Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Řekněme že si v C programu nastavím chytání signálu SIGCHLD. Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka. Mezitím potomek volá execvp() , zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho. Nezná ho proto, že fork() v něm ještě neskončil. Čili na otázku, jestli bylo dřív slepice nebo vejce, je jednoznačná odpověď. Vejce.
Tiskni
Sdílej:
Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka....zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho.. Tak zna rodic ten PID potomka nebo ne? A dalsi vec, neni to tak, ze nez se pokracuje v behu potomka, tak musi fork() skoncit? Sice takhle lowlevel neprogramuju, ale zni mi to logicky. Proces dela fork(), vytvori se kopie procesu, vrati se PID potomka rodicovi a fork() konci a spousti se dalsi instrukce za fork() v rodicovi a potomkovi. Pak muze potom delat nejaky saskarny a kdyz crashne, tak rodic uz vi, kdo to byl. A nebo jsem to nepochopil a tohle je jenom "vtip"?
Není to vtip ale pravda. Je sice psáno, že fork() je volán v rodičovském procesu, zdubluje ho a vrátí se jak v rodičovském tak v synovském, ale není psáno, že napřed něco vrátí v rodičovském procesu a potom bude nějak pokračovat v synovském. Ve skutečnosti se procesy na procesoru střídají po krátkých časových úsecích. Tatínek voláním fork() ztratil kontext a musel do fronty. Synek byl zařazen do fronty a náhodou se dostal k lizu dřív než rodič. Co píšeš, zní opravdu logicky, ale exaktně logické to není. Taky jsem se chvilku zlobil na svůj počítač, než mi to došlo.
1. Ať čtu dokumentaci jak chci, pořád mi z toho vychází, že situace, kterou popisujete (rodič dostane a zpracuje signál po vytvoření potomka, ale ještě před návratem z fork()
) není možná. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.
2. Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek. Ale na víceprocesorovém (a těch je čím dál víc) mohou pokračovat oba souběžně. A hlavně toto chování není zdokumentované, takže se na něj rozhodně nemůžete spoléhat.
Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek.AFAIK to takhle funguje rok až dva (nevzpomínám si přesně); předtím dostal procesor nejprve rodič. Jestli si dobře vzpomínám, je to jedna ze změn kvůli lepší odezvě.
fork()
v potomkovi následuje execve()
a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.
Vždycky jsem si to vysvětloval tak, že často krátce po fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.AFAIK bylo cílem zrychlit odezvu aplikací, které se při přijetí požadavku forknou a zpracování provádí potomek.
Mně se to takto chová určitě o dost déle než rok nebo dva.Ha, jsem to kupodivu našel: http://lwn.net/Articles/351796/ (Child-runs-first) A koukám, že jsem si to pamatoval blbě, před rokem se výchozí chování v 2.6.32 změnilo obráceně - první teď běží rodič (ale nechá se to přepnout pomocí kernel.sched_child_runs_first).
Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.Přesně tak. Ale ono je téměř jakékoliv použití signal handleru k něčemu jinému než okamžité ukončení programu nebo provedení nějaké triviální akce, která jen zaznamená, že přišel signál, a ten se pak zpracuje synchronně, z podobného důvodu skoro vždycky špatně