Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Je to off-topic odkaz ale na víkendové čítanie je to vhodné
a hlavne na rozmýšlanie.
Tiskni
Sdílej:
Ale ja nenarazim, na samotna fakta v tech teoriich, ani v officialni teorii. Me akorat vadi styl argumentace autoru tehlech teorii. Vezmou nejakou officialni zpravu. Vytrhnou z kontextu nekolik bodu, prohlasej je za nepravdive (hrnec je ze zeleza a neroztavi se, tudiz ani zelezne nosniky ve wtc se nemuzou roztavit). Pak jim nekdo rozumnej vysvetli, ze tak jak to podali to samozrejme neni pravda, protoze vytrzenim z kontextu zapomeli na nejaky fakt (hrnec je z jneho zeleza nez nosnik). A oni misto toho aby rekli tudy cesta nevede, zacnou vymyslet jeste absurdnejsi argumenty.
Dale mi vadi system vymysleni samotnych argumentu. (Vez padala nejak divne => musela tam bejt bomba a o tom svedci ...). Zatimco spravnejsi by bylo rict Spadlo to nejak divne a zacit uvazovat o moznych pricinach a ne se jen snazit najit fata pro tu jednu s tim, ze prehlizim veci ktere se mi nehodi.
Nejsem stavar, ani nic podobneho, ale jsem schopen v textu rozpoznat =>, ktere si na => jenom hrajou.
Podle senzorů, které mají lokalizovat naqudah, se bomba nalézá v celé budově. Sam brzy dojde, že bomba, není ukrytá v budově, ale bomba je samotná budova. Baal již tuto operaci plánoval dlouho dopředu a tak stačil na základní konstrukci budovy použít naquadah. Čas se pomalu krátí a budova má každou chvíli vybuchnout. Naštěstí se Mitchell spojí s Prometheem a požádá kapitána lodi o pomoc při ''stěhování''. Prometheus přenese celou budovu do vesmíru, do bezpečné vzdálenosti od Země a nechá ji vybuchnout.Takže to natočili podle skutečné události …
7.1.2007 01:29
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
Tak ten článek je ale blbost. Sice jsem se teď vrátil z moc vydařený akce ale tohle nemůžu nekomentovat.
Už jen to s kerosinem je naprostá blbost. Za poškození kontrukce mohou totiž protipožární opatření, které u takovéhle budovy při takovém rozsahu požáru z toho udělají něco jako tavící pec. Aby se pří požáru zabránilo udušení osob (je to veřejná budova) otevře se nouzové odvětrávání a doufá se, že to hasící systémy zvládnou. No nezvládly to. Takže to s tou teplotou a ocelí je lež (efekt továrního komína).
Možná, že špatně čtu, ale kde je například kinetická energie toho letadla? 800Km/h a 135 tun dává zajímavá čísla.
A zase. Nízkoulíková ocel? co to je? Pokud ta konstrukce byla z 11-ctky ocele bylo to hodně. Jasně - nejlépe nástrojová ocel nějak šikovně legovaná. Maximální pružnost v krutu a tahu a maximální pevnost v tlaku. CHA.
A tak dále a tak dále.
Hmmm. Víte někdo vůbec, co je to termit? Pokud já vím je to směs prášku dvou kovů. Kov, který oxiduje nejvíc (resp jeho oxid) a kov, který oxiduje nejméně. ČD s tím sem tam řežou a svářej kolejnice.
Díky tomu oxidu je reakce exotermická a tak to hoří i pod vodou.
Tak nějak nejsem chemik ani strojař tak mě omluvte. Autor moc koukal na tu blamáž pana Moora.
MoE.
7.1.2007 14:28
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
shoří v ohni takovém že z desítek tun kovu včetně turbín motorů ze super materiálů nezůstane téměř nicI když si nemyslím, že je oficiální verze bezchybná, tohle je něco, co mi divné nepřipadá. Běžné dopravní letadlo je celkem slušně hořlavé. Kdo si vzpomene třeba na požár letadla A340 při přistání v Torontu, porozumí. Stačí se podívat na fotky, a to se jednalo o poměrně malý oheň, kdy se podařilo všechny cestující včas evakuovat. Je tam dobře vidět, jak hořlavá je hliníková slitina, z níž je vyroben plášť letadla.
Ale vybírá si tak i svět okolo nás?Vzhledem k tomu, že lidský způsob chápání a vnímání světa je postaven na tom, že se tak svět okolo nás chová (a jiného způsobu vnímání světa nejsme schopni), nezbývá nám než věřit, že se tak opravdu chová.
Nevybíráme si spíš nejméně bolestná vysvětlení? Jsou opravdu nejpravděpodobnější? Mnoho vědeckých objevů vzniklo tak, že se někdo nebál vysvětlit jev krajně divně.Ale proto, že dosavadní vysvětlení na některé případy vůbec nesedělo. Takže bylo potřeba přijít s vysvětlením novým, které vysvětlí víc věcí, které jsme schopni kolem sebe pozorovat.
Tedy, já jsem pro jednoduchá vysvětlení. Ale nezavrhoval bych apriori ta "divná". Řekl bych, že je dobré zkusit i nezvyklý pohled. Minimálně se tříbí myšlení. To neznamená skákat na všechny chabě zbastlené teorie, jen je nezaříznout hned břitvou.Jedna věc je zkusit nezvyklý pohled a ověřovat, zda platí. A úplně něco jiného je, pokud se mi nějaké vysvětlení nezdá, přijít s vysvětlením ještě divnějším. A když v něm najde někdo chybu, zamotat to ještě víc. A tímto způsobem pokračovat, dokud někoho baví ty chyby stále ještě nalézat. Přidat k jakékoli teorii nějaké další záhadné vysvětlení není žádný problém.
Nóóó... Třeba ten nápad s tím, že země je kulatá, to bylo hodně praštěný vysvětlení.No jo, jenže placatá Země byla v rozporu s kulatým stínem na Měsíci při zatmění nebo obeplutí Země po moři. Takže bylo potřeba hledat nějaké jiné vysvětlení, které by bylo ve shodě s pozorovanou realitou.
V našem případě (čistě nezaujatě) to, že se podařilo složit dva baráky tak dokonale, jak se podaří jen největším machrům pyrotechnikům,Pořád se motáme v kruhu. Možná vám připadá divné, že ty mrakodrapy spadly tak, jak spadly. Ale pak je potřeba přijít s nějakým návrhem, jak měly spadnout jinak, dle vás méně divně. A to já si právě představit neumím. Nejspíš to srovnáváte s demolicí nějakého "běžného" baráku. Jenže tam půdorys většinou odpovídá nosným zdem a má nepravidelný pravoúhlý tvar. Já když si představím, jak bych stavěl mrakodrap, udělám nějaké nosné válcové jádro a kolem něj nebo do něj "zavěsím" obytné/užitné prostory. Pokud tuhle konstrukci shora zatížím (pádem horních pater), zřítí se ta konstrukce prostě dolů (není nic, co by ji tlačilo do stran, jako u pravoúhlých nosných zdí). Z mého laického pohledu ty mrakodrapy spadly přesně tak, jak bych očekával.
v sutinách ležel nepoškozený pas (jestli je to pravda?)Kdo říkal, že nepoškozený? A v sutinách domů se běžně nacházejí živí lidé, proto se např. po zemětřesení nebo po výbuchu plynu trosky prohledávají se psy. Kdyby v sutinách domů nemělo šanci nic ani velikosti pasu, nebude se takovou zbytečností, jako hledání (živých) lidí v sutinách nikdo zabývat).
Pokud to byl pas únosce, tak ho nejspíš měl u sebe. A pokud ho měl u sebe, tak by mne zajímalo, jak papírová knížečka přežije teploty uvnitř ohnivé skorokoule a následného požáru, které nepřežily ocelové nosníky toho domečku.v sutinách ležel nepoškozený pas (jestli je to pravda?)Kdo říkal, že nepoškozený? A v sutinách domů se běžně nacházejí živí lidé, proto se např. po zemětřesení nebo po výbuchu plynu trosky prohledávají se psy. Kdyby v sutinách domů nemělo šanci nic ani velikosti pasu, nebude se takovou zbytečností, jako hledání (živých) lidí v sutinách nikdo zabývat).
Pokud to byl pas únosce, tak ho nejspíš měl u sebe. A pokud ho měl u sebe, tak by mne zajímalo, jak papírová knížečka přežije teploty uvnitř ohnivé skorokoule a následného požáru, které nepřežily ocelové nosníky toho domečku.U sebe znamená v kapse saka nebo v tašce v zavazadlové přihrádce nad sedačkou? Kde je řečeno, že pas ať už s únoscem nebo bez něj byl v onom epicentru požáru? Pokud vím, kerosin je v křídlech letadel, únosce byl nejspíš v pilotní kabině, takže před těmi křídly s kerosinem. A opět stále dokola to samé. Pokud se vám zdá divné, že by pas přestál náraz, následný požár (nejspíš v úplně jiné části budovy) a destrukci budovy, nabídněte jiné vysvětlení, které je podle vás pravděpodobnější. To je to, o čem tady celou dobu píšu. Pokud se mi zdá něco divné, začnu zjišťovat, jak by to mohlo být jinak, méně divně. Postup, kdy jakmile se mi něco zdá divné, myslím si, že to bylo určitě nějak jinak, jenom nevím a nechci vědět jak, mi moc logický nepřipadá.
No jo, jenže placatá Země byla v rozporu s kulatým stínem na Měsíci při zatmění nebo obeplutí Země po moři. Takže bylo potřeba hledat nějaké jiné vysvětlení, které by bylo ve shodě s pozorovanou realitou.
V té době by vysvětlení, že to působí van větru od křídel andělských, všemohoucnost Boží, lámání paprsků ve světovém éteru... To všechno bylo asi měně praštěné, nežli ten cáklej nápad s kulatou zemí.
Možná za pár let nám nebude jasné, jak v minulosti (tedy dnes) nechápali, že za to (všechno) můžou trpaslíci z osmnácté dimenze. :)
No jo, jenže placatá Země byla v rozporu s kulatým stínem na Měsíci při zatmění nebo obeplutí Země po moři. Takže bylo potřeba hledat nějaké jiné vysvětlení, které by bylo ve shodě s pozorovanou realitou.pokud takto zacházíš se všemi teoriemi, vážně pochybuji o účelnosti toho, aby ses zúčastňoval debat o nich ... v tomto případě si pleteš příčinnost - teorie kulaté Země nebyla vysvětlením jejího obeplutí, nýbrž obeplutí Země bylo důkazem teorie kulaté Země (soustředím-li se pouze na naši kulturu a pominu-li staré Řecko, pak třebas takový Tomáš Akvinský - alespoň dle Wikipedie - věřil v kulatost, což je o nějaká tři století dříve, než byla podniknuta Magalhãesova výprava kolem světa)
Nejspíš to srovnáváte s demolicí nějakého "běžného" baráku. Jenže tam půdorys většinou odpovídá nosným zdem a má nepravidelný pravoúhlý tvar. Já když si představím, jak bych stavěl mrakodrap, udělám nějaké nosné válcové jádro a kolem něj nebo do něj "zavěsím" obytné/užitné prostory. Pokud tuhle konstrukci shora zatížím (pádem horních pater), zřítí se ta konstrukce prostě dolů (není nic, co by ji tlačilo do stran, jako u pravoúhlých nosných zdí). Z mého laického pohledu ty mrakodrapy spadly přesně tak, jak bych očekával.dlužno říci, že fantazie tu opravdu neschází, neb tento výmysl je na hony vzdálen tomu, co považuju za reálné ... dobře, takže vymysleli jsme si barák s nosným jádrem na němž jsou "navěšeny" další prostory - které již nosné nejsou, jestli dobře rozumím té představě ... pak jest otázka, co znamená to "zatížení pádem horních pater" - vidím dvě možnosti: - jestliže boční nosníky jsou projektovány pouze na váhu jednoho patra, protože celé dohromady to má držet válcový střed, pak patrně tyto nevydrží a od středu se odtrhnou, čili klidně to může dopadnout tak, že se dům "očeše" a vprostřed zůstane trčet nosný válec ... - předpokládejme situaci, že nosníky se neodtrhnou; pak stojí za otázku výrok "není nic, co by ji tlačilo do stran" ... to hypotetické válcové jádro má nést váhu celého domu, musí tedy být z nějakého dosti pevného materiálu ... který se samozřejmě nedá jen tak stlačit, někam ta hmota uhnout musí ... protože ale "není nic, co by ji tlačilo do stran", válec opět zůstane stát ... doporučuju k druhému bodu provést experimentální cvičení se zatloukáním hřebíku - uhodí-li na něj kladivo v jeho ose, hřebík se zcela jistě nemůže ohnout neboť "není nic, co by jej tlačilo do stran" po několika desítkách ohnutých hřebíků navrhuji odhadnout pravděpodobnost, že se ručně podaří nasměrovat kladivo přesně v ose dále navrhuji zkusit si odhadnout šanci, že neřízený pád horních pater povede přesně v ose nosníku nakolik odpovídá představa "jak já bych stavěl" realitě pak ponechávám jako poslední domácí úkol
třeba Cooperative Research - "remarkably undamaged" ... a uvádí i zdrojev sutinách ležel nepoškozený pas (jestli je to pravda?)Kdo říkal, že nepoškozený?
A v sutinách domů se běžně nacházejí živí lidé, proto se např. po zemětřesení nebo po výbuchu plynu trosky prohledávají se psy. Kdyby v sutinách domů nemělo šanci nic ani velikosti pasu, nebude se takovou zbytečností, jako hledání (živých) lidí v sutinách nikdo zabývat).hm, otázka jest, proč se s tím pasem nenašlo tedy i to (živé?) tělo?
Můžete doma dělat pokusy se špejlema.prosil bych foto/videodokumentaci, že daný pokus byl opravdu odzkoušen a funguje tak, jak je popsáno ... já narovinu přiznávám, že jsem líný to dělat, neb mi bohatě stačí zkušenosti, když jsem zamlada lepil letadýlka, a z těch plyne, že jakmile rupne jedna výztuha, obvykle to nevydrží ani nějaká sousední, vychýlí se celá konstrukce, a pokud se to nerozpadne podélně, tak se to celé zlomí na tu stranu, kde to začlo praskat ... ... že jsem někdy mlátil hřebíky a mám s nimi popsanou zkušenost předkládám k uvěření :-p
... některé špejle v něm najednou neponesou téměř nic a jiné ponesou mnohokrát více a začnou se lámat ... ... (pokud budete tlačit shora, což gravitace obvykle dělá).ovšem tady jsou v rozporu dvě věci - nerozumím tomu, když tlak bude veden ideálně v ose, jak je najednou možné, že nebude rozložen pravidelně, že některé špejle neponesou nic a některé mnohokrát více? - a ještě poznámka k praktickému provedení experimentu: bude-li tlak proveden nikoliv závažím, nýbrž rukou apod., bude tato zřejmě bránit vychýlení špičky do boku, tedy vypovídací hodnota o tom, jaká je šance, že padne mimo osu, je nulová
ovšem tady jsou v rozporu dvě věci - nerozumím tomu, když tlak bude veden ideálně v ose, jak je najednou možné, že nebude rozložen pravidelně, že některé špejle neponesou nic a některé mnohokrát více?Chybějící horizontální propojení v několika patrech, které přestane bránit vybočení nosníku (špejle) do strany.
a ještě poznámka k praktickému provedení experimentu: bude-li tlak proveden nikoliv závažím, nýbrž rukou apod., bude tato zřejmě bránit vychýlení špičky do boku, tedy vypovídací hodnota o tom, jaká je šance, že padne mimo osu, je nulováVychýlení špičky do boku mne nenapadlo, není tam totiž žádná síla, která by vychýlení měla způsobit. Uvažoval jsem "zlomení" celého válce (špička zůstane nad těžištěm), kterému ale právě brání "dutost" celé kostry. Experiment s rukou tím nijak netrpí, válec se může zlomit i pod ní (při onom zlomení totiž nepůsobí žádná síla proti ruce, pouze se jedna strana propadne rychleji, než na ni tlačíte).
hm, a ta chybějící propojení jako ovlivní sílu působící svrchu jak?ovšem tady jsou v rozporu dvě věci - nerozumím tomu, když tlak bude veden ideálně v ose, jak je najednou možné, že nebude rozložen pravidelně, že některé špejle neponesou nic a některé mnohokrát více?Chybějící horizontální propojení v několika patrech, které přestane bránit vybočení nosníku (špejle) do strany.
Vychýlení špičky do boku mne nenapadlo, není tam totiž žádná síla, která by vychýlení měla způsobit.hmm ... vezměme klasický stůl o čtyřech nohách, jednu ulomme a dívejme se, jak krásně rovně stojí, není tam totiž žádná (do boku působící) síla, která by měla vychýlení způsobit ... a pokud se náhodou skácí (třeba mu pomůžeme tím, že na něj něco položíme), zcela jistě dopadne do svého na zem kolmého průmětu, neb gravitace přeci působí kolmo ...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.1.2007 23:57
7.1.2007 12:57
6.1.2007 23:57
7.1.2007 00:18