Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Po nástupu na vysokou školu se toho leccos změnilo. Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá. Proto jsem se rozhodl pořídit si notebook..
Zhruba před rokem jsem dostal od známého stařičkou Toshibu s P1 na frekvenci 166 Mhz, kterou podporavalo 80 MB EDO RAM. Prostě mašinka k sežrání 
Jenže po čase přestala stačit a tak šla do oběhu. Nyní jsem se rozhodl trochu investovat a koupit něco do 5 tisíc. No vlastně to dopadlo úplně jinak, koupil jsem stroj za 8 tisíc a ještě ke všemu něco, co tady jen tak někdo nemá A to- Fujitsu FMV-E8210.
A cože to vlastně pohání? Je to Celeron M 1.5 GHz s 1 MB cache pamětí, s 512 MB DDR2 v Dual Channelu, chipsetem od Intelu a to i915. Grafika je taky intel a to se 128 Mb pamětí (nesdílená) No a HDD je 40 GB. Momentálně to testuji přes UBCD, tak snad bude sloužit Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v Japonštině Konec chlubení.
Tiskni
Sdílej:
28.9.2007 11:48
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
). A tak to, pokud se nepletu, pokračuje i dále. V Neprocedurálním programování se dělá písemně zkouška z Prologu, Haskellu a Scheme.
28.9.2007 12:56
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Já když začínal programovat v assembleru na ZX Spectru, tak jsem ze začátku neměl žádný překladač assembleru. Takže jsem si to psal na papír, a pak převedl podle tabulky do strojového kódu. A pak to vše naklapal přes Basic pomocí příkazů POKE do paměti. Když jsem to spustil, tak jsem zpravidla zjistil, že na konci chyběla instrukce RET, takže pak restart a vše znovu. Jó, to byly časy...
28.9.2007 14:03
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.9.2007 16:16