Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Rozšoubuji (asi do 5 minut), vyndaný disk buď rozkřápnu (skleněné) nebo kovové na betonu pomlátím kladivem. Zkrátka nevlastníme v Česku jaderné zbraně. Top Secret - Cosmic Top Secret. 
Disky z pole jdou na reklamaci rovnou, protože tam se opravdu nebojím, že by to někdo složil (a né, opravdu RAID1 nepoužíváme).Složil asi ne, ale krátké soubory, ve kterých jsou klíče/hesla by tam mohly být celé.
Pokud víš, kam firma XY vyhazuje disky a automatizuješ si to, tak se ti dříve či později „poštěstí“, aniž by tě to stálo nějak moc práce.
Mně tohle prostě přijde paradoxní – v souvislosti s tím, na jak často i hodně nepravděpodobná rizika se firmy připravují a stresují kvůli nim – a pak si nepohlídají takhle primitivní únik.
BTW: jinak se tomu taky říká trashing – prohrabávání se v cizích odpadcích. Dá se toho tak získat a pak poskládat dohromady opravdu hodně. Ne, že bych se zkoušel hrabat v cizí popelnici, ale zkoušel jsem víc přemýšlet o tom, co vyhazuji a jakou informaci to nese… a pak jsem si pořídil skartovačku.
Myslím, že RAID a jeho stripe size bude ten problém. Na každém daném disku je vždy třeba 128kB souvislých dat.Přesně tak. Do toho stačí započítat, že FS data ukládá od začátku "sektoru" a třeba takové klíče uložené v PEM formátu mají jasně a snadno identifikovatelnou hlavičku. Vzhledem k tomu, jak snadné je disk aspoň jednou přepsat, což odfiltruje snahy 99.9% šmoulů, co se hrabou v elektroodpadu, nevidím jediný důvod to neudělat.
Nejlepším řešením je samozřejmě šifrovat, ale ten overhead se nemusí vůbec vyplatit.S ohledem na podporu AES-NI v dnešních procesorech ten overhead nepředstavuje větší problém. Rozhodně ne u klasických disků.
Nějak si ani nedokážu představit, že tam člověk našel něco kloudnýho.Zkoušel jsi někdy na takový disk poslat photorec nebo podobný nástroj? Ty mezivrstvy typicky zachovávají bloky a snaží se eliminovat jakékoliv transformace dat. Je velmi pravděpodobné, že souvislý blok dat ve VM bude souvislým blokem dat i na fyzickém disku. Nejspíš budou jen zpřeházené větší kusy, jak si VM alokovalo další a další místo pro virtuální disk, ale to je docela malá komplikace, pokud obnovovací nástroj jde rovnou po datech, hledá hlavičky souborů a neřeší filesystém.
strings.
Tohle jsem řešil už před lety v souvislosti s reklamacemi disků. Obchodníci nejsou schopní ti zaručit, že vadný disk zničí, aby z něj nikdo nic nepřečetl. Je to jeden z mnoha důvodů, proč šifrovat. Když šifrovaný disk odejde, není velký problém ho reklamovat, rozebrat na součástky nebo darovat… Fyzickou likvidaci bych zvažoval jen v případě, že by disk obsahoval něco opravdu hodně citlivého, co by mělo dopad, i za X let, kdy ta šifra bude třeba prolomená.
Těmi „desítkami milionů“ to docela shazuje, ale jinak to může sloužit jako dobré varování všem, kdo ledabyle nakládají s vlastními (nebo ještě hůř, s cizími) daty.
Řekl bych ale, že minimálně ty životopisy by mohly být žalovatelné, protože zákon o ochraně osobních údajů.Jo, ÚOOÚ by k tomu pravděpodobně měl co říct...
A co vy? Jak se zbavujete starých disků, abyste předešli úniku dat?V práci je přepisujeme nulami nebo urandom, když jdou na reklamaci kvůli vadným sektorům nebo jinému problému, kde ten disk ještě nějak funguje. Ostatní disky jdou do velké krabice a pak pod vrtačku. Jako ochrana před popeláři to stačí a state-level špiony neřešíme.
A co vy? Jak se zbavujete starých disků, abyste předešli úniku dat?Občas nějaké rozebírám na magnety a úmyslně při tom pomatlám a poškrábu plotny.
dd if=/dev/urandom of=/dev/sdX
A pak tam přes gParted udělám prázdnou FAT32 a ven s ním. Většinou tam by předtím jiný fs i rozdělení disku, takže pravděpodobnost obnovy dat se blíží nule.
cat /dev/urandom > /dev/sdX?
IMHO je jádro tak nějak asi ví co dělá a je podstatné to jádro neobtěžovat zbytečně malými (a tedy početnými) požadavky, když můžu použít i velké.Já bych byl taky pro, ale tady to bylo obráceně - chtěl jsem bloky 4MB, průměrná velikost I/O požadavku na ten disk byla asi 1kB. Testoval jsem Ceph a RBD, takže čtení bloků o velikosti pod 4MB může vést na nadbytečné I/O operace. To dd jelo sekvenčeně (jak jinak), takže bych tam viděl větší prostor pro slučování jednotlivých I/O requestů, než kolik jádro dělalo.
Respektive z pohledu dd možná joGNU dd dělá read() s velikostí odpovídající zadané blocksize a jádro mu může dát libovolně méně. To se stane když zařízení nestíhá nebo když přijde signál. Pikantní to je když se někdo snaží odměřovat množství dat tímto způsobem a pak mu to zfailí. Řešení? iflag=fullblock (a nebo nepoužívat dd)
ale jádro si z disku četlo v tak malých blocích, jak se mu zachtěloMně nešlo o to v jak malých blocích se bude číst ze zařízení (tam se toho stejně zhostí readahead) ale že když děláš read(512), tak pro přepsání terabajtu dat musíš udělat dvě miliardy syscallů.
To se stane když zařízení nestíhá nebo když přijde signál. Pikantní to je když se někdo snaží odměřovat množství dat tímto způsobem a pak mu to zfailí. Řešení? iflag=fullblockVida, to bych čekal, že bude zapnuté automaticky...
Mně nešlo o to v jak malých blocích se bude číst ze zařízení (tam se toho stejně zhostí readahead) ale že když děláš read(512), tak...Což to jo, to mi bylo jasné.
Tiskni
Sdílej: