Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Potřebuju si vyvinout takové malé zařízení, které bude řídit jednočip. Vcelku jednoznačně jsem zvolil RISC jednočip Atmel AVR (konkrétně Mega16).
Procesor je to krásný, jeho instrukce vcelku průhledné, dá se do toho dostat výsledná binárka pomocí triviálního programátoru, který se dá zbastlit za půl hodiny. To je všechno pěkné. Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor. Překladač ani debuger by problém nebyl, stačí gcc-avr a gdb-avr. Simulátor už je horší. Simulavr, na který člověk všude narazí (a který je vlastně nutný i pro gdb-avr) nevypadá příliš dodělaně. Atmela asi simuluje dobře, je vcelku dobře vidět i stav CPU, ovšem práce se vstupními porty (při ladění prostě člověk potřebuje nasimulovat i reakci na to co je na vstupech) a s přerušeními - to je spíš noční můra - všechno jen ne pohodlné a efektivní (IMHO).
Tiskni
Sdílej:
Ve verzi 3.56 zdá se funguje skvěle pod Wine...Fakt? Mě se ho rozchodit nepodařilo, furt si stěžoval, že mu chybí Explorer.
Rád bych prodiskutoval možnosti vývoje na LinuxuZe začátku jsem používal AVR Studio ve Windows. Pak na Windows nějak nezbylo místo, takže pracuju v kate (má zvýrazňování syntaxe), překládám pomocí assembleru z AVR Studia (ten mi pod wine chodí) a nahrávám pomocí avrdude. Nějaký simulátor pro Linux jsem zkoušel, ale nějak se mi nelíbil, takže jsem nakonec zvolil cestu testování pomocí volných pinů (posílám na ně "debugovací výstupy", třeba blikající ledku, když se děje, co se má dít)
Ovšem horším problémem je vývojové prostředí. Program ve finální podobě triviální nebude, takže vývoj stylem: nakódovat naslepo, nahrát do čipu, vyzkoušet, je cestou do pekel. Ano, je nutný simulátor.Žabaři! Proč by to měla být „cesta do pekel“? Copak je tak těžký odladit program po částech přímo v hw?...