Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nebo snad je?
Google blokuje australské zpravodajské servery, protože nechce platit za obsah. A politici se zlobí. A já se ptám, co je na tom jako špatného? Přijde mi, že lidé si nějak neuvědomují, že Google (Facebook, Amazon,...) nejsou žádná charita, ale komerční projekty, jejichž jediným účelem je maximalizovat zisk. Uživatel pro ně není cílem, ale pouze cestou k němu. Já osobně neočekávám, že výsledky vyhledávání v podání Google budou vždy zcela objektivní a nestranné. Pokud se Googlu nevyplatí platit (a odkazovat) na určité druhy obsahu, tak to prostě dělat nebude, je to jeho plné právo. A nemusí to nikomu zdůvodňovat.
A nutit Google do toho, aby ve vyhledávání nikoho nefiltroval, a současně za to platil mi přijde jako zvrácenost. To je nucení provozovat ztrátovou službu bez nároku na náhradu škody. To stejné, jako když by třeba ČD nebo jiný dopravce byly nuceny provozovat dopravu na trati, kde si na provoz nevydělají, ale současně jim nikdo nedá žádnou kompenzaci.
Diskutujme.
Tiskni
Sdílej:
Snad netřeba vysvětlovat proč, ne?
V zkratce z Idnes.cz: V Australii chteli zakonem naridit, at Google plati vydavatelum zprav. Berou to tak, ze Google vydelava casem vice a papirove zpravy tolik nevydelavaji, takze Google principielne penize krade a ma za tohle okradani platit. Slo jenom o odkazy ve vyhledavani, ktere jako obvykle obsahuji kousek clanku.
Google jeste behem diskusi o zakone zacal delat nekolik experimentu soucasne a pro kazdy si vybral 1% australske populace. Zkousi v nich vyhodit nektere (nebo vsechny) noviny z vyhledavani a zkouma, jaky to bude mit dopad - tedy zjistuje, kolik mu noviny vydelaji na hledanich.
Tohle se vydavatelum nelibi, nikdo se jich neptal. Tak zadaji o pokutu pro Google, ze je vyhodil z vyhledavani. Jednoduse Google musi zobrazovat jejich weby a platit i kdyby nechtel.
Autor blogu se timto postavil za Google.
"O tom bych asi polemizoval, Google je tak monopolní že vyřazením někoho může rozbít trh."
Muze, ale bez zadosti nekoho to delat nebude. Kdyz se nekomu nelibi, tak si muze indexovani vypnout. Navic se ponouka moznost nezahrnout snippet okolo klicoveho slova nebo ho omezit na N (treba 20) znaku. Google experimentuje i s temito defaulty. Kdyby slo opravdu o kradez, tak by se vyuzili tyto moznosti. Jde jenom o penize, ktere Google vydela treba z reklamy na Abclinuxu a ktera nema nic s odkazy ve vyhledavani.
Otazka tedy zni: jak by se to melo resit, kdyby Google nebyl monopolni (mame Seznam) a filantropicky provozoval jenom vyhledavani a nic za to nechtel?
Co mi ale přijde úplně nesmyslné je, že jestli to chápu správně, se má platit za to, že je zahrneš do vyhledávání a zobrazíš titulek a pár slov okolo zadaného klíčového slova.
Na tom je vtipné, že se před lety vedla diskuse o warezu a Piráti/piráti v ní argumentovali, že odkazovat si může každý, na co chce.
To pak vyvolává i otázky, zda by třeba takový Libgen, Sci-Hub nebo Ulož.to neměli platit autorům děl na která odkazují (nebo často nejen odkazují, ale přímo je distribuují).
Mluvilo se o tom, že by Google mohl být násilně rozdělen po vzoru Standard Oil. To bych ještě chápal. Ale vadí mi nucení do provozování ekonomicky ztrátové činnosti bez náhrady.
A problém nejsou jen masy. Já si třeba myslím, že politici by se neměli prezentovat (primárně) na uzavřených komerčních platformách typu FB/Twitter.
Brin a Page byli při výzkumu na Stanfordu podporováni státními agenturami (NSF, NASA a DARPA), ale taky z programu Massive Digital Data Systems. […] V začátcích [Google] najdeme mezi investory In-Q-Tel, jehož smyslem je zajišťovat přísun technologií americkému sledovacímu aparátu a zvláště CIA. Resp. předtím to bylo Highlands Forum.Co se monopolů týče, nejde náhodou spíš o monopsony? Např. v oblasti inzerce… nebo vůbec obsahu. Tady funguje síťový efekt: čím je sociální síť větší, tím spíš tam najdu jiného člověka; čím se víc různých dat se do algoritmu pro dolování dat nasype, tím víc toho tam najde… A potom je tady neoliberální re-interpretace antitrustu: dříve se komplexně zohledňovaly různé společenské dopady, ale od 70. let přišel jiný přístup postulovaný Robertem Borkem (viz např. tady): růsty a spojení jsou v pořádku, pokud zvyšují interní efektivitu firmy, a tak nezvyšují cenu pro zákazníky. To v USA, odkud zrovna tyhle technologické kolosy jsou, vydrželo více méně dodnes.
Brin a Page byli při výzkumu na Stanfordu podporováni státními agenturami (NSF, NASA a DARPA), ale taky z programu Massive Digital Data Systems.
Takže si konečně přiznáváš, že za podobné problémy často můžou státní zásahy do volného trhu?
Pokud to měla být veřejná služba (demokraticky řízená občany), tak to od začátku měla být státní firma a mělo to být patřičně ošetřené zákony. Případně to mohla být třeba akciovka, kterou by stát rozjel a následně by ji privatizoval – každému občanovi dal jednu akcii – a tím předal moc nad touto službou občanům. Ale pokud stát podpořil/zvýhodnil jednu firmu (na úkor její současné a budoucí konkurence), tak je to pouze prachsprostá deformace trhu státem a selhání státu.
V prvé řadě stát vytvořil vůbec nějaký potenciální trh s internetovými vyhledávači tím, že vytvořil Internet. A pak investoval do vytváření právě vyhledávače a dalších použití Internetu.Stát internet ale nevytvořil přímo, vytvořila ho Arpa jako ARPAnet, což byla v té době jen jedna z několika sítí. Ta nejvíc revoluční myšlenka na tom byla, že připojit se může kde kdo se svojí vlastní sítí. Ty myšlenky ovšem vykukovaly všude možně jinde i tak. Například v knize Dealers of lightning autor popisuje jak lidi z Xeroxu PARC napovídali lidem z ARPA-y snažícím se vytvořit standardy TCP/IP, ohledně toho jak má vypadat protokol, aby to fakt fungovalo, protože tou dobou provozovali Ethernet (inspirovaný ALOHAnetem, 1971) na stovkách počítačů a několika subnetech mezi budovami. Nemohli jim to ovšem říct přímo, protože NDA, tak jim jen říkali "tohle fakt není dobrý nápad" a "tahle hlavička by měla vypadat jinak", dokud to metodou opakovaných iterací v návrzích neudělali stejně :) (Kontext; většina lidí co dělala v PARCu přišla z nějakých projektů ARPA-y a měli pořád hodně otevřenou komunikaci.) Internet/Arpanet pak vybuchl, právě proto že se do toho stát moc nemontoval, a protože měl jako jeden z prvních otevřenou specifikaci protokolu. Jak to dopadne, když se do toho stát montuje je naopak možné vidět například na francouzském Minitelu, který nikdy nepřerostl do něčeho většího, protože připojit se do něj nebylo pro firmy mající již existující vlastní sítě zas tak jednoduché a celé to bylo dost regulované, protože si to místo protokolu pro komunikace hrálo na poskytovatele služeb.
Brin a Page byli při výzkumu na Stanfordu podporováni státními agenturami (NSF, NASA a DARPA),SDILEJTE NEZ TO ZMAZOU!!!
A problém nejsou jen masy. Já si třeba myslím, že politici by se neměli prezentovat (primárně) na uzavřených komerčních platformách typu FB/Twitter.V princípe súhlasím, že by sa nemali. Ale prečo vlastne, keď to ich voličom nevadí. Dokonca si dovolím povedať, že je to masami vítané - určite si postrehol, ako je vnímaný Internet a počítačové siete všeobecne - v povedomí bežných ľudí platí, že Internet == web a pre veľké množstvo z nich sa to dokonca (vo výraznej miere) redukuje na Facebook/Twitter, Google (služby), prípadne ešte pár webov. Prečo by mali hľadať info na nejakom ministerskom webe, keď to majú vo FB appke na mobile? Im nielenže nevadia negatíva z toho plynúce, oni si tieto negatíva neuvedomujú. A politici sú tiež len ľudia z masy - akokoľvek sa tvária ako niečo viac. Potom nemožno čakať nejaké racionálne rozhodnutia - rozhodnutia politokov sa riadia (budem optimista a doplním, že takmer výlučne) podľa osobného prospechu. A sme opäť pri tom, že práve tie masy (blbcov) sú ten problém...
Od doby, co jsem viděl dokument "Občan Snowden (Citizen Four)" používám DuckDuckGo a Google mi vůbec nechybí.
Je to podobné jako se sociálními sítěmi. Jak už jsem tu někde psal:
I say it all the time: centralized social networks like Twitter, Facebook etc. are evil and people using them or even depending on them are making a big mistake and calling for trouble. Even if such corporation is not evil in particular phase of its development, that centralized power is a too tempting target and there is high risk that evil people will take over such corporation and misuse that power.
But it does not mean that private property and contracts should not be respected. They should be. And you should think twice, what contract you will sign and in which relationship you will participate and who you will depend on.
What happened to Donald Trump, should be a big warning for every user of such social network. They are so powerful because we – the users – give them the power, because we use them (or better said: are used by them). Why should you give the power to someone, who will eventually silence, censor or manipulate you? This recent and publicly known experience is a great argument to tell people and discourage them from giving the power to someone who will eventually betray.
Maybe you do not like Donald Trump, maybe you think that you are completely different and that it will not be your case. But this could happen to anybody.
Pubs, squares, cafés, saunas, clubs etc. where people meet and discuss all over the world are not controlled by a central authority (or few of them). But internet social networks are. This is just a wrong way. Nothing else. The same case is most of the electronic payment systems. Cash is freedom, electronic money is dystopia (in most cases). We have to take a step back – return to the decentralized nature of the internet.
Ta centralizace moci (zvlášť do jiného státu) není žádoucí. Na tom se asi všichni shodneme. Na čem už se asi neshodneme je, co by mělo být řešením. Komunista/socialista bude chtít danou firmu znárodnit případně se uchýlí k nějaké měkčí formě, jako je vysoké zdanění nebo částečné řízení státem. Taková opatření jsou ale nemorální – podnikatel pouze investoval svoje vlastní1 prostředky, nabídl lidem nějakou službu a ti to začali používat – a tím mu dali tu moc. Je tedy na lidech, aby se z toho poučili, aby si tu moc vzali zpět a používali něco jiného.
[1] pokud byl podporován státem, nějak dotován nebo zvýhodněn, pak se jedná o neoprávněný státní zásah, deformaci trhu – a je to právě argument proti socialismu, nikoli pro socialismus, jak se to někteří snaží překroutit