Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Ale vážně - méně je více. O doby, kdy Opera umožňuje upravit si GUI podle svého (což už je hezky dlouho, přesně nevím), okamžitě po čisté instalaci vyházím přebytečná tlačítka, vypnu zavírací křížky na tabech a vůbec vše zjednoduším. Také volím čistší skin, a sice Plastik, který pochází z KDE a kromě Opery je dnes k dispozici i pro Firefox (kam je také dobré ho dát, ten výchozí je stejně nechutný jako ten výchozí v Opeře).
Zejména ty taby Opera převzala z Firefoxu, že?To vznikalo víceméně souběžně možná s několikaměsíčním odstupem v závislosti na definici. I tak ale oba prohlížeče následovaly až NetCaptor a IBrowse z předchozích let.
Souhlasím, že první byl NetCaptor a pak iBrowse. Ale Opera má taby od verze 4 z roku 2000, což je skutečně "několik měsíců" před jejich implementací do Mozilly v roce 2001.
Už tenkrát byl Phoenix pro většinu lidí srozumitelnější a ovladatelnější než Opera.Odvážné tvrzení, leč bez důkazů.
Byl to webový prohlížeč a dělal to, co po něm lidi chtěli - kliakt na odkazya otevírat stránky, psát do adresního řádku a vyhledávacího pole - úkony tvořící přes 90 % činností s prohlížečem pro drtivou většinu lidí.Toto Opera nabízela také, jako bonus navíc byla také rychlejší. Bohužel byla tehdy za peníze nebo se zobrazováním reklamy.
nešlo je odstranit buď vůbec nebo jen obtížněUž hodně dlouho jdou odstranit velmi snadno. Nicméně ve výchozí konfiguraci bylo GUI přeplácané (ale i nyní mi tam pár věcí přebývá - totéž ale i u Firefoxu, například vyhledávací pole), vyžadovalo práci navíc a je to věc, kterou mám Opera Software velmi za zlé (stejně jako tvůrcům mnoha dalších programů, kteří výchozí nastavení dělají zřejmě podle toho, co viděli v rauši po LSD).
ad skin: ja radsi Oxid 2.2 .. kdyz se skryje menu pod tlacitko a vedle menu se daji "taby" tak to vypada pekne :)
ja radsi Oxid 2.2Nevypadá špatně, ale není to můj styl.
Bože to je blábol.. Opera měla - co si pamatuji - stavový řádek integrovaný tam co adresový řádek.Takže jinak než IE, Netscape, Mozilla, Firefox, Epihany, Galeon, Safari, Konqueror, než všichni... A neměla ho aktivován. Proč je tedy, milý pane, to mé tvrzení blábol?
To jenom vy jste zvyklý na prohlížeče, které ho tupě cpou někam jinam, kde jen zbytečně ubírá pracovní plochu.Já ne. 99 % lidí ho tam očekává a teď ho tam dává už i Opera.
Ano, stará verze vypadala odpudivě, ovšem jen pro toho co ji neměl koupenou a zobrazoval se mu reklamní banner.Drtivá většina lidí ji koupenou neměla. A ti, co měli, si ji stejně většinou museli poupravovat. Jde o to, že z jednodššíího základu se upravuje lépe než z přeplácanho bloatware. A vážně už vám asi hráblo, protože
opera je úplně o něčem jiném než firefox a nikdy to nebyl prohlížeč orientovaný na masu.A proč mi to cpete v diskusi k článku o tom, jak se přibližuje Firefoxu?
Pište prosím k tématu.
Hlavním sloganem Opery vždy bylo, že to je nejmenší a nejrychlejší browser na světě.Jak to souvisí s tématem?
Mě kompaktní MDI rozhraní vyhovuje a firefox používám jen tam kde není zbytí.To nepopírám. A co má být?
Nechápu, že se tak navážíte do tohoto kusu softu jen kvůli tomu, že se jeho vývojáři rozhodli pomocí dostupných pák dotlačit MS k tomu, aby konečně přestal zneužívat výhody interní znalosti OS ke zvýhodňování svých produktů.Já se do ničeho nenavážím, já tady Operu dokonce chvílím za to, že dělá dobře. Proč si to obracíte? Já jsem jen chtěl upozornt na to, jak se prohlížeče měnili, přišlo mi to zajímavé vzhledem k tomu, jak se zde pořád tvrdí, jak se od ní kopíruje v kontrastu toho, že ani ona nevynalezla ty taby a další věci převzala odjinud nejen od prohlížečů.
Vy však nejspíš trpíte nějakým komplexem, protože místo smysluplné činnosti tupě prudíte a kalíte vodu na abclinuxu.V čem prudím? Ale no tak. Toto je slušný, objektivní článek prezentující fakta.
Jediný, kdo se tu vzteká, jste vy, protože se s tím asi neumíte vyrovnat.
to v žádném případě nedokazuji. z mého pohledu je ovladatelnost (a o tu jde u grafického rozhraní aplikace víc než o ikonky) firefoxu horší a vždy byla. někomu jinému vyhovuje samozřejmě něco jiného. můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.V tom případě klidně napíšu, že podle většiny expertů na použitelnost, přístupnost, i podle většiny recenzentů, komentátorů, a i podle většiny lidí zkoušejících oba prohlížeče je ovladatelnost Firefoxu lepší. Můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.
ve firefoxu musím naopak přidávat extensions (minimálně NewTabButton a MouseGestures), což je v porovnání s pouhým nastavením dost otravný proces.To uděláte jednou. Naopak se vám otevírají dveře k relativně snadné a rychlé možnosti přidání tisíců funkcí, které v Opeře nejsou a nemohou být, takže pak máte smůlu.
celé moje nastavování spočívá ve vypnutí toolbaru záložek, vypnutí křížku na tabu, povolení 'Click on tab to minimize' a povolení okna bez tabů.Tím jste právě potrvdil a dokázal, že kdyby Opera v uplynulých letech neudělala změny, které dělala, tak byste musel udělat mnohonásobně více kroků (a déle), které nebyly vždy srozumitelné a jednoduché.
Já pořád čekám na to, jak podepřete to své tvrzení "v žádném případě nedokazují".Promiň Petře, ale já jsem v tom příspěvku žádné "nedokazují" nenašel.
Tiskni
Sdílej: