Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
. Moskvič by se mi líbil víc, ale to je prostě jiná cenová relace.
Na leptání obvodů se vykašli, stačí když to vzadu pospojuješ dráty. Pokud ti stačí, že se po sepnutí spínače rozsvítí žárovička, tak je to vlastně jen mechanická práce (vyřezání otvorů do desky) a fyzika ze základní školy. Když budeš kupovat žárovky, tak je na nich napsáno, na jaké napětí jsou – to by mělo odpovídat napětí z baterek. Na pájení si sežeň páječku (mikro- případně trafo-, to je tady jedno) a nějakou pájku (cín ve formě drátu). Teplo z páječky roztaví pájku a ta se spojí s drátem nebo kontaktem… napoprvé to možná nebude hezké, ale ty spoje budou pod deskou, tak je to jedno, stačí když to neupadne. Nic co bys nezvládl.
A pokud chceš, aby v tom byla i nějaká „inteligence“ jako třeba blikání nebo zobrazování rychlosti na displeji, tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino. Pak už jen stačí používat vyhledávač, zadáš např. název čidla nebo displeje + Arduino a většinou se hned dobereš jednoduchého návodu, jak to zapojit a použít. Např. bys mohl vzít tenhle návod: LED Bar Graph a upravit kód tak, aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý, tak by se počet svítících diod zvýšil a pokud není, tak by se snížil, a tím by to ukazovalo „rychlost“.
/…aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý…
Plynovej pedal asi slapaci auticko mit nebude… :)
S tim tachometrem z kola, jak psal autor niz, by to melo jit celkem pekne – Arduino Bike Speedometer
tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino.
Tak to raději hned zapomeň, je to neuvěřitelná sračka!
Než narazí na limity Arduina, tak to bude hodně dlouho trvat – a pak není problém přejít na něco jiného.
Ale pokud by poslechl tvoje rady, tak se pravděpodobně zasekne hned na začátku, nebude mu to fungovat, ztratí motivaci…
Tak co je potom lepší cesta?
Lepší cesta je vykašlat se nasračkoidní Arduino a zbastlit si vlastní zapojení.A v čem se to teda bude lišit? Místo jedné DIP destičky s USB sériákem a AtMegou budu mít DIP AtMegu, USB sériák a ISP programátor zvlášť, jinak mě žádný rozdíl nenapadá.
nebo takové malé udělátko do USBCož je téměř vždy AtMega, ve které je firmware emulující USB na jedné straně a ICSP programátor na druhé
.
Škoda jen, že je na něm ta ATmega napájená a nejde snadno vyměnit.AtMega je překvapivě odolná (přežije libovolné zkratování nožiček, jediný případ, kdy jsem viděl shořet atmegu, bylo omylem připojení 15 V na logiku), na Nanu většinou odchází ta pojistkodioda. TQFP se v pohodě mění horkovzduškou.
Však ono Arduino není nic jiného
Nemáš pravdu. Arudino má navíc spoustu zbytečného balastu, marketingových sraček, omalovánek pro děti namísto kloudné dokumentace / schémat a bundlovaní s debilním IDE...
Pokud by proud LED přesáhl nějakých 25 mAJe bezpečné tahat z RPi GPIO 25 mA? Čekal bych tak 10x míň.
, net máš v pořádku. Tak jenom budík, to by šlo. Ale viz. obrázek, není tam moc místa.
Připojuje se to na zdroj a máš to i vč. kabeláže, vše je šroubovatelné (u plastu by neměl být nejmenší problém). Anonyma neposlouchej, je to starý zaprděný morous…
. Teď jsem našel zajmavé hodinky, které mají tachometr. Mě se prostě líbí ten ručičkový tachometr a na jízdní kola jsou jen digitální. Ručičkový jsem nějak nenašel nebo jsem blbě hledal.
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetla
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetlaTo má přece většina dopravních prostředků. Rychlost světla je 1.08e9 km/h, takže si na rychloměru můžeš přelepit "km/h" na "×10-9 c" a bude to skoro správně.
Tiskni
Sdílej: