Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
. Moskvič by se mi líbil víc, ale to je prostě jiná cenová relace.
Na leptání obvodů se vykašli, stačí když to vzadu pospojuješ dráty. Pokud ti stačí, že se po sepnutí spínače rozsvítí žárovička, tak je to vlastně jen mechanická práce (vyřezání otvorů do desky) a fyzika ze základní školy. Když budeš kupovat žárovky, tak je na nich napsáno, na jaké napětí jsou – to by mělo odpovídat napětí z baterek. Na pájení si sežeň páječku (mikro- případně trafo-, to je tady jedno) a nějakou pájku (cín ve formě drátu). Teplo z páječky roztaví pájku a ta se spojí s drátem nebo kontaktem… napoprvé to možná nebude hezké, ale ty spoje budou pod deskou, tak je to jedno, stačí když to neupadne. Nic co bys nezvládl.
A pokud chceš, aby v tom byla i nějaká „inteligence“ jako třeba blikání nebo zobrazování rychlosti na displeji, tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino. Pak už jen stačí používat vyhledávač, zadáš např. název čidla nebo displeje + Arduino a většinou se hned dobereš jednoduchého návodu, jak to zapojit a použít. Např. bys mohl vzít tenhle návod: LED Bar Graph a upravit kód tak, aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý, tak by se počet svítících diod zvýšil a pokud není, tak by se snížil, a tím by to ukazovalo „rychlost“.
/…aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý…
Plynovej pedal asi slapaci auticko mit nebude… :)
S tim tachometrem z kola, jak psal autor niz, by to melo jit celkem pekne – Arduino Bike Speedometer
tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino.
Tak to raději hned zapomeň, je to neuvěřitelná sračka!
Než narazí na limity Arduina, tak to bude hodně dlouho trvat – a pak není problém přejít na něco jiného.
Ale pokud by poslechl tvoje rady, tak se pravděpodobně zasekne hned na začátku, nebude mu to fungovat, ztratí motivaci…
Tak co je potom lepší cesta?
Lepší cesta je vykašlat se nasračkoidní Arduino a zbastlit si vlastní zapojení.A v čem se to teda bude lišit? Místo jedné DIP destičky s USB sériákem a AtMegou budu mít DIP AtMegu, USB sériák a ISP programátor zvlášť, jinak mě žádný rozdíl nenapadá.
nebo takové malé udělátko do USBCož je téměř vždy AtMega, ve které je firmware emulující USB na jedné straně a ICSP programátor na druhé
.
Škoda jen, že je na něm ta ATmega napájená a nejde snadno vyměnit.AtMega je překvapivě odolná (přežije libovolné zkratování nožiček, jediný případ, kdy jsem viděl shořet atmegu, bylo omylem připojení 15 V na logiku), na Nanu většinou odchází ta pojistkodioda. TQFP se v pohodě mění horkovzduškou.
Však ono Arduino není nic jiného
Nemáš pravdu. Arudino má navíc spoustu zbytečného balastu, marketingových sraček, omalovánek pro děti namísto kloudné dokumentace / schémat a bundlovaní s debilním IDE...
Pokud by proud LED přesáhl nějakých 25 mAJe bezpečné tahat z RPi GPIO 25 mA? Čekal bych tak 10x míň.
, net máš v pořádku. Tak jenom budík, to by šlo. Ale viz. obrázek, není tam moc místa.
Připojuje se to na zdroj a máš to i vč. kabeláže, vše je šroubovatelné (u plastu by neměl být nejmenší problém). Anonyma neposlouchej, je to starý zaprděný morous…
. Teď jsem našel zajmavé hodinky, které mají tachometr. Mě se prostě líbí ten ručičkový tachometr a na jízdní kola jsou jen digitální. Ručičkový jsem nějak nenašel nebo jsem blbě hledal.
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetla
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetlaTo má přece většina dopravních prostředků. Rychlost světla je 1.08e9 km/h, takže si na rychloměru můžeš přelepit "km/h" na "×10-9 c" a bude to skoro správně.
Tiskni
Sdílej: