Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka....zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho.. Tak zna rodic ten PID potomka nebo ne? A dalsi vec, neni to tak, ze nez se pokracuje v behu potomka, tak musi fork() skoncit? Sice takhle lowlevel neprogramuju, ale zni mi to logicky. Proces dela fork(), vytvori se kopie procesu, vrati se PID potomka rodicovi a fork() konci a spousti se dalsi instrukce za fork() v rodicovi a potomkovi. Pak muze potom delat nejaky saskarny a kdyz crashne, tak rodic uz vi, kdo to byl. A nebo jsem to nepochopil a tohle je jenom "vtip"?
Není to vtip ale pravda. Je sice psáno, že fork() je volán v rodičovském procesu, zdubluje ho a vrátí se jak v rodičovském tak v synovském, ale není psáno, že napřed něco vrátí v rodičovském procesu a potom bude nějak pokračovat v synovském. Ve skutečnosti se procesy na procesoru střídají po krátkých časových úsecích. Tatínek voláním fork() ztratil kontext a musel do fronty. Synek byl zařazen do fronty a náhodou se dostal k lizu dřív než rodič. Co píšeš, zní opravdu logicky, ale exaktně logické to není. Taky jsem se chvilku zlobil na svůj počítač, než mi to došlo.
1. Ať čtu dokumentaci jak chci, pořád mi z toho vychází, že situace, kterou popisujete (rodič dostane a zpracuje signál po vytvoření potomka, ale ještě před návratem z fork()) není možná. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.
2. Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek. Ale na víceprocesorovém (a těch je čím dál víc) mohou pokračovat oba souběžně. A hlavně toto chování není zdokumentované, takže se na něj rozhodně nemůžete spoléhat.
Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek.AFAIK to takhle funguje rok až dva (nevzpomínám si přesně); předtím dostal procesor nejprve rodič. Jestli si dobře vzpomínám, je to jedna ze změn kvůli lepší odezvě.
fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.
Vždycky jsem si to vysvětloval tak, že často krátce po fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.AFAIK bylo cílem zrychlit odezvu aplikací, které se při přijetí požadavku forknou a zpracování provádí potomek.
Mně se to takto chová určitě o dost déle než rok nebo dva.Ha, jsem to kupodivu našel: http://lwn.net/Articles/351796/ (Child-runs-first) A koukám, že jsem si to pamatoval blbě, před rokem se výchozí chování v 2.6.32 změnilo obráceně - první teď běží rodič (ale nechá se to přepnout pomocí kernel.sched_child_runs_first).
Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.Přesně tak. Ale ono je téměř jakékoliv použití signal handleru k něčemu jinému než okamžité ukončení programu nebo provedení nějaké triviální akce, která jen zaznamená, že přišel signál, a ten se pak zpracuje synchronně, z podobného důvodu skoro vždycky špatně
Tiskni
Sdílej: