Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
1)
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
2)
Když mluvím, třeba před stovkou lidí, tak mám se sebou zkušenost, že když to čtu, tak nemám prostor uhnout z dějové linky. Víc pracuju se sílou hlasu, zdůrazněním. Věta má začátek a konec. Není už potřeba věc dál promýšlet. Je ale, co se týče přednesu, potřeba si vybrat jedno nebo druhé. Když se rozhodnu mluvit spatra, (to už mám téma jaksi přeučené, automaticky můžu začít z kterékoli strany, jediným omezením je těch poskytnutých dvacet minut a stopky se zvonkem), mluvím tak, jak mi to mé vyšší/nižší já přinese na jazyk. Ale mám z toho projevu také pocit jakéhosi klidu, chladu, také snad určité hlasové monotónnosti, jako bych byl robot, který přestal vnímat posluchače v tom smyslu, že by jej mohli jakkoli rozhodit, a soustředí se jen na jedno, na sdělování fakt.
3)
Už si nevzpomínám, kdy jsem byl na LinuxAltu. To už musí být nějaký ten rok.
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
To je škoda, protože po 16 hodinách vzhůru by ses pravděpodobně nemohl plnohodnotně účastnit párty (hádám autorským čtením, ehm).
Těmi výlety myslím návštěvy hradů, zámků, hor. A jinak tvoji poznámku tak úplně nechápu.
Párty - to je tzv. společenský večer - švédský stůl, víno, zákusky, hudba a zpěv, obsluha profesionálními pikolíky, kousky banánů a ananasů namáčené v ohřáté čokoládě hnané v uzavřeném oběhu čerpadlem jakéhosi stroje nahoru, a stékající pořád dokola dolů.
Začátek první přednášky a krátký oběd? Podle tvé představy bychom mohli začít tak ve 13h, rovnou zajít na oběd a vrátit na na závěrečné vyhlášení...
O dva měsíce dřív jsem byl na Akademy: první den začátek v 9:30 (keynote později), druhý den keynote v 10:00. FOSDEM v hlavním sále obdobně po párty od 10:30, v neděli od 10:00. Jo, obojí končí o hodinu později – je to problém? Pokud ano, proč?
Posunout polední pauzu o půl hodiny by taky snad nebyl problém. Chápu, že domluvit prostory pro organizovaný oběd by bylo víc práce a složitější (ubytování totéž). Proto jsem to radši nezmiňoval.
A že se dá ledacos udělat líp? Přijďte se zapojit do příprav, náš volný čas taky není nafukovací.
Tomu rozumím. (Leč jsem značně mimobrněnský.) Na druhou stranu, to, co zmiňuji, padá IIRC prakticky každý rok.
Že jsou témata recyklovaná?
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDays (ze kterého jsou prakticky měsíc na webu záznamy). Pokud se podívám jenom na témata a zahrnu ostatní letošní akce v Brně/Praze (se záznamy), bude toho výrazně víc.
Konference je hlavně o setkávání lidí.
Jaksi v tom překáží ten program.
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDaysTomu se zrovna úplně nedivím, když se LinuxDays nasunuly takto před LinuxAlt/OpenAlt.
Řeč byla o spolupráci na tvorbě programu, aby se nekryl.Tak je otázka, co bys chtěl, u dvou akcí se stejným zaměřením v různých městech, tak blízko u sebe.
Admirál Vysočina: „Chtěl bych, aby se programy nekryly.“
Možná řešení:
Následuje PROFIT!
Pak z toho plynou „vtipné“ historky typu Jak jsme odjeli do Blanska místo do VyškovaLetos mi to dobrodružství bude chybět
V aktivní účasti mi brání, že jsem trémista a také fakt, že tím jak moc do věci vidím, vím jak velké mezery mám.Jak moc se v tomto liší OpenAlt od workshopu OSEPA, na kterém navíc seděli zástupci veřejné správy různých zemí EU?
Nevim, jak dlouho jsi tam byl, ale ty pokusy se zvukem se po nejake dobe zmenily ve fakt dobre koncerty tri kapel. Bylo mi jedno, ze se tam s lidma neda mluvit nebo ze tam skoro nikdo neni, ale muziku jsem si opravdu uzil.
Ten prispevek mela byt paralela k puvodnimu Davidovemu postu?
Mimochodem by mě zajímalo, zda o té feministické propagandě šlo taky hlasovat.No vidíš, hned se ti přestávka na oběd prodloužila o čtvrt hodiny
Tiskni
Sdílej: