Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
No a kde se to pouziva? Napriklad vsude, kde se chcete vyhnout duplicite kodu, kdy zakladni virtualni fce udela cast prace, ale to klicovy se udela az v potomkovi a sama o sobe nema ta metoda smysl (v horsim pripade udela jen cast prace a tvari se ze udelala vsechno). Mozna nekdo namitne ze to same lze udelat v predkovi s protected metodou s jinym nazvem, ale tim se zanasi dalsi slozitost(ve smyslu porozumeni kodu) pro pripadneho ctenare kodu.No teda jestli tomuhle rikas zajimave dusledky, tak dobry
cout << nl;
nelze se divit ničemu.
Sorry, špatně jsem si to přečetl. C++ je ještě dojebanější než jsem se obával.Znas neco lepsiho?
Signifikantní korelace, řekl bych :)Skriptovaci jazyk potrebuji pro rychle prototypovani (radove minuty).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual Basic :)Jedine co z toho neznam je Visual Basic. V Delphi jsem dlouho programoval a uz nikdy vic, ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (
if ((index<size) && (array[index] != 0))
je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu). Java je fajn jazyk pro slabe programatory, ale v podstate se v tom neda psat nic velkeho (pokud to neni serverova zalezitost). .NET je mimo muj zaber. Ve skritpovacich jazycich delam zasadne jenom prototypy a systemove skripty.
Pro vysokoúrovňové věci (gui, aplikační logika, zpracování textu) je režie opravdu zcela minimální, a dynamické typování je neskutečně užitečná a příjemná věc.No a tomu se rika prototypovani. Program se napise ve skriptovacim jazyku a narocne casti se prepisou do C/C++.
ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (if ((index <size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu)To není pravda. Ani u Turbo Pascalu to není pravda. Defaultní bylo "líné" vyhodnocování a přepínačem šlo zapnout to druhé (nějaké to {$neco+} ve zdrojáku).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual BasicKromě té Javy samé skriptovací věci nebo věci na hraní.
"C makes it easy to shoot yourself in the foot; C++ makes it harder, but when you do it blows your whole leg off." -- Bjarne Stroustrup
a) ty užitečné konstrukce jsou možná potřeba pro rychlé řešení, ale v ideálním případě by se měl programátor spíš zamyslet nad svým návrhem.Ty uzitecne konstrukce jsou potreba pro to aby nebylo nutne hackovat jazyk. Porovnej si hardcore kod v Cecku a C++. Nebo jeste lip to porovnej s hardcore kodem v Jave.
b) ty užitečné konstrukce jsou možná užitečné tobě, ale ten, co to bude luštit a udržovat, tě prokleje;)Proc by mne proklinal? Samozrejme kdyz to bude nekdo, kdo neumi C++, tak asi ano, ale ten mne bude proklinat za cokoliv, protoze proste neumi C++.
Co je prosímtě hardcore kód? Nechceš doufám psát jádro OS v Javě, že ne?Proč ne, i takoví jsou. A nastojte, jsou i lidi, co píšou OS v Adě
Tiskni
Sdílej: