Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
S prichodem noveho pocitace jsem se rozhodl vyzkouset i psani klasickych ceckovych zdrojaku pres plugin Eclipse CDT.
Tento plugin jsem chtel puvodne vyzkouset jiz na starem pocitaci pri hledani vhodneho vyvojoveho prostredi. Jeho narocnost na pamet, ale znemoznila jeho realne vyzkouseni. Tak jsem se uchylil po vyzkouseni Anjuty ke klasickemu vim+gdb+make.
S novym pocitace tedy je vse pripraveno k otestovani. Prvni co mne ponekud zarazilo je hodne podivne chovani vuci Makefilu, ktery se pro kompilaci nevola klasicky, ale musi mit vzdy cil, ale to je trivialni. Psani je pomerne dobre, bohuzel clovek trochu zmlsany z psani java zdrojaku v eclipsu je prekvapen, ze pokud je pouzito jmeno funkce, ktere je definovano v nejakem hlavickovem souboru, tak se spravne oznaci jako nespravne jmeno, ale CDT uz neumi v ramci pomoci pri oprave nabidnout include vhodneho souboru. Dale take automaticke doplnovani nefungovalo vzdy spolehlive a nezobrazilo dobre napovedu, i kdyz byl spravny header vlozen. Coz bylo pro mne o hodne vetsi zklamani, protoze toto bylo hlavni lakadlo pro mne oproti vimu, kde s moji deravou pameti vzdycky zapominam na nazvy funkci, pripadne zapomenu pojmenovavaci konvenci, takze i pres znalost jmena si nepamatuji kde jsou velka a mala pismena a kde podtrzitka. Naopak jsme byl spokojen s debuggerem, ktery je prehlednejsi nadstavba gdb nez ddd, ktere jsem doposavad pouzival. V ostatnich vecech jsem spokojen, editor Eclipsu je pomerne dobry, i kdyz samozrejme neni tak efektivni jako vim, ale pro programovani dulezite funkce ovlada i kdyz s jinou klavesou (napriklad misto [ a ctrl+I je F3), ale podpora pro vice oken podobna vimu by mu tedy rozhodne neskodila( i kdyz tady priznavam, ze mozna to jen neumim v Eclipsu nastavit, abych videl vice zdrojaku najednou na obrazovce).
Celkove tedy hodnotim CDT jako pomerne zdarile vyvojove prostredi, ktere jde dobrou cestou, ze nechce delat vse jako napr MSVS, ale jen grafickou nadstavbu a spojeni dobre fungujicich programu. Kdyz ho srovnam s MSVS 2003 (posledni ve kterem jsem delal) tak je to velmi vyrovnane, CDT ma lepsi funkce, MSVS zase melo o neco mensi naroky na hardware. Zbyva jeste pomerne dost veci co jsem nezkousel, napriklad jestli bude fungovat eclipsi profilersky plugin i na ceckove zdrojaky. Take jsem nemel cas zatim proverit jeho vykon pri opravdu velkem projektu (mam v planu vyzkouset na wesnothu).
Tiskni
Sdílej:
Chudáku. Ze správné cesty jsi byl barevnýma ikonkama sveden. Koukej se vrátit k vimu. Od verze 7 už má doplňování s popupem, dřívější verze umí doplňovat bez popupu – je to konfigurovatelné a na klávese ctrl+p. Mám teda radši původní chování bez popupu, protože to nepřekáží. Také to v C umí prolejzat headery a doplňovat podle nich.
Ve spojení s nějakým tím pluginem (zejména tím jak zobrazí man přímo v bufferu vimu) to prostě nemá chybu. Mám to takto pověšené na F1:
runtime ftplugin/man.vim map <F1> :Man <cword><CR> imap <F1> <ESC>:Man <cword><CR>takže najedu na slovo, zmáčku F1 a v novém okně se objeví man slovo. Navíc tam jsou odkazy na jiné stranky v manu jako odkazy (tagy), takže ctrl+] dodá manu kouzlo hypertextu a s ctrl+t to je i se vší parádou. Když se k tomu přidá do makefile ješte ctags *.[ch], tak stejné hopsání začne fungovat i mezi deklaracema/definicema a identifikátory v kódu.
A jestli teda chceš i ty barevné ikonky, tak si nainstaluj gvim. Tam máš toolbar, menu i scrollbary (dá se to povypínat).
vim ~/.emacs