Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »
27.3.2008 22:28
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Stardict – obecné grafické rozhraní pro slovníky + volně dostupné slovníky.
28.3.2008 13:31
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Měla tohle být určitě reakce na StarDict?
StarDict žádné reklamy neobsahuje. A v nastavení mám nastaveno zobrazení vyskakovacího okna jen při stisku modifikační klávesy. Sledování schránky je vypnuto. Pokud tedy nechci, tak o něm vůbec nevím. Při práci nijak neobtěžuje.
29.3.2008 00:07
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
29.3.2008 11:25
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
29.3.2008 11:53
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
28.3.2008 13:33
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Na Windows používám verzi 3.0.0. Pokud Linuxem distribuční starší verzi. Žádný markantní rozdíl v rychlosti ale nepozoruji.
28.3.2008 13:42
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Ještě dodatek. Naprosto vynikající výkladový slovník speciálně pro studenty je Macmillan English Dictionary. Vřele doporučuju. V popisu hesel je používáno jen nejfrekventovanějších 2 500 slov, takže je definice snadno srozumitelná, pokud se jazyk učíte. U hesel je pak vyznačena frekventovanost a smysl jejich užití (mají to vybráno z korpusu dnes skutečně používaného jazyka).
Součástí té knihy je i CD-ROM s elektronickou podobou slovníku (včetně britské a americké výslovnosti a výukových materiálů) pro Windows (mimochodem je ta aplikace postavená na upraveném prohlížeči Mozilla s DejaVu fonty). Navíc ale získáváte přístup i do on-line verze daného slovníku, která je pak použitelná z jakéhokoli operačního systému přes webový prohlížeč.
Určitě je výborný, ale není jediný. Longman má definiční slovník o velikosti 2200 slov (nejen podle frekvence, ale podle důležitosti a užitečnosti pro vysvětlování jiných slov), Oxford má 3000 slov. Oxford má pro ty 3000 slov značku a uvádí je i samostatně, Longman svůj definiční slovník uvádí samostatně a zančí 1000, 2000 a 3000 nejčastějších hesel v psaném a mluveném projevu. Cambridge rozlišuje 5 tisíc, 8 tisíc a 11 tisíc hesel. CD-ROMy má každý slovník a mluvená výslovnost britská i americká je také samozřejmostí. Oxford, Longman i Cambridge má tytéž slovníky bezplatně na Internetu (nemusí se kupovat a dají se i integrovat do vyhledávání Firefoxu), ale bez namluvené výslovnosti a užitečných informačních rámečků, obrázků a rad a pokročilejších funkcí při vyhledávání. U Longmana se mi líbí, že má velikou zásobu příkladů včetně ukázek z novin, časopisů... Má i aktivátor slovíček (vyhledáte slovo, a nabízí významy a použití v různých situacích), trošku jinak provedený než Oxford (jen stránky s vysvětlenými slovíčky k daným tematickým celkům). Macmillan zase umožňuje detailněji prohledávat a má integrovaný thesaurus pro každý význam slova. Oxford a Longman mají přímo podporu pro Linux. Každý slovník umožňuje přepnutí do režimu pro práci na internetu nebo textovém editoru, kdy v malém (upravitelném) rámečku zobrazuje pouze význam slov bez (v tu chvíli zbytečných) příkladů použití a dalších věcí. Prostě každý slovník má silné stránky jinde, proto mám všechny a podle toho, co zrovna chci, použiju ten či onen. :) Většině lidí by určitě stačil jeden minimálně na jejich úrovni pokročilosti, aby se měli kam rozvíjet.
27.3.2008 22:34
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Občas pomůže trochu víc usměrnit význam u některých exotičtějších slov, kde je Aj výklad pochybný.
27.3.2008 22:44
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Dobrá je i zjednodušená četba od Oxfordu, Macmillana, Pengin Readers a dalších vydavatelů. Má to myslím minimálně 6 úrovní odstupňovaných podle počtu použitých slov (myslím do 3000) a gramatických jevů, takže nabídka je poměrně pestrá. Je to doprovázeno různými úkoly před čtením, během i po něm, které pomohou s porozuměním a více se toho čtenář naučí. Není pro začátečníky snad nic horšího než se snažit číst cokoliv, hlavně to, co člověka nebaví, a ještě k tomu hádat nebo hledat slovíčko v každé druhé větě. Na celé stránce by mělo být ideálně jen pár neznámých slovíček (< 5 %) tak, aby to neznemožňovalo porozumění a neodrazovalo od čtení (nebo ho to zbytečně nekomplikovalo a nezdržovalo častým hledáním ve slovníku), aby si čtenář osvojil a upevnil hlavně to, co už zná, ale také aby mu to něco nového dalo. Jde o to to dobře vyvážit.
Na rozvoj slovní zásoby je vhodný i zajímavě pojatý Visual Thesaurus.
28.3.2008 20:30
ʚĭɞ 🍉 | skóre: 94
| blog:
28.3.2008 21:15
ʚĭɞ 🍉 | skóre: 94
| blog:
28.3.2008 21:25
ʚĭɞ 🍉 | skóre: 94
| blog:
29.3.2008 01:35
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Ale tak aspoň mám motivaci dohánět, předhánět. ;)
29.3.2008 13:53
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Protože nikde kolem mě nebyla: na TV je všechno dabované... Až později jsem si uvědomil, jak užitečné to je.
Ted se do americana zamilovala segra, tak nevim, jestli i me to muze pomoct? :- )))
27.3.2008 23:04
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Mohl bys uvést, jaké významy neoznačuje Lingea patřičně a co myslíš pocket verzí?Jde mi o archaismy. Archaismy takové, že nemá význam se je učit. Bohužel nemám ukázku po ruce, ale při učení se (pro schopnost aktivního použití slova, ne jen pro překlad do ČJ) to pak zdržuje, protože člověk se učí něco, s čím se v daném významu nesetká a kdyby to použil, bude vypadat divně. Pocket verzí myslím tu pro Windows Mobile (a asi je i pro Palm).
A jaký slovník od Oxfordu máš a o jakých screenshotech píšeš a jaký výklad je pochybný?Měl jsem na mysli screenshoty a slovník tady ze sekce software. Ad pochybnost: špatně jsem se vyjádřil. Ale už jsem také špatně pochopil, co výkladový slovník myslí - nic čeho se bát, spíš šlo o dvojznačnost a mě tuším napadl nějaký extrém (takže asi spíš chyba ve mě).
S archaismy je to těžké. Třeba carry on with máma myslím v knize NCAE a pak člověk neví, zda se to má učit nejen na zkoušku do školy, ale i dál do života, přestože to všechny slovníky označují jako zastaralé. Tak jak se pak orientovat v tom, co zní divně a co ne. :-/1) Jazyk se obvykle neučíte samoúčelně, ale kvůli tomu, abyste rozuměl a bylo vám rozuměno. 2) Tzn. že orientovat se musíte podle reálného užívání jazyka, a nikoliv podle toho, jestli je nebo není nějaké slovíčko v nějaké učebnici či nějakém slovníku. 3) Memorování sebelepších učebnic ani slovníků zkrátka není ještě záruka vzdělání, ani v jazyce, a je dost bláhové to očekávat. Slova, výrazy, obraty a idiomy se naučíte chápat a používat ve správném kontextu pouze v reálné komunikaci, nikdy ze slovníku.
Dovolím si oponovat tvrzení, že slova, výrazy, obraty a idiomy se naučím chápat ve správném kontextu pouze v reálné situaci a nikdy ze slovníku. Sám mám vyzkoušeno, že to není pravda. Je tomu právě naopak a mohu to vřele doporučit,Sám jste si výše stěžoval, že nevíte, jestli je ona vazba zastaralá, protože ji znáte jen z učebnice nebo ze slovníků. Takže až se s ní potkáte v reálné situaci (ať už při poslechu nebo při četbě apod.), tak uvidíte, že zastaralá není. A v té reálné situaci si taky můžete ověřit, v jaké jazykové rovině či v jakém prostředí se tato vazba používá (může to být chtěný archaismus anebo údajně podle slovníků zastaralá vazba, která se díky nějaké módě zase probudila k životu aniž to slovníky zachytily) - zrovna tohle v tak rozšířeném a všeobecně hněteném jazyce jako je angličtina platí dvojnásob).
protože v korpusové lingvistice a lexikografii pro studenty angličtiny bylo za posledních 10 let uděláno mnohé.Sebelepší slovník vám nedá jistotu o tom, jestli je nějaký výraz skutečně zastaralý (= tj. v praxi nepoužívaný). Když se s tím potkáte (mimo učebnici!), tak se to používá - ať se ve slovníku píše co chce. Myslím, že zrovna vy jste se podivoval nedávno nad jakýmsi zde použitým běžným (českým!) slovem, jehož neznalost jste si alibisticky omlouval odkazem na webová pravidla pravopisu, kde jste to slovo nenašel (ve smyslu: "není to tam, ergo je to divné slovo, které snad ani není"). Tak to je takový malý příklad slovníkového fetišismu...
A slovník mu ukáže dost klíčových příkladů, z nichž pochopí význam, poznámky o gramatickém používání slova, jeho vazeb, nejčastějších kolokací. To v takovém záběru nemůže poskytnout žádná reálná komunikace (natož efektivní učební - co nejvíce nejdůležitějšího za co nejkratší dobu) a ve slovníku si vyberu právě ty informace, které právě potřebuji.To jsou nesmysly. Právě protože vám ten slovník ukáže těch příkladů hodně, musíte si z nich umět vybrat ... a na základě čeho? Na základě vlastní zkušenosti. Viz ta vaše "zastaralá(?) vazba" - dokud ji neuslyšíte, nepřečtete a nepoužijete v reálné komunikaci, můžete se nadosmrti dohadovat, jak to s ní vlastně je.
Zrádnost běžných studenstkých pobytů za prací apod. v zahraničí tkví právě v tom, že se naučí určitou regionální variantu a velmi hovorovou mluvu, a pak když píší akademické práce nebo oficiality, tak nevědí, která ta slova jsou spíše hovorová nebo moc formální.No a co? Zrádnost učení se ze slovníků a učebnic apod. zase je, že se naučíte určitou akademickou variantu a velmi spisovnou mluvu, a pak když mluví s domorodci v hospodě nebo jim mají rozumět v autobuse, tak nevědí, která bije
Nevím, proč jste ztotožnil učení se v reálné komunikaci s odposloucháním nějakého místního dialektu. Reálně můžete komunikovat i v akademickém prostředí, a dokonce tak, že budete psát akademické práce či oficiality. Důležité na komunikaci totiž je, že neprobíhá jen jedním směrem, ale že máte také zpětnou vazbu o tom, jak kterému vašemu slovu či vazbě protějšek rozumí.
Jedině tímto způsobem se můžete naučit jazyk na dobré úrovni, což se mj. projevuje jistotou používání vhodných slov a obratů podle kontextu. A tohle vám žádný slovník prostě nedá.
Dovolím si tvrdit, že ano, protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá. A v té reálné situaci si taky můžete ověřit, v jaké jazykové rovině či v jakém prostředí se tato vazba používá (může to být chtěný archaismus anebo údajně podle slovníků zastaralá vazba, která se díky nějaké módě zase probudila k životu aniž to slovníky zachytily) - zrovna tohle v tak rozšířeném a všeobecně hněteném jazyce jako je angličtina platí dvojnásob).Dovolím si oponovat tvrzení, že slova, výrazy, obraty a idiomy se naučím chápat ve správném kontextu pouze v reálné situaci a nikdy ze slovníku. Sám mám vyzkoušeno, že to není pravda. Je tomu právě naopak a mohu to vřele doporučit,Sám jste si výše stěžoval, že nevíte, jestli je ona vazba zastaralá, protože ji znáte jen z učebnice nebo ze slovníků. Takže až se s ní potkáte v reálné situaci (ať už při poslechu nebo při četbě apod.), tak uvidíte, že zastaralá není.
To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často, že většinou (téměř vždy) pro daný jev existuje mnoho dalších, řádově používanějších výrazů, což je důvod, proč jsem význam toho slova zprvu neznal. Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříve a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.protože v korpusové lingvistice a lexikografii pro studenty angličtiny bylo za posledních 10 let uděláno mnohé.Sebelepší slovník vám nedá jistotu o tom, jestli je nějaký výraz skutečně zastaralý (= tj. v praxi nepoužívaný). Když se s tím potkáte (mimo učebnici!), tak se to používá - ať se ve slovníku píše co chce. Myslím, že zrovna vy jste se podivoval nedávno nad jakýmsi zde použitým běžným (českým!) slovem, jehož neznalost jste si alibisticky omlouval odkazem na webová pravidla pravopisu, kde jste to slovo nenašel (ve smyslu: "není to tam, ergo je to divné slovo, které snad ani není"). Tak to je takový malý příklad slovníkového fetišismu...
Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové. Viz příklad s carry on with.A slovník mu ukáže dost klíčových příkladů, z nichž pochopí význam, poznámky o gramatickém používání slova, jeho vazeb, nejčastějších kolokací. To v takovém záběru nemůže poskytnout žádná reálná komunikace (natož efektivní učební - co nejvíce nejdůležitějšího za co nejkratší dobu) a ve slovníku si vyberu právě ty informace, které právě potřebuji.To jsou nesmysly. Právě protože vám ten slovník ukáže těch příkladů hodně, musíte si z nich umět vybrat ... a na základě čeho? Na základě vlastní zkušenosti. Viz ta vaše "zastaralá(?) vazba" - dokud ji neuslyšíte, nepřečtete a nepoužijete v reálné komunikaci, můžete se nadosmrti dohadovat, jak to s ní vlastně je.
Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické varianty, tak se prostě a jednoduše mýlíte. Obsahují všechny registry, právě na základě korpusů. Zdá se mi, že vaše znalosti lexikografie mohou být již desítky let neaktuální a překonané.Zrádnost běžných studenstkých pobytů za prací apod. v zahraničí tkví právě v tom, že se naučí určitou regionální variantu a velmi hovorovou mluvu, a pak když píší akademické práce nebo oficiality, tak nevědí, která ta slova jsou spíše hovorová nebo moc formální.No a co? Zrádnost učení se ze slovníků a učebnic apod. zase je, že se naučíte určitou akademickou variantu a velmi spisovnou mluvu, a pak když mluví s domorodci v hospodě nebo jim mají rozumět v autobuse, tak nevědí, která bije
A tohle vám žádný slovník prostě nedá.Nesnažím se tu tvrdit, že si "student má povídat jen s učebnicí a se slovníkem", to je samozřejmě blbost. Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat. Naopak si ale dovolím tvrdit, že vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbec a že by se mělo zakázat, ale tvrdím, že je jeho výskyt velice řídký, zastaralý, neformální a podle řady zdrojů i negativně podbarvený (nesouhlasný). A to je přesně něco, co jste vůbec nenapsal (nevěděl), ale ve slovnících (korpusech) tato informace je. A i když není 100% a dokonalá, je rozhodně mnohem spolehlivější, než jakákoliv zkušenost jedince. A o to mi šlo.
protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá.Ale v učebnici, jejíž zvládnutí je pro vás důležité, jste se s ní podle vlastních slov potkal. Zrovna tak může nějakou podle vás a vašich slovníků zastaralou nebo jinak nepřístojnou vazbu používat třeba váš obchodní partner (pokud vůbec nekomolí angličtinu po svém, to jsou vám pak slovníky opravdu nanic). Pokud se nenaučíte vnímat význam z kontextu, nedostanete se nikdy přes mechanické překládání.
To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často,... ohraničeno vaší mírou povědomí českého spisovného jazyka (tedy přečtené literatury).
Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříveJistě, každý rozumný člověk jde hledat slovo, které nezná, do pravopisných pravidel (notabene do webového polotovaru), kde se obvykle význam slova neuvádí. Bože, chraň nás před takovými "rozumnými lidmi"!
a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.Ne, ostuda je ten váš naprosto scestný úsudek.
Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové.Jenomže nevíte, jestli "čirou náhodou" nenarazíte v praxi zrovna na to okrajové použití, které může být pro vás momentálně klíčové. Když se např. překladatel začne namísto pečlivého sledování kontextu a citu pro jazyk řídit frekvencí použití nějakého významu podle nějakého superchytrého všeobecného slovníku, tak z toho vylezou nesmysly... viz triviální, ale názorný příklad hned tady vedle. Nakonec si z těch významů ve slovníku stejně musíte vybrat vy, a to na základě toho, jaký vám přeložený výraz dává smysl v daném kontextu, tj. jinými slovy, jaký význam tento výraz v daném kontestu má.
Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické variantyVnímání kontextu bude asi vůbec vaše slabina, že? Tak si to přečtěte ještě jednou a zkuste zauvažovat nad tím, že by se mohlo jednat o ironické doplnění vašeho vlastního úzkého pochopení pojmu "reálná komunikace" a pak si sám pokračujte v polemice se sebou samým
Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat.Přesně tak, a dokud to slovo nebude používat, ať už pasivně v textu či poslechu anebo ve vlastním aktivním projevu, tak se to "slovo" nikdy správně nenaučí, nezapamatuje a nenaučí používat, i kdyby se navrčel celý slovník nazpaměť.
vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbecVám skutečně nedošlo, že se tu nebavíme o "tom spojení"? Zkuste před vášnivou polemikou víc přemýšlet nad tím, s čím vlastně polemizujete a jestli se to nelíhne převážně ve vaší vlastní hlavě. Ono i pro udržení tématu polemiky je nutné vnímat její kontext a ne se jen bezhlavě chytat izolovaných slov, ať je jejich frekvence jakákoliv...
Ano. Ale to neznamená, že to má stejnou váhu, hodnotu a užitečnost. V každé učebnici připravující na zkoušky jsou rozvrstvená slovíčka tak, aby byla zachycena i některá těžší, méně častá, pro prokázání u zkoušek, že zkoušený umí používat i těžší (nejenom nejzákladnější) slovíčka.protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá.Ale v učebnici, jejíž zvládnutí je pro vás důležité, jste se s ní podle vlastních slov potkal.
Zrovna tak může nějakou podle vás a vašich slovníků zastaralou nebo jinak nepřístojnou vazbu používat třeba váš obchodní partner (pokud vůbec nekomolí angličtinu po svém, to jsou vám pak slovníky opravdu nanic). Pokud se nenaučíte vnímat význam z kontextu, nedostanete se nikdy přes mechanické překládání.Nikde netvrdím, že se nikdo nemá učit z kontextu, právě naopak. Ale je dost naivní přístup myslet si, že je v běžných silách studenta cizího jazyka naučit se úplně všechny významy když ne všech tak řekněme 50 tisíc slov.
Ohraničeno vašimi nevkusnými narážkami vyplývající z vaší předpojatosti a nepochopení.To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často,... ohraničeno vaší mírou povědomí českého spisovného jazyka (tedy přečtené literatury).
Rozumný člověk jej začne hledat například ve Slovníku spisovné češtiny a pokud se tam mezi 50 tisíci hesly nenachází, tak provede úvahu o tom, zda se mu vyplatí věnovat čas dalšímu dohledávání, například chození do knihovny. A i tehdy, pokud si myslí, že se mu to nevyplatí, se vůbec nemusí stydět za to, že takové slovo nikdy neslyšel, neviděl, nezná a zkusí se zeptat. A přesně tak jsem jednal, ale řada hulvátů z toho měla zábavu a příležitost k bezdůvodnému napadání, osočování a podsouvání myšlenek, které mě ani nenapadly. Příště se raději nezeptám.Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříveJistě, každý rozumný člověk jde hledat slovo, které nezná, do pravopisných pravidel (notabene do webového polotovaru), kde se obvykle význam slova neuvádí. Bože, chraň nás před takovými "rozumnými lidmi"!
Vytvořil jste si nějakou myšlenku, které se držíte, a přitom vůbec neplatí, jak jsem vysvětlil výše.a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.Ne, ostuda je ten váš naprosto scestný úsudek.
To nevíte nikdy. A až na to narazíte, tak se podíváte do slovníku, pokud si to předtím nezapamatujete (není možné zapamatovat všechno).Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové.Jenomže nevíte, jestli "čirou náhodou" nenarazíte v praxi zrovna na to okrajové použití, které může být pro vás momentálně klíčové.
Uvedl jsem, že učebnice a slovníky ke studiu nestačí.Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické variantyVnímání kontextu bude asi vůbec vaše slabina, že? Tak si to přečtěte ještě jednou a zkuste zauvažovat nad tím, že by se mohlo jednat o ironické doplnění vašeho vlastního úzkého pochopení pojmu "reálná komunikace" a pak si sám pokračujte v polemice se sebou samým
Nemáte pravdu, měl byste si raději doplnit fakta.Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat.Přesně tak, a dokud to slovo nebude používat, ať už pasivně v textu či poslechu anebo ve vlastním aktivním projevu, tak se to "slovo" nikdy správně nenaučí, nezapamatuje a nenaučí používat.
Došlo, a proto jsem zmiňoval důležitost reálného výskytu, který bude vždy v korpusech zachycen věrohodněji a moci být zkoumán a posuzován mnohem přesněji než podle jakékoliv zkušenosti jednotlivce včetně té vaší. Jinými slovy to, co je v řadě kvalitně zpracovaných korpusů a slovníků, má mnohem větší relevanci než to, co si myslí nějaký xkesh.vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbecVám skutečně nedošlo, že se tu nebavíme o "tom spojení"?
A to je přesně něco, co jste vůbec nenapsal (nevěděl), ale ve slovnících (korpusech) tato informace je. A i když není 100% a dokonalá, je rozhodně mnohem spolehlivější, než jakákoliv zkušenost jedince. A o to mi šlo.Zkuste krapet zpomalit a zamyslet se nad tím, co korpusy (arciť jsou pro zkoumání jazyka znamenitou pomůckou) vypovídají o jazyce mluveném.
28.3.2008 10:58
Zdenek.Z | skóre: 14
28.3.2008 20:06
ʚĭɞ 🍉 | skóre: 94
| blog:
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz