Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
co všechno se jak zkompiluje, je dost zásadní argument pro gentooNejsem si tím tak jistý. Při stavbě systému skutečně na míru, kdy se admin bude snažit mít vše pod maximální možnou kontrolou, to výhoda je, ale množství investovaného času by bylo fakt obrovské. Přijde mi, že ty případy, kdy je potřeba něco nakonfigurovat zcela na míru, jsou minimální a týkají se spíše kernelu a izolovaných balíků. Pletu se?
vybrat si grafické prostředíTo je možné všude. V nejhorším se to dá přepnout po instalaci (taky se mi nelíbí odinstalovávat něco v „čisté“ instalaci systému, ale dá se to), ale aspoň z těch větších/rozšířenejších DE (Gnome, KDE, Xfce) je většinou na výběr předem (pokud se to instaluje implicitně).
init systémTaky se mi líbí, že v Gentoo je pořád doporučený OpenRC místo systemd. Ale jde to řešit i jinak – jako jediný důvod pro používání Gentoo by mi to asi nepřišlo.
zavaděčPořád Gentoo handbook zmiňuje jako alternativu LILO?
Nevím, nepovažuji za důležité. Pokud by mi na tom hodně záleželo, tak by taky nebyl problém to po instalaci distribuce přehodit.
způsob sestavování kernelu a jeho konfiguraciV Gentoo je to samozřejmější, ale opět to jde i jinde.
Druhý argument pro mě je, že je fakt snadné tam zkompilovat jakékoliv zdrojáky. Na Ubuntu jsem měl problém s tím, že co není v repozitáři, nebo to nemá udržovaný deb balík (což je dnes sice běžné, ale není to u všeho), to jsem nebyl schopný zkompilovat ze zdrojáků. Na gentoo se nebojím naklonovat nějaké zdrojáky z githubu a zkompilovat je, protože vím, že už mám připravené celé prostředí pro kompilaci všeho možného.Nestačilo by si takové prostředí připravit i jinde? Mně Gentoo přijde jako taková fundamentalistická distribuce, ze které aby člověk vytěžil maximum, musí se tomu fakt intenzivně věnovat a vyžaduje to tvrdý skill. Ze studijního hlediska (pokud je cílem víc porozumět vnitřnostem GNU/Linuxu) to smysl asi dává a když to člověk konečně nainstaluje, je to fakt dobrý pocit, ale... stojí to za to? Pokud někdo přijde s tím, že spravuje servery, kde si potřebuje kompilovat custom kernel, web server, nějakou databázi apod., což je v Gentoo mnohem jednodušší než jinde, kompilace těchto balíků je časově (zvlášť na výkonném železe) úplně v pohodě a i kdyby nebyla, tak to může zkompilovat na jednom stroji a pak to přenést na další formou binárního updatu, tak ano, tam Gentoo smysl fakt dává. Pokud má někdo zajištěné živobytí a dostatek volného času a vnitřně ho uspokojuje svému systému na vysokou míru rozumět, ale ne tolik, aby si stavěl vlastní distribuci nebo psal vlastní OS, tak asi taky. V jiných případech mi to prostě fakt přijde nepraktické a je to spíš takový dost náročný koníček. A čím víc se požadavky na systém mění (což se u desktopu často děje, že člověk zkouší/potřebuje různé programy, a tak), tím je to horší. Poslední, co chci, je pokazit si systém před deadline, takže do toho vstupují mnohem ostřejší požadavky na pořizování snapshotů atp. U binárního distra by za dobu než se překompiluje kompletní SW výbava Gentoo byla hotová čistá reinstalace, doinstalování balíků a obnovení dat a konfiguráků ze záloh.
FEATURES="buildpkg" do make.conf, z každého emergnutého balíku se vytvoří binární balík a lze tak "svou distribuci" instalovat na další stoje bez kompilace.
Nestačila by tedy binární distribuce, kde si navolíš jednotlivé komponenty (init systém atp.), snadno překompiluješ to, co si potřebuješ překompilovat, a jinak si nainstaluješ binárního balíky?A ta distribuce se jmenuje? Já používám od odchodu z Gentoo binární distribuce několik roků, jenže vždy narazím na problém že prostě ať se snažím jak chci, vždycky si musím něco dokompilovat (když už je něco ve verzi jakou potřebuji, zas to není v konfiguraci jakou já potřebuji). /usr/src bobtná, bobtná až se to prostě stane neúnosné. V Gentoo se o ten kompilační subsystém aspoň něco stará. Pokud by něco mezi Gentoo a binární distribucí existovalo, bral bych to všemi deseti, ale co moje znalost sahá, nic takového neexistuje.
Gentoo je k hovnu.A přesto má svou věrnou uživatelskou základnu a překvapivé procento ho dokonce provozuje na laptopu. Možná milý anonyme tvé predikce nejsou zas tak světoborné. A nebo tady prostě nikoho nezajímají.
> Regrettably, I have almost a dozen machines all with ALSA-only audio
> backends and all of them with Telemetry turned off.
Telemetry informs our decisions. Turning it off is not without disadvantage.
- Anthony Jones, Manager of Platform Media Playback at Mozilla Corporation
"Chceme ALSA.""Nevedeme. Pokud nechcete PA, tak si napište něco jiného nad alsou."
Tiskni
Sdílej: