3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Tak slibovane vysvetleni minuleho zapisku
Prvni pomerne casta chyba (i z diskuze to bylo videt) je, ze si lide pletou ciste virtualni(dale cv) metodu s interfacem. I kdyz se cv metoda pouziva casto v definici interfacu, tak se da pouzit i jinde. Cv metoda je proste normalni metoda, kde jediny co ma navic je nutnost ji predefinovat v predkovi.
No a kde se to pouziva? Napriklad vsude, kde se chcete vyhnout duplicite kodu, kdy zakladni virtualni fce udela cast prace, ale to klicovy se udela az v potomkovi a sama o sobe nema ta metoda smysl (v horsim pripade udela jen cast prace a tvari se ze udelala vsechno). Mozna nekdo namitne ze to same lze udelat v predkovi s protected metodou s jinym nazvem, ale tim se zanasi dalsi slozitost(ve smyslu porozumeni kodu) pro pripadneho ctenare kodu.
No a v jednom doporuceni na netu co jsem cetl je dokonce napsano, ze by to telo melo byt vzdy, aspon s vyhozenim vyjimky. Jako protipriklad bylo ladeni kodu, ktery se proti tomu povede trikem zkompilovat (priznam se, ze sem to nezvladl). Ale znam z wine jakej je boj hledat funkci, kterou wine vubec nema, protoze to je volani NULL a hledat to je peklo, zvlaste kdyz nemate ten stroj u sebe, ale delate support.
Nemam patent na rozum, tak uvitam jakekoliv postrehy k tematu v diskuzi a treba se necemu dalsimu priucim
Tiskni
Sdílej:
No a kde se to pouziva? Napriklad vsude, kde se chcete vyhnout duplicite kodu, kdy zakladni virtualni fce udela cast prace, ale to klicovy se udela az v potomkovi a sama o sobe nema ta metoda smysl (v horsim pripade udela jen cast prace a tvari se ze udelala vsechno). Mozna nekdo namitne ze to same lze udelat v predkovi s protected metodou s jinym nazvem, ale tim se zanasi dalsi slozitost(ve smyslu porozumeni kodu) pro pripadneho ctenare kodu.No teda jestli tomuhle rikas zajimave dusledky, tak dobry
IMHO je pro ctenare ciste virtualni metoda s telem dostatecny sok.
cout << nl; nelze se divit ničemu.
Sorry, špatně jsem si to přečetl. C++ je ještě dojebanější než jsem se obával.Znas neco lepsiho?
Ale ne, jenom tak rypu, kazdy si sam kope svuj hrob. Mne napriklad od C++ nic neodtrhne. Jenom se ted musim konecne poradne naucit nejaky skriptovaci jazyk.
Signifikantní korelace, řekl bych :)Skriptovaci jazyk potrebuji pro rychle prototypovani (radove minuty).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual Basic :)Jedine co z toho neznam je Visual Basic. V Delphi jsem dlouho programoval a uz nikdy vic, ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (
if ((index<size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu). Java je fajn jazyk pro slabe programatory, ale v podstate se v tom neda psat nic velkeho (pokud to neni serverova zalezitost). .NET je mimo muj zaber. Ve skritpovacich jazycich delam zasadne jenom prototypy a systemove skripty.
Pro vysokoúrovňové věci (gui, aplikační logika, zpracování textu) je režie opravdu zcela minimální, a dynamické typování je neskutečně užitečná a příjemná věc.No a tomu se rika prototypovani. Program se napise ve skriptovacim jazyku a narocne casti se prepisou do C/C++.
ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (if ((index <size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu)To není pravda. Ani u Turbo Pascalu to není pravda. Defaultní bylo "líné" vyhodnocování a přepínačem šlo zapnout to druhé (nějaké to {$neco+} ve zdrojáku).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual BasicKromě té Javy samé skriptovací věci nebo věci na hraní.
"C makes it easy to shoot yourself in the foot; C++ makes it harder, but when you do it blows your whole leg off." -- Bjarne Stroustrup
a) ty užitečné konstrukce jsou možná potřeba pro rychlé řešení, ale v ideálním případě by se měl programátor spíš zamyslet nad svým návrhem.Ty uzitecne konstrukce jsou potreba pro to aby nebylo nutne hackovat jazyk. Porovnej si hardcore kod v Cecku a C++. Nebo jeste lip to porovnej s hardcore kodem v Jave.
b) ty užitečné konstrukce jsou možná užitečné tobě, ale ten, co to bude luštit a udržovat, tě prokleje;)Proc by mne proklinal? Samozrejme kdyz to bude nekdo, kdo neumi C++, tak asi ano, ale ten mne bude proklinat za cokoliv, protoze proste neumi C++.
Co je prosímtě hardcore kód? Nechceš doufám psát jádro OS v Javě, že ne?Proč ne, i takoví jsou. A nastojte, jsou i lidi, co píšou OS v Adě
(Nevím teda, jaký je aktuální stav AdaOS, když jsem se o to naposled zajímal, vypadalo to poněkud mrtvě.)
Pevně doufám, že to nikdy nebudu muset napsat a ještě víc doufám, že nikdy nic takového nebudu muset po někom luštit - tento trik teď už sice znám, ale když ho někdo používá, pak bůhví co používá ještě (třeba si myslel že píše "hardcore" kód).