Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Veskery software pro Linux, ktery byl a bude kdy napsan je k dispozici pres emerge ?A přes klik snad jo? OMG.
Chcete jej nutit, aby pro kazdou distribuci vytvarel repozitar, chcete laika nutit, aby si konfiguroval treba yum ci apt pro napojeni do dalsich repozitaru ?Přesně tak. Co je tak hrozného na uplácání dvou, tří balíčků pro nejrozšířenější balíčkovací systémy? deb, rpm, tar.gz bohatě stačí. Imho by se akorát hodil nástroj na jednoduché generování repositářů. Přidání dalšího zdroje balíčku je celkem triviální úkon, který zvládne i běžný, alespoň průměrně inteligentní, uživatel. A pokud bude mít v "správci balíčků" vhodný dialog, tak v tom nevidím naprosto žádný problém (seznam a tlačítka "přidat", "ubrat", "upravit", "vypnout/zapnout" by měly stačit). A pokud tohle ten uživatel nepochopí, tak se nemá co hrabat v systému.
Myslim, ze uz mne je celkem jasne, proc je vyvoj v tomto smeru u Linuxu pomerne pomaly. Dogmata, ktera zde prezentujete jsou skutecne hluboce zakorenena, neschopnost se vcitit do mysleni laickeho uzivatele jeste vice. Bohuzel.konecne nekdo! cim vice lidi bude mit tento open-minded nazor, tim rychleji se bude Linux prosazovat, nebojte
/etc/fstab
by se daly nahradit výhradním použitím automountu - stačí vytvořit třeba šablonu /etc/auto.pak
:
* -fstype=cramfs,loop :/packages/&.pakDo
/etc/auto.master
se přidá řádek:
/pak /etc/auto.pakHned se tak vytvoří stromová struktura s blbuvzdorně instalovanými programy - stačí je stahovat do
/packages
a je vystaráno.
Ještě by se dalo doplnit třeba modprobe loop max_loop=128
, aby bylo smyčkových zařízení více.
Tak jako tak jsou však tyto balíčky vhodné obvykle jen na vyzkoušení, případně pro menší programy, které s sebou nevláčí kopec závislostí.
Paci sa mi na tom moznost spustania, skadekolvek. Ale na aplikacie, ktore chcem mat trvalo instalovane sa mi to nepaci.
Radsej napisem aptitude install app1 app2 .... app10
ako navstivit N<=10 Klik zdrojov a 10 krat na nieco kliknut. O aptitude update ; aptitude upgrade
ani nehovorim...
Este vacsie obavy vsak mam o chovanie dynamickeho linkeru. Ak je v .cmg
subore ozaj vsetko, co aplikacia potrebuje, tak tam budu aj vsetky kniznice. Teda aj tie, co uz su v systeme instalovane. Jednak je pruda tahat napr. cele kdelibs znovu, ale horsie bude, ked si linker (priznam sa, ze neviem ako presne funguje) nevsimne ze kniznice v .cmg
subore nie su tie iste ako tie v /usr/lib
a nebude ich zdielat ani v RAM. A tej RAM je podla mojho nazoru skoda. Disky su lacne, konektivita je lacna ako pre koho. RAM stale nie je lacna. Radsej v nej budem mat diskovu cache, ako opakovane tie iste kniznice.
Takisto, ked vyvojari konecne urychlia GTK+, tak si to .cmg
aplikacie vobec neuziju. A kto bude nastavovat $PATH?
A $MANPATH
a ostatne podobne premenne?
Ako clovek, co tomu aspon do urcite miery rozumie mam radsej systemovejsie riesenia. Na druhej strane sa mi to pozdava na rychle otestovanie aplikacii.
Co sa tyka laikov - kde je povedane, ze Linux sa ma pacit laikom? Mne osobne vobec nevadi,ze nie vsetkym vyhovuje. Linux, ked uz pripustime existenciu jednej entity s menom "Linux" by mal ist svojou cestou a robit rozhodnutia na zaklade technickych faktov a obmedzeni, nie sa snazit za kazdu cenu zaujat kazdeho a byt "lepsi Windows".
Tiskni
Sdílej: