Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Pokud chci na nějakém zařízení nutně používat privacy extension a současně se na něj potřebuji dostat z vnitřní sítě, tak je link-local adresa logickým řešením (pokud nechci používat třeba mdns).Link-local se dá navíc použít společně s mDNS... v podstatě žádné dvě zmíněné technologie se nevylučují :).
Pokud zařízení není moje a patří klientovi, tak se nemůžu spoléhat vůbec na nic, takže mám problém i v IPv4 síti.Slečny na technické podpoře třeba UPC si u firemních zákazníků běžně nechávají diktovat MAC adresy.
Aha, takže kvůli tomu, že je IPv6 dementně navržené se to bude obcházet takovouto nesmyslností?"Nechápu to, nerozumím tomu, tak to musí být blbost" :)
To, že ho neumíš navrhnout ty neznamená, že to nejde.Tak prosím, do toho!
Nač zůstávat u prázdných slov! Rád se pokochám návrhem IPv4-kompatibilního protokolu řešícího malou velikost adresního prostoru IPv4. A ideálně takový, aby bylo možné zahodit NATování (víme proč).
Tak ono by, čsitě teoreticky, šlo třeba přihodit další hlavičku, nebo vzít doposud nepoužívaný bit z hlavičky, jehož nahození by říkalo, že prvních X bytů z dat, je rošíření adresy...Jenže to znamená vyměnit
Klienty nutně měnit nemusíš, jen by se uměly připojit jen na původní internet.Ale to u současného přechodu na IPv6 taky.
Takže miesto odsudzovania pomýlených názorov navrhujem vysvetľovať, vysvetľovať, vysvetľovať. Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.On to neni problem vysvetlit nezkusenym administratorum - ty si to i nechaji vysvetlit a pochopi to. Horsi to je s vedenim a manazerama - ti proste slyseli, ze NAT je bezpecnost a tudiz to tak musi byt a admin ma delat to, co vedeni chce.
a) bolo by vhodné demonštrovať, ako vyzerá útok na stroj za NAT-om. Tvrdenia, že NAT nie je spôsob zabezpečenia vidím všade. Konkrétne vysvetlenie prečo je to tak - nikde.Předpokládejme, že NATem myslíme maškarádu. Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.
Priamu adresovateľnosť každého stroja chápu tak, že každý stroj je zodpovedný za vlastnú bezpečnosť.Tak to chápeš špatně
. Přímá adresovatelnost znamená pouze to, že stroj má v Internetu unikátní adresu.
Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.Vždyť už to tu bylo napsáno - k zabezpečení slouží firewall, píšou to i v komiksu o bezpečnosti na Internetu s kačerem Donaldem
(to fakt kdysi vyšlo).
Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.No, tak ako stretávam veci nastavené ja, tak bežný je ADSL router, ktorý robí NAT. A robí ho ekvivalentne k matchovaniu ESTABLISHED,RELATED stavu konexie v iptables. To znamená, že to, čo príde zvonka je buď odpoveď na nejakú požiadavku, ktorá vzišla z vnútornej siete alebo sa to zahodí. NAT predsa znamená, že sa prepisuje adresa v pakete. Pre pakety, ktoré prichádzajú zvonka sa musí prepísať cieľová adresa. Ak ten paket nezodpovedá žiadnemu odchodziemu paketu, tak nie je jasné na akú adresu to NAT má vlastne prepísať. Jednoduchý a zrozumiteľný spôsob. P.S.: Aby som nebol pochopený zle. Ja nezavrhujem IPv6. Nepresadzujem IPv4 ani NAT. Chcem aby tu IPv6 bolo čím skôr. Mám rozbehaný 6to4 a môj kód je IPv6-ready. Len vravím, že mám tak trocha pochopenie pre obhajcov NAT. P.P.S: práve mi volali z Orange a.s. (môj ISP) - odpoveď na otázku, čo môžem očakávať v dôsledku nedostatku IPv4. Odpoveď znie: Orange a.s. má zásobu adries, ktorá by mala vydržať do 2014. Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiace
paket s cílovou adresou stroje uvnitř
roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceAsi jim trvalo spočítat ty nasyslené IPv4 adresy.
Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceBuď rád. T-Com zatiaľ o IPv6 nechce ani počuť.
VELMI hrubé počty. 128 bitová adresa. Možností 2128. Potom řekněme že 10 je 23.5. Abychom získali mocninu počtu adres pro desítku, mělo by stačit vydělit 128/3.5. To je nějakých 37. To znamená že IPv6 adres je zhruba 1037. Tohle číslo se dá srovnat s počtem atomů Země. Takže pokud jedna domácnost nedostane přidělených 1020 adres, neměli bychom se hned tak dostat do problémů 
Podobě se to dá využít třeba při přečíslování sítě, kde budu mít nějaká zařízení s pevně nastavenými IP adresami (i když u IPv6 k tomu asi bude menší důvod), a budu chtít přečíslování vyřešit v jeden okamžik, a teprve pak obcházet jednotlivá zařízení a překonfigurovávat je. Ale je to bezestavový NAT 1:1, který umožní některé problémy rychle obejít, a zároveň nenapáchá moc škod. Ale NAT 1:n je zlo a je smutné vidět tu spoustu argumentů „kdo potřebuje veřejnou IP adresu“, které staví princip internetu úplně na hlavu.
IP protokol se pak zabývá řešením problémů třetí vrstvy. Tedy řeší adresování uzlů a směrování paketů mezi těmito uzly. Žádný návrh ale není dokonalý. A tak se v případě IP setkáváme s NATem (nebo spíš s maškarádou),Pozor na to, maškaráda je čtvrtá vrstva ISO/OSI.
Myslím si, že nemá smysl implementovat NAT do IPv6, ale spíše přinutit méně bystré administrátory k tomu, aby si uvědomili, že existuje celá škála řešení problémů se zabezpečením, tedy nejen NAT.A vysvětlit jim použití privátních adres ve stylu privacy extensions v kombinaci s firewallem.
Tiskni
Sdílej: