Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Shon? Operu mohli klidně vydat před 14 dny. Kromě vzhledu se nic podstatné nezměnilo a koneckonců i ten strašný skin mohli vydat později. Stabilní to je a když už to třeba spadne, tak jsem (díki last-sesion) během 3s zase zpět.
Mrzí mě jen nevylepšení (resp. velmi mírné) IMAPu.
Jinak nevidím problém.
A to nastaveni co tu ma funguje vsude jinde ale opera ho proste odmita vzit v potaz.
Možná by sis mohl uvědomit, že cílem není vytvořit klon FF, ale nabídnout produkt, který nabízí něco jiného.To si samozřejmě uvědomuju. Ale nechápu, proč tam ty základní věci nemá, když tam má stovky "blbostí".
Připodobnil bych to k rozdílu Nova vs ČT2. Zatímco Nova chce mít sledovanost, protože z toho má zisk, ČTě se o nic takového starat nemusí a raději nabídne alternativní obsah.Tržní podíl není vše, Mozilla to říká opakovaně, že kdyby ji šlo jen o tržní podíl, tak by se mohla vykašlat na standardy, podporu vývoje různých otevřených technologií, konference atd.
A jestli ty potřebuješ používat produkt podle toho kolik jej používá lidí a jak je dobrý v anketách, tak některým je tohle úplně jedno a vybírající si podle jiných kritérií.Samozřejmě že ne. Pouze někteří uživatelé Opery zjevně nechápou, že kdyby Opera dotáhla základní drobnosti (a to snad nemůže být problém), tak by byla mnohem použitelnější pro větší skupinu lidí, aniž by to bylo na úkor čehokoliv.
. Prostě tam není a je to dobře. Někomu to vyhovuje, jinému ne. Tak jako ed/vi/emacs/ nebude asi nikdy tak populární jako notepad
, tak opera nikdy nedosáhne takové uživatelské základny jako FF. A je to tak dobře. Je pitomost se na vi dívat optikou notepadu (a blbý uživatel by snadno mohl říct, "vi je k ničemu, ani nejde spustit a psát" - ekvivalent k - "v opeře se neintuitivně nastavují panely"
) Pro toho, kdo tomu rozumí, bude vi sloužit lépe než notepad stejně tak jako opera lépe než FF i když začátky budou krušné. A sorry, tím nekonečným omýláním věcí typu doplňování formulářů, aktualizace, panelů, hvězdičky vyhledávání opravdu pouze poukazuješ na vlastní neznalost věci. Krom toho, že všechno tam jde (a postupy již opakovat nebudu), tak toto nejsou základní vlastnosti pro náročnější uživatele.
Připomíná mi to výkřiky při každém vydání Ubuntu, které je vždy zaručeně na hovno, aby se nakonec ukázalo, že nic se nejí tak horký, jak se to uvaří…
Nevím, co tě na té Opeře pořád tak rozčiluje.Psal jsem to snad stokrát. Základní věci, které byly již v IE 6 a Mozille v roce 2001 a v Opeře nejsou ani dnes. Neohrabené UI, aby člověk udělal základní věc, která už vůbec nějak jde, tak je to práce na několik minut namísto 2 sekund jako u Firefoxu.
Naopak jsem byl poradne prekvapenej, ze Firefox 2 neumi takovou zakladni vec, jako je navazani preruseneho stahovani.Už umí. A neuměl to ani nejrozšířenější prohlížeč. Já se bavil o věcech, které podporují oba nejroz. prohlížeče již více než 7 let.
Taky mi u Firefoxu hodne chybi, ze neni do adresniho radku mozne napsat "g hledany vyraz".To ale není chyba Firefoxu, ale naopak vaše, protože to podporuje už od verzí 0.x minimálně od roku 2004.
Firefox 2 neumi takovou zakladni vec, jako je navazani preruseneho stahovaniOvšem u Opery to (přinejmenším do 9.27) také někdy blblo. Stahování se sice navázalo, ale stahovalo to do dočasného adresáře, místo do cílového, takže ten soubor prostě zmizel. Hlásil jsem to už dávno, možná je to v 9.50 opravené.
Taky mi u Firefoxu hodne chybi, ze neni do adresniho radku mozne napsat "g hledany vyraz".To umí už hóóódně dlouho.
Dale ma u me Firefox hodne pomaly vykreslovani a scrollovani a u vetsiny fontu nefunguje vyhlazovaniS fontama problém nemám a nikdy jsem neměl, ale scrollování je u mě taky nechutně pomalé (alespoň ve FF3).
To co vsude popisujes jako zakladni veci mi na Opere nikdy nechybeli. Naopak jsem byl poradne prekvapenej, ze Firefox 2 neumi takovou zakladni vec, jako je navazani preruseneho stahovani. Taky mi u Firefoxu hodne chybi, ze neni do adresniho radku mozne napsat "g hledany vyraz". Dale ma u me Firefox hodne pomaly vykreslovani a scrollovani a u vetsiny fontu nefunguje vyhlazovani, takze treba www.abclinuxu.cz vypada hnusne.
Což ukazuje styl diskuse s PT v celé kráse. Novinky v jiných prohlížečích jsou marginální a ještě zmatou uživatele, zatímco novinky v prohlížeči, který ještě ani nevyšel, způsobí revoluce a jsou "základní"
Tiskni
Sdílej: