Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
V hudbě nejde ani tak moc o technické vybavení, které ostatně třeba před třiceti lety ani nebylo.Před třiceti? Mnoho věcí, které jsou dnes (v linuxu) samozřejmost nešly dělat ani před pěti nebo maximílně deseti lety. O to víc jsou srandovní rádobyzasvěcené komentáře lidí, kteří tvrdí, jak bez nějakého pluginu nejde vůbec žádná muzika dělat
Na nahrání mluvního cvičení, vyčištění zvuku kytary a přidání bicích ke skladbě linuxový software stačí.Linuxový software je v mnohém ohledu (zejména DAW) naprostá špička. Ardour mnoho lidí preferuje nad Protools i Nuendem, přestože ve studiu mají obojí a samozřejmě korektně koupené. Stejně tak zynaddsubfx nebo hexter jsou jedny z nejpovedenějších softsyntů vůbec. Jamin se může směle měřit s (velmi drahými) masteringovými nástroji.
Btw to samozrejme netvrdim, sam mam radsej veci v style all-in-one ( aka Reason ),Dobře, tak když už se máme bavit o profesionálním nasazení, tak se schválně zeptej njakého skutečného profíka proč nepoužívá reason. Nejspíš ti odpoví, že je to hračka.
ale tymi pluginmi som chcel povedat, ze v linuxe neexistuje software na produkciu muziky, ktory by mal aspon ako-tak dostatocne mnozstvo zvuk-generujucich masin. Ci uz vo forme all-in-one, alebo vo forme standalone pluginu.Nejdřív bychom si měli definovat pojem "produkce muziky". To je hodně široký pojem podobně jako třeba jako "práce s textem", což může znamenat cokoliv od programátorského editoru, přes kancelářský balík až po DTP. Generování zvuků je pouze jedna z činností, která spadá do škatulky tvorba nebo produkce muziky. A i tady bych řekl, že linux pokrývá většinu možností, od obligátních soundfontů, přes samply akai a gigasmapler, virtuální FM sytézu, aditivní/substraktivní syntézu, pure data, loopy atd.. Koneckonců dají se použít i VST/VSTi pluginy a v krajní nouzi i něco pod wine (dokonce už i s podporou ASIO). Ale popravdě pro proloprofi a profi činnost tyhle věci použiješ jenom okrajově, pokud vůbec, a hlavní nástroj bude nějaký externí syntík, který většinu pluginů pro jakoukoliv platformu strčí do kapsy. A to se pořád bavíme o elektronické hudbě, která není zdaleka jediná existující.
A este raz opakujem - veci ako zynn, hexter a dalsie sice zvuk generuju, zynn dokonca perfektny, ale co mi je to platne, ked na poskladanie tejto mozaiky do funkcneho celku spotrebuje clovek 2x tolko casu nez na samotnu tvorbu... A open-save takeho projektu je nocna mora.A o lash už jsi slyšel? Mimo to, celou argumentaci o "špatnoti linuxu" stavíš pouze kolem zynu, který je dost specifický a výjimečný. A opakuji ještě jednou, zyn existuje i jako DSSI plugin a zanedlouho nejspíš i jako LV2.
Klubove techno? Hardtekk (aka Freetekno)? House? Breakbeat? Downtempo? Minimal? Electro?Prostě duc-duc... Je možné to vůbec nějak rozlišovat?
Je možné to vůbec nějak rozlišovat?Pro nezasvěceného asi stejně, jako Linux a BSD systémy
(brácha dělal "dýdžeja", takže to vím)Stejně jako všechny rockové kapely nedosahují kvalit Zeppelinů, nebo Pink Floyd, tak každý brácha, co dělal "dýdžeja", není automaticky druhý Laurent Garnier, nebo Darren Emerson. Ale to je naprosto normální věc
Tiskni
Sdílej: