Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
). A tak to, pokud se nepletu, pokračuje i dále. V Neprocedurálním programování se dělá písemně zkouška z Prologu, Haskellu a Scheme.
Já když začínal programovat v assembleru na ZX Spectru, tak jsem ze začátku neměl žádný překladač assembleru. Takže jsem si to psal na papír, a pak převedl podle tabulky do strojového kódu. A pak to vše naklapal přes Basic pomocí příkazů POKE do paměti. Když jsem to spustil, tak jsem zpravidla zjistil, že na konci chyběla instrukce RET, takže pak restart a vše znovu.
Jó, to byly časy...
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)
Tiskni
Sdílej: