VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
. Moskvič by se mi líbil víc, ale to je prostě jiná cenová relace.
Na leptání obvodů se vykašli, stačí když to vzadu pospojuješ dráty. Pokud ti stačí, že se po sepnutí spínače rozsvítí žárovička, tak je to vlastně jen mechanická práce (vyřezání otvorů do desky) a fyzika ze základní školy. Když budeš kupovat žárovky, tak je na nich napsáno, na jaké napětí jsou – to by mělo odpovídat napětí z baterek. Na pájení si sežeň páječku (mikro- případně trafo-, to je tady jedno) a nějakou pájku (cín ve formě drátu). Teplo z páječky roztaví pájku a ta se spojí s drátem nebo kontaktem… napoprvé to možná nebude hezké, ale ty spoje budou pod deskou, tak je to jedno, stačí když to neupadne. Nic co bys nezvládl.
A pokud chceš, aby v tom byla i nějaká „inteligence“ jako třeba blikání nebo zobrazování rychlosti na displeji, tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino. Pak už jen stačí používat vyhledávač, zadáš např. název čidla nebo displeje + Arduino a většinou se hned dobereš jednoduchého návodu, jak to zapojit a použít. Např. bys mohl vzít tenhle návod: LED Bar Graph a upravit kód tak, aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý, tak by se počet svítících diod zvýšil a pokud není, tak by se snížil, a tím by to ukazovalo „rychlost“.
/…aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý…
Plynovej pedal asi slapaci auticko mit nebude… :)
S tim tachometrem z kola, jak psal autor niz, by to melo jit celkem pekne – Arduino Bike Speedometer
tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino.
Tak to raději hned zapomeň, je to neuvěřitelná sračka!
Než narazí na limity Arduina, tak to bude hodně dlouho trvat – a pak není problém přejít na něco jiného.
Ale pokud by poslechl tvoje rady, tak se pravděpodobně zasekne hned na začátku, nebude mu to fungovat, ztratí motivaci…
Tak co je potom lepší cesta?
Lepší cesta je vykašlat se nasračkoidní Arduino a zbastlit si vlastní zapojení.A v čem se to teda bude lišit? Místo jedné DIP destičky s USB sériákem a AtMegou budu mít DIP AtMegu, USB sériák a ISP programátor zvlášť, jinak mě žádný rozdíl nenapadá.
nebo takové malé udělátko do USBCož je téměř vždy AtMega, ve které je firmware emulující USB na jedné straně a ICSP programátor na druhé
.
Škoda jen, že je na něm ta ATmega napájená a nejde snadno vyměnit.AtMega je překvapivě odolná (přežije libovolné zkratování nožiček, jediný případ, kdy jsem viděl shořet atmegu, bylo omylem připojení 15 V na logiku), na Nanu většinou odchází ta pojistkodioda. TQFP se v pohodě mění horkovzduškou.
Však ono Arduino není nic jiného
Nemáš pravdu. Arudino má navíc spoustu zbytečného balastu, marketingových sraček, omalovánek pro děti namísto kloudné dokumentace / schémat a bundlovaní s debilním IDE...
Pokud by proud LED přesáhl nějakých 25 mAJe bezpečné tahat z RPi GPIO 25 mA? Čekal bych tak 10x míň.
, net máš v pořádku. Tak jenom budík, to by šlo. Ale viz. obrázek, není tam moc místa.
Připojuje se to na zdroj a máš to i vč. kabeláže, vše je šroubovatelné (u plastu by neměl být nejmenší problém). Anonyma neposlouchej, je to starý zaprděný morous…
. Teď jsem našel zajmavé hodinky, které mají tachometr. Mě se prostě líbí ten ručičkový tachometr a na jízdní kola jsou jen digitální. Ručičkový jsem nějak nenašel nebo jsem blbě hledal.
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetla
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetlaTo má přece většina dopravních prostředků. Rychlost světla je 1.08e9 km/h, takže si na rychloměru můžeš přelepit "km/h" na "×10-9 c" a bude to skoro správně.
Tiskni
Sdílej: