Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
.
V hudbě nejde ani tak moc o technické vybavení, které ostatně třeba před třiceti lety ani nebylo.Před třiceti? Mnoho věcí, které jsou dnes (v linuxu) samozřejmost nešly dělat ani před pěti nebo maximílně deseti lety. O to víc jsou srandovní rádobyzasvěcené komentáře lidí, kteří tvrdí, jak bez nějakého pluginu nejde vůbec žádná muzika dělat
Ostatně jako všude tady platí, že talentovaný člověk udělá skvělou muziku i na překližkovou španělku, kdežto diletantovi nepomůže ani nakradený software za milion.
Na nahrání mluvního cvičení, vyčištění zvuku kytary a přidání bicích ke skladbě linuxový software stačí.Linuxový software je v mnohém ohledu (zejména DAW) naprostá špička. Ardour mnoho lidí preferuje nad Protools i Nuendem, přestože ve studiu mají obojí a samozřejmě korektně koupené. Stejně tak zynaddsubfx nebo hexter jsou jedny z nejpovedenějších softsyntů vůbec. Jamin se může směle měřit s (velmi drahými) masteringovými nástroji.
Btw to samozrejme netvrdim, sam mam radsej veci v style all-in-one ( aka Reason ),Dobře, tak když už se máme bavit o profesionálním nasazení, tak se schválně zeptej njakého skutečného profíka proč nepoužívá reason. Nejspíš ti odpoví, že je to hračka.
ale tymi pluginmi som chcel povedat, ze v linuxe neexistuje software na produkciu muziky, ktory by mal aspon ako-tak dostatocne mnozstvo zvuk-generujucich masin. Ci uz vo forme all-in-one, alebo vo forme standalone pluginu.Nejdřív bychom si měli definovat pojem "produkce muziky". To je hodně široký pojem podobně jako třeba jako "práce s textem", což může znamenat cokoliv od programátorského editoru, přes kancelářský balík až po DTP. Generování zvuků je pouze jedna z činností, která spadá do škatulky tvorba nebo produkce muziky. A i tady bych řekl, že linux pokrývá většinu možností, od obligátních soundfontů, přes samply akai a gigasmapler, virtuální FM sytézu, aditivní/substraktivní syntézu, pure data, loopy atd.. Koneckonců dají se použít i VST/VSTi pluginy a v krajní nouzi i něco pod wine (dokonce už i s podporou ASIO). Ale popravdě pro proloprofi a profi činnost tyhle věci použiješ jenom okrajově, pokud vůbec, a hlavní nástroj bude nějaký externí syntík, který většinu pluginů pro jakoukoliv platformu strčí do kapsy. A to se pořád bavíme o elektronické hudbě, která není zdaleka jediná existující.
A este raz opakujem - veci ako zynn, hexter a dalsie sice zvuk generuju, zynn dokonca perfektny, ale co mi je to platne, ked na poskladanie tejto mozaiky do funkcneho celku spotrebuje clovek 2x tolko casu nez na samotnu tvorbu... A open-save takeho projektu je nocna mora.A o lash už jsi slyšel? Mimo to, celou argumentaci o "špatnoti linuxu" stavíš pouze kolem zynu, který je dost specifický a výjimečný. A opakuji ještě jednou, zyn existuje i jako DSSI plugin a zanedlouho nejspíš i jako LV2.
), než cokolov z tvého technoseznamu
Klubove techno? Hardtekk (aka Freetekno)? House? Breakbeat? Downtempo? Minimal? Electro?Prostě duc-duc... Je možné to vůbec nějak rozlišovat?
Je možné to vůbec nějak rozlišovat?Pro nezasvěceného asi stejně, jako Linux a BSD systémy
(brácha dělal "dýdžeja", takže to vím)Stejně jako všechny rockové kapely nedosahují kvalit Zeppelinů, nebo Pink Floyd, tak každý brácha, co dělal "dýdžeja", není automaticky druhý Laurent Garnier, nebo Darren Emerson. Ale to je naprosto normální věc
Tiskni
Sdílej: