Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
co všechno se jak zkompiluje, je dost zásadní argument pro gentooNejsem si tím tak jistý. Při stavbě systému skutečně na míru, kdy se admin bude snažit mít vše pod maximální možnou kontrolou, to výhoda je, ale množství investovaného času by bylo fakt obrovské. Přijde mi, že ty případy, kdy je potřeba něco nakonfigurovat zcela na míru, jsou minimální a týkají se spíše kernelu a izolovaných balíků. Pletu se?
vybrat si grafické prostředíTo je možné všude. V nejhorším se to dá přepnout po instalaci (taky se mi nelíbí odinstalovávat něco v „čisté“ instalaci systému, ale dá se to), ale aspoň z těch větších/rozšířenejších DE (Gnome, KDE, Xfce) je většinou na výběr předem (pokud se to instaluje implicitně).
init systémTaky se mi líbí, že v Gentoo je pořád doporučený OpenRC místo systemd. Ale jde to řešit i jinak – jako jediný důvod pro používání Gentoo by mi to asi nepřišlo.
zavaděčPořád Gentoo handbook zmiňuje jako alternativu LILO?
Nevím, nepovažuji za důležité. Pokud by mi na tom hodně záleželo, tak by taky nebyl problém to po instalaci distribuce přehodit.
způsob sestavování kernelu a jeho konfiguraciV Gentoo je to samozřejmější, ale opět to jde i jinde.
Druhý argument pro mě je, že je fakt snadné tam zkompilovat jakékoliv zdrojáky. Na Ubuntu jsem měl problém s tím, že co není v repozitáři, nebo to nemá udržovaný deb balík (což je dnes sice běžné, ale není to u všeho), to jsem nebyl schopný zkompilovat ze zdrojáků. Na gentoo se nebojím naklonovat nějaké zdrojáky z githubu a zkompilovat je, protože vím, že už mám připravené celé prostředí pro kompilaci všeho možného.Nestačilo by si takové prostředí připravit i jinde? Mně Gentoo přijde jako taková fundamentalistická distribuce, ze které aby člověk vytěžil maximum, musí se tomu fakt intenzivně věnovat a vyžaduje to tvrdý skill. Ze studijního hlediska (pokud je cílem víc porozumět vnitřnostem GNU/Linuxu) to smysl asi dává a když to člověk konečně nainstaluje, je to fakt dobrý pocit, ale... stojí to za to? Pokud někdo přijde s tím, že spravuje servery, kde si potřebuje kompilovat custom kernel, web server, nějakou databázi apod., což je v Gentoo mnohem jednodušší než jinde, kompilace těchto balíků je časově (zvlášť na výkonném železe) úplně v pohodě a i kdyby nebyla, tak to může zkompilovat na jednom stroji a pak to přenést na další formou binárního updatu, tak ano, tam Gentoo smysl fakt dává. Pokud má někdo zajištěné živobytí a dostatek volného času a vnitřně ho uspokojuje svému systému na vysokou míru rozumět, ale ne tolik, aby si stavěl vlastní distribuci nebo psal vlastní OS, tak asi taky. V jiných případech mi to prostě fakt přijde nepraktické a je to spíš takový dost náročný koníček. A čím víc se požadavky na systém mění (což se u desktopu často děje, že člověk zkouší/potřebuje různé programy, a tak), tím je to horší. Poslední, co chci, je pokazit si systém před deadline, takže do toho vstupují mnohem ostřejší požadavky na pořizování snapshotů atp. U binárního distra by za dobu než se překompiluje kompletní SW výbava Gentoo byla hotová čistá reinstalace, doinstalování balíků a obnovení dat a konfiguráků ze záloh.
FEATURES="buildpkg" do make.conf, z každého emergnutého balíku se vytvoří binární balík a lze tak "svou distribuci" instalovat na další stoje bez kompilace.
Nestačila by tedy binární distribuce, kde si navolíš jednotlivé komponenty (init systém atp.), snadno překompiluješ to, co si potřebuješ překompilovat, a jinak si nainstaluješ binárního balíky?A ta distribuce se jmenuje? Já používám od odchodu z Gentoo binární distribuce několik roků, jenže vždy narazím na problém že prostě ať se snažím jak chci, vždycky si musím něco dokompilovat (když už je něco ve verzi jakou potřebuji, zas to není v konfiguraci jakou já potřebuji). /usr/src bobtná, bobtná až se to prostě stane neúnosné. V Gentoo se o ten kompilační subsystém aspoň něco stará. Pokud by něco mezi Gentoo a binární distribucí existovalo, bral bych to všemi deseti, ale co moje znalost sahá, nic takového neexistuje.
Gentoo je k hovnu.A přesto má svou věrnou uživatelskou základnu a překvapivé procento ho dokonce provozuje na laptopu. Možná milý anonyme tvé predikce nejsou zas tak světoborné. A nebo tady prostě nikoho nezajímají.
> Regrettably, I have almost a dozen machines all with ALSA-only audio
> backends and all of them with Telemetry turned off.
Telemetry informs our decisions. Turning it off is not without disadvantage.
- Anthony Jones, Manager of Platform Media Playback at Mozilla Corporation
"Chceme ALSA.""Nevedeme. Pokud nechcete PA, tak si napište něco jiného nad alsou."
Tiskni
Sdílej: