Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Výchozí nastavení politiky pro PackageKit ve Fedoře 12 umožňovalo lokálně přihlášeným uživatelům instalovat balíky z repozitářů bez nutnosti zadávat heslo. To se mnoha lidem nelíbilo, takže toto výchozí nastavení bude brzy změněno aktualizací PackageKitu tak, aby operace nainstalování balíku vyžadovala heslo roota. Upravený PackageKit už je sestaven. Mně původní nastavení na domácích počítačích vyhovovalo. Nastavím si to tedy zpět.
PackageKit se před provedením požadované akce vždy zeptá PolicyKitu, zda je uživatel, který si akci žádá, k této akci oprávněn. K rozhodnutí ano/ne PolicyKit v současné implementaci používá místní autoritu (man pklocalauthority), což prostě znamená, že vychází z nastavení v souborech /var/lib/polkit-1/localauthority/*/*.pkla.
Formát *.pkla souborů je jednoduchý a v oné manuálové stránce je dobře popsán. Klíčem Identity řekneme, koho k akci opravňujeme (může to být podle loginu nebo skupiny). Klíč Action specifikuje konkrétní akci. Jejich seznam se stručným popisem dostaneme z pkaction --verbose. Tři klíče Result... udávají hodnotu oprávnění (yes, no, auth_self (pro nutnost autentizace), auth_admin (pro nutnost autentizace jako administrátor), ...). Jsou tři, protože můžeme udělit různá oprávnění podle toho, jestli je uživatel přihlášen v aktivní místní relaci, v neaktivní místní relaci, nebo je přihlášen jinak.
Pro pohodlné domácí použití PC jsem si vytvořil soubor /var/lib/polkit-1/localauthority/50-local.d/michichs-policy.pkla, jehož obsah by už měl být celkem snadno pochopitelný:
[JáMůžuSpravovatBalíkyBezHesla] Identity=unix-user:michich Action=org.freedesktop.packagekit.* ResultAny=no ResultInactive=no ResultActive=yes [AleNedůvěryhodnéBalíkySiVždyPořádněRozmyslím] Identity=unix-user:michich Action=org.freedesktop.packagekit.package-install-untrusted;org.freedesktop.packagekit.system-trust-signing-key ResultAny=no ResultInactive=no ResultActive=auth_self # zeptá se mě na moje heslo, ne rootovo [JáMůžuSpravovatVirtuálníMašiny] Identity=unix-user:michich Action=org.libvirt.unix.* ResultAny=no ResultInactive=no ResultActive=yes [DomácíUživateléMůžouInstalovatFedoráckéBalíky] Identity=unix-user:* Action=org.freedesktop.packagekit.package-install ResultAny=no ResultInactive=no ResultActive=yes [DomácíUživateléMůžouAktualizovatBalíky] Identity=unix-user:* Action=org.freedesktop.packagekit.system-update;org.freedesktop.packagekit.system-sources-refresh ResultAny=no ResultInactive=no ResultActive=yes
Je vidět, že jsem s udělováním autorizací zašel ještě o kus dál, než bylo to původní nastavení Fedory 12. Kromě toho, že všem místně přihlášeným uživatelům umožňuju instalaci balíčků z repozitářů a aktualizaci balíčků, tak jsem udělil ještě několik dalších oprávnění svému vlastnímu loginu, abych mohl balíčky i odinstalovávat a také spouštět virtuální stroje ve virt-manager bez otravného zadávání hesla.
Tiskni
Sdílej: