Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
No a kde se to pouziva? Napriklad vsude, kde se chcete vyhnout duplicite kodu, kdy zakladni virtualni fce udela cast prace, ale to klicovy se udela az v potomkovi a sama o sobe nema ta metoda smysl (v horsim pripade udela jen cast prace a tvari se ze udelala vsechno). Mozna nekdo namitne ze to same lze udelat v predkovi s protected metodou s jinym nazvem, ale tim se zanasi dalsi slozitost(ve smyslu porozumeni kodu) pro pripadneho ctenare kodu.No teda jestli tomuhle rikas zajimave dusledky, tak dobry
cout << nl;
nelze se divit ničemu.
Sorry, špatně jsem si to přečetl. C++ je ještě dojebanější než jsem se obával.Znas neco lepsiho?
Signifikantní korelace, řekl bych :)Skriptovaci jazyk potrebuji pro rychle prototypovani (radove minuty).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual Basic :)Jedine co z toho neznam je Visual Basic. V Delphi jsem dlouho programoval a uz nikdy vic, ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (
if ((index<size) && (array[index] != 0))
je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu). Java je fajn jazyk pro slabe programatory, ale v podstate se v tom neda psat nic velkeho (pokud to neni serverova zalezitost). .NET je mimo muj zaber. Ve skritpovacich jazycich delam zasadne jenom prototypy a systemove skripty.
Pro vysokoúrovňové věci (gui, aplikační logika, zpracování textu) je režie opravdu zcela minimální, a dynamické typování je neskutečně užitečná a příjemná věc.No a tomu se rika prototypovani. Program se napise ve skriptovacim jazyku a narocne casti se prepisou do C/C++.
ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (if ((index <size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu)To není pravda. Ani u Turbo Pascalu to není pravda. Defaultní bylo "líné" vyhodnocování a přepínačem šlo zapnout to druhé (nějaké to {$neco+} ve zdrojáku).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual BasicKromě té Javy samé skriptovací věci nebo věci na hraní.
"C makes it easy to shoot yourself in the foot; C++ makes it harder, but when you do it blows your whole leg off." -- Bjarne Stroustrup
a) ty užitečné konstrukce jsou možná potřeba pro rychlé řešení, ale v ideálním případě by se měl programátor spíš zamyslet nad svým návrhem.Ty uzitecne konstrukce jsou potreba pro to aby nebylo nutne hackovat jazyk. Porovnej si hardcore kod v Cecku a C++. Nebo jeste lip to porovnej s hardcore kodem v Jave.
b) ty užitečné konstrukce jsou možná užitečné tobě, ale ten, co to bude luštit a udržovat, tě prokleje;)Proc by mne proklinal? Samozrejme kdyz to bude nekdo, kdo neumi C++, tak asi ano, ale ten mne bude proklinat za cokoliv, protoze proste neumi C++.
Co je prosímtě hardcore kód? Nechceš doufám psát jádro OS v Javě, že ne?Proč ne, i takoví jsou. A nastojte, jsou i lidi, co píšou OS v Adě
Tiskni
Sdílej: