Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Veskery software pro Linux, ktery byl a bude kdy napsan je k dispozici pres emerge ?A přes klik snad jo? OMG.
To jste tedy dost naivni. Laik si chce domu program prinest treba na CD a ihned jej zacit pouzivat.Chcete jej nutit, aby pro kazdou distribuci vytvarel repozitar, chcete laika nutit, aby si konfiguroval treba yum ci apt pro napojeni do dalsich repozitaru ?Přesně tak. Co je tak hrozného na uplácání dvou, tří balíčků pro nejrozšířenější balíčkovací systémy? deb, rpm, tar.gz bohatě stačí. Imho by se akorát hodil nástroj na jednoduché generování repositářů. Přidání dalšího zdroje balíčku je celkem triviální úkon, který zvládne i běžný, alespoň průměrně inteligentní, uživatel. A pokud bude mít v "správci balíčků" vhodný dialog, tak v tom nevidím naprosto žádný problém (seznam a tlačítka "přidat", "ubrat", "upravit", "vypnout/zapnout" by měly stačit). A pokud tohle ten uživatel nepochopí, tak se nemá co hrabat v systému.
Myslim, ze uz mne je celkem jasne, proc je vyvoj v tomto smeru u Linuxu pomerne pomaly. Dogmata, ktera zde prezentujete jsou skutecne hluboce zakorenena, neschopnost se vcitit do mysleni laickeho uzivatele jeste vice. Bohuzel.konecne nekdo! cim vice lidi bude mit tento open-minded nazor, tim rychleji se bude Linux prosazovat, nebojte
(a to NEznamena, ze jsem laik - yum a rpm mi vyhovuji, na nic si nestezuju - ale proste se vcitit DOKAZU.)
Slyšívám o prostředí e17 a když jsem spatřil klik://enlightenment (link zrovna nějak nefunkční), hned jsem klikl. Než bych v Gentoo přišel na to, co vůbec odmaskovat, e17 už dávno běží. A představa o tomto prostředí je hned jasnější - a to mi přeci šlo. A až mě to přestane bavit, smažu jeden jediný soubor a mám uklizeno.
Nový prohlížeč Flock - co to je? Mám snad stáhnout ebuild z bugzilly, nebo balík z homepage, rozbalit a přemýšlet jak ho spustit/instalovat? Pokud je ta možnost, volím klik://flock a hned vím, že to není nic pro mne
Nedávno se zde psalo o VoIP a nechávám emergnout kiax, ale bezúspěšně, error díky existenci qt4 v mém systému. Co takhle sáhnout po klik://kiax ... jupíí, funguje.
Jako fanoušek Krusadera jsem zaregistroval poptávku po "klikacím balíčku" a jakmile byl k dispozici klik://krusader-cvs, hned jsem ho otestoval. Ne Krusadera jako takového - toho dobře znám (krusader-cvs.ebuild), ale právě chování Krusadera právě z kliku. Dlouho jsem se trápil, než jsem narazil na něco podivného - klapka F3 na *.odt souboru Krusadera shodila. Krom tohoto jsem nic podezřelého nezjistil.
Samořejmě ne všechny klik-balíčky mi fungovaly, ale "úspěšnost" byla opravdu překvapující.
To neznamená, že klikem hodlám nahrazovat emerge - to těžko, ale prozatím mi tu zústane jako příjemný doplněk. Pozitiva jsem na něm našel, tak proč, když je třeba, ho nevyužít.

/etc/fstab by se daly nahradit výhradním použitím automountu - stačí vytvořit třeba šablonu /etc/auto.pak:
* -fstype=cramfs,loop :/packages/&.pakDo
/etc/auto.master se přidá řádek:
/pak /etc/auto.pakHned se tak vytvoří stromová struktura s blbuvzdorně instalovanými programy - stačí je stahovat do
/packages a je vystaráno.
Ještě by se dalo doplnit třeba modprobe loop max_loop=128, aby bylo smyčkových zařízení více.
Tak jako tak jsou však tyto balíčky vhodné obvykle jen na vyzkoušení, případně pro menší programy, které s sebou nevláčí kopec závislostí.
Paci sa mi na tom moznost spustania, skadekolvek. Ale na aplikacie, ktore chcem mat trvalo instalovane sa mi to nepaci.
Radsej napisem aptitude install app1 app2 .... app10 ako navstivit N<=10 Klik zdrojov a 10 krat na nieco kliknut. O aptitude update ; aptitude upgrade ani nehovorim...
Este vacsie obavy vsak mam o chovanie dynamickeho linkeru. Ak je v .cmg subore ozaj vsetko, co aplikacia potrebuje, tak tam budu aj vsetky kniznice. Teda aj tie, co uz su v systeme instalovane. Jednak je pruda tahat napr. cele kdelibs znovu, ale horsie bude, ked si linker (priznam sa, ze neviem ako presne funguje) nevsimne ze kniznice v .cmg subore nie su tie iste ako tie v /usr/lib a nebude ich zdielat ani v RAM. A tej RAM je podla mojho nazoru skoda. Disky su lacne, konektivita je lacna ako pre koho. RAM stale nie je lacna. Radsej v nej budem mat diskovu cache, ako opakovane tie iste kniznice.
Takisto, ked vyvojari konecne urychlia GTK+, tak si to .cmg aplikacie vobec neuziju. A kto bude nastavovat $PATH? A $MANPATH a ostatne podobne premenne?
Ako clovek, co tomu aspon do urcite miery rozumie mam radsej systemovejsie riesenia. Na druhej strane sa mi to pozdava na rychle otestovanie aplikacii.
Co sa tyka laikov - kde je povedane, ze Linux sa ma pacit laikom? Mne osobne vobec nevadi,ze nie vsetkym vyhovuje. Linux, ked uz pripustime existenciu jednej entity s menom "Linux" by mal ist svojou cestou a robit rozhodnutia na zaklade technickych faktov a obmedzeni, nie sa snazit za kazdu cenu zaujat kazdeho a byt "lepsi Windows".
Tiskni
Sdílej: