Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Po nástupu na vysokou školu se toho leccos změnilo. Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá. Proto jsem se rozhodl pořídit si notebook..
Zhruba před rokem jsem dostal od známého stařičkou Toshibu s P1 na frekvenci 166 Mhz, kterou podporavalo 80 MB EDO RAM. Prostě mašinka k sežrání 
Jenže po čase přestala stačit a tak šla do oběhu. Nyní jsem se rozhodl trochu investovat a koupit něco do 5 tisíc. No vlastně to dopadlo úplně jinak, koupil jsem stroj za 8 tisíc a ještě ke všemu něco, co tady jen tak někdo nemá A to- Fujitsu FMV-E8210.
A cože to vlastně pohání? Je to Celeron M 1.5 GHz s 1 MB cache pamětí, s 512 MB DDR2 v Dual Channelu, chipsetem od Intelu a to i915. Grafika je taky intel a to se 128 Mb pamětí (nesdílená) No a HDD je 40 GB. Momentálně to testuji přes UBCD, tak snad bude sloužit Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v Japonštině Konec chlubení.
Tiskni
Sdílej:
28.9.2007 11:48
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
). A tak to, pokud se nepletu, pokračuje i dále. V Neprocedurálním programování se dělá písemně zkouška z Prologu, Haskellu a Scheme.
28.9.2007 12:56
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Já když začínal programovat v assembleru na ZX Spectru, tak jsem ze začátku neměl žádný překladač assembleru. Takže jsem si to psal na papír, a pak převedl podle tabulky do strojového kódu. A pak to vše naklapal přes Basic pomocí příkazů POKE do paměti. Když jsem to spustil, tak jsem zpravidla zjistil, že na konci chyběla instrukce RET, takže pak restart a vše znovu. Jó, to byly časy...
28.9.2007 14:03
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.9.2007 16:16