Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
.
V hudbě nejde ani tak moc o technické vybavení, které ostatně třeba před třiceti lety ani nebylo.Před třiceti? Mnoho věcí, které jsou dnes (v linuxu) samozřejmost nešly dělat ani před pěti nebo maximílně deseti lety. O to víc jsou srandovní rádobyzasvěcené komentáře lidí, kteří tvrdí, jak bez nějakého pluginu nejde vůbec žádná muzika dělat
Ostatně jako všude tady platí, že talentovaný člověk udělá skvělou muziku i na překližkovou španělku, kdežto diletantovi nepomůže ani nakradený software za milion.
Na nahrání mluvního cvičení, vyčištění zvuku kytary a přidání bicích ke skladbě linuxový software stačí.Linuxový software je v mnohém ohledu (zejména DAW) naprostá špička. Ardour mnoho lidí preferuje nad Protools i Nuendem, přestože ve studiu mají obojí a samozřejmě korektně koupené. Stejně tak zynaddsubfx nebo hexter jsou jedny z nejpovedenějších softsyntů vůbec. Jamin se může směle měřit s (velmi drahými) masteringovými nástroji.
Btw to samozrejme netvrdim, sam mam radsej veci v style all-in-one ( aka Reason ),Dobře, tak když už se máme bavit o profesionálním nasazení, tak se schválně zeptej njakého skutečného profíka proč nepoužívá reason. Nejspíš ti odpoví, že je to hračka.
ale tymi pluginmi som chcel povedat, ze v linuxe neexistuje software na produkciu muziky, ktory by mal aspon ako-tak dostatocne mnozstvo zvuk-generujucich masin. Ci uz vo forme all-in-one, alebo vo forme standalone pluginu.Nejdřív bychom si měli definovat pojem "produkce muziky". To je hodně široký pojem podobně jako třeba jako "práce s textem", což může znamenat cokoliv od programátorského editoru, přes kancelářský balík až po DTP. Generování zvuků je pouze jedna z činností, která spadá do škatulky tvorba nebo produkce muziky. A i tady bych řekl, že linux pokrývá většinu možností, od obligátních soundfontů, přes samply akai a gigasmapler, virtuální FM sytézu, aditivní/substraktivní syntézu, pure data, loopy atd.. Koneckonců dají se použít i VST/VSTi pluginy a v krajní nouzi i něco pod wine (dokonce už i s podporou ASIO). Ale popravdě pro proloprofi a profi činnost tyhle věci použiješ jenom okrajově, pokud vůbec, a hlavní nástroj bude nějaký externí syntík, který většinu pluginů pro jakoukoliv platformu strčí do kapsy. A to se pořád bavíme o elektronické hudbě, která není zdaleka jediná existující.
A este raz opakujem - veci ako zynn, hexter a dalsie sice zvuk generuju, zynn dokonca perfektny, ale co mi je to platne, ked na poskladanie tejto mozaiky do funkcneho celku spotrebuje clovek 2x tolko casu nez na samotnu tvorbu... A open-save takeho projektu je nocna mora.A o lash už jsi slyšel? Mimo to, celou argumentaci o "špatnoti linuxu" stavíš pouze kolem zynu, který je dost specifický a výjimečný. A opakuji ještě jednou, zyn existuje i jako DSSI plugin a zanedlouho nejspíš i jako LV2.
), než cokolov z tvého technoseznamu
Klubove techno? Hardtekk (aka Freetekno)? House? Breakbeat? Downtempo? Minimal? Electro?Prostě duc-duc... Je možné to vůbec nějak rozlišovat?
Je možné to vůbec nějak rozlišovat?Pro nezasvěceného asi stejně, jako Linux a BSD systémy
(brácha dělal "dýdžeja", takže to vím)Stejně jako všechny rockové kapely nedosahují kvalit Zeppelinů, nebo Pink Floyd, tak každý brácha, co dělal "dýdžeja", není automaticky druhý Laurent Garnier, nebo Darren Emerson. Ale to je naprosto normální věc
Tiskni
Sdílej: