Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Rád bych se zeptal na názory a zkušenosti s různými výukovými programy pro angličtinu i jazyky obecně a pro práci s nimi, především angličtinu, případně tipy a doporučení na zajímavé učební postupy například pro výuku slovíček a podobně. Příspěvek budu průběžně aktualizovat podle námětů v diskusi.
Aktualizováno 28.3.2008 12:10: Děkuji všem za reakce. V diskusi byl často zmiňován především StarDict, bohužel přibližně 30 tisíc až 40 tisíc hesel ve studentských výkladových slovnících pro angličtinu může být leckdy málo a používají se starší edice, přestože nových důležitých slov je poměrně hodně. Pro srovnání, ilustrované studijní dvojjazyčné slovníky od nakladatelství Fraus obsahují přes 50 tisíc hesel. Řadu dalších výukových programů a slovníků najdete na ABC Linuxu.
Zdá se, že lidí preferuje obyčejné dvojjazyčné slovníky anebo slovníky pro rodilé uživatele jazyka, které jsou pro účely studia většinou naprosto nevhodné, jelikož neuvádí definice srozumitelné studentům (typické studentské výkladové slovníky jsou speciálně připraveny tak, že používají pro definice 2000-3000 nejčastějších a nejdůležitějších slov). Dobrým příkladem pro objasnění rozdílů může být vyhledat si frázového slovesa get off pro výstup z dopravního prostředku například ve Wiktionary, kdy je v definici použito slovo "disembark", které se nevyskytuje minimálně mezi 15 tisíci nejčastějšími slovy v angličtině (pro představu - takové množství tvoří přibližně více než 97 % veškerých písemných i mluvených projevů), a tudíž jsou pro studenty takové definice v obecných slovnících těžko srozumitelné.
Kvalitní výkladové slovníky pro studenty jsou vynikající a velmi žádoucí, protože obsahují užitečné definice a spoustu autentických příkladů (nejen) z jazykových korpusů (ty pro studenty mohou být zjednodušené a oproštěné od ojedinělé používaných anebo zastaralých slov a zbytečně dlouhých větných konstrukcí), gramatická pojednání o používání slova (nepravidelné tvary při stupňování příslovcí, přídavných jmen, nepravidelných sloves; jazykové rodiny), registru (formální, neformální, zastaralé, vyjadřující nesouhlas, zhrubělé výrazy...), informaci o četnosti slova (pro málo používaná se často nevyplatí věnovat výrazné úsilý jejich učení a zapamatování, pokud úzce nesouvisejí s oblastí studia, práce, zájmu...; častým a důležitým slovům je ve slovnících věnována větší pozornost), kolokace, časté chyby studentů u používání jednotlivých slov, a také výslovnost (u angličtiny obvykle ve dvou hlavních variantách, britské i americké) podle mezinárodní fonetické abecedy (slovníky pro rodilé mluvčí jazyka většinou popis výslovnosti neobsahují, nebo jen omezeně a způsobem vhodným pouze pro rodilé mluvčí) včetně vysvětlení symbolů a rodilými mluvčími namluvených příkladech (někdy i včetně příkladových vět, například u Longmana), což ve své přirozenosti nesnese srovnání s jakýmikoliv syntetizátory (čtečkami textu).
Užitečné je mít jako doplněk i speciální studentský výkladový slovník na frázová slovesa a idiomy, případně také thesaurus, i když ten je do značné míry zabudován již do obecných studentských výkladových slovníků pomocí antonym, synonym či podobných slov a přehledných rámečků pro vysvětlení rozdílů mezi nimi. Dvojjazyčné výkladové slovníky typu Fraus (především pro začátečníky a středně pokročilé) nebo Lingea Lexicon (především pro pokročilejší studenty) se používají hlavně v situacích, kdy je nezbytné znát přesný překlad do češtiny nebo rychlý překlad do angličtiny (i když ty do značné míry nahrazuje Oxford Word Finder na CD s hlavním slovníkem anebo Longman Language Activator), případně pro lepší vysvětlení a správné pochopení náročné terminologie, abstraktivních pojmů, zvířat apod., pokud není přítomen obrázek. Dokonce se mi často stává, že z anglického popisu pochopím význam, a při překladu do češtiny zjistím, že jsem do té doby nevěděl, jak to pojmenovat česky (různá neobvyklá zvířata, rostliny, speciální pomůcky...). Slovníky poskytující pouhý dlouhý seznam různých překladů bez vysvětlení jsou téměř vždy úplně k ničemu, protože většinou nevíte, o který význam se ve skutečnosti jedná.
Na závěr bych tedy chtěl stručně shrnout své doporučení jakéhokoliv kvalitního studentského výkladového slovníku (v poslední době vycházejí i takové přizpůosbené potřebám středně pokročilých studentů, obsahují jednodušší definice, zacílenou gramatiku - například rozepisování různých tvarů slov - a méně hesel) coby nezbytnou pomůckou pro to se začít v jazyce lépe orientovat, častěji se setkávat, myslet a upevňovat znalosti, následovaným slovníkem frázových sloves a slovníkem idiomů (od středně pokročilých), dobrým dvojjazyčným výkladovým slovníkem (podle úrovně znalosti) a velkým obecným výkladovým slovníkem (kvůli násobně většímu počtu slov oproti studentským; něco podobného jako je Slovník spisovné češtiny) jen pro případy, kdy je to skutečně potřeba. Je mi docela líto, že na středních školách taková praxe většinou není a považuji to za ohromnou chybu. Pokud se kupují jiné učebnice a různé pomůcky (a jiné "blbosti"), tak taková investice kolem tisícikoruny se vyplatí a má vysokou návratnost. To v kombinaci s různými výukovými programy, testy, opakování a samozřejmě především vstupy (čtení, poslouchání, sledování toho, co člověka nejvíce zajímá a baví), ale i výstupy (psaní, mluvení) podstatně urychlí studium jazyka a zkvalitní jeho znalost. V neposlední řadě platí známá přísloví, že opakování je matkou moudrosti (co možná nejčastěji a pravidelně je nesrovnalně efektivnější než srovnatelnou dobu a nepravidelně po větších celcích). A bez smyslu, motivace a chtění to nepůjde, tak jako nic.
Aktualizováno 28.3.2008 20:30: Jak se učíte a hlavně jak si zapamatováváte a opakujete slovíčka? Nějak systematicky, tematicky, nebo vyhledáváte a zapisujete vše nové, co neznáte? Po jaké době opakujete? Využíváte kartičkový systém?
Tiskni
Sdílej:
27.3.2008 22:28
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Stardict – obecné grafické rozhraní pro slovníky + volně dostupné slovníky.
28.3.2008 13:31
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Měla tohle být určitě reakce na StarDict?
StarDict žádné reklamy neobsahuje. A v nastavení mám nastaveno zobrazení vyskakovacího okna jen při stisku modifikační klávesy. Sledování schránky je vypnuto. Pokud tedy nechci, tak o něm vůbec nevím. Při práci nijak neobtěžuje.
29.3.2008 00:07
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
29.3.2008 11:25
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
29.3.2008 11:53
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
28.3.2008 13:33
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Na Windows používám verzi 3.0.0. Pokud Linuxem distribuční starší verzi. Žádný markantní rozdíl v rychlosti ale nepozoruji.
28.3.2008 13:42
Cohen | skóre: 21
| blog: Drobnosti
| Brno
Ještě dodatek. Naprosto vynikající výkladový slovník speciálně pro studenty je Macmillan English Dictionary. Vřele doporučuju. V popisu hesel je používáno jen nejfrekventovanějších 2 500 slov, takže je definice snadno srozumitelná, pokud se jazyk učíte. U hesel je pak vyznačena frekventovanost a smysl jejich užití (mají to vybráno z korpusu dnes skutečně používaného jazyka).
Součástí té knihy je i CD-ROM s elektronickou podobou slovníku (včetně britské a americké výslovnosti a výukových materiálů) pro Windows (mimochodem je ta aplikace postavená na upraveném prohlížeči Mozilla s DejaVu fonty). Navíc ale získáváte přístup i do on-line verze daného slovníku, která je pak použitelná z jakéhokoli operačního systému přes webový prohlížeč.
Určitě je výborný, ale není jediný. Longman má definiční slovník o velikosti 2200 slov (nejen podle frekvence, ale podle důležitosti a užitečnosti pro vysvětlování jiných slov), Oxford má 3000 slov. Oxford má pro ty 3000 slov značku a uvádí je i samostatně, Longman svůj definiční slovník uvádí samostatně a zančí 1000, 2000 a 3000 nejčastějších hesel v psaném a mluveném projevu. Cambridge rozlišuje 5 tisíc, 8 tisíc a 11 tisíc hesel. CD-ROMy má každý slovník a mluvená výslovnost britská i americká je také samozřejmostí. Oxford, Longman i Cambridge má tytéž slovníky bezplatně na Internetu (nemusí se kupovat a dají se i integrovat do vyhledávání Firefoxu), ale bez namluvené výslovnosti a užitečných informačních rámečků, obrázků a rad a pokročilejších funkcí při vyhledávání. U Longmana se mi líbí, že má velikou zásobu příkladů včetně ukázek z novin, časopisů... Má i aktivátor slovíček (vyhledáte slovo, a nabízí významy a použití v různých situacích), trošku jinak provedený než Oxford (jen stránky s vysvětlenými slovíčky k daným tematickým celkům). Macmillan zase umožňuje detailněji prohledávat a má integrovaný thesaurus pro každý význam slova. Oxford a Longman mají přímo podporu pro Linux. Každý slovník umožňuje přepnutí do režimu pro práci na internetu nebo textovém editoru, kdy v malém (upravitelném) rámečku zobrazuje pouze význam slov bez (v tu chvíli zbytečných) příkladů použití a dalších věcí. Prostě každý slovník má silné stránky jinde, proto mám všechny a podle toho, co zrovna chci, použiju ten či onen. :) Většině lidí by určitě stačil jeden minimálně na jejich úrovni pokročilosti, aby se měli kam rozvíjet.
27.3.2008 22:34
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Občas pomůže trochu víc usměrnit význam u některých exotičtějších slov, kde je Aj výklad pochybný.
27.3.2008 22:44
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Dobrá je i zjednodušená četba od Oxfordu, Macmillana, Pengin Readers a dalších vydavatelů. Má to myslím minimálně 6 úrovní odstupňovaných podle počtu použitých slov (myslím do 3000) a gramatických jevů, takže nabídka je poměrně pestrá. Je to doprovázeno různými úkoly před čtením, během i po něm, které pomohou s porozuměním a více se toho čtenář naučí. Není pro začátečníky snad nic horšího než se snažit číst cokoliv, hlavně to, co člověka nebaví, a ještě k tomu hádat nebo hledat slovíčko v každé druhé větě. Na celé stránce by mělo být ideálně jen pár neznámých slovíček (< 5 %) tak, aby to neznemožňovalo porozumění a neodrazovalo od čtení (nebo ho to zbytečně nekomplikovalo a nezdržovalo častým hledáním ve slovníku), aby si čtenář osvojil a upevnil hlavně to, co už zná, ale také aby mu to něco nového dalo. Jde o to to dobře vyvážit.
Na rozvoj slovní zásoby je vhodný i zajímavě pojatý Visual Thesaurus.
28.3.2008 20:30
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
28.3.2008 21:15
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
28.3.2008 21:25
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
29.3.2008 01:35
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Ale tak aspoň mám motivaci dohánět, předhánět. ;)
29.3.2008 13:53
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Protože nikde kolem mě nebyla: na TV je všechno dabované... Až později jsem si uvědomil, jak užitečné to je.
Ted se do americana zamilovala segra, tak nevim, jestli i me to muze pomoct? :- )))
27.3.2008 23:04
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Mohl bys uvést, jaké významy neoznačuje Lingea patřičně a co myslíš pocket verzí?Jde mi o archaismy. Archaismy takové, že nemá význam se je učit. Bohužel nemám ukázku po ruce, ale při učení se (pro schopnost aktivního použití slova, ne jen pro překlad do ČJ) to pak zdržuje, protože člověk se učí něco, s čím se v daném významu nesetká a kdyby to použil, bude vypadat divně. Pocket verzí myslím tu pro Windows Mobile (a asi je i pro Palm).
A jaký slovník od Oxfordu máš a o jakých screenshotech píšeš a jaký výklad je pochybný?Měl jsem na mysli screenshoty a slovník tady ze sekce software. Ad pochybnost: špatně jsem se vyjádřil. Ale už jsem také špatně pochopil, co výkladový slovník myslí - nic čeho se bát, spíš šlo o dvojznačnost a mě tuším napadl nějaký extrém (takže asi spíš chyba ve mě).
S archaismy je to těžké. Třeba carry on with máma myslím v knize NCAE a pak člověk neví, zda se to má učit nejen na zkoušku do školy, ale i dál do života, přestože to všechny slovníky označují jako zastaralé. Tak jak se pak orientovat v tom, co zní divně a co ne. :-/1) Jazyk se obvykle neučíte samoúčelně, ale kvůli tomu, abyste rozuměl a bylo vám rozuměno. 2) Tzn. že orientovat se musíte podle reálného užívání jazyka, a nikoliv podle toho, jestli je nebo není nějaké slovíčko v nějaké učebnici či nějakém slovníku. 3) Memorování sebelepších učebnic ani slovníků zkrátka není ještě záruka vzdělání, ani v jazyce, a je dost bláhové to očekávat. Slova, výrazy, obraty a idiomy se naučíte chápat a používat ve správném kontextu pouze v reálné komunikaci, nikdy ze slovníku.
Dovolím si oponovat tvrzení, že slova, výrazy, obraty a idiomy se naučím chápat ve správném kontextu pouze v reálné situaci a nikdy ze slovníku. Sám mám vyzkoušeno, že to není pravda. Je tomu právě naopak a mohu to vřele doporučit,Sám jste si výše stěžoval, že nevíte, jestli je ona vazba zastaralá, protože ji znáte jen z učebnice nebo ze slovníků. Takže až se s ní potkáte v reálné situaci (ať už při poslechu nebo při četbě apod.), tak uvidíte, že zastaralá není. A v té reálné situaci si taky můžete ověřit, v jaké jazykové rovině či v jakém prostředí se tato vazba používá (může to být chtěný archaismus anebo údajně podle slovníků zastaralá vazba, která se díky nějaké módě zase probudila k životu aniž to slovníky zachytily) - zrovna tohle v tak rozšířeném a všeobecně hněteném jazyce jako je angličtina platí dvojnásob).
protože v korpusové lingvistice a lexikografii pro studenty angličtiny bylo za posledních 10 let uděláno mnohé.Sebelepší slovník vám nedá jistotu o tom, jestli je nějaký výraz skutečně zastaralý (= tj. v praxi nepoužívaný). Když se s tím potkáte (mimo učebnici!), tak se to používá - ať se ve slovníku píše co chce. Myslím, že zrovna vy jste se podivoval nedávno nad jakýmsi zde použitým běžným (českým!) slovem, jehož neznalost jste si alibisticky omlouval odkazem na webová pravidla pravopisu, kde jste to slovo nenašel (ve smyslu: "není to tam, ergo je to divné slovo, které snad ani není"). Tak to je takový malý příklad slovníkového fetišismu...
A slovník mu ukáže dost klíčových příkladů, z nichž pochopí význam, poznámky o gramatickém používání slova, jeho vazeb, nejčastějších kolokací. To v takovém záběru nemůže poskytnout žádná reálná komunikace (natož efektivní učební - co nejvíce nejdůležitějšího za co nejkratší dobu) a ve slovníku si vyberu právě ty informace, které právě potřebuji.To jsou nesmysly. Právě protože vám ten slovník ukáže těch příkladů hodně, musíte si z nich umět vybrat ... a na základě čeho? Na základě vlastní zkušenosti. Viz ta vaše "zastaralá(?) vazba" - dokud ji neuslyšíte, nepřečtete a nepoužijete v reálné komunikaci, můžete se nadosmrti dohadovat, jak to s ní vlastně je.
Zrádnost běžných studenstkých pobytů za prací apod. v zahraničí tkví právě v tom, že se naučí určitou regionální variantu a velmi hovorovou mluvu, a pak když píší akademické práce nebo oficiality, tak nevědí, která ta slova jsou spíše hovorová nebo moc formální.No a co? Zrádnost učení se ze slovníků a učebnic apod. zase je, že se naučíte určitou akademickou variantu a velmi spisovnou mluvu, a pak když mluví s domorodci v hospodě nebo jim mají rozumět v autobuse, tak nevědí, která bije
Nevím, proč jste ztotožnil učení se v reálné komunikaci s odposloucháním nějakého místního dialektu. Reálně můžete komunikovat i v akademickém prostředí, a dokonce tak, že budete psát akademické práce či oficiality. Důležité na komunikaci totiž je, že neprobíhá jen jedním směrem, ale že máte také zpětnou vazbu o tom, jak kterému vašemu slovu či vazbě protějšek rozumí.
Jedině tímto způsobem se můžete naučit jazyk na dobré úrovni, což se mj. projevuje jistotou používání vhodných slov a obratů podle kontextu. A tohle vám žádný slovník prostě nedá.
Dovolím si tvrdit, že ano, protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá. A v té reálné situaci si taky můžete ověřit, v jaké jazykové rovině či v jakém prostředí se tato vazba používá (může to být chtěný archaismus anebo údajně podle slovníků zastaralá vazba, která se díky nějaké módě zase probudila k životu aniž to slovníky zachytily) - zrovna tohle v tak rozšířeném a všeobecně hněteném jazyce jako je angličtina platí dvojnásob).Dovolím si oponovat tvrzení, že slova, výrazy, obraty a idiomy se naučím chápat ve správném kontextu pouze v reálné situaci a nikdy ze slovníku. Sám mám vyzkoušeno, že to není pravda. Je tomu právě naopak a mohu to vřele doporučit,Sám jste si výše stěžoval, že nevíte, jestli je ona vazba zastaralá, protože ji znáte jen z učebnice nebo ze slovníků. Takže až se s ní potkáte v reálné situaci (ať už při poslechu nebo při četbě apod.), tak uvidíte, že zastaralá není.
To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často, že většinou (téměř vždy) pro daný jev existuje mnoho dalších, řádově používanějších výrazů, což je důvod, proč jsem význam toho slova zprvu neznal. Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříve a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.protože v korpusové lingvistice a lexikografii pro studenty angličtiny bylo za posledních 10 let uděláno mnohé.Sebelepší slovník vám nedá jistotu o tom, jestli je nějaký výraz skutečně zastaralý (= tj. v praxi nepoužívaný). Když se s tím potkáte (mimo učebnici!), tak se to používá - ať se ve slovníku píše co chce. Myslím, že zrovna vy jste se podivoval nedávno nad jakýmsi zde použitým běžným (českým!) slovem, jehož neznalost jste si alibisticky omlouval odkazem na webová pravidla pravopisu, kde jste to slovo nenašel (ve smyslu: "není to tam, ergo je to divné slovo, které snad ani není"). Tak to je takový malý příklad slovníkového fetišismu...
Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové. Viz příklad s carry on with.A slovník mu ukáže dost klíčových příkladů, z nichž pochopí význam, poznámky o gramatickém používání slova, jeho vazeb, nejčastějších kolokací. To v takovém záběru nemůže poskytnout žádná reálná komunikace (natož efektivní učební - co nejvíce nejdůležitějšího za co nejkratší dobu) a ve slovníku si vyberu právě ty informace, které právě potřebuji.To jsou nesmysly. Právě protože vám ten slovník ukáže těch příkladů hodně, musíte si z nich umět vybrat ... a na základě čeho? Na základě vlastní zkušenosti. Viz ta vaše "zastaralá(?) vazba" - dokud ji neuslyšíte, nepřečtete a nepoužijete v reálné komunikaci, můžete se nadosmrti dohadovat, jak to s ní vlastně je.
Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické varianty, tak se prostě a jednoduše mýlíte. Obsahují všechny registry, právě na základě korpusů. Zdá se mi, že vaše znalosti lexikografie mohou být již desítky let neaktuální a překonané.Zrádnost běžných studenstkých pobytů za prací apod. v zahraničí tkví právě v tom, že se naučí určitou regionální variantu a velmi hovorovou mluvu, a pak když píší akademické práce nebo oficiality, tak nevědí, která ta slova jsou spíše hovorová nebo moc formální.No a co? Zrádnost učení se ze slovníků a učebnic apod. zase je, že se naučíte určitou akademickou variantu a velmi spisovnou mluvu, a pak když mluví s domorodci v hospodě nebo jim mají rozumět v autobuse, tak nevědí, která bije
A tohle vám žádný slovník prostě nedá.Nesnažím se tu tvrdit, že si "student má povídat jen s učebnicí a se slovníkem", to je samozřejmě blbost. Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat. Naopak si ale dovolím tvrdit, že vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbec a že by se mělo zakázat, ale tvrdím, že je jeho výskyt velice řídký, zastaralý, neformální a podle řady zdrojů i negativně podbarvený (nesouhlasný). A to je přesně něco, co jste vůbec nenapsal (nevěděl), ale ve slovnících (korpusech) tato informace je. A i když není 100% a dokonalá, je rozhodně mnohem spolehlivější, než jakákoliv zkušenost jedince. A o to mi šlo.
protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá.Ale v učebnici, jejíž zvládnutí je pro vás důležité, jste se s ní podle vlastních slov potkal. Zrovna tak může nějakou podle vás a vašich slovníků zastaralou nebo jinak nepřístojnou vazbu používat třeba váš obchodní partner (pokud vůbec nekomolí angličtinu po svém, to jsou vám pak slovníky opravdu nanic). Pokud se nenaučíte vnímat význam z kontextu, nedostanete se nikdy přes mechanické překládání.
To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často,... ohraničeno vaší mírou povědomí českého spisovného jazyka (tedy přečtené literatury).
Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříveJistě, každý rozumný člověk jde hledat slovo, které nezná, do pravopisných pravidel (notabene do webového polotovaru), kde se obvykle význam slova neuvádí. Bože, chraň nás před takovými "rozumnými lidmi"!
a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.Ne, ostuda je ten váš naprosto scestný úsudek.
Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové.Jenomže nevíte, jestli "čirou náhodou" nenarazíte v praxi zrovna na to okrajové použití, které může být pro vás momentálně klíčové. Když se např. překladatel začne namísto pečlivého sledování kontextu a citu pro jazyk řídit frekvencí použití nějakého významu podle nějakého superchytrého všeobecného slovníku, tak z toho vylezou nesmysly... viz triviální, ale názorný příklad hned tady vedle. Nakonec si z těch významů ve slovníku stejně musíte vybrat vy, a to na základě toho, jaký vám přeložený výraz dává smysl v daném kontextu, tj. jinými slovy, jaký význam tento výraz v daném kontestu má.
Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické variantyVnímání kontextu bude asi vůbec vaše slabina, že? Tak si to přečtěte ještě jednou a zkuste zauvažovat nad tím, že by se mohlo jednat o ironické doplnění vašeho vlastního úzkého pochopení pojmu "reálná komunikace" a pak si sám pokračujte v polemice se sebou samým
Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat.Přesně tak, a dokud to slovo nebude používat, ať už pasivně v textu či poslechu anebo ve vlastním aktivním projevu, tak se to "slovo" nikdy správně nenaučí, nezapamatuje a nenaučí používat, i kdyby se navrčel celý slovník nazpaměť.
vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbecVám skutečně nedošlo, že se tu nebavíme o "tom spojení"? Zkuste před vášnivou polemikou víc přemýšlet nad tím, s čím vlastně polemizujete a jestli se to nelíhne převážně ve vaší vlastní hlavě. Ono i pro udržení tématu polemiky je nutné vnímat její kontext a ne se jen bezhlavě chytat izolovaných slov, ať je jejich frekvence jakákoliv...
Ano. Ale to neznamená, že to má stejnou váhu, hodnotu a užitečnost. V každé učebnici připravující na zkoušky jsou rozvrstvená slovíčka tak, aby byla zachycena i některá těžší, méně častá, pro prokázání u zkoušek, že zkoušený umí používat i těžší (nejenom nejzákladnější) slovíčka.protože ji tak označují všechny aktuální slovníky, navíc ji uvádí jako až úplně poslední a sám jsem si ověřil v BNC mezi 111 miliony slov textu, že její četnost je pramalá.Ale v učebnici, jejíž zvládnutí je pro vás důležité, jste se s ní podle vlastních slov potkal.
Zrovna tak může nějakou podle vás a vašich slovníků zastaralou nebo jinak nepřístojnou vazbu používat třeba váš obchodní partner (pokud vůbec nekomolí angličtinu po svém, to jsou vám pak slovníky opravdu nanic). Pokud se nenaučíte vnímat význam z kontextu, nedostanete se nikdy přes mechanické překládání.Nikde netvrdím, že se nikdo nemá učit z kontextu, právě naopak. Ale je dost naivní přístup myslet si, že je v běžných silách studenta cizího jazyka naučit se úplně všechny významy když ne všech tak řekněme 50 tisíc slov.
Ohraničeno vašimi nevkusnými narážkami vyplývající z vaší předpojatosti a nepochopení.To se přece nevylučuje. Jde o to, že se to používá tak nesmírně málo často,... ohraničeno vaší mírou povědomí českého spisovného jazyka (tedy přečtené literatury).
Rozumný člověk jej začne hledat například ve Slovníku spisovné češtiny a pokud se tam mezi 50 tisíci hesly nenachází, tak provede úvahu o tom, zda se mu vyplatí věnovat čas dalšímu dohledávání, například chození do knihovny. A i tehdy, pokud si myslí, že se mu to nevyplatí, se vůbec nemusí stydět za to, že takové slovo nikdy neslyšel, neviděl, nezná a zkusí se zeptat. A přesně tak jsem jednal, ale řada hulvátů z toho měla zábavu a příležitost k bezdůvodnému napadání, osočování a podsouvání myšlenek, které mě ani nenapadly. Příště se raději nezeptám.Šel jsem se podívat tam, kde by to snad každý rozumný člověk začal hledat nejdříveJistě, každý rozumný člověk jde hledat slovo, které nezná, do pravopisných pravidel (notabene do webového polotovaru), kde se obvykle význam slova neuvádí. Bože, chraň nás před takovými "rozumnými lidmi"!
Vytvořil jste si nějakou myšlenku, které se držíte, a přitom vůbec neplatí, jak jsem vysvětlil výše.a usoudil jsem, že to slovo je tak málo časté, že se mi v dané situaci nevyplatí a nechce jej hledat jinde. Není ostuda, že jsem to slovo neznal.Ne, ostuda je ten váš naprosto scestný úsudek.
To nevíte nikdy. A až na to narazíte, tak se podíváte do slovníku, pokud si to předtím nezapamatujete (není možné zapamatovat všechno).Právě naopak. Ty slovníky jsou řazené velmi správně, žádoucím způsobem, podle frekvence použití. Vím, které významy převažují a které jsou jen okrajové.Jenomže nevíte, jestli "čirou náhodou" nenarazíte v praxi zrovna na to okrajové použití, které může být pro vás momentálně klíčové.
Uvedl jsem, že učebnice a slovníky ke studiu nestačí.Ale tomu tak přece vůbec není. Pokud se tu snažíte prezentovat, že slovníky a učebnice naučí používání pouze určité akademické variantyVnímání kontextu bude asi vůbec vaše slabina, že? Tak si to přečtěte ještě jednou a zkuste zauvažovat nad tím, že by se mohlo jednat o ironické doplnění vašeho vlastního úzkého pochopení pojmu "reálná komunikace" a pak si sám pokračujte v polemice se sebou samým
Nemáte pravdu, měl byste si raději doplnit fakta.Ale je to nepostradatelná součást učení, často to úplně první, kde začne s poznáváním slov a konzultováním jeho významů poté, co na ně narazí v projevu nebo v textu. Tam je ještě dostatečně nezná a význam neodhadne tak, aby se slovo mohl správně naučit, zapamatovat a používat.Přesně tak, a dokud to slovo nebude používat, ať už pasivně v textu či poslechu anebo ve vlastním aktivním projevu, tak se to "slovo" nikdy správně nenaučí, nezapamatuje a nenaučí používat.
Došlo, a proto jsem zmiňoval důležitost reálného výskytu, který bude vždy v korpusech zachycen věrohodněji a moci být zkoumán a posuzován mnohem přesněji než podle jakékoliv zkušenosti jednotlivce včetně té vaší. Jinými slovy to, co je v řadě kvalitně zpracovaných korpusů a slovníků, má mnohem větší relevanci než to, co si myslí nějaký xkesh.vámi navrhovaný přístup je velmi dobrou ukázkou nepřesného a pokřiveného vnímání a posuzování jazyka. Jestliže to tak děláte na základě vlastní (poněkud nezvyklé) zkušenosti a ignorujete fakta, kdy je ten reálný výskyt a použití napříč různými kontexty, psaným i mluveným projevem je skutečně pramalý (což je podloženo několika různými korpusy, z nichž vycházejí i kvalitní slovníky), tak se to ani jinak označit nedá. Netvrdím, že se to spojení nepoužívá vůbecVám skutečně nedošlo, že se tu nebavíme o "tom spojení"?
A to je přesně něco, co jste vůbec nenapsal (nevěděl), ale ve slovnících (korpusech) tato informace je. A i když není 100% a dokonalá, je rozhodně mnohem spolehlivější, než jakákoliv zkušenost jedince. A o to mi šlo.Zkuste krapet zpomalit a zamyslet se nad tím, co korpusy (arciť jsou pro zkoumání jazyka znamenitou pomůckou) vypovídají o jazyce mluveném.
28.3.2008 10:58
Zdenek.Z | skóre: 14
28.3.2008 20:06
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz