Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V RSS čtečce na mne vyskočil zajímavý výpočet v PHP, jak by vypadalo rozdělení mandátů v jednoobvodovém systému, tedy při oslabení většinových prvků.
Celé je to k nalezení na blogu PHP Triky včetně zdrojáku v PHP použitého k výpočtu :-)
| 14 obvodů | 1 celorepublikový obvod | |
|---|---|---|
| ODS | 81 | 76 |
| ČSSD | 74 | 69 |
| KSČM | 26 | 27 |
| KDU-ČSL | 13 | 15 |
| SZ | 6 | 13 |
| 14 obvodů | 1 celorepublikový obvod | |
|---|---|---|
| ODS+KDU+SZ | 100 | 104 |
| ODS+CSSD | 155 | 145 |
| CSSD+KDU+SZ | 93 | 97 |
| CSSD+KSCM | 100 | 96 |
Co takhle pro změnu většinové prvky oslabit?
Tiskni
Sdílej:
Musim rici, ze stylovani tabulek na abc je hnusV tomhle případě by snad zastal požadované i tag PRE; Ano, tyhle výpočty teď najednou kolují všemi médii, ale co si pamatuju, tak Strana zelených na tohle upozorňuje odjakživa (extrémně ji to znevýhodňovalo i znevýhodňuje), ale dokud to nepostihlo samotnou ODS, nebyl zájem. Překvapuje mě, že si lidé obvykle myslí, že by většinový systém mohl přinést v našem "divokovýchodním" stylu větší stabilitu vlády. To by sedělo pouze tehdy, kdyby byly strany řízeny víceméně v totalitním stylu, rigidně shora. Protože jsou-li jen dvě velké strany, z názorových proudů zastoupených nyní samostatnými stranami se pak generují vnitřní frakce, jejichž souboj o moc ve straně si pak nic nezadá s dnešním soupeřením stran. Může tak sice vzniknout naoko "stabilní vláda" s formální většinou v parlamentu, ale ta je jen tak silná, nakolik má její premiér (a ministři) silnou pozici ve straně. Při schvalování kontroverzních zákonů pak nemusí třeba lavírovat s opozicí v parlamentu, ale o to více s opozicí ve vlastní straně a bude muset tak jako tak hledat podporu většiny, stejně jako by to měl dělat dnes s celou sněmovnou. Osobně si myslím, že časté vyhrocené kontroverze českých politiků jsou zaviněné spíše neschopností jednat a tím, že se stalo módou vystupovat na veřejnost silácky (platí bez výjimky na všechny strany, teď to předvádí i Bursík) než jako schopný vyjednavač. Věrným obrazem jsou souboje sympatizantů v médiích, v internetových fórech, konfrontační styl žurnalistiky (který se nesnaží o konfrontaci mezi novinářem a politikem, ale spíše posunout záležitost do konfrontace mezi politiky a stranami). Většinový systém za takovýchto zvyklostí prostě jen přesune handrkování do stran samotných: nikdo nezabrání tomu, aby pak zvolení poslanci přecházeli z jednoho klubu do druhého s odůvodněním, že strana, za kterou byli zvoleni, se nedrží předvolebního programu... Vláda může mít stejně křehkou většinu, jako v systému poměrném, a navíc se její vydírání menšinou může dít pěkně v skrytu, bez účasti veřejnosti. Bohužel mám dojem, že si většina křiklounů po většinovém systému toto zařízení představuje jako takovou malou totalitu na čtyři roky: dostali jsme o něco víc hlasů ve volbách, takže si můžeme dělat co chceme bez ohledu na ostatní. Že po tomto systému volají lidé jako Klaus a vůbec ODS, je příznačné.
Ne? Zajímavé, mě ono přerozdělování mandátů přijde jako prvek dosti nespravedlivý vůči malým stranám.Jistě, to je jeho účel. Ale nemá to nic společného s většinovým systémem.
Nedej bože aby platili nějaké opravdu skutečné většinové prvky,Co to jsou "skutečné" a "neskutečné" většinové prvky? Ono vůbec je otázka, co to jsou většinové prvky... asi něco jako lidová demokracie. Většinový systém funguje zcela jinak než poměrný. Jedním z efektů takového systému je, že se strany spíše slučují. Obsahují pak mnoho názorových proudů a frakcí (stačí se podívat například do USA, názory v jedné straně se liší nesrovnatelně více než u nám mezi ODS a KDU-ČSL). Kompromisy, které se u nás dělají v rámci vládní koalice se řeší již před volbami. Výsledek je v podstatě stejný, akorát že volič ví co volí. To je důvod, proč ODS (vždy až úzkostlivě zachovávající jednolitý vzhled) ani ČSSD (vyhrožující vlastním poslancům, co chtěli mít názor) byli proti většinovému systému. Proto místo něj (ačkoliv ho klidně zavést mohli) jenom vymysleli pokřivení volebního systému: stále je poměrný, ale rozdělení není proporční. Strana tak zůstane pevná, ale s větší mocí a bez konkurence (pokud by prošlo všechno co navrhovali). No a jako maskování vymysleli pohádku o "většinových prvcích" - nechápu že jim ještě někdo žere.
to by bylo se skutečnou demokracií u nás amen... většinový systém je prostě humus...Většinový systém funguje v mnoha zemích dobře. A já osobně mám docela rád i náš senát (já vím, asi jsem politický úchyl...). Je ovšem naprostá pravda, že se stávajícími stranami by byl většinový systém katastrofa. Jednu výhodu by to ale mělo: stávající poslanci by rozhodně neměli šanci dostat se do parlamentu (viz kroužkování v těchto volbách).
Prepocitavani mandatu podle volebnich okrsku d'Hontovou metodou.Ano: proč to označujete jako většinové? Co je to za absurdní termín? Co to má společného s většinou? Nic. Já chápu, je to součást Klauzemanské oposluvní propagandy, ale to musíme převzít každý nesmysl? To už můžeme srpnové invazi z roku 1968 říkat "bratrská pomoc spřátelených zemí" a místo druhé světové "boj za záchranu Evropské civilizace".
Jeste nejaky dotaz?
Náš volební systém žádné většinové prvky nemá!a z jineho soudku ... co treba hranice 5% pro vstup do parlamentu? proc nemuze mit strana ziskavsi 0,5% hlasu sveho poslance? to take neni "vetsinovy prvek"?
jeste to chce doplnit snizenim poctu poslancu ve snemovne na 199. to je prvocislo, takze nemuze za zadnych okolnosti dojit k patu ve snemovne. tak se odstrani jedina nevyhoda pomerneho systemu.Nenene, to nejde, protože na oběd chodí ve dvojicích :PPP
Srovnání mandátů (14 obvodů)
ODS 73+20=93
ČSSD 67
KSČM 23
KDU-ČSL 12
SZ 5
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod)
ODS 68+20=88
ČSSD 62
KSČM 24
KDU-ČSL 14
SZ 12A pokud by odpadla i hranice 5% (nejlépe jen u 1 celorepublikového obvodu) možná by se dostaly do parlamentu i jiné strany. Ale v podstatě vítězi voleb by stačilo udělat dvoučlennou koalici a ustavit vládu s většinovou podporou.
A kdyz zajdu ještě dál, tak v podstatě ve volbách je 8 333 305 hlasů, platných hlasů bylo 5 348 976, což je 29717 hlasů na jeden mandát. To v těchto volbách dosáhly tyto strany : Nezávislí 6, ODS 9, ČSSD 10, SNK ED 11, SZ 18, KSČM 20, KDU-ČSL 24, ND (Železný) 25.
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod, za každých dosažených 29717 hlasů 1 mandát,
pokud bude nějaký zbytek jde vítězné straně)
ODS 63+20+7=90
ČSSD 58
KSČM 23
KDU-ČSL 13
SZ 11
SNK-ED 3
ND(VŽ) 1
Nez. 1