Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
V RSS čtečce na mne vyskočil zajímavý výpočet v PHP, jak by vypadalo rozdělení mandátů v jednoobvodovém systému, tedy při oslabení většinových prvků.
Celé je to k nalezení na blogu PHP Triky včetně zdrojáku v PHP použitého k výpočtu :-)
14 obvodů | 1 celorepublikový obvod | |
---|---|---|
ODS | 81 | 76 |
ČSSD | 74 | 69 |
KSČM | 26 | 27 |
KDU-ČSL | 13 | 15 |
SZ | 6 | 13 |
14 obvodů | 1 celorepublikový obvod | |
---|---|---|
ODS+KDU+SZ | 100 | 104 |
ODS+CSSD | 155 | 145 |
CSSD+KDU+SZ | 93 | 97 |
CSSD+KSCM | 100 | 96 |
Co takhle pro změnu většinové prvky oslabit?
Tiskni
Sdílej:
Musim rici, ze stylovani tabulek na abc je hnusV tomhle případě by snad zastal požadované i tag PRE; Ano, tyhle výpočty teď najednou kolují všemi médii, ale co si pamatuju, tak Strana zelených na tohle upozorňuje odjakživa (extrémně ji to znevýhodňovalo i znevýhodňuje), ale dokud to nepostihlo samotnou ODS, nebyl zájem. Překvapuje mě, že si lidé obvykle myslí, že by většinový systém mohl přinést v našem "divokovýchodním" stylu větší stabilitu vlády. To by sedělo pouze tehdy, kdyby byly strany řízeny víceméně v totalitním stylu, rigidně shora. Protože jsou-li jen dvě velké strany, z názorových proudů zastoupených nyní samostatnými stranami se pak generují vnitřní frakce, jejichž souboj o moc ve straně si pak nic nezadá s dnešním soupeřením stran. Může tak sice vzniknout naoko "stabilní vláda" s formální většinou v parlamentu, ale ta je jen tak silná, nakolik má její premiér (a ministři) silnou pozici ve straně. Při schvalování kontroverzních zákonů pak nemusí třeba lavírovat s opozicí v parlamentu, ale o to více s opozicí ve vlastní straně a bude muset tak jako tak hledat podporu většiny, stejně jako by to měl dělat dnes s celou sněmovnou. Osobně si myslím, že časté vyhrocené kontroverze českých politiků jsou zaviněné spíše neschopností jednat a tím, že se stalo módou vystupovat na veřejnost silácky (platí bez výjimky na všechny strany, teď to předvádí i Bursík) než jako schopný vyjednavač. Věrným obrazem jsou souboje sympatizantů v médiích, v internetových fórech, konfrontační styl žurnalistiky (který se nesnaží o konfrontaci mezi novinářem a politikem, ale spíše posunout záležitost do konfrontace mezi politiky a stranami). Většinový systém za takovýchto zvyklostí prostě jen přesune handrkování do stran samotných: nikdo nezabrání tomu, aby pak zvolení poslanci přecházeli z jednoho klubu do druhého s odůvodněním, že strana, za kterou byli zvoleni, se nedrží předvolebního programu... Vláda může mít stejně křehkou většinu, jako v systému poměrném, a navíc se její vydírání menšinou může dít pěkně v skrytu, bez účasti veřejnosti. Bohužel mám dojem, že si většina křiklounů po většinovém systému toto zařízení představuje jako takovou malou totalitu na čtyři roky: dostali jsme o něco víc hlasů ve volbách, takže si můžeme dělat co chceme bez ohledu na ostatní. Že po tomto systému volají lidé jako Klaus a vůbec ODS, je příznačné.
Ne? Zajímavé, mě ono přerozdělování mandátů přijde jako prvek dosti nespravedlivý vůči malým stranám.Jistě, to je jeho účel. Ale nemá to nic společného s většinovým systémem.
Nedej bože aby platili nějaké opravdu skutečné většinové prvky,Co to jsou "skutečné" a "neskutečné" většinové prvky? Ono vůbec je otázka, co to jsou většinové prvky... asi něco jako lidová demokracie. Většinový systém funguje zcela jinak než poměrný. Jedním z efektů takového systému je, že se strany spíše slučují. Obsahují pak mnoho názorových proudů a frakcí (stačí se podívat například do USA, názory v jedné straně se liší nesrovnatelně více než u nám mezi ODS a KDU-ČSL). Kompromisy, které se u nás dělají v rámci vládní koalice se řeší již před volbami. Výsledek je v podstatě stejný, akorát že volič ví co volí. To je důvod, proč ODS (vždy až úzkostlivě zachovávající jednolitý vzhled) ani ČSSD (vyhrožující vlastním poslancům, co chtěli mít názor) byli proti většinovému systému. Proto místo něj (ačkoliv ho klidně zavést mohli) jenom vymysleli pokřivení volebního systému: stále je poměrný, ale rozdělení není proporční. Strana tak zůstane pevná, ale s větší mocí a bez konkurence (pokud by prošlo všechno co navrhovali). No a jako maskování vymysleli pohádku o "většinových prvcích" - nechápu že jim ještě někdo žere.
to by bylo se skutečnou demokracií u nás amen... většinový systém je prostě humus...Většinový systém funguje v mnoha zemích dobře. A já osobně mám docela rád i náš senát (já vím, asi jsem politický úchyl...). Je ovšem naprostá pravda, že se stávajícími stranami by byl většinový systém katastrofa. Jednu výhodu by to ale mělo: stávající poslanci by rozhodně neměli šanci dostat se do parlamentu (viz kroužkování v těchto volbách).
Prepocitavani mandatu podle volebnich okrsku d'Hontovou metodou.Ano: proč to označujete jako většinové? Co je to za absurdní termín? Co to má společného s většinou? Nic. Já chápu, je to součást Klauzemanské oposluvní propagandy, ale to musíme převzít každý nesmysl? To už můžeme srpnové invazi z roku 1968 říkat "bratrská pomoc spřátelených zemí" a místo druhé světové "boj za záchranu Evropské civilizace".
Jeste nejaky dotaz?
Náš volební systém žádné většinové prvky nemá!a z jineho soudku ... co treba hranice 5% pro vstup do parlamentu? proc nemuze mit strana ziskavsi 0,5% hlasu sveho poslance? to take neni "vetsinovy prvek"?
jeste to chce doplnit snizenim poctu poslancu ve snemovne na 199. to je prvocislo, takze nemuze za zadnych okolnosti dojit k patu ve snemovne. tak se odstrani jedina nevyhoda pomerneho systemu.Nenene, to nejde, protože na oběd chodí ve dvojicích :PPP
Srovnání mandátů (14 obvodů)
ODS 73+20=93
ČSSD 67
KSČM 23
KDU-ČSL 12
SZ 5
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod)
ODS 68+20=88
ČSSD 62
KSČM 24
KDU-ČSL 14
SZ 12A pokud by odpadla i hranice 5% (nejlépe jen u 1 celorepublikového obvodu) možná by se dostaly do parlamentu i jiné strany. Ale v podstatě vítězi voleb by stačilo udělat dvoučlennou koalici a ustavit vládu s většinovou podporou.
A kdyz zajdu ještě dál, tak v podstatě ve volbách je 8 333 305 hlasů, platných hlasů bylo 5 348 976, což je 29717 hlasů na jeden mandát. To v těchto volbách dosáhly tyto strany : Nezávislí 6, ODS 9, ČSSD 10, SNK ED 11, SZ 18, KSČM 20, KDU-ČSL 24, ND (Železný) 25.
Srovnání mandátů (1 celorepublikový obvod, za každých dosažených 29717 hlasů 1 mandát,
pokud bude nějaký zbytek jde vítězné straně)
ODS 63+20+7=90
ČSSD 58
KSČM 23
KDU-ČSL 13
SZ 11
SNK-ED 3
ND(VŽ) 1
Nez. 1