Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Pokud chci na nějakém zařízení nutně používat privacy extension a současně se na něj potřebuji dostat z vnitřní sítě, tak je link-local adresa logickým řešením (pokud nechci používat třeba mdns).Link-local se dá navíc použít společně s mDNS... v podstatě žádné dvě zmíněné technologie se nevylučují :).
Pokud zařízení není moje a patří klientovi, tak se nemůžu spoléhat vůbec na nic, takže mám problém i v IPv4 síti.Slečny na technické podpoře třeba UPC si u firemních zákazníků běžně nechávají diktovat MAC adresy.
Aha, takže kvůli tomu, že je IPv6 dementně navržené se to bude obcházet takovouto nesmyslností?"Nechápu to, nerozumím tomu, tak to musí být blbost" :)
To, že ho neumíš navrhnout ty neznamená, že to nejde.Tak prosím, do toho!
Nač zůstávat u prázdných slov! Rád se pokochám návrhem IPv4-kompatibilního protokolu řešícího malou velikost adresního prostoru IPv4. A ideálně takový, aby bylo možné zahodit NATování (víme proč).
Tak ono by, čsitě teoreticky, šlo třeba přihodit další hlavičku, nebo vzít doposud nepoužívaný bit z hlavičky, jehož nahození by říkalo, že prvních X bytů z dat, je rošíření adresy...Jenže to znamená vyměnit
Klienty nutně měnit nemusíš, jen by se uměly připojit jen na původní internet.Ale to u současného přechodu na IPv6 taky.
Takže miesto odsudzovania pomýlených názorov navrhujem vysvetľovať, vysvetľovať, vysvetľovať. Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.On to neni problem vysvetlit nezkusenym administratorum - ty si to i nechaji vysvetlit a pochopi to. Horsi to je s vedenim a manazerama - ti proste slyseli, ze NAT je bezpecnost a tudiz to tak musi byt a admin ma delat to, co vedeni chce.
a) bolo by vhodné demonštrovať, ako vyzerá útok na stroj za NAT-om. Tvrdenia, že NAT nie je spôsob zabezpečenia vidím všade. Konkrétne vysvetlenie prečo je to tak - nikde.Předpokládejme, že NATem myslíme maškarádu. Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.
Priamu adresovateľnosť každého stroja chápu tak, že každý stroj je zodpovedný za vlastnú bezpečnosť.Tak to chápeš špatně
. Přímá adresovatelnost znamená pouze to, že stroj má v Internetu unikátní adresu.
Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.Vždyť už to tu bylo napsáno - k zabezpečení slouží firewall, píšou to i v komiksu o bezpečnosti na Internetu s kačerem Donaldem
(to fakt kdysi vyšlo).
Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.No, tak ako stretávam veci nastavené ja, tak bežný je ADSL router, ktorý robí NAT. A robí ho ekvivalentne k matchovaniu ESTABLISHED,RELATED stavu konexie v iptables. To znamená, že to, čo príde zvonka je buď odpoveď na nejakú požiadavku, ktorá vzišla z vnútornej siete alebo sa to zahodí. NAT predsa znamená, že sa prepisuje adresa v pakete. Pre pakety, ktoré prichádzajú zvonka sa musí prepísať cieľová adresa. Ak ten paket nezodpovedá žiadnemu odchodziemu paketu, tak nie je jasné na akú adresu to NAT má vlastne prepísať. Jednoduchý a zrozumiteľný spôsob. P.S.: Aby som nebol pochopený zle. Ja nezavrhujem IPv6. Nepresadzujem IPv4 ani NAT. Chcem aby tu IPv6 bolo čím skôr. Mám rozbehaný 6to4 a môj kód je IPv6-ready. Len vravím, že mám tak trocha pochopenie pre obhajcov NAT. P.P.S: práve mi volali z Orange a.s. (môj ISP) - odpoveď na otázku, čo môžem očakávať v dôsledku nedostatku IPv4. Odpoveď znie: Orange a.s. má zásobu adries, ktorá by mala vydržať do 2014. Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiace
paket s cílovou adresou stroje uvnitř
roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceAsi jim trvalo spočítat ty nasyslené IPv4 adresy.
Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceBuď rád. T-Com zatiaľ o IPv6 nechce ani počuť.
VELMI hrubé počty. 128 bitová adresa. Možností 2128. Potom řekněme že 10 je 23.5. Abychom získali mocninu počtu adres pro desítku, mělo by stačit vydělit 128/3.5. To je nějakých 37. To znamená že IPv6 adres je zhruba 1037. Tohle číslo se dá srovnat s počtem atomů Země. Takže pokud jedna domácnost nedostane přidělených 1020 adres, neměli bychom se hned tak dostat do problémů 
Podobě se to dá využít třeba při přečíslování sítě, kde budu mít nějaká zařízení s pevně nastavenými IP adresami (i když u IPv6 k tomu asi bude menší důvod), a budu chtít přečíslování vyřešit v jeden okamžik, a teprve pak obcházet jednotlivá zařízení a překonfigurovávat je. Ale je to bezestavový NAT 1:1, který umožní některé problémy rychle obejít, a zároveň nenapáchá moc škod. Ale NAT 1:n je zlo a je smutné vidět tu spoustu argumentů „kdo potřebuje veřejnou IP adresu“, které staví princip internetu úplně na hlavu.
IP protokol se pak zabývá řešením problémů třetí vrstvy. Tedy řeší adresování uzlů a směrování paketů mezi těmito uzly. Žádný návrh ale není dokonalý. A tak se v případě IP setkáváme s NATem (nebo spíš s maškarádou),Pozor na to, maškaráda je čtvrtá vrstva ISO/OSI.
Myslím si, že nemá smysl implementovat NAT do IPv6, ale spíše přinutit méně bystré administrátory k tomu, aby si uvědomili, že existuje celá škála řešení problémů se zabezpečením, tedy nejen NAT.A vysvětlit jim použití privátních adres ve stylu privacy extensions v kombinaci s firewallem.
Tiskni
Sdílej: