V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
.
Nová APU od AMD budou až za půl roku, ne? To je do té doby celkem irelevantní.
Jinak, ty staré karty jsem ani neuváděl, protože GTX 1050/1060 jsou AFAIK ± přeznačené GTX 9x0 a i jinak se to bude blbě shánět jinak než pokoutně. To bych se už radši podíval na nějaká ta quadra atp.
Je to DP alternate mode, neni to standardni vlastnost vsech stavajicich USB 3.1 variant s type-C konektorem. Chipset na to musi mit podporu a zatim jsem to na deskach moc nevidel.
S Thunderbolt 3 je situace jina, je to separatni Inteli radic, kde se se zabalenim DP linek pocitalo uz od zacatku (neplest USB 3 type-C a TB3 type-C konektory!).
Ano, o tom jsem psal. Ale ten je opet vysadou jen nekolika malo drazsich desek. Cekam na nativni reseni (bez TB) primo v chipsetu.
Vůbec se v nich nejede na HDMICož je dost opruz, když z takového notebooku máš třeba prezentovat a musíš si nosit redukci – protože všichni ostatní jednou normálně na HDMI (včetně tvojí televize a dalších věcí).
Přitom jsem viděl i hodně tenké notebooky (IIRC Toshiba) s ethernetem. A přidat pár USB portů, HDMI a ideálně i express card slot by je taky nezabilo.
DP-HDMI redukce je jeden kabel s malým čipem uvnitř za stejnou cenu jako HDMI-HDMI kabel. Pokud to na projekci používají častěji, tak už jej i mají.
Zrovna se planuju zbavit radeon 7770 (https://www.czc.cz/gigabyte-hd-7770-experience-oc-1gb/103888/produkt), tak pokud chces tak ti ji klidne poslu, na bazaru se pohybuje okolo 800-1000. takze za 500 je klidne tvoje
.
).
px v CSS stejně nejsou pixely, ale takové virtuální jednotky měnící se s DPI a od cca prosince Chromium podporuje HiDPI i na Linuxu. Pokud obrázky nejsou HiDPI, Chromium je přeškáluje. (Právě píšu z 28" UHD. Screenshot)
Chromium podporuje HiDPI uz minimalne rok, treba v Gnome staci nastavit vetsi DPI a celej system vc. browseru (Firefox, Chromium 49) nastaveni prevezme.
Ah tak
No ono totiz tahle property neni standardizovana, casto i monitory samotne reportuji spatnou velikost v mm. Ale jo, to GTK dava smysl, nejaky zaklad z nej Chromium pouziva.
Jo, doba je zla, vyrobci motherboardu ze zahadneho duvodu na DP vystupy kaslou. Pokud uz nejaka deska DP ma, vetsinou jen jeden a nechaji si za to draze zaplatit. Jako bonus dostanete desku s pestrobarevnyma LED diodama, prip. opancerovanou kvuli nahodnemu ruseni a kopu zbytecnych games k tomu.
Osobne pouzivam Fujitsu desky, ktere maji DP porty klidne dva. Nejsou levne, ale kvalitativne a "decentnosti" jsou uplne jinde.
Muzes se zkusit mrknout na Fujitsu D3400-B s jednim DP za € 49,65 nebo na Fujitsu D3410-B se dvema DP za € 64,34. Jen se nesmis bat vzit ty desky z Nemecka, protoze distributorsky retezec v CR tady docela selhava.
blbé tabulky v Excelu / LONepoužívám. Naopak používám vim, kde všecko funguje skokově, v tiling window manageru, kde rovněž na nic takového nenarazím.
kdo někdy dělal dvě hodiny přes VNCTam bych se spíš bál odezvy celé aplikace než že by mi nestačilo 30 Hz konstatní frekvence obrazovky.
[o cem mluvim: barvy, kontrast, rovnovmernost podsviceni]
Tak kazdy jedinec je citlivy jinak. Me cca po pul hodine koukani na PWM monitor strasne pali oci.
Jaka recenze? Lagovani je relativni a za to muze spis scaler, ne panel.
Barvy a kontrast by asi nebyly problem, ale ta nerovnomernost podsviceni, backlight bleeding a odchylky barevne teploty jsou bohuzel bezne i u profi panelu skrze ruzne vyrobce. Chce to zkratka vybirat z vice kousku a akceptovat kompromis, ale je to strasny opruz.
)
Aha. Takze bych si mel poridit 14" CRT?
Přitom studie za studií ukazuje, že za takových okolností produktivita po přidání druhého monitoru dramaticky roste.Zajímalo by mě, jaké konfigurace ty studie porovnávaly, zejémna, jestli ta výchozí konfigurace (bez externího monitoru) používala virtuální plochy. "Běžný uživatel" AFAIK nepoužívá virtuální plochy a v tom je ten problém. IMHO 2-úrovňové přepínání oken je víceméně to nejlepší pro přepínání oken, tj. na Linux desktopu máš typicky 1. plochy a 2. okna (S tím, že aplikace často přidávají další úrovně - taby/pohledy v browseru, terminálu, editoru apod.). Na systémech, kde virtuální plochy nejsou nebo nejsou typicky používané, dodá externí obrazovka tu chybějící 2. úroveň, z čehož IMHO plyne 80% benefitu externí obrazovky pro "běžného" uživatele. Na deskoptu, kde už se plně využívají virtuální plochy, je benefit externí obrazovky IMO mnohem spornější. Externí obrazovky s virtuálními plochami nejdou moc dohromady - např. přepnout pozornost z okna 1 na obrazovce 2 na ploše 3 na okno 2 na obrazovce 1 na ploše 1 je příšerně komplexní operace. Proto mám KWin nahackovaný tak, aby všechny externí obrazovky měli jen jednu plochu. Velký displej oproti tomu jde s plochama dokupy o dost lépe, ta 2-úrovňová hierarchie se tam zachová a je hezké, že člověk může vidět všechny okna jedné plochy najednou. Akorát je to trochu náročnější ná konfiguraci WM a deskoptu jako celku, s čímž má "běžný" uživatel chronicky problém.
Já obvykle mám jako druhý displej projektor s prezentací či filmem, takže mám v KWin skript, který připichuje okna na druhém displeji na všechny plochy, takže vlastně nemám 2× 16 ploch, ale jen 17 ploch.Používáš můj skript, nebo máš vlastní řešení?
Možná jsem to blbě vyjádřil.Ani ne, mě to třeba ani nenapadlo chápat jinak.
S dvourozměrným prostorem ploch (plochy ve skupinách) jsem experimentoval a je to zbytečně komplikované, až to dokonce zdržuje. Tradiční jednorozměrné plochy, které jsou třeba i uspořádané do mřížky pro pohodlnější prezentaci, jsou optimální.Mně vyhovují plochy + aktivity v KDE. Aktivita je nějaká dlouhodobější činnost/kategorie např. práce/škola/zábava nebo programování vs. hardware (3d tisk, nějaké pájení atd.) nebo různé projekty/zakázky. Na plochách mám pak většinou jedno okno (nebo několik málo) a jsou to různé aplikace potřebné pro daný projekt – např. čtení dokumentace, editor, konsole, náhled výsledku.
Rozdíl mezi tím opravdu nevidim.
lol
Rozdíl je v tom, že v jednom případě se ti zmizí obsah před očima a objeví se nový, zatímco v druhém případě se hýbou oči (na což je člověk evolučně připravený) a původní obsah zůstává v periferním vidění.
IMHO pamatovat si "dokumentace je na obrazovce vpravo" a "dokumentace je na ploše vpravo" mi přijde jako to samé.
wat.
Reálný příklad (z kancelářského užití): podle reportu X jsou v inventáři položky CHŇ, FŇ – jsou obsažené i v reportu Y? (přičemž jedno z toho je třeba tabulka v nějaké debilní webové aplikaci a druhé špatně naskenovaný formulář)
Nebo, když se chceš držet vývoje softwaru, uvaž ladění v některých vývojových prostředích.
To, že něco zmizí z přímého pohledu, by neměl být problém pro kohokoli nad 24 měsíců (na to je člověk také evolučně připravený).
Opět nerelevantní (tam jde o chápání existence objektu).
Tady jde o krátkodobou paměť.
abych nemusel jezdit očima kilometry daleko
Však nikdo nemluví o kilometrech. Co si tak vzpomínám, benefity větší pracovní plochy (monitoru) mizí někde kolem „27 palců“, ale pochopitelně je nutné bavit se spíš o zorném poli.
Tiskni
Sdílej: