Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
. U komerčního máš podporu od firmy. U OSS jen spoleh na komunitu. Komerční soft si těžko upravíš. A když, tak zřejmě přijdeš o podporu. Klasika ...To není tak úplně pravda... Drupal má třeba komerční podporu od Acquiy. Ale i k dalším se dá sehnat podpora, pokud je dost populární a firmě se to vyplatí.
OS vs commercial?Dávat tohle do protikladu nedává žádný smysl.
A co když ty OSS systémy té dané firmě, či člověku nevyhvují? To by měl být jediný důvod proč něco používat nebo nepoužívat. ;)
Přijde na to, kolik jim toho nevyhovuje a nakolik se prodraží doprogramování vlastnosti. Je jasný, že když je vedle sebe hotový closed-source systém a open-source systém, u kterého by vývoj dalších potřebných featur stál více, než cena uzavřeného systému, že se firma rozhodne pro closed source. Zas když chybí něco v tom closed-source, tak je jen na autorovi, jestli se mu vyplatí vyvíjet něco navíc - u open source to může udělat někdo jiný.
Nevím jak v redakčních systémech, ale řada komerčních věcí je zkrátka efektivnější. Je to možná tím, že open source věci jsou prostě ber tak jak to je, dodělej si co chceš, komerční věci o tom, že se tím firma musí živit a nemůže dlabat na záakzníky tak moc, jak si to může dovolit (pro prudké hlavy dodám může dovolit, ne že to vždy dělá) open source.
Nevýhodou open source také je, že pokud se uplatní v open source nějaký známý projekt, a ten je velmi zfušovaný, open source komunita chyby obvykle nevidí. Pak to většinou i jiné open source týmy vzdají a je nutné koupit komerční program, aby se vůbec dale efektivně pracovat. Typicky je to třeba Inkscape, nechutně zfušovaný program po stránce uživatelského rozhraní a po asi dvou letech trápení s Inkscape jsem si řekl dost, něco koupím. Včera jsem to schválně zkusil, sedl jsem si u kamaráda ke Corelu (se kterým jsem dělal celkově asi dvě hodiny v životě) a když jsem zjistil, že přes tisíce hodin strávených s Inkscape jsem schopen stejný vektorový dokument udělat v Corelu za třetinu času oproti Inkscape a ještě si u toho hvízdám, pochopil jsem, že moje tušení je správné. Víte-li o nějakém jiném vektorovém programu (free, nebo open source), budu rád, když mi dáte vědět.
Pokud mi na výsledku záleží, potřebuji záruku a efektivitu – sáhnu po dobrém program, či systému, ať už open source, free, nebo komerční. Ovšem open source ne vždy bývá propracován a dotažen. Třeba jeden z důvodů, proč je můj projekt ponkrac.net/complex-web-server velmi úspěšný je to, že jsem se rozhodl dotáhnout ho puntičkářsky do detailů tak, jako komerční projekt. Ač neznám konkurenční open source projekty, lidé mi pořád hlásí jak moc jsou oproti mému nedotažené. Takže kdysi bych přísahal na open source, ale pokud bych potřeboval dotažený projekt, asi bych dnes už čekal více naděje od komerčních projektů. Dotažený projekt je něco víc, než jenom servis. (Tím neříkám, že mezi komerčními projekty není velmi mnoho zprasených, ale určitá orientace na zákazníka je skoro vždy nutná.)
Víte-li o nějakém jiném vektorovém programu (free, nebo open source), budu rád, když mi dáte vědět.Používám Corel - sice již poněkud starší verzi 11 (výborně slouží, zatím nevidím důvod kupovat novější), ale pořád je výrazně dál než zmíněný Inkscape. Zatím nevidím nic, co by Corel plnohodnotně nahradilo (možná Adobe Illustrator, ale to jsme pořád tam, kde jsme byli).
Tak to bohužel vidíme stejně.
Kdybyste někde viděli, nebo udělali petici proti Inkscape – rád se přidám. Nejde o to smést tento projekt, ale cíle, proč bych podepsal jsou dvojí:
1) Dát autorům Inkscape jasně najevo, že jejich produkt není tak dobrý, jak si asi uvnitř své komunity malují.
2) Dát najevo ostatním lidem, kteří dělají, či přemýšlejí o projektu vektorového editoru, že budou vítaní, a že jejich úsilí není zbytečné, protože by se neuplatnili vůči Inkscape.
To jsou mi věci. Někdo něco tvoří a je té dobroty, že to umožní ostatním zdarma a volně používat, a že je dost těch, kterým to vyhovuje víc než dost, ale zrovna tobě to bohužel nestačí, tak budeš nadávat.Tohle je bohužel přesně ten přístup, který znevěrohodňuje svobodný software. Když si někdo dovolí říci o svobodném programu "křivé slovo", je zpražen, že "je to přece zdarma a tak se má držet huba". To je obrovská chyba, protože plácat se po ramenou, jak je všechno skvělé a bezchybné, nic dobrého nepřinese. Naopak, přínosem je kritický pohled na věc, hledání toho, co lze vylepšit, to je pozitivní cesta. Jen nespokojenost s aktuálním stavem může být hnacím motorem k něčemu lepšímu.
Proč mám furt takový pocit, že dnešní komix byl někomu věnován?
http://synopsi.com/a/prezidenti.html
Myslim, ze to vypoveda o vsetkom. Web mali urobeny renomovanou firmou za tazke prachy a ty ich patlali (akoze programatori - standartne cvicene opice) dokazali urobit taku bezpecnostnu dieru ze by to nedokazal ani prvacik na hodine pascalu. Samozrejme na koniec boli najhorsi ty akoze "hackery" lebo proste keby sa v tom nerypali tak by ten web bol presne taky bezpecny ako to slubili pri predaji. Takze suma-sumarum - mam dovodne obavy, ze technicka podpora je od komunity 100x lepsia ako od nejakej komercnej spolocnosti. Apropo - ja by som mohol toho narozpravat - napriklad ako M$ vsade zhadzuje linux, lebo on ma technicku podporu a linux nie (co je tiez blbost, ze linux ju nema) - krasna to podpora - jedine co asi vedia najkvalitnejsie poradit je: "skuste to preinstalovat". Mal som napriklad taky problem - za zhruba 300k Sk sme nakupili licencie na terminalovy server a ked niektory ludia museli zacat vyuzivat chipove karty tak sa rozhodlo nasledovne. Karty s citackami budu zamknute v serverovni pripojene priamo na server. Ale ked sa clovek pripojil cez terminalove spojenie, tak proste citacka sa tvarila, ze ani nie je pripojena. Cez vnc alebo priamo na serveri (monitor, klavesnica, ...) to vsetko fungovalo uplne v pohode. A ty ich (M$) vypatlany idioti mi do teraz neposlali spravne riesenie (asi po 10 urgenciach som to nakoniec vzdal) a nebyt komunity tak mi to nefunguje do teraz. Takze nasrat na taku podporu.
Tiskni
Sdílej: