Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Je to spíš dotaz, jestli jste to někdo někdy něco podobného řešil, přeci jen, mezi linuxáky bude hodně kutilů.
Koupil jsem synovi plastovou šlapací formuly a je mi líto, že tam nemá páčky na rozsvícení světel, blinkry, repráček na zvuk majáku, ukazatel rychlosti,... Plast by se dal vyříznout a dát tam nějaká deska s tlačítky, ale jak něco takového udělat, to fakt nevím. V životě jsem nepájel a vymyslet nějaký obvod, na to jsem asi tupý. Předpokládám, že se tam musí dávat ty divný válečky, odpory, vyleptat nějak ta cesta pro obvod, ale co má mít jaké napětí a jak to napojit na napájení z baterek.
Případně, pokud existují nějaké takové sety. Já nic takového nenašel, že by se prodávalo něco pro autíčka.
Díky za každou radu.
Tiskni
Sdílej:
. Moskvič by se mi líbil víc, ale to je prostě jiná cenová relace.
Na leptání obvodů se vykašli, stačí když to vzadu pospojuješ dráty. Pokud ti stačí, že se po sepnutí spínače rozsvítí žárovička, tak je to vlastně jen mechanická práce (vyřezání otvorů do desky) a fyzika ze základní školy. Když budeš kupovat žárovky, tak je na nich napsáno, na jaké napětí jsou – to by mělo odpovídat napětí z baterek. Na pájení si sežeň páječku (mikro- případně trafo-, to je tady jedno) a nějakou pájku (cín ve formě drátu). Teplo z páječky roztaví pájku a ta se spojí s drátem nebo kontaktem… napoprvé to možná nebude hezké, ale ty spoje budou pod deskou, tak je to jedno, stačí když to neupadne. Nic co bys nezvládl.
A pokud chceš, aby v tom byla i nějaká „inteligence“ jako třeba blikání nebo zobrazování rychlosti na displeji, tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino. Pak už jen stačí používat vyhledávač, zadáš např. název čidla nebo displeje + Arduino a většinou se hned dobereš jednoduchého návodu, jak to zapojit a použít. Např. bys mohl vzít tenhle návod: LED Bar Graph a upravit kód tak, aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý, tak by se počet svítících diod zvýšil a pokud není, tak by se snížil, a tím by to ukazovalo „rychlost“.
/…aby se v cyklu vždy zjistil stav plynového pedálu a pokud je sešlápnutý…
Plynovej pedal asi slapaci auticko mit nebude… :)
S tim tachometrem z kola, jak psal autor niz, by to melo jit celkem pekne – Arduino Bike Speedometer
tak si zapamatuj klíčové slovo: Arduino.
Tak to raději hned zapomeň, je to neuvěřitelná sračka!
Než narazí na limity Arduina, tak to bude hodně dlouho trvat – a pak není problém přejít na něco jiného.
Ale pokud by poslechl tvoje rady, tak se pravděpodobně zasekne hned na začátku, nebude mu to fungovat, ztratí motivaci…
Tak co je potom lepší cesta?
Lepší cesta je vykašlat se nasračkoidní Arduino a zbastlit si vlastní zapojení.A v čem se to teda bude lišit? Místo jedné DIP destičky s USB sériákem a AtMegou budu mít DIP AtMegu, USB sériák a ISP programátor zvlášť, jinak mě žádný rozdíl nenapadá.
nebo takové malé udělátko do USBCož je téměř vždy AtMega, ve které je firmware emulující USB na jedné straně a ICSP programátor na druhé
.
Škoda jen, že je na něm ta ATmega napájená a nejde snadno vyměnit.AtMega je překvapivě odolná (přežije libovolné zkratování nožiček, jediný případ, kdy jsem viděl shořet atmegu, bylo omylem připojení 15 V na logiku), na Nanu většinou odchází ta pojistkodioda. TQFP se v pohodě mění horkovzduškou.
Však ono Arduino není nic jiného
Nemáš pravdu. Arudino má navíc spoustu zbytečného balastu, marketingových sraček, omalovánek pro děti namísto kloudné dokumentace / schémat a bundlovaní s debilním IDE...
Pokud by proud LED přesáhl nějakých 25 mAJe bezpečné tahat z RPi GPIO 25 mA? Čekal bych tak 10x míň.
, net máš v pořádku. Tak jenom budík, to by šlo. Ale viz. obrázek, není tam moc místa.
Připojuje se to na zdroj a máš to i vč. kabeláže, vše je šroubovatelné (u plastu by neměl být nejmenší problém). Anonyma neposlouchej, je to starý zaprděný morous…
. Teď jsem našel zajmavé hodinky, které mají tachometr. Mě se prostě líbí ten ručičkový tachometr a na jízdní kola jsou jen digitální. Ručičkový jsem nějak nenašel nebo jsem blbě hledal.
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetla
nebo si udelat vlastni skalu, napriklad rychlost mit na budiku jako percentualni cast rychlosti svetlaTo má přece většina dopravních prostředků. Rychlost světla je 1.08e9 km/h, takže si na rychloměru můžeš přelepit "km/h" na "×10-9 c" a bude to skoro správně.