Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Musim rici, ze stylovani tabulek na abc je hnusV tomhle případě by snad zastal požadované i tag PRE; Ano, tyhle výpočty teď najednou kolují všemi médii, ale co si pamatuju, tak Strana zelených na tohle upozorňuje odjakživa (extrémně ji to znevýhodňovalo i znevýhodňuje), ale dokud to nepostihlo samotnou ODS, nebyl zájem. Překvapuje mě, že si lidé obvykle myslí, že by většinový systém mohl přinést v našem "divokovýchodním" stylu větší stabilitu vlády. To by sedělo pouze tehdy, kdyby byly strany řízeny víceméně v totalitním stylu, rigidně shora. Protože jsou-li jen dvě velké strany, z názorových proudů zastoupených nyní samostatnými stranami se pak generují vnitřní frakce, jejichž souboj o moc ve straně si pak nic nezadá s dnešním soupeřením stran. Může tak sice vzniknout naoko "stabilní vláda" s formální většinou v parlamentu, ale ta je jen tak silná, nakolik má její premiér (a ministři) silnou pozici ve straně. Při schvalování kontroverzních zákonů pak nemusí třeba lavírovat s opozicí v parlamentu, ale o to více s opozicí ve vlastní straně a bude muset tak jako tak hledat podporu většiny, stejně jako by to měl dělat dnes s celou sněmovnou. Osobně si myslím, že časté vyhrocené kontroverze českých politiků jsou zaviněné spíše neschopností jednat a tím, že se stalo módou vystupovat na veřejnost silácky (platí bez výjimky na všechny strany, teď to předvádí i Bursík) než jako schopný vyjednavač. Věrným obrazem jsou souboje sympatizantů v médiích, v internetových fórech, konfrontační styl žurnalistiky (který se nesnaží o konfrontaci mezi novinářem a politikem, ale spíše posunout záležitost do konfrontace mezi politiky a stranami). Většinový systém za takovýchto zvyklostí prostě jen přesune handrkování do stran samotných: nikdo nezabrání tomu, aby pak zvolení poslanci přecházeli z jednoho klubu do druhého s odůvodněním, že strana, za kterou byli zvoleni, se nedrží předvolebního programu... Vláda může mít stejně křehkou většinu, jako v systému poměrném, a navíc se její vydírání menšinou může dít pěkně v skrytu, bez účasti veřejnosti. Bohužel mám dojem, že si většina křiklounů po většinovém systému toto zařízení představuje jako takovou malou totalitu na čtyři roky: dostali jsme o něco víc hlasů ve volbách, takže si můžeme dělat co chceme bez ohledu na ostatní. Že po tomto systému volají lidé jako Klaus a vůbec ODS, je příznačné.
Ne? Zajímavé, mě ono přerozdělování mandátů přijde jako prvek dosti nespravedlivý vůči malým stranám.Jistě, to je jeho účel. Ale nemá to nic společného s většinovým systémem.
Nedej bože aby platili nějaké opravdu skutečné většinové prvky,Co to jsou "skutečné" a "neskutečné" většinové prvky? Ono vůbec je otázka, co to jsou většinové prvky... asi něco jako lidová demokracie. Většinový systém funguje zcela jinak než poměrný. Jedním z efektů takového systému je, že se strany spíše slučují. Obsahují pak mnoho názorových proudů a frakcí (stačí se podívat například do USA, názory v jedné straně se liší nesrovnatelně více než u nám mezi ODS a KDU-ČSL). Kompromisy, které se u nás dělají v rámci vládní koalice se řeší již před volbami. Výsledek je v podstatě stejný, akorát že volič ví co volí. To je důvod, proč ODS (vždy až úzkostlivě zachovávající jednolitý vzhled) ani ČSSD (vyhrožující vlastním poslancům, co chtěli mít názor) byli proti většinovému systému. Proto místo něj (ačkoliv ho klidně zavést mohli) jenom vymysleli pokřivení volebního systému: stále je poměrný, ale rozdělení není proporční. Strana tak zůstane pevná, ale s větší mocí a bez konkurence (pokud by prošlo všechno co navrhovali). No a jako maskování vymysleli pohádku o "většinových prvcích" - nechápu že jim ještě někdo žere.
to by bylo se skutečnou demokracií u nás amen... většinový systém je prostě humus...Většinový systém funguje v mnoha zemích dobře. A já osobně mám docela rád i náš senát (já vím, asi jsem politický úchyl...). Je ovšem naprostá pravda, že se stávajícími stranami by byl většinový systém katastrofa. Jednu výhodu by to ale mělo: stávající poslanci by rozhodně neměli šanci dostat se do parlamentu (viz kroužkování v těchto volbách).
Prepocitavani mandatu podle volebnich okrsku d'Hontovou metodou.Ano: proč to označujete jako většinové? Co je to za absurdní termín? Co to má společného s většinou? Nic. Já chápu, je to součást Klauzemanské oposluvní propagandy, ale to musíme převzít každý nesmysl? To už můžeme srpnové invazi z roku 1968 říkat "bratrská pomoc spřátelených zemí" a místo druhé světové "boj za záchranu Evropské civilizace".
Jeste nejaky dotaz?
Náš volební systém žádné většinové prvky nemá!a z jineho soudku ... co treba hranice 5% pro vstup do parlamentu? proc nemuze mit strana ziskavsi 0,5% hlasu sveho poslance? to take neni "vetsinovy prvek"?
jeste to chce doplnit snizenim poctu poslancu ve snemovne na 199. to je prvocislo, takze nemuze za zadnych okolnosti dojit k patu ve snemovne. tak se odstrani jedina nevyhoda pomerneho systemu.Nenene, to nejde, protože na oběd chodí ve dvojicích :PPP
Srovnání mandátů (14 obvodů)
ODS 73+20=93
ČSSD 67
KSČM 23
KDU-ČSL 12
SZ 5
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod)
ODS 68+20=88
ČSSD 62
KSČM 24
KDU-ČSL 14
SZ 12A pokud by odpadla i hranice 5% (nejlépe jen u 1 celorepublikového obvodu) možná by se dostaly do parlamentu i jiné strany. Ale v podstatě vítězi voleb by stačilo udělat dvoučlennou koalici a ustavit vládu s většinovou podporou.
A kdyz zajdu ještě dál, tak v podstatě ve volbách je 8 333 305 hlasů, platných hlasů bylo 5 348 976, což je 29717 hlasů na jeden mandát. To v těchto volbách dosáhly tyto strany : Nezávislí 6, ODS 9, ČSSD 10, SNK ED 11, SZ 18, KSČM 20, KDU-ČSL 24, ND (Železný) 25.
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod, za každých dosažených 29717 hlasů 1 mandát,
pokud bude nějaký zbytek jde vítězné straně)
ODS 63+20+7=90
ČSSD 58
KSČM 23
KDU-ČSL 13
SZ 11
SNK-ED 3
ND(VŽ) 1
Nez. 1
Tiskni
Sdílej: