Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Veskery software pro Linux, ktery byl a bude kdy napsan je k dispozici pres emerge ?A přes klik snad jo? OMG.
To jste tedy dost naivni. Laik si chce domu program prinest treba na CD a ihned jej zacit pouzivat.Chcete jej nutit, aby pro kazdou distribuci vytvarel repozitar, chcete laika nutit, aby si konfiguroval treba yum ci apt pro napojeni do dalsich repozitaru ?Přesně tak. Co je tak hrozného na uplácání dvou, tří balíčků pro nejrozšířenější balíčkovací systémy? deb, rpm, tar.gz bohatě stačí. Imho by se akorát hodil nástroj na jednoduché generování repositářů. Přidání dalšího zdroje balíčku je celkem triviální úkon, který zvládne i běžný, alespoň průměrně inteligentní, uživatel. A pokud bude mít v "správci balíčků" vhodný dialog, tak v tom nevidím naprosto žádný problém (seznam a tlačítka "přidat", "ubrat", "upravit", "vypnout/zapnout" by měly stačit). A pokud tohle ten uživatel nepochopí, tak se nemá co hrabat v systému.
Myslim, ze uz mne je celkem jasne, proc je vyvoj v tomto smeru u Linuxu pomerne pomaly. Dogmata, ktera zde prezentujete jsou skutecne hluboce zakorenena, neschopnost se vcitit do mysleni laickeho uzivatele jeste vice. Bohuzel.konecne nekdo! cim vice lidi bude mit tento open-minded nazor, tim rychleji se bude Linux prosazovat, nebojte
(a to NEznamena, ze jsem laik - yum a rpm mi vyhovuji, na nic si nestezuju - ale proste se vcitit DOKAZU.)
Slyšívám o prostředí e17 a když jsem spatřil klik://enlightenment (link zrovna nějak nefunkční), hned jsem klikl. Než bych v Gentoo přišel na to, co vůbec odmaskovat, e17 už dávno běží. A představa o tomto prostředí je hned jasnější - a to mi přeci šlo. A až mě to přestane bavit, smažu jeden jediný soubor a mám uklizeno.
Nový prohlížeč Flock - co to je? Mám snad stáhnout ebuild z bugzilly, nebo balík z homepage, rozbalit a přemýšlet jak ho spustit/instalovat? Pokud je ta možnost, volím klik://flock a hned vím, že to není nic pro mne
Nedávno se zde psalo o VoIP a nechávám emergnout kiax, ale bezúspěšně, error díky existenci qt4 v mém systému. Co takhle sáhnout po klik://kiax ... jupíí, funguje.
Jako fanoušek Krusadera jsem zaregistroval poptávku po "klikacím balíčku" a jakmile byl k dispozici klik://krusader-cvs, hned jsem ho otestoval. Ne Krusadera jako takového - toho dobře znám (krusader-cvs.ebuild), ale právě chování Krusadera právě z kliku. Dlouho jsem se trápil, než jsem narazil na něco podivného - klapka F3 na *.odt souboru Krusadera shodila. Krom tohoto jsem nic podezřelého nezjistil.
Samořejmě ne všechny klik-balíčky mi fungovaly, ale "úspěšnost" byla opravdu překvapující.
To neznamená, že klikem hodlám nahrazovat emerge - to těžko, ale prozatím mi tu zústane jako příjemný doplněk. Pozitiva jsem na něm našel, tak proč, když je třeba, ho nevyužít.

/etc/fstab by se daly nahradit výhradním použitím automountu - stačí vytvořit třeba šablonu /etc/auto.pak:
* -fstype=cramfs,loop :/packages/&.pakDo
/etc/auto.master se přidá řádek:
/pak /etc/auto.pakHned se tak vytvoří stromová struktura s blbuvzdorně instalovanými programy - stačí je stahovat do
/packages a je vystaráno.
Ještě by se dalo doplnit třeba modprobe loop max_loop=128, aby bylo smyčkových zařízení více.
Tak jako tak jsou však tyto balíčky vhodné obvykle jen na vyzkoušení, případně pro menší programy, které s sebou nevláčí kopec závislostí.
Paci sa mi na tom moznost spustania, skadekolvek. Ale na aplikacie, ktore chcem mat trvalo instalovane sa mi to nepaci.
Radsej napisem aptitude install app1 app2 .... app10 ako navstivit N<=10 Klik zdrojov a 10 krat na nieco kliknut. O aptitude update ; aptitude upgrade ani nehovorim...
Este vacsie obavy vsak mam o chovanie dynamickeho linkeru. Ak je v .cmg subore ozaj vsetko, co aplikacia potrebuje, tak tam budu aj vsetky kniznice. Teda aj tie, co uz su v systeme instalovane. Jednak je pruda tahat napr. cele kdelibs znovu, ale horsie bude, ked si linker (priznam sa, ze neviem ako presne funguje) nevsimne ze kniznice v .cmg subore nie su tie iste ako tie v /usr/lib a nebude ich zdielat ani v RAM. A tej RAM je podla mojho nazoru skoda. Disky su lacne, konektivita je lacna ako pre koho. RAM stale nie je lacna. Radsej v nej budem mat diskovu cache, ako opakovane tie iste kniznice.
Takisto, ked vyvojari konecne urychlia GTK+, tak si to .cmg aplikacie vobec neuziju. A kto bude nastavovat $PATH? A $MANPATH a ostatne podobne premenne?
Ako clovek, co tomu aspon do urcite miery rozumie mam radsej systemovejsie riesenia. Na druhej strane sa mi to pozdava na rychle otestovanie aplikacii.
Co sa tyka laikov - kde je povedane, ze Linux sa ma pacit laikom? Mne osobne vobec nevadi,ze nie vsetkym vyhovuje. Linux, ked uz pripustime existenciu jednej entity s menom "Linux" by mal ist svojou cestou a robit rozhodnutia na zaklade technickych faktov a obmedzeni, nie sa snazit za kazdu cenu zaujat kazdeho a byt "lepsi Windows".
Tiskni
Sdílej: