Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Ale vážně - méně je více. O doby, kdy Opera umožňuje upravit si GUI podle svého (což už je hezky dlouho, přesně nevím), okamžitě po čisté instalaci vyházím přebytečná tlačítka, vypnu zavírací křížky na tabech a vůbec vše zjednoduším. Také volím čistší skin, a sice Plastik, který pochází z KDE a kromě Opery je dnes k dispozici i pro Firefox (kam je také dobré ho dát, ten výchozí je stejně nechutný jako ten výchozí v Opeře).
Zejména ty taby Opera převzala z Firefoxu, že?To vznikalo víceméně souběžně možná s několikaměsíčním odstupem v závislosti na definici. I tak ale oba prohlížeče následovaly až NetCaptor a IBrowse z předchozích let.
Souhlasím, že první byl NetCaptor a pak iBrowse. Ale Opera má taby od verze 4 z roku 2000, což je skutečně "několik měsíců" před jejich implementací do Mozilly v roce 2001.
Už tenkrát byl Phoenix pro většinu lidí srozumitelnější a ovladatelnější než Opera.Odvážné tvrzení, leč bez důkazů.
Byl to webový prohlížeč a dělal to, co po něm lidi chtěli - kliakt na odkazya otevírat stránky, psát do adresního řádku a vyhledávacího pole - úkony tvořící přes 90 % činností s prohlížečem pro drtivou většinu lidí.Toto Opera nabízela také, jako bonus navíc byla také rychlejší. Bohužel byla tehdy za peníze nebo se zobrazováním reklamy.
nešlo je odstranit buď vůbec nebo jen obtížněUž hodně dlouho jdou odstranit velmi snadno. Nicméně ve výchozí konfiguraci bylo GUI přeplácané (ale i nyní mi tam pár věcí přebývá - totéž ale i u Firefoxu, například vyhledávací pole), vyžadovalo práci navíc a je to věc, kterou mám Opera Software velmi za zlé (stejně jako tvůrcům mnoha dalších programů, kteří výchozí nastavení dělají zřejmě podle toho, co viděli v rauši po LSD).
ad skin: ja radsi Oxid 2.2 .. kdyz se skryje menu pod tlacitko a vedle menu se daji "taby" tak to vypada pekne :)
ja radsi Oxid 2.2Nevypadá špatně, ale není to můj styl.
Bože to je blábol.. Opera měla - co si pamatuji - stavový řádek integrovaný tam co adresový řádek.Takže jinak než IE, Netscape, Mozilla, Firefox, Epihany, Galeon, Safari, Konqueror, než všichni... A neměla ho aktivován. Proč je tedy, milý pane, to mé tvrzení blábol?
To jenom vy jste zvyklý na prohlížeče, které ho tupě cpou někam jinam, kde jen zbytečně ubírá pracovní plochu.Já ne. 99 % lidí ho tam očekává a teď ho tam dává už i Opera.
Ano, stará verze vypadala odpudivě, ovšem jen pro toho co ji neměl koupenou a zobrazoval se mu reklamní banner.Drtivá většina lidí ji koupenou neměla. A ti, co měli, si ji stejně většinou museli poupravovat. Jde o to, že z jednodššíího základu se upravuje lépe než z přeplácanho bloatware. A vážně už vám asi hráblo, protože
opera je úplně o něčem jiném než firefox a nikdy to nebyl prohlížeč orientovaný na masu.A proč mi to cpete v diskusi k článku o tom, jak se přibližuje Firefoxu?
Pište prosím k tématu.
Hlavním sloganem Opery vždy bylo, že to je nejmenší a nejrychlejší browser na světě.Jak to souvisí s tématem?
Mě kompaktní MDI rozhraní vyhovuje a firefox používám jen tam kde není zbytí.To nepopírám. A co má být?
Nechápu, že se tak navážíte do tohoto kusu softu jen kvůli tomu, že se jeho vývojáři rozhodli pomocí dostupných pák dotlačit MS k tomu, aby konečně přestal zneužívat výhody interní znalosti OS ke zvýhodňování svých produktů.Já se do ničeho nenavážím, já tady Operu dokonce chvílím za to, že dělá dobře. Proč si to obracíte? Já jsem jen chtěl upozornt na to, jak se prohlížeče měnili, přišlo mi to zajímavé vzhledem k tomu, jak se zde pořád tvrdí, jak se od ní kopíruje v kontrastu toho, že ani ona nevynalezla ty taby a další věci převzala odjinud nejen od prohlížečů.
Vy však nejspíš trpíte nějakým komplexem, protože místo smysluplné činnosti tupě prudíte a kalíte vodu na abclinuxu.V čem prudím? Ale no tak. Toto je slušný, objektivní článek prezentující fakta.
Jediný, kdo se tu vzteká, jste vy, protože se s tím asi neumíte vyrovnat.
to v žádném případě nedokazuji. z mého pohledu je ovladatelnost (a o tu jde u grafického rozhraní aplikace víc než o ikonky) firefoxu horší a vždy byla. někomu jinému vyhovuje samozřejmě něco jiného. můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.V tom případě klidně napíšu, že podle většiny expertů na použitelnost, přístupnost, i podle většiny recenzentů, komentátorů, a i podle většiny lidí zkoušejících oba prohlížeče je ovladatelnost Firefoxu lepší. Můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.
ve firefoxu musím naopak přidávat extensions (minimálně NewTabButton a MouseGestures), což je v porovnání s pouhým nastavením dost otravný proces.To uděláte jednou. Naopak se vám otevírají dveře k relativně snadné a rychlé možnosti přidání tisíců funkcí, které v Opeře nejsou a nemohou být, takže pak máte smůlu.
celé moje nastavování spočívá ve vypnutí toolbaru záložek, vypnutí křížku na tabu, povolení 'Click on tab to minimize' a povolení okna bez tabů.Tím jste právě potrvdil a dokázal, že kdyby Opera v uplynulých letech neudělala změny, které dělala, tak byste musel udělat mnohonásobně více kroků (a déle), které nebyly vždy srozumitelné a jednoduché.
Já pořád čekám na to, jak podepřete to své tvrzení "v žádném případě nedokazují".Promiň Petře, ale já jsem v tom příspěvku žádné "nedokazují" nenašel.
Tiskni
Sdílej: