Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
.
V hudbě nejde ani tak moc o technické vybavení, které ostatně třeba před třiceti lety ani nebylo.Před třiceti? Mnoho věcí, které jsou dnes (v linuxu) samozřejmost nešly dělat ani před pěti nebo maximílně deseti lety. O to víc jsou srandovní rádobyzasvěcené komentáře lidí, kteří tvrdí, jak bez nějakého pluginu nejde vůbec žádná muzika dělat
Ostatně jako všude tady platí, že talentovaný člověk udělá skvělou muziku i na překližkovou španělku, kdežto diletantovi nepomůže ani nakradený software za milion.
Na nahrání mluvního cvičení, vyčištění zvuku kytary a přidání bicích ke skladbě linuxový software stačí.Linuxový software je v mnohém ohledu (zejména DAW) naprostá špička. Ardour mnoho lidí preferuje nad Protools i Nuendem, přestože ve studiu mají obojí a samozřejmě korektně koupené. Stejně tak zynaddsubfx nebo hexter jsou jedny z nejpovedenějších softsyntů vůbec. Jamin se může směle měřit s (velmi drahými) masteringovými nástroji.
Btw to samozrejme netvrdim, sam mam radsej veci v style all-in-one ( aka Reason ),Dobře, tak když už se máme bavit o profesionálním nasazení, tak se schválně zeptej njakého skutečného profíka proč nepoužívá reason. Nejspíš ti odpoví, že je to hračka.
ale tymi pluginmi som chcel povedat, ze v linuxe neexistuje software na produkciu muziky, ktory by mal aspon ako-tak dostatocne mnozstvo zvuk-generujucich masin. Ci uz vo forme all-in-one, alebo vo forme standalone pluginu.Nejdřív bychom si měli definovat pojem "produkce muziky". To je hodně široký pojem podobně jako třeba jako "práce s textem", což může znamenat cokoliv od programátorského editoru, přes kancelářský balík až po DTP. Generování zvuků je pouze jedna z činností, která spadá do škatulky tvorba nebo produkce muziky. A i tady bych řekl, že linux pokrývá většinu možností, od obligátních soundfontů, přes samply akai a gigasmapler, virtuální FM sytézu, aditivní/substraktivní syntézu, pure data, loopy atd.. Koneckonců dají se použít i VST/VSTi pluginy a v krajní nouzi i něco pod wine (dokonce už i s podporou ASIO). Ale popravdě pro proloprofi a profi činnost tyhle věci použiješ jenom okrajově, pokud vůbec, a hlavní nástroj bude nějaký externí syntík, který většinu pluginů pro jakoukoliv platformu strčí do kapsy. A to se pořád bavíme o elektronické hudbě, která není zdaleka jediná existující.
A este raz opakujem - veci ako zynn, hexter a dalsie sice zvuk generuju, zynn dokonca perfektny, ale co mi je to platne, ked na poskladanie tejto mozaiky do funkcneho celku spotrebuje clovek 2x tolko casu nez na samotnu tvorbu... A open-save takeho projektu je nocna mora.A o lash už jsi slyšel? Mimo to, celou argumentaci o "špatnoti linuxu" stavíš pouze kolem zynu, který je dost specifický a výjimečný. A opakuji ještě jednou, zyn existuje i jako DSSI plugin a zanedlouho nejspíš i jako LV2.
), než cokolov z tvého technoseznamu
Klubove techno? Hardtekk (aka Freetekno)? House? Breakbeat? Downtempo? Minimal? Electro?Prostě duc-duc... Je možné to vůbec nějak rozlišovat?
Je možné to vůbec nějak rozlišovat?Pro nezasvěceného asi stejně, jako Linux a BSD systémy
(brácha dělal "dýdžeja", takže to vím)Stejně jako všechny rockové kapely nedosahují kvalit Zeppelinů, nebo Pink Floyd, tak každý brácha, co dělal "dýdžeja", není automaticky druhý Laurent Garnier, nebo Darren Emerson. Ale to je naprosto normální věc
Tiskni
Sdílej: