout naoko "stabilní vláda" s formální většinou v parlamentu, ale ta je jen tak silná, nakolik má její premiér (a ministři) silnou pozici ve straně. Při schvalování kontroverzních zákonů pak nemusí třeba lavírovat s opozicí v parlamentu, ale o to více s opozicí ve vlastní straně a bude muset tak jako tak hledat podporu většiny, stejně jako by to měl dělat dnes s celou sněmovnou. Osobně si myslím, že časté vyhrocené kontroverze českých politiků jsou zaviněné spíše neschopností jednat a tím, že se stalo módou vystupovat na veřejnost silácky (platí bez výjimky na všechny strany, teď to předvádí i Bursík) než jako schopný vyjednavač. Věrným obrazem jsou souboje sympatizantů v médiích, v internetových fórech, konfrontační styl žurnalistiky (který se nesnaží o konfrontaci mezi novinářem a politikem, ale spíše posunout záležitost do konfrontace mezi politiky a stranami). Většinový systém za takovýchto zvyklostí prostě jen přesune handrkování do stran samotných: nikdo nezabrání tomu, aby pak zvolení poslanci přecházeli z jednoho klubu do druhého s odůvodněním, že strana, za kterou byli zvoleni, se nedrží předvolebního programu... Vláda může mít stejně křehkou většinu, jako v systému poměrném, a navíc se její vydírání menšinou může dít pěkně v skrytu, bez účasti veřejnosti. Bohužel mám dojem, že si většina křiklounů po většinovém systému toto zařízení představuje jako takovou malou totalitu na čtyři roky: dostali jsme o něco víc hlasů ve volbách, takže si můžeme dělat co chceme bez ohledu na ostatní. Že po tomto systému volají lidé jako Klaus a vůbec ODS, je příznačné.
Ne? Zajímavé, mě ono přerozdělování mandátů přijde jako prvek dosti nespravedlivý vůči malým stranám.Jistě, to je jeho účel. Ale nemá to nic společného s většinovým systémem.
Nedej bože aby platili nějaké opravdu skutečné většinové prvky,Co to jsou "skutečné" a "neskutečné" většinové prvky? Ono vůbec je otázka, co to jsou většinové prvky... asi něco jako lidová demokracie. Většinový systém funguje zcela jinak než poměrný. Jedním z efektů takového systému je, že se strany spíše slučují. Obsahují pak mnoho názorových proudů a frakcí (stačí se podívat například do USA, názory v jedné straně se liší nesrovnatelně více než u nám mezi ODS a KDU-ČSL). Kompromisy, které se u nás dělají v rámci vládní koalice se řeší již před volbami. Výsledek je v podstatě stejný, akorát že volič ví co volí. To je důvod, proč ODS (vždy až úzkostlivě zachovávající jednolitý vzhled) ani ČSSD (vyhrožující vlastním poslancům, co chtěli mít názor) byli proti většinovému systému. Proto místo něj (ačkoliv ho klidně zavést mohli) jenom vymysleli pokřivení volebního systému: stále je poměrný, ale rozdělení není proporční. Strana tak zůstane pevná, ale s větší mocí a bez konkurence (pokud by prošlo všechno co navrhovali). No a jako maskování vymysleli pohádku o "většinových prvcích" - nechápu že jim ještě někdo žere.
to by bylo se skutečnou demokracií u nás amen... většinový systém je prostě humus...Většinový systém funguje v mnoha zemích dobře. A já osobně mám docela rád i náš senát (já vím, asi jsem politický úchyl...). Je ovšem naprostá pravda, že se stávajícími stranami by byl většinový systém katastrofa. Jednu výhodu by to ale mělo: stávající poslanci by rozhodně neměli šanci dostat se do parlamentu (viz kroužkování v těchto volbách).
Prepocitavani mandatu podle volebnich okrsku d'Hontovou metodou.Ano: proč to označujete jako většinové? Co je to za absurdní termín? Co to má společného s většinou? Nic. Já chápu, je to součást Klauzemanské oposluvní propagandy, ale to musíme převzít každý nesmysl? To už můžeme srpnové invazi z roku 1968 říkat "bratrská pomoc spřátelených zemí" a místo druhé světové "boj za záchranu Evropské civilizace".
Jeste nejaky dotaz?
Náš volební systém žádné většinové prvky nemá!a z jineho soudku ... co treba hranice 5% pro vstup do parlamentu? proc nemuze mit strana ziskavsi 0,5% hlasu sveho poslance? to take neni "vetsinovy prvek"?
jeste to chce doplnit snizenim poctu poslancu ve snemovne na 199. to je prvocislo, takze nemuze za zadnych okolnosti dojit k patu ve snemovne. tak se odstrani jedina nevyhoda pomerneho systemu.Nenene, to nejde, protože na oběd chodí ve dvojicích :PPP
Srovnání mandátů (14 obvodů)
ODS 73+20=93
ČSSD 67
KSČM 23
KDU-ČSL 12
SZ 5
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod)
ODS 68+20=88
ČSSD 62
KSČM 24
KDU-ČSL 14
SZ 12A pokud by odpadla i hranice 5% (nejlépe jen u 1 celorepublikového obvodu) možná by se dostaly do parlamentu i jiné strany. Ale v podstatě vítězi voleb by stačilo udělat dvoučlennou koalici a ustavit vládu s většinovou podporou.
A kdyz zajdu ještě dál, tak v podstatě ve volbách je 8 333 305 hlasů, platných hlasů bylo 5 348 976, což je 29717 hlasů na jeden mandát. To v těchto volbách dosáhly tyto strany : Nezávislí 6, ODS 9, ČSSD 10, SNK ED 11, SZ 18, KSČM 20, KDU-ČSL 24, ND (Železný) 25.
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod, za každých dosažených 29717 hlasů 1 mandát,
pokud bude nějaký zbytek jde vítězné straně)
ODS 63+20+7=90
ČSSD 58
KSČM 23
KDU-ČSL 13
SZ 11
SNK-ED 3
ND(VŽ) 1
Nez. 1
Tiskni
Sdílej: