O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ale vážně - méně je více. O doby, kdy Opera umožňuje upravit si GUI podle svého (což už je hezky dlouho, přesně nevím), okamžitě po čisté instalaci vyházím přebytečná tlačítka, vypnu zavírací křížky na tabech a vůbec vše zjednoduším. Také volím čistší skin, a sice Plastik, který pochází z KDE a kromě Opery je dnes k dispozici i pro Firefox (kam je také dobré ho dát, ten výchozí je stejně nechutný jako ten výchozí v Opeře).
Zejména ty taby Opera převzala z Firefoxu, že?To vznikalo víceméně souběžně možná s několikaměsíčním odstupem v závislosti na definici. I tak ale oba prohlížeče následovaly až NetCaptor a IBrowse z předchozích let.
Souhlasím, že první byl NetCaptor a pak iBrowse. Ale Opera má taby od verze 4 z roku 2000, což je skutečně "několik měsíců" před jejich implementací do Mozilly v roce 2001.
Už tenkrát byl Phoenix pro většinu lidí srozumitelnější a ovladatelnější než Opera.Odvážné tvrzení, leč bez důkazů.
Byl to webový prohlížeč a dělal to, co po něm lidi chtěli - kliakt na odkazya otevírat stránky, psát do adresního řádku a vyhledávacího pole - úkony tvořící přes 90 % činností s prohlížečem pro drtivou většinu lidí.Toto Opera nabízela také, jako bonus navíc byla také rychlejší. Bohužel byla tehdy za peníze nebo se zobrazováním reklamy.
nešlo je odstranit buď vůbec nebo jen obtížněUž hodně dlouho jdou odstranit velmi snadno. Nicméně ve výchozí konfiguraci bylo GUI přeplácané (ale i nyní mi tam pár věcí přebývá - totéž ale i u Firefoxu, například vyhledávací pole), vyžadovalo práci navíc a je to věc, kterou mám Opera Software velmi za zlé (stejně jako tvůrcům mnoha dalších programů, kteří výchozí nastavení dělají zřejmě podle toho, co viděli v rauši po LSD).
ad skin: ja radsi Oxid 2.2 .. kdyz se skryje menu pod tlacitko a vedle menu se daji "taby" tak to vypada pekne :)
ja radsi Oxid 2.2Nevypadá špatně, ale není to můj styl.
Bože to je blábol.. Opera měla - co si pamatuji - stavový řádek integrovaný tam co adresový řádek.Takže jinak než IE, Netscape, Mozilla, Firefox, Epihany, Galeon, Safari, Konqueror, než všichni... A neměla ho aktivován. Proč je tedy, milý pane, to mé tvrzení blábol?
To jenom vy jste zvyklý na prohlížeče, které ho tupě cpou někam jinam, kde jen zbytečně ubírá pracovní plochu.Já ne. 99 % lidí ho tam očekává a teď ho tam dává už i Opera.
Ano, stará verze vypadala odpudivě, ovšem jen pro toho co ji neměl koupenou a zobrazoval se mu reklamní banner.Drtivá většina lidí ji koupenou neměla. A ti, co měli, si ji stejně většinou museli poupravovat. Jde o to, že z jednodššíího základu se upravuje lépe než z přeplácanho bloatware. A vážně už vám asi hráblo, protože
opera je úplně o něčem jiném než firefox a nikdy to nebyl prohlížeč orientovaný na masu.A proč mi to cpete v diskusi k článku o tom, jak se přibližuje Firefoxu?
Pište prosím k tématu.
Hlavním sloganem Opery vždy bylo, že to je nejmenší a nejrychlejší browser na světě.Jak to souvisí s tématem?
Mě kompaktní MDI rozhraní vyhovuje a firefox používám jen tam kde není zbytí.To nepopírám. A co má být?
Nechápu, že se tak navážíte do tohoto kusu softu jen kvůli tomu, že se jeho vývojáři rozhodli pomocí dostupných pák dotlačit MS k tomu, aby konečně přestal zneužívat výhody interní znalosti OS ke zvýhodňování svých produktů.Já se do ničeho nenavážím, já tady Operu dokonce chvílím za to, že dělá dobře. Proč si to obracíte? Já jsem jen chtěl upozornt na to, jak se prohlížeče měnili, přišlo mi to zajímavé vzhledem k tomu, jak se zde pořád tvrdí, jak se od ní kopíruje v kontrastu toho, že ani ona nevynalezla ty taby a další věci převzala odjinud nejen od prohlížečů.
Vy však nejspíš trpíte nějakým komplexem, protože místo smysluplné činnosti tupě prudíte a kalíte vodu na abclinuxu.V čem prudím? Ale no tak. Toto je slušný, objektivní článek prezentující fakta.
Jediný, kdo se tu vzteká, jste vy, protože se s tím asi neumíte vyrovnat.
to v žádném případě nedokazuji. z mého pohledu je ovladatelnost (a o tu jde u grafického rozhraní aplikace víc než o ikonky) firefoxu horší a vždy byla. někomu jinému vyhovuje samozřejmě něco jiného. můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.V tom případě klidně napíšu, že podle většiny expertů na použitelnost, přístupnost, i podle většiny recenzentů, komentátorů, a i podle většiny lidí zkoušejících oba prohlížeče je ovladatelnost Firefoxu lepší. Můžete o tom diskutovat, můžete o tom třeba vést i spory, ale to je tak všechno co s tím můžete dělat.
ve firefoxu musím naopak přidávat extensions (minimálně NewTabButton a MouseGestures), což je v porovnání s pouhým nastavením dost otravný proces.To uděláte jednou. Naopak se vám otevírají dveře k relativně snadné a rychlé možnosti přidání tisíců funkcí, které v Opeře nejsou a nemohou být, takže pak máte smůlu.
celé moje nastavování spočívá ve vypnutí toolbaru záložek, vypnutí křížku na tabu, povolení 'Click on tab to minimize' a povolení okna bez tabů.Tím jste právě potrvdil a dokázal, že kdyby Opera v uplynulých letech neudělala změny, které dělala, tak byste musel udělat mnohonásobně více kroků (a déle), které nebyly vždy srozumitelné a jednoduché.
Já pořád čekám na to, jak podepřete to své tvrzení "v žádném případě nedokazují".Promiň Petře, ale já jsem v tom příspěvku žádné "nedokazují" nenašel.
Tiskni
Sdílej: