Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Pokud chci na nějakém zařízení nutně používat privacy extension a současně se na něj potřebuji dostat z vnitřní sítě, tak je link-local adresa logickým řešením (pokud nechci používat třeba mdns).Link-local se dá navíc použít společně s mDNS... v podstatě žádné dvě zmíněné technologie se nevylučují :).
Pokud zařízení není moje a patří klientovi, tak se nemůžu spoléhat vůbec na nic, takže mám problém i v IPv4 síti.Slečny na technické podpoře třeba UPC si u firemních zákazníků běžně nechávají diktovat MAC adresy.
Aha, takže kvůli tomu, že je IPv6 dementně navržené se to bude obcházet takovouto nesmyslností?"Nechápu to, nerozumím tomu, tak to musí být blbost" :)
To, že ho neumíš navrhnout ty neznamená, že to nejde.Tak prosím, do toho!
Nač zůstávat u prázdných slov! Rád se pokochám návrhem IPv4-kompatibilního protokolu řešícího malou velikost adresního prostoru IPv4. A ideálně takový, aby bylo možné zahodit NATování (víme proč).
Tak ono by, čsitě teoreticky, šlo třeba přihodit další hlavičku, nebo vzít doposud nepoužívaný bit z hlavičky, jehož nahození by říkalo, že prvních X bytů z dat, je rošíření adresy...Jenže to znamená vyměnit
Klienty nutně měnit nemusíš, jen by se uměly připojit jen na původní internet.Ale to u současného přechodu na IPv6 taky.
Takže miesto odsudzovania pomýlených názorov navrhujem vysvetľovať, vysvetľovať, vysvetľovať. Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.On to neni problem vysvetlit nezkusenym administratorum - ty si to i nechaji vysvetlit a pochopi to. Horsi to je s vedenim a manazerama - ti proste slyseli, ze NAT je bezpecnost a tudiz to tak musi byt a admin ma delat to, co vedeni chce.
a) bolo by vhodné demonštrovať, ako vyzerá útok na stroj za NAT-om. Tvrdenia, že NAT nie je spôsob zabezpečenia vidím všade. Konkrétne vysvetlenie prečo je to tak - nikde.Předpokládejme, že NATem myslíme maškarádu. Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.
Priamu adresovateľnosť každého stroja chápu tak, že každý stroj je zodpovedný za vlastnú bezpečnosť.Tak to chápeš špatně
. Přímá adresovatelnost znamená pouze to, že stroj má v Internetu unikátní adresu.
Nie to, že to čo chcú je nesprávne, ale to ako konkrétne riešiť ich konkrétny problém.Vždyť už to tu bylo napsáno - k zabezpečení slouží firewall, píšou to i v komiksu o bezpečnosti na Internetu s kačerem Donaldem
(to fakt kdysi vyšlo).
Pak stačí na vnější rozhraní maškarádujícího stroje dostat paket s cílovou adresou stroje uvnitř - a ten stroj ho naroutuje dovnitř.No, tak ako stretávam veci nastavené ja, tak bežný je ADSL router, ktorý robí NAT. A robí ho ekvivalentne k matchovaniu ESTABLISHED,RELATED stavu konexie v iptables. To znamená, že to, čo príde zvonka je buď odpoveď na nejakú požiadavku, ktorá vzišla z vnútornej siete alebo sa to zahodí. NAT predsa znamená, že sa prepisuje adresa v pakete. Pre pakety, ktoré prichádzajú zvonka sa musí prepísať cieľová adresa. Ak ten paket nezodpovedá žiadnemu odchodziemu paketu, tak nie je jasné na akú adresu to NAT má vlastne prepísať. Jednoduchý a zrozumiteľný spôsob. P.S.: Aby som nebol pochopený zle. Ja nezavrhujem IPv6. Nepresadzujem IPv4 ani NAT. Chcem aby tu IPv6 bolo čím skôr. Mám rozbehaný 6to4 a môj kód je IPv6-ready. Len vravím, že mám tak trocha pochopenie pre obhajcov NAT. P.P.S: práve mi volali z Orange a.s. (môj ISP) - odpoveď na otázku, čo môžem očakávať v dôsledku nedostatku IPv4. Odpoveď znie: Orange a.s. má zásobu adries, ktorá by mala vydržať do 2014. Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiace
paket s cílovou adresou stroje uvnitř
roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceAsi jim trvalo spočítat ty nasyslené IPv4 adresy.
Už teraz sa však na IPv6 internet pripravujú. Je to prvý raz, čo Orange takéto niečo potvrdil. Btw, roundtrip pre tú otázku bol skoro 2 mesiaceBuď rád. T-Com zatiaľ o IPv6 nechce ani počuť.
VELMI hrubé počty. 128 bitová adresa. Možností 2128. Potom řekněme že 10 je 23.5. Abychom získali mocninu počtu adres pro desítku, mělo by stačit vydělit 128/3.5. To je nějakých 37. To znamená že IPv6 adres je zhruba 1037. Tohle číslo se dá srovnat s počtem atomů Země. Takže pokud jedna domácnost nedostane přidělených 1020 adres, neměli bychom se hned tak dostat do problémů 
Podobě se to dá využít třeba při přečíslování sítě, kde budu mít nějaká zařízení s pevně nastavenými IP adresami (i když u IPv6 k tomu asi bude menší důvod), a budu chtít přečíslování vyřešit v jeden okamžik, a teprve pak obcházet jednotlivá zařízení a překonfigurovávat je. Ale je to bezestavový NAT 1:1, který umožní některé problémy rychle obejít, a zároveň nenapáchá moc škod. Ale NAT 1:n je zlo a je smutné vidět tu spoustu argumentů „kdo potřebuje veřejnou IP adresu“, které staví princip internetu úplně na hlavu.
IP protokol se pak zabývá řešením problémů třetí vrstvy. Tedy řeší adresování uzlů a směrování paketů mezi těmito uzly. Žádný návrh ale není dokonalý. A tak se v případě IP setkáváme s NATem (nebo spíš s maškarádou),Pozor na to, maškaráda je čtvrtá vrstva ISO/OSI.
Myslím si, že nemá smysl implementovat NAT do IPv6, ale spíše přinutit méně bystré administrátory k tomu, aby si uvědomili, že existuje celá škála řešení problémů se zabezpečením, tedy nejen NAT.A vysvětlit jim použití privátních adres ve stylu privacy extensions v kombinaci s firewallem.
Tiskni
Sdílej: