DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Potřebuju si vyvinout takové malé zařízení, které bude řídit jednočip. Vcelku jednoznačně jsem zvolil RISC jednočip Atmel AVR (konkrétně Mega16).
Procesor je to krásný, jeho instrukce vcelku průhledné, dá se do toho dostat výsledná binárka pomocí triviálního programátoru, který se dá zbastlit za půl hodiny. To je všechno pěkné. Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor. Překladač ani debuger by problém nebyl, stačí gcc-avr a gdb-avr. Simulátor už je horší. Simulavr, na který člověk všude narazí (a který je vlastně nutný i pro gdb-avr) nevypadá příliš dodělaně. Atmela asi simuluje dobře, je vcelku dobře vidět i stav CPU, ovšem práce se vstupními porty (při ladění prostě člověk potřebuje nasimulovat i reakci na to co je na vstupech) a s přerušeními - to je spíš noční můra - všechno jen ne pohodlné a efektivní (IMHO).
Tiskni
Sdílej:
Ve verzi 3.56 zdá se funguje skvěle pod Wine...Fakt? Mě se ho rozchodit nepodařilo, furt si stěžoval, že mu chybí Explorer.
Rád bych prodiskutoval možnosti vývoje na LinuxuZe začátku jsem používal AVR Studio ve Windows. Pak na Windows nějak nezbylo místo, takže pracuju v kate (má zvýrazňování syntaxe), překládám pomocí assembleru z AVR Studia (ten mi pod wine chodí) a nahrávám pomocí avrdude. Nějaký simulátor pro Linux jsem zkoušel, ale nějak se mi nelíbil, takže jsem nakonec zvolil cestu testování pomocí volných pinů (posílám na ně "debugovací výstupy", třeba blikající ledku, když se děje, co se má dít)
Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor.Žabaři! Proč by to měla být „cesta do pekel“? Copak je tak těžký odladit program po částech přímo v hw?...
, pak bud: