Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
ach jo, chtěla jsem tě tam znásilnit :-/
1)
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
2)
Když mluvím, třeba před stovkou lidí, tak mám se sebou zkušenost, že když to čtu, tak nemám prostor uhnout z dějové linky. Víc pracuju se sílou hlasu, zdůrazněním. Věta má začátek a konec. Není už potřeba věc dál promýšlet. Je ale, co se týče přednesu, potřeba si vybrat jedno nebo druhé. Když se rozhodnu mluvit spatra, (to už mám téma jaksi přeučené, automaticky můžu začít z kterékoli strany, jediným omezením je těch poskytnutých dvacet minut a stopky se zvonkem), mluvím tak, jak mi to mé vyšší/nižší já přinese na jazyk. Ale mám z toho projevu také pocit jakéhosi klidu, chladu, také snad určité hlasové monotónnosti, jako bych byl robot, který přestal vnímat posluchače v tom smyslu, že by jej mohli jakkoli rozhodit, a soustředí se jen na jedno, na sdělování fakt.
3)
Už si nevzpomínám, kdy jsem byl na LinuxAltu. To už musí být nějaký ten rok.
Když chci několikrát do roka vyjet na exkurzi dál než do Brna, tak často vstávám nejpozději ve čtyři ráno, abych stihl spoj.
To je škoda, protože po 16 hodinách vzhůru by ses pravděpodobně nemohl plnohodnotně účastnit párty (hádám autorským čtením, ehm).
Těmi výlety myslím návštěvy hradů, zámků, hor. A jinak tvoji poznámku tak úplně nechápu. 
Párty - to je tzv. společenský večer - švédský stůl, víno, zákusky, hudba a zpěv, obsluha profesionálními pikolíky, kousky banánů a ananasů namáčené v ohřáté čokoládě hnané v uzavřeném oběhu čerpadlem jakéhosi stroje nahoru, a stékající pořád dokola dolů.
. [pro rýpaly - pak jsem se teda prospal a chlastal jěště dalších pět dnů (ne v kuse), jeden den to fakt neoslavíš]
Ale ano, jsem ďábel
[jelikož tě pravděpodobně nikdo nepochválí, pochval se sám].
Začátek první přednášky a krátký oběd? Podle tvé představy bychom mohli začít tak ve 13h, rovnou zajít na oběd a vrátit na na závěrečné vyhlášení...
O dva měsíce dřív jsem byl na Akademy: první den začátek v 9:30 (keynote později), druhý den keynote v 10:00. FOSDEM v hlavním sále obdobně po párty od 10:30, v neděli od 10:00. Jo, obojí končí o hodinu později – je to problém? Pokud ano, proč?
Posunout polední pauzu o půl hodiny by taky snad nebyl problém. Chápu, že domluvit prostory pro organizovaný oběd by bylo víc práce a složitější (ubytování totéž). Proto jsem to radši nezmiňoval.
A že se dá ledacos udělat líp? Přijďte se zapojit do příprav, náš volný čas taky není nafukovací.
Tomu rozumím. (Leč jsem značně mimobrněnský.) Na druhou stranu, to, co zmiňuji, padá IIRC prakticky každý rok.
Že jsou témata recyklovaná?
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDays (ze kterého jsou prakticky měsíc na webu záznamy). Pokud se podívám jenom na témata a zahrnu ostatní letošní akce v Brně/Praze (se záznamy), bude toho výrazně víc.
Konference je hlavně o setkávání lidí.
Jaksi v tom překáží ten program.
Na první pohled vidím pět přednášek na stejná témata od úplně stejných lidí jako před měsícem na LinuxDaysTomu se zrovna úplně nedivím, když se LinuxDays nasunuly takto před LinuxAlt/OpenAlt.
Řeč byla o spolupráci na tvorbě programu, aby se nekryl.Tak je otázka, co bys chtěl, u dvou akcí se stejným zaměřením v různých městech, tak blízko u sebe.
Admirál Vysočina: „Chtěl bych, aby se programy nekryly.“
Možná řešení:
Následuje PROFIT!
Pak z toho plynou „vtipné“ historky typu Jak jsme odjeli do Blanska místo do VyškovaLetos mi to dobrodružství bude chybět
V aktivní účasti mi brání, že jsem trémista a také fakt, že tím jak moc do věci vidím, vím jak velké mezery mám.Jak moc se v tomto liší OpenAlt od workshopu OSEPA, na kterém navíc seděli zástupci veřejné správy různých zemí EU?
Pokud jde o OSEPA, tak to byla vcelku vyjímečná situace, kdy nešlo ani tak o to představit nějaké technologické řešení, jako spíš referovat o tom co bylo příčinou jeho konce. Dost dobře si nedokážu představit kdo jiný by o tom dokázal podat zasvěcenější zprávu. Leda snad můj bývalý šéf Josef Perzyna.
Nevim, jak dlouho jsi tam byl, ale ty pokusy se zvukem se po nejake dobe zmenily ve fakt dobre koncerty tri kapel. Bylo mi jedno, ze se tam s lidma neda mluvit nebo ze tam skoro nikdo neni, ale muziku jsem si opravdu uzil.
Ten prispevek mela byt paralela k puvodnimu Davidovemu postu? 
. Naopak. Chtěl jsem víc zásahů, ale prošvihl jsem to.
Mimochodem by mě zajímalo, zda o té feministické propagandě šlo taky hlasovat.No vidíš, hned se ti přestávka na oběd prodloužila o čtvrt hodiny
Hm, docela by mě zajímalo, podle jaké metriky se měří ta rovnoprávnost.