Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Po nástupu na vysokou školu se toho leccos změnilo. Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá. Proto jsem se rozhodl pořídit si notebook..
Zhruba před rokem jsem dostal od známého stařičkou Toshibu s P1 na frekvenci 166 Mhz, kterou podporavalo 80 MB EDO RAM. Prostě mašinka k sežrání 
Jenže po čase přestala stačit a tak šla do oběhu. Nyní jsem se rozhodl trochu investovat a koupit něco do 5 tisíc. No vlastně to dopadlo úplně jinak, koupil jsem stroj za 8 tisíc a ještě ke všemu něco, co tady jen tak někdo nemá A to- Fujitsu FMV-E8210.
A cože to vlastně pohání? Je to Celeron M 1.5 GHz s 1 MB cache pamětí, s 512 MB DDR2 v Dual Channelu, chipsetem od Intelu a to i915. Grafika je taky intel a to se 128 Mb pamětí (nesdílená) No a HDD je 40 GB. Momentálně to testuji přes UBCD, tak snad bude sloužit Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v Japonštině Konec chlubení.
Tiskni
Sdílej:
28.9.2007 11:48
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
). A tak to, pokud se nepletu, pokračuje i dále. V Neprocedurálním programování se dělá písemně zkouška z Prologu, Haskellu a Scheme.
28.9.2007 12:56
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Já když začínal programovat v assembleru na ZX Spectru, tak jsem ze začátku neměl žádný překladač assembleru. Takže jsem si to psal na papír, a pak převedl podle tabulky do strojového kódu. A pak to vše naklapal přes Basic pomocí příkazů POKE do paměti. Když jsem to spustil, tak jsem zpravidla zjistil, že na konci chyběla instrukce RET, takže pak restart a vše znovu. Jó, to byly časy...
28.9.2007 14:03
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.9.2007 16:16