Čeští policisté společně se svými tureckými kolegy zadrželi 51 lidí, kteří se podle kriminalistů podíleli na provozu podvodného call centra v Istanbulu. Skupina je spojena s 1173 případy podvodů na českých občanech, při kterých vznikla škoda přes 553 milionů korun.
Immich byl vydán v nové verzi 3.0.0. Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Společnost Juno Computers prodávající počítače s předinstalovaným Linuxem má nově v nabídce linuxový tablet Juno Tab 4 - WiFi. Na výběr je Debian, Ubuntu a Kubuntu. Předobjednat jej lze za 949 liber (26 500 korun).
Podman (Pod Manager), nástroj umožňující vytvářet a provozovat kontejnery, aniž by uživatel potřeboval práva roota, byl vydán v nové major verzi 6.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Řešena je i vážná bezpečnostní chyba CVE-2026-57231.
Společnost Sony oznámila, že od ledna 2028 přestane vydávat nové hry pro PlayStation na fyzických discích. Všechny budoucí tituly budou dostupné výhradně v digitální podobě na PlayStation Store.
Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa povolila firmě Anthropic obnovit plný přístup klientů k modelům umělé inteligence (AI) Fable 5 a Mythos 5. Ty byly nedostupné bezmála tři týdny kvůli bezpečnostním obavám vlády, třebaže americké ministerstvo obchodu minulý pátek povolilo omezený přístup k modelu Mythos 5 pro některé „důvěryhodné“ domácí organizace.
Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka....zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho.. Tak zna rodic ten PID potomka nebo ne? A dalsi vec, neni to tak, ze nez se pokracuje v behu potomka, tak musi fork() skoncit? Sice takhle lowlevel neprogramuju, ale zni mi to logicky. Proces dela fork(), vytvori se kopie procesu, vrati se PID potomka rodicovi a fork() konci a spousti se dalsi instrukce za fork() v rodicovi a potomkovi. Pak muze potom delat nejaky saskarny a kdyz crashne, tak rodic uz vi, kdo to byl. A nebo jsem to nepochopil a tohle je jenom "vtip"?
Není to vtip ale pravda. Je sice psáno, že fork() je volán v rodičovském procesu, zdubluje ho a vrátí se jak v rodičovském tak v synovském, ale není psáno, že napřed něco vrátí v rodičovském procesu a potom bude nějak pokračovat v synovském. Ve skutečnosti se procesy na procesoru střídají po krátkých časových úsecích. Tatínek voláním fork() ztratil kontext a musel do fronty. Synek byl zařazen do fronty a náhodou se dostal k lizu dřív než rodič. Co píšeš, zní opravdu logicky, ale exaktně logické to není. Taky jsem se chvilku zlobil na svůj počítač, než mi to došlo.
1. Ať čtu dokumentaci jak chci, pořád mi z toho vychází, že situace, kterou popisujete (rodič dostane a zpracuje signál po vytvoření potomka, ale ještě před návratem z fork()) není možná. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.
2. Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek. Ale na víceprocesorovém (a těch je čím dál víc) mohou pokračovat oba souběžně. A hlavně toto chování není zdokumentované, takže se na něj rozhodně nemůžete spoléhat.
Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek.AFAIK to takhle funguje rok až dva (nevzpomínám si přesně); předtím dostal procesor nejprve rodič. Jestli si dobře vzpomínám, je to jedna ze změn kvůli lepší odezvě.
fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.
Vždycky jsem si to vysvětloval tak, že často krátce po fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.AFAIK bylo cílem zrychlit odezvu aplikací, které se při přijetí požadavku forknou a zpracování provádí potomek.
Mně se to takto chová určitě o dost déle než rok nebo dva.Ha, jsem to kupodivu našel: http://lwn.net/Articles/351796/ (Child-runs-first) A koukám, že jsem si to pamatoval blbě, před rokem se výchozí chování v 2.6.32 změnilo obráceně - první teď běží rodič (ale nechá se to přepnout pomocí kernel.sched_child_runs_first).
Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.Přesně tak. Ale ono je téměř jakékoliv použití signal handleru k něčemu jinému než okamžité ukončení programu nebo provedení nějaké triviální akce, která jen zaznamená, že přišel signál, a ten se pak zpracuje synchronně, z podobného důvodu skoro vždycky špatně
Tiskni
Sdílej: