Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
V hudbě nejde ani tak moc o technické vybavení, které ostatně třeba před třiceti lety ani nebylo.Před třiceti? Mnoho věcí, které jsou dnes (v linuxu) samozřejmost nešly dělat ani před pěti nebo maximílně deseti lety. O to víc jsou srandovní rádobyzasvěcené komentáře lidí, kteří tvrdí, jak bez nějakého pluginu nejde vůbec žádná muzika dělat
Na nahrání mluvního cvičení, vyčištění zvuku kytary a přidání bicích ke skladbě linuxový software stačí.Linuxový software je v mnohém ohledu (zejména DAW) naprostá špička. Ardour mnoho lidí preferuje nad Protools i Nuendem, přestože ve studiu mají obojí a samozřejmě korektně koupené. Stejně tak zynaddsubfx nebo hexter jsou jedny z nejpovedenějších softsyntů vůbec. Jamin se může směle měřit s (velmi drahými) masteringovými nástroji.
Btw to samozrejme netvrdim, sam mam radsej veci v style all-in-one ( aka Reason ),Dobře, tak když už se máme bavit o profesionálním nasazení, tak se schválně zeptej njakého skutečného profíka proč nepoužívá reason. Nejspíš ti odpoví, že je to hračka.
ale tymi pluginmi som chcel povedat, ze v linuxe neexistuje software na produkciu muziky, ktory by mal aspon ako-tak dostatocne mnozstvo zvuk-generujucich masin. Ci uz vo forme all-in-one, alebo vo forme standalone pluginu.Nejdřív bychom si měli definovat pojem "produkce muziky". To je hodně široký pojem podobně jako třeba jako "práce s textem", což může znamenat cokoliv od programátorského editoru, přes kancelářský balík až po DTP. Generování zvuků je pouze jedna z činností, která spadá do škatulky tvorba nebo produkce muziky. A i tady bych řekl, že linux pokrývá většinu možností, od obligátních soundfontů, přes samply akai a gigasmapler, virtuální FM sytézu, aditivní/substraktivní syntézu, pure data, loopy atd.. Koneckonců dají se použít i VST/VSTi pluginy a v krajní nouzi i něco pod wine (dokonce už i s podporou ASIO). Ale popravdě pro proloprofi a profi činnost tyhle věci použiješ jenom okrajově, pokud vůbec, a hlavní nástroj bude nějaký externí syntík, který většinu pluginů pro jakoukoliv platformu strčí do kapsy. A to se pořád bavíme o elektronické hudbě, která není zdaleka jediná existující.
A este raz opakujem - veci ako zynn, hexter a dalsie sice zvuk generuju, zynn dokonca perfektny, ale co mi je to platne, ked na poskladanie tejto mozaiky do funkcneho celku spotrebuje clovek 2x tolko casu nez na samotnu tvorbu... A open-save takeho projektu je nocna mora.A o lash už jsi slyšel? Mimo to, celou argumentaci o "špatnoti linuxu" stavíš pouze kolem zynu, který je dost specifický a výjimečný. A opakuji ještě jednou, zyn existuje i jako DSSI plugin a zanedlouho nejspíš i jako LV2.
Klubove techno? Hardtekk (aka Freetekno)? House? Breakbeat? Downtempo? Minimal? Electro?Prostě duc-duc... Je možné to vůbec nějak rozlišovat?
Je možné to vůbec nějak rozlišovat?Pro nezasvěceného asi stejně, jako Linux a BSD systémy
(brácha dělal "dýdžeja", takže to vím)Stejně jako všechny rockové kapely nedosahují kvalit Zeppelinů, nebo Pink Floyd, tak každý brácha, co dělal "dýdžeja", není automaticky druhý Laurent Garnier, nebo Darren Emerson. Ale to je naprosto normální věc
Tiskni
Sdílej: