Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Po nástupu na vysokou školu se toho leccos změnilo. Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá. Proto jsem se rozhodl pořídit si notebook..
Zhruba před rokem jsem dostal od známého stařičkou Toshibu s P1 na frekvenci 166 Mhz, kterou podporavalo 80 MB EDO RAM. Prostě mašinka k sežrání
Jenže po čase přestala stačit a tak šla do oběhu. Nyní jsem se rozhodl trochu investovat a koupit něco do 5 tisíc. No vlastně to dopadlo úplně jinak, koupil jsem stroj za 8 tisíc a ještě ke všemu něco, co tady jen tak někdo nemá
A to- Fujitsu FMV-E8210.
A cože to vlastně pohání? Je to Celeron M 1.5 GHz s 1 MB cache pamětí, s 512 MB DDR2 v Dual Channelu, chipsetem od Intelu a to i915. Grafika je taky intel a to se 128 Mb pamětí (nesdílená) No a HDD je 40 GB. Momentálně to testuji přes UBCD, tak snad bude sloužit
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v Japonštině
Konec chlubení.
Tiskni
Sdílej:
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
). A tak to, pokud se nepletu, pokračuje i dále. V Neprocedurálním programování se dělá písemně zkouška z Prologu, Haskellu a Scheme.
Já když začínal programovat v assembleru na ZX Spectru, tak jsem ze začátku neměl žádný překladač assembleru. Takže jsem si to psal na papír, a pak převedl podle tabulky do strojového kódu. A pak to vše naklapal přes Basic pomocí příkazů POKE do paměti. Když jsem to spustil, tak jsem zpravidla zjistil, že na konci chyběla instrukce RET, takže pak restart a vše znovu.
Jó, to byly časy...
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)