Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
co všechno se jak zkompiluje, je dost zásadní argument pro gentooNejsem si tím tak jistý. Při stavbě systému skutečně na míru, kdy se admin bude snažit mít vše pod maximální možnou kontrolou, to výhoda je, ale množství investovaného času by bylo fakt obrovské. Přijde mi, že ty případy, kdy je potřeba něco nakonfigurovat zcela na míru, jsou minimální a týkají se spíše kernelu a izolovaných balíků. Pletu se?
vybrat si grafické prostředíTo je možné všude. V nejhorším se to dá přepnout po instalaci (taky se mi nelíbí odinstalovávat něco v „čisté“ instalaci systému, ale dá se to), ale aspoň z těch větších/rozšířenejších DE (Gnome, KDE, Xfce) je většinou na výběr předem (pokud se to instaluje implicitně).
init systémTaky se mi líbí, že v Gentoo je pořád doporučený OpenRC místo systemd. Ale jde to řešit i jinak – jako jediný důvod pro používání Gentoo by mi to asi nepřišlo.
zavaděčPořád Gentoo handbook zmiňuje jako alternativu LILO?
Nevím, nepovažuji za důležité. Pokud by mi na tom hodně záleželo, tak by taky nebyl problém to po instalaci distribuce přehodit.
způsob sestavování kernelu a jeho konfiguraciV Gentoo je to samozřejmější, ale opět to jde i jinde.
Druhý argument pro mě je, že je fakt snadné tam zkompilovat jakékoliv zdrojáky. Na Ubuntu jsem měl problém s tím, že co není v repozitáři, nebo to nemá udržovaný deb balík (což je dnes sice běžné, ale není to u všeho), to jsem nebyl schopný zkompilovat ze zdrojáků. Na gentoo se nebojím naklonovat nějaké zdrojáky z githubu a zkompilovat je, protože vím, že už mám připravené celé prostředí pro kompilaci všeho možného.Nestačilo by si takové prostředí připravit i jinde? Mně Gentoo přijde jako taková fundamentalistická distribuce, ze které aby člověk vytěžil maximum, musí se tomu fakt intenzivně věnovat a vyžaduje to tvrdý skill. Ze studijního hlediska (pokud je cílem víc porozumět vnitřnostem GNU/Linuxu) to smysl asi dává a když to člověk konečně nainstaluje, je to fakt dobrý pocit, ale... stojí to za to? Pokud někdo přijde s tím, že spravuje servery, kde si potřebuje kompilovat custom kernel, web server, nějakou databázi apod., což je v Gentoo mnohem jednodušší než jinde, kompilace těchto balíků je časově (zvlášť na výkonném železe) úplně v pohodě a i kdyby nebyla, tak to může zkompilovat na jednom stroji a pak to přenést na další formou binárního updatu, tak ano, tam Gentoo smysl fakt dává. Pokud má někdo zajištěné živobytí a dostatek volného času a vnitřně ho uspokojuje svému systému na vysokou míru rozumět, ale ne tolik, aby si stavěl vlastní distribuci nebo psal vlastní OS, tak asi taky. V jiných případech mi to prostě fakt přijde nepraktické a je to spíš takový dost náročný koníček. A čím víc se požadavky na systém mění (což se u desktopu často děje, že člověk zkouší/potřebuje různé programy, a tak), tím je to horší. Poslední, co chci, je pokazit si systém před deadline, takže do toho vstupují mnohem ostřejší požadavky na pořizování snapshotů atp. U binárního distra by za dobu než se překompiluje kompletní SW výbava Gentoo byla hotová čistá reinstalace, doinstalování balíků a obnovení dat a konfiguráků ze záloh.
FEATURES="buildpkg" do make.conf, z každého emergnutého balíku se vytvoří binární balík a lze tak "svou distribuci" instalovat na další stoje bez kompilace.
Nestačila by tedy binární distribuce, kde si navolíš jednotlivé komponenty (init systém atp.), snadno překompiluješ to, co si potřebuješ překompilovat, a jinak si nainstaluješ binárního balíky?A ta distribuce se jmenuje? Já používám od odchodu z Gentoo binární distribuce několik roků, jenže vždy narazím na problém že prostě ať se snažím jak chci, vždycky si musím něco dokompilovat (když už je něco ve verzi jakou potřebuji, zas to není v konfiguraci jakou já potřebuji). /usr/src bobtná, bobtná až se to prostě stane neúnosné. V Gentoo se o ten kompilační subsystém aspoň něco stará. Pokud by něco mezi Gentoo a binární distribucí existovalo, bral bych to všemi deseti, ale co moje znalost sahá, nic takového neexistuje.
Gentoo je k hovnu.A přesto má svou věrnou uživatelskou základnu a překvapivé procento ho dokonce provozuje na laptopu. Možná milý anonyme tvé predikce nejsou zas tak světoborné. A nebo tady prostě nikoho nezajímají.
> Regrettably, I have almost a dozen machines all with ALSA-only audio
> backends and all of them with Telemetry turned off.
Telemetry informs our decisions. Turning it off is not without disadvantage.
- Anthony Jones, Manager of Platform Media Playback at Mozilla Corporation
"Chceme ALSA.""Nevedeme. Pokud nechcete PA, tak si napište něco jiného nad alsou."
Tiskni
Sdílej: