ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Tiskni
Sdílej:
Problém se specifickýma knihovnama pro radio bych asi řešil jejich distribucí s programem nebo statickým linkováním...
Jinak Lazarus jsem taky kdysi používal. Tenkrát mi přišel celkem dobrý, ale už jsem z toho vyrostl
Problém se specifickýma knihovnama pro radio bych asi řešil jejich distribucí s programem nebo statickým linkováním...tohle ovšem ve většině distribucí neprojde ...
.
…Udelat vzdy specificky balicek pro distribuci, do nej nacpat vsechno, co ten program pouziva a s cim si nemuzes byt na distribuci jisty. Pri instalaci balicku se pak rozbali ty zdrojaky, zkompilujou a nainstalujou. Pri odinstalaci balicku se odinstaluje i ten vas program. Neni to cisty, ale zrejme to bude jedina moznost.…A kdyz nektera z tech knihoven uz v systemu je? Otevrem si pivo a budem se sazet ktery symbol zkoliduje jako prvni? Jako gentooista vidim tyhle prasarny z prvni ruky a fakt to miluju.
/opt nebo /usr/local. Pokud to má běžet na různých distribucích a jejich verzích, a pokud se autor nechce zbláznit, moc jiných možností není. Sice je to "ošklivý" přístup "skoro jak na Windows", ale prostě to funguje. Má to i další výhody, jako třeba možnost mít na disku více verzí aplikace zároveň.
Aby se taková aplikace dostala do repozitářů, musela by se často výrazně upravit, a navíc pro každou distribuci jinak - podle dostupných verzí knihoven, které mívají i krásné vlastnosti v podobě absence zpětné kompatibility. Asi i proto zatím neuspěla zádná snaha o možnost tvořit "distribučně nezávislé" balíčky.
Distribuční balíčkovací systém je velmi vhodný pro rozšířené a open source věci, protože se někomu (správcům balíků v distribucích) vyplatí jim věnovat čas a trvalou péči a integrovat je do ekosystému sdílených knihoven. I tak je k vzteku, třeba když na Debianu nemůžu normálně nainstalovat zároveň PHP 5.2 a 5.3, protože balíčky jsou tak udělané. Vlastní kompilace zdržuje, a často stejně vede ke shánění vhodných verzí -dev balíků, protože s těmi distribučními se to nesestaví. Pak Windows přístup nevypadá tak zle, když tam můžu mít vedle sebe třeba 20 verzí PHP (vím, že to přináší jiné problémy).
Co se týče knihovny mysqlclient, tak co vidíte jako chybu, tak to je vlastnost. Jedná se o verzování knihoven a to není záležitost vaší aplikace, ale balíčku, do kterého knihovna patří. Přečtěte si něco o verzování dymanických knihoven. Vaším úkolem je pouze před samotnou kompilací otestovat, že v systému je knihovna v požadované minimální verzi. O zbytek se postará linker.
Co se týče chybějících balíčků, tak řešení je úplně stejné jako s vaším programem. Prostě se musí do distribuce přidat jako samostatné balíky.
Ano, občas je to spousta práce a hodně to bolí. Ale z výsledku pak budou mít užitek i ostatní.
Doporučuji si najít uživatele vaší aplikace a zároveň dané distribuce a toho přesvědčit, ať vám program program zabalí a balík vnutí do distribuce.
Na oplátku buďte připraven na všetečné dotazy vývojářů distribuce a mějte připraveny opravdu dobré argumenty, proč vaše aplikace se sestavuje zrovna tak, nebo se smiřte, že budete muset jejich (často oprávněné) výtky reflektovat ve svém kódu.
Zatím je program distribuován jako komplet adresář, který se rozbalí do domácího adresáře a spustí.Hm, tam bude chyba. Ono to není jak ve windows, kde binárku se všemi fajly rozbalíš někam do systému a basta...
/usr/bin, knihovny do /usr/lib, aplikační data do /usr/share/jmeno-aplikace, atd.
), čili na 64-bit systémech z toho jsou jen další problémy s knihovnami.
No ale pokusit se můžu...
.
Ta verze, které je ke stažení teď, není bastl. Je to prostě uděláno tak, aby to fungovalo všude. A kupodivu to funguje. Je jedno jakou má kdo distribuci. 64bit verzi jsem zatím neřešil, ale při předělávání kódu na to pamatuju a mělo by to jít zkompilovat. Jardíkovi je to jedno, asi by mu takový program k ničemu nebyl
.
73 Petr, OK2CQR
Nástroje pro řízení překladu a instalace (cmake, autotools) právě za vás řeší rozhození do jednotlivých adresářů. Asi se budete divit, ale jsou distribuce, které knihovny strkají jinam než do /usr/lib. A právě proto distributor čeká, že tyto cesty budou konfigurovatelné.
pak budu postupně zkoumat jak co udělat aby to chodilo v Mandrivě, openSUSE, Fedořenemyslím si, že by to byl dobrý přístup, protože to dost možná povede k tomu, že budeš všechno předělávat na několikrát, spíš si zkus požadavky z jednotlivých distribucí dát dohromady a porovnat (myslímže budou velmi podobné), pak z toho třeba vykoumáš systémové řešení namísto hromady hacků přiohýbajících to pro jednu či druhou distribuci co se týče Fedory, zaměření programu jde sice mimo můj zájem, ale i tak bych přiložil ruku k dílu - mailni mi, jestli chceš abych se to pokusil zabalit a dostat do distribuce