Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ja osobne se o to take nezajimam, ale povazuji to za slusnost ty clanky minimalne otevrit, aby byla jako ta ctenost, kdyz us si s tim da nekdo praci.
Kecy.
Snad teď po mě nebude chtít nikdo prachy za to že sem si vypučil to slavný heslo z reklamy na kofolu ...
Já jsem zkoušel DSK, ale nějak jsem usoudil, že i kdyby se mi povedlo psát na ní alespoň stejně tak rychle, jako na normální české QWRETZ, tak to nemá smysl, protože nemá standardizovanou českou verzi. (Ale jinak je přítomná obecně na většině systémů.)
Možná kdybych byl američan nebo angličan...
standardizovanou českou verzi.
To hraje nějakou roli? Proti QWERTZ je zlepšením téměř cokoliv.
Háček je v tom, že ů mi funguje dost blbě...To není háček, to je kroužek :)
ln -s vim emacs
. Tedy čárka nebo shift + čárka :P. Tu horní řadu kláves používám přes altgr na $, %, ^, `, &, *, +, ;. Co se týče {}, [], | a @, tak je píšu přes ALTGR + BNú)WV.. jo, vím, jsem zvrácený :P. A ještě k tomu používám QWERTZ :D.
...ale při alternaci dělám překlepy.
Alternaci rukou, samozřejmě.
Ještě jsem narazil na nějaký velmi levný čínský klon (Rappoo v7?), ale to mi už přišlo docela pofidérní. O dalších možnostech bohužel nevím a na novou verzi chocu jsem četl v podstatě jenom chválu.
...v ideálním případě.Ktereho nikdy nelze dosahnout
Kdyby se psaly akordy, tak věřím, že půjde dosáhnout ještě mnohem většího zlepšení.Ne, nelze s tim psat ani zdaleka tak rychle - je to logicke, nejake zpodeni musi byt souslednosti/synchronizaci (nelze psat paralelne) zmacknuteho modifikatoru oproti "prime" variante. A tam, kde je potreba pohodli a staci psat pomalu vetsinou klavesnice neni potreba
. A kdyz uz je, tak si muzete vybrat z pomerne siroke nabidky techto chorded klavesnice v zahranicnich obchodech (ale nedoplatite se
, protoze o to neni velky zajem - muzete se stat prvnim velkoodberatelem
).
Nemá s tím někdo zkušenosti?Mam, ale male. Hodi se to na mene pouzivane znaky - konkretne se podivej na geekhack na klavesnice s pridanou klavesou swirl apod. No a nebo rovnou na muj vlastni navrh, ktery jeste porad neni finalne vyroben
Neexistuje na Linux nějaký nástroj, který by umožňoval něco takového na běžné klávesnici?Samozrejme, ze existuje. Napr. actkbd, ale neni to "ono". V Xorgu by se uz snad mela objevit podpora pro lepsi/novejsi zpusob definic klavesnicovych layoutu nez nyni (protoze treba nyni prave nelze neco takoveho docilit ciste v X
).
Další zajímavé přístupy na zlepšení psaní, ovšem z jiného soudku, jsou klávesnice Kinesis nebo ještě lépe Datahand.Tyto navrhy maji vzdy nekolik ruznych problemu (mezi nez nepocitam vysokou cenu a spatnou dostupnost masam). Pokud mate zajem, mohu vam problemy detailne vylozit napr. v mailove konverzaci - viz. muj profil.
Mimochodem, proč mají všechny klávesnice klávesy stále ještě uspořádány jako kdyby od nich vedly táhla ke kladívkům? Vždyť například řada (z)yxcvb je totálně debilně posunutá na druhou stranu, než na kterou míří jednotlivé prsty.Protoze lide to kupuji? Stary dobry problem slepice a vejce. Krome toho mnoha lidem (i z oboru!) staci vytukavat pismenka dvema prsty. Pokud budete mit finance na vyrobu jednoduche klavesnice, dejte mi vedet - velice rad bych muj navrh zrealizoval a prodaval.
Krome toho mnoha lidem (i z oboru!) staci vytukavat pismenka dvema prsty.Ano, třeba já. Už jsem se párkrát snažil naučit se psár více prsty, ale zjistil jsem, že urychlení reálně nepotřebuji, když programuji, tak víc přemýšlím než píšu a podobné je to u psaní školních prací. Potřebu zrychlení mám jednou za pár měsíců, když dělám zápis na nějaké poradě a rozjede se hodně rychlá debata
- proto nikde nic takoveho neni k dispozici (kdyz nepocitam me vytvory
).
Kazdopadne se mi libi predstava, ze me deti (if any
) budou psat od malicka na kvalitni klavesnici a nebudou k tomu tim padem mit zadny odpor a budou to povazovat za naprosto beznou soucast zivota - jako si dneska kazdy umi zavazat tkanicky u bot.
Nemám teď čas na obsáhlé reakce, takže jenom:
Universálně vhodné rozložení neexistuje. Požadavky u různých jazyků a při speciálních použitích typu programování jdou proti sobě. Proto považuji za ideální optimalizovat pro jeden jazyk (Neo ~ němčina) a umožnit vkládání znaků, které mohou být třeba (Neo a vyšší vrstvy v něm na logických pozicích). Colemak v žádném případě není optimalizovaný pro japoštinu, přesto ho používám úspěšně k psaní textů, které obsahují četné útržky v japonštině. (Uvažuju transkripci a nahrazování pomocí Anthy -- docela záhul pro malíčky a ukazováčky (ostatní prsty se dost flákají), byť zrovna mně to moc nevadí). Jít o více rozložení částečně kompatibilních a průběžně přehazovaných pro psaní znaků abecedy, byl by to horror (patlání dohromady).
indukci
WTF?
Universálně vhodné rozložení neexistuje.Vsak jsem se o zadnem nebavil - proto navrhuji a razim to prepinani mezi vice castecne kompatibilnimi layouty - viz. nize.
Požadavky u různých jazyků a při speciálních použitích typu programování jdou proti sobě. Proto považuji za ideální optimalizovat pro jeden jazyk (Neo ~ němčina) a umožnit vkládání znaků, které mohou být třeba (Neo a vyšší vrstvy v něm na logických pozicích).S optimalizaci pro jeden jazyk souhlasim - ale pouze do te miry, aby bylo zachovano jiste "gro" (za ktere v mem pripade povazuji cast DSK se znaky latinky, nic vic - viz. muj layout, ktery mam rozkresleny pomoci ASCII-art v tom czd konfiguraku pro Xorg).
Colemak v žádném případě není optimalizovaný pro japoštinu, přesto ho používám úspěšně k psaní textů, které obsahují četné útržky v japonštině.Tady to uz zacina byt zajimavejsi. Ja mou teorii o uzivani layoutu a klavesnic stavim na tom, ze pokud chci jednou za cas napsat cizi znak, tak ho klidne muzu mit az ve treti vrstve - viz. muj czd layout. Avsak pokud budu chtit psat odstavecek nebo neco delsiho, vyplati se mi prepnout na castecne kompatibilni layout - zase viz muj czd konfigurak.
(Uvažuju transkripci a nahrazování pomocí Anthy -- docela záhul pro malíčky a ukazováčky (ostatní prsty se dost flákají), byť zrovna mně to moc nevadí).Anthy je rozhodne hodne dobra vec, libi se mi.
Jít o více rozložení částečně kompatibilních a průběžně přehazovaných pro psaní znaků abecedy, byl by to horror (patlání dohromady).Jak jsem vysvetloval vyse - v pripade, ze chces napsat par znaku a pak zase dlouho nic, tak pouzijes vyssi vrstvy. Ale pokud ne, tak prepnes na jiny layout - jednoduche jak facka - osobne takhle pisu napr. dokumentace hodne efektivne - dokonce nekdy prepinam mezi layouty uz i na jednu blbou vetu, protoze to je rychlejsi, nez abych to psal pres treti vrstvu (coz je logicke, protoze na tech mych odvozenych layoutech ze stejneho "vzorku/patternu" pisu ty znaky primo a nemusim hybat rukama nad shifty, kroutit palec na Alt atd.).
indukci"matematickou" indukci - dokazu pro prvni a vsechny dalsi odvozene budou to same
WTF?
Tiskni
Sdílej: