O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Realtek za síťovku nepovažuji. Každý kdo má zkušenosti s trošku většími požadavky než jen propojení na internet (na který stačí 10mbps síťovka - čekám kdo se přihlásí, Davide
) mi dá jistě za pravdu.
U GLan to platí desetinásobně
. Stačí porovnat vytížení procesoru. Propustnost. Reakce na smršť mikro packetů (tohle dokáže odstavit i leckteré "switche"). Kvalitnější síťovka spoustu věcí zvládne sama, ty levnejší otravují procesor. Já mám vynikající zkušenosti se síťovkami 3COM, ale pouze v 100Mbps. Jednou kdosi zakoupil GLan D-link s čipem DLG (protože cena
) a o těch vím jen tolik, že asi možná i fungují.
Tak mě napadlo, nedělá někdo testy síťovek? Všude samé testy procesorů, grafik, harddisků, občas i zvukovek ale síťovky každý bere snad jako samozřejmost.
) se podepisuji, s intelem zkušenosti nemám.
Tím líp.
Na posílání dat (respektive jakoukoliv komunikaci) z jednoho PC na druhý v jedné síti (třeba LAN) nemá stejně router vliv,pokud jsou ty PC zapojené do stejného switche (stejné síťě). Router imho pouze routuje packety z jedné síťě do druhé (nebo funguje jako NAT gateway - takhle funguje věršina home routerů - routují packety z WAN do LAN (a obráceně, např. port některého IP počítače z LAN forwardují na IP WAN...)),předává ip adresy pomocí dhcp,funguje jako dns/dns cache server... Opravte mne,pokud se pletu,v routování a sítích se nějak obzvlášť nevyznám... 
Tiskni
Sdílej: