Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Na leptání obvodů se vykašli, stačí když to vzadu pospojuješ dráty. Pokud ti stačí, že se po sepnutí spínače rozsvítí žárovička, tak je to vlastně jen mechanická práce (vyřezání otvorů do desky) a fyzika ze základní školy. Když budeš kupovat žárovky, tak je na nich napsáno, na jaké napětí jsou – to by mělo odpovídat napětí z baterek. Na pájení si sežeň páječku (mikro- případně trafo-, to je tady jedno) a nějakou pájku (cín ve formě drátu). Teplo z páječky roztaví pájku a ta se spojí s drátem nebo kontaktem… napoprvé to možná nebude hezké, ale ty spoje budou pod deskou, tak je to jedno, stačí když to neupadne. Nic co bys nezvládl.
A pokud chceš, aby v tom byla i nějaká „inteligence“ jako třeba blikání nebo zobrazování rychlosti na displeji, tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino. Pak už jen stačí používat vyhledávač, zadáš např. název čidla nebo displeje + Arduino a většinou se hned dobereš jednoduchého návodu, jak to zapojit a použít. Např. bys mohl vzít tenhle návod: LED Bar Graph a upravit kód tak, aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý, tak by se počet svítících diod zvýšil a pokud není, tak by se snížil, a tím by to ukazovalo „rychlost“.
/…aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý…
Plynovej pedal asi slapaci auticko mit nebude… :)
S tim tachometrem z kola, jak psal autor niz, by to melo jit celkem pekne – Arduino Bike Speedometer
tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino.
Tak to raději hned zapomeň, je to neuvěřitelná sračka!
Než narazí na limity Arduina, tak to bude hodně dlouho trvat – a pak není problém přejít na něco jiného.
Ale pokud by poslechl tvoje rady, tak se pravděpodobně zasekne hned na začátku, nebude mu to fungovat, ztratí motivaci…
Tak co je potom lepší cesta?
Lepší cesta je vykašlat se nasračkoidní Arduino a zbastlit si vlastní zapojení.A v čem se to teda bude lišit? Místo jedné DIP destičky s USB sériákem a AtMegou budu mít DIP AtMegu, USB sériák a ISP programátor zvlášť, jinak mě žádný rozdíl nenapadá.
nebo takové malé udělátko do USBCož je téměř vždy AtMega, ve které je firmware emulující USB na jedné straně a ICSP programátor na druhé
Škoda jen, že je na něm ta ATmega napájená a nejde snadno vyměnit.AtMega je překvapivě odolná (přežije libovolné zkratování nožiček, jediný případ, kdy jsem viděl shořet atmegu, bylo omylem připojení 15 V na logiku), na Nanu většinou odchází ta pojistkodioda. TQFP se v pohodě mění horkovzduškou.
Však ono Arduino není nic jiného
Nemáš pravdu. Arudino má navíc spoustu zbytečného balastu, marketingových sraček, omalovánek pro děti namísto kloudné dokumentace / schémat a bundlovaní s debilním IDE...
Pokud by proud LED přesáhl nějakých 25 mAJe bezpečné tahat z RPi GPIO 25 mA? Čekal bych tak 10x míň.
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetlaTo má přece většina dopravních prostředků. Rychlost světla je 1.08e9 km/h, takže si na rychloměru můžeš přelepit "km/h" na "×10-9 c" a bude to skoro správně.
Tiskni
Sdílej: