Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Nechcem zaplavovat poradnu takymto neurcitym dotazom, tak sa vazenych spytam tu.. Prosim Vas, ti co sa vyznate, naco si clovek plati redakcny system typu Flox, ked drupal, joomla a patstopadesat dalsich cms ma zadarmo? Aky je rozdiel medzi opensource a komercnym CMS? Dakujem...
Tiskni
Sdílej:
To není tak úplně pravda... Drupal má třeba komerční podporu od Acquiy. Ale i k dalším se dá sehnat podpora, pokud je dost populární a firmě se to vyplatí.
OS vs commercial?Dávat tohle do protikladu nedává žádný smysl.
A co když ty OSS systémy té dané firmě, či člověku nevyhvují? To by měl být jediný důvod proč něco používat nebo nepoužívat. ;)
Přijde na to, kolik jim toho nevyhovuje a nakolik se prodraží doprogramování vlastnosti. Je jasný, že když je vedle sebe hotový closed-source systém a open-source systém, u kterého by vývoj dalších potřebných featur stál více, než cena uzavřeného systému, že se firma rozhodne pro closed source. Zas když chybí něco v tom closed-source, tak je jen na autorovi, jestli se mu vyplatí vyvíjet něco navíc - u open source to může udělat někdo jiný.
Nevím jak v redakčních systémech, ale řada komerčních věcí je zkrátka efektivnější. Je to možná tím, že open source věci jsou prostě ber tak jak to je, dodělej si co chceš, komerční věci o tom, že se tím firma musí živit a nemůže dlabat na záakzníky tak moc, jak si to může dovolit (pro prudké hlavy dodám může dovolit, ne že to vždy dělá) open source.
Nevýhodou open source také je, že pokud se uplatní v open source nějaký známý projekt, a ten je velmi zfušovaný, open source komunita chyby obvykle nevidí. Pak to většinou i jiné open source týmy vzdají a je nutné koupit komerční program, aby se vůbec dale efektivně pracovat. Typicky je to třeba Inkscape, nechutně zfušovaný program po stránce uživatelského rozhraní a po asi dvou letech trápení s Inkscape jsem si řekl dost, něco koupím. Včera jsem to schválně zkusil, sedl jsem si u kamaráda ke Corelu (se kterým jsem dělal celkově asi dvě hodiny v životě) a když jsem zjistil, že přes tisíce hodin strávených s Inkscape jsem schopen stejný vektorový dokument udělat v Corelu za třetinu času oproti Inkscape a ještě si u toho hvízdám, pochopil jsem, že moje tušení je správné. Víte-li o nějakém jiném vektorovém programu (free, nebo open source), budu rád, když mi dáte vědět.
Pokud mi na výsledku záleží, potřebuji záruku a efektivitu – sáhnu po dobrém program, či systému, ať už open source, free, nebo komerční. Ovšem open source ne vždy bývá propracován a dotažen. Třeba jeden z důvodů, proč je můj projekt ponkrac.net/complex-web-server velmi úspěšný je to, že jsem se rozhodl dotáhnout ho puntičkářsky do detailů tak, jako komerční projekt. Ač neznám konkurenční open source projekty, lidé mi pořád hlásí jak moc jsou oproti mému nedotažené. Takže kdysi bych přísahal na open source, ale pokud bych potřeboval dotažený projekt, asi bych dnes už čekal více naděje od komerčních projektů. Dotažený projekt je něco víc, než jenom servis. (Tím neříkám, že mezi komerčními projekty není velmi mnoho zprasených, ale určitá orientace na zákazníka je skoro vždy nutná.)
Víte-li o nějakém jiném vektorovém programu (free, nebo open source), budu rád, když mi dáte vědět.Používám Corel - sice již poněkud starší verzi 11 (výborně slouží, zatím nevidím důvod kupovat novější), ale pořád je výrazně dál než zmíněný Inkscape. Zatím nevidím nic, co by Corel plnohodnotně nahradilo (možná Adobe Illustrator, ale to jsme pořád tam, kde jsme byli).
Tak to bohužel vidíme stejně.
Kdybyste někde viděli, nebo udělali petici proti Inkscape – rád se přidám. Nejde o to smést tento projekt, ale cíle, proč bych podepsal jsou dvojí:
1) Dát autorům Inkscape jasně najevo, že jejich produkt není tak dobrý, jak si asi uvnitř své komunity malují.
2) Dát najevo ostatním lidem, kteří dělají, či přemýšlejí o projektu vektorového editoru, že budou vítaní, a že jejich úsilí není zbytečné, protože by se neuplatnili vůči Inkscape.
To jsou mi věci. Někdo něco tvoří a je té dobroty, že to umožní ostatním zdarma a volně používat, a že je dost těch, kterým to vyhovuje víc než dost, ale zrovna tobě to bohužel nestačí, tak budeš nadávat.Tohle je bohužel přesně ten přístup, který znevěrohodňuje svobodný software. Když si někdo dovolí říci o svobodném programu "křivé slovo", je zpražen, že "je to přece zdarma a tak se má držet huba". To je obrovská chyba, protože plácat se po ramenou, jak je všechno skvělé a bezchybné, nic dobrého nepřinese. Naopak, přínosem je kritický pohled na věc, hledání toho, co lze vylepšit, to je pozitivní cesta. Jen nespokojenost s aktuálním stavem může být hnacím motorem k něčemu lepšímu.
Proč mám furt takový pocit, že dnešní komix byl někomu věnován?
http://synopsi.com/a/prezidenti.html
Myslim, ze to vypoveda o vsetkom. Web mali urobeny renomovanou firmou za tazke prachy a ty ich patlali (akoze programatori - standartne cvicene opice) dokazali urobit taku bezpecnostnu dieru ze by to nedokazal ani prvacik na hodine pascalu. Samozrejme na koniec boli najhorsi ty akoze "hackery" lebo proste keby sa v tom nerypali tak by ten web bol presne taky bezpecny ako to slubili pri predaji. Takze suma-sumarum - mam dovodne obavy, ze technicka podpora je od komunity 100x lepsia ako od nejakej komercnej spolocnosti. Apropo - ja by som mohol toho narozpravat - napriklad ako M$ vsade zhadzuje linux, lebo on ma technicku podporu a linux nie (co je tiez blbost, ze linux ju nema) - krasna to podpora - jedine co asi vedia najkvalitnejsie poradit je: "skuste to preinstalovat". Mal som napriklad taky problem - za zhruba 300k Sk sme nakupili licencie na terminalovy server a ked niektory ludia museli zacat vyuzivat chipove karty tak sa rozhodlo nasledovne. Karty s citackami budu zamknute v serverovni pripojene priamo na server. Ale ked sa clovek pripojil cez terminalove spojenie, tak proste citacka sa tvarila, ze ani nie je pripojena. Cez vnc alebo priamo na serveri (monitor, klavesnica, ...) to vsetko fungovalo uplne v pohode. A ty ich (M$) vypatlany idioti mi do teraz neposlali spravne riesenie (asi po 10 urgenciach som to nakoniec vzdal) a nebyt komunity tak mi to nefunguje do teraz. Takze nasrat na taku podporu.