Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
For me the greatest beauty always lies in the greatest clarity.
Tiskni
Sdílej:
Mimo na první pohled zjevné nutnosti být online jsou tu i další nevýhody - například když výrobce po několika letech od ukočení prodeje hry autetizační servery zruší, nebo třeba když výrobce zkrachuje nebo bude okoupen jinou firmou a ta servery zruší, ocitou se hráči obrazně tam, kde slunce nesvítí.To už jednou bylo s nějakou hudbou s online DRM, ne?
Pokud se potvrdí chmurné domněnky, co jsem četl na na několikas blozích, tak v budoucnu budou i singleplayerové hry potřebovat na spuštění přístup k ověřovacímu serveru (jako to má Diablo III).Jaké domněnky? Jaké v budoucnu? To se normálně už několik let provozuje.
A "nostalgičtí" hráči budou mít utrum - dnes jde provozovat třeba i třicet let stará hra (i kdyby jen v emulátoru), ale dost pochybuju, že nějaká komerční firma bude své autentizační servery udržovat funkční tak dlouhoS tím IMHO moc problém nebude. S tím se začalo už mnohem dřív (může to být tak z přelomu tisíciletí a dřív) a kdo si vůbec dneska vzpomene na jména těch her?
Důležité ale je, že ten zákon pouze říká, že to smíte udělat, ale autorovi tím žádné povinnosti nevznikají. Nemáte tedy nárok po něm požadovat, aby vám to nějakým způsobem umožnil nebo zjednodušil.Myslím, že podle bodů 85 a 44 z rozsudku mi to umožnit musí.
Z toho vyplývá, jak je uvedeno v bodě 81 tohoto rozsudku, že nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, bude moci jakožto „oprávněný nabyvatel“ opravené a aktualizované rozmnoženiny dotčeného počítačového programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 stáhnout tuto rozmnoženinu z internetové stránky nositele autorského práva, jelikož uvedené stažení představuje nezbytné rozmnožení počítačového programu umožňující novému nabyvateli užívat tento program způsobem, ke kterému je určen.Bod 44:
V tomto ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnoženiny počítačového programu a uzavření uživatelské licenční smlouvy ve vztahu k této rozmnoženině tvoří nedílný celek. Stažení rozmnoženiny počítačového programu totiž není účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže její držitel používat. Tyto dvě transakce tudíž musí být za účelem své právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s. I‑4165, bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura).
Celý případ by také mohl pomoci propagaci svobodného software.Bude-li mít uživatel právo předávat či přeprodávat kopie programů, i když to bude mít licencí zakázáno, je to podle mne spíše o důvod méně používat svobodný software.
Tiež to takto vnímam. Ďalší rozdiel, kde môže mať slobodný SW navrch, sa stiera.
Čisto teoreticky, každé podobné rozhodnutie/zákon je aspoň navonok prezentované ako zlepšenie života pre používateľa daného kusu uzavretého SW. Je to super, je to pekné, je to všetko, ale znižuje to motiváciu používať slobodný SW.
Zde se opet berou svobody vyrobcum software proto, aby dostali jinou svobodu jejich zakaznici.A to je jenom dobře :) (v tomhle konkrétním případě)
Znamena to, ze vyrobce si muze stanovit , ze mu odevzdam prvorozeneho syna, ze se ke mne nastehuje jeho firemni agent vyzvedac a ze jeho produkt kdykoli na pozadani prestanu pouzivat? Slo by mi oponovat, ze na takove podminky by nikdo nepristoupil, ale ne vzdy ma clovek moznost volit alternativy. Kdyby si kazdy vyrobce/prodejce mohl stanovat vsemozne podminky, tak by ani lepsi alternativa neexistovala. Zamerne jsem vytvoril temer absurdni situaci, ktera by vsak mohla nastat, kdyby se vyrobci/prodejci nemuseli ridit pravem.
Pokud EULA a ruzne podobne praktiky nejsou kompatibilni (a jsou v rozporu) s pravem, tak uzivatel prece nema povinost se ji ridit.Kdyby si kazdy vyrobce/prodejce mohl stanovat vsemozne podminky, tak by ani lepsi alternativa neexistovala.Tento předpoklad je v rozporu s mým pozorováním. Existuje mnoho různých výrobců všech možných věcí, kteří ani zdaleka nemají nejhorší možné legální podmínky. Naopak, moc oborů, kde není možnost výběru, podle mě neexistuje. Asi jediný, který mě napadá, je vnucování Windows k notebooků.
To je totiž přirozená funkce státu, klepnout přes prsty monopoly, vznikající v "dokonalém" svatém Trhu.Jakápak ironie života pak je, když ten stejný stát potom nasype tomu stejnému monopolu miliardové částky!
Vyrobce by mel mit moznost stanovit si, co uzna za vhodne.V tom případě by měla naběhnout ČOIka a některé krámy pozavírat. Je velice zajímavé co všechno se dnes dá prodat pod značkou „Produkt“. Dřív býval libovolný produkt jasně ohraničený v prostoru a v čase, když už se produkt nepotřeboval, dal se vyhodit, ale také prostě předprodat (byl jsem majitelem produktu). Dnes už se pod pojmem produkt smí snad prodávat i virtuální cosi které není ohraničeno vůbec ničím a za se platí v případě, že naletím nějakému šupákovi na špek (bohužel dřív se šupák dal poznat na první pohled, dnes se k této strategii uvrhují seriozní a serioznější producenti). A nech mi prosím někdo vysvětlí co je na „Bankovních produktech“ ten Produkt? Jakože když si koupím půjčku a už ji nepotřebuju, tak ji můžu vyhodit nebo prodat někomu jinému?
První auto které si budu moct sám servisovat jako svoji dvěstědesinu beru všemi deseti.(Tím se myslí Babetta 210?) Hmm, Yokotashi to vyřešil pořízením Wartburka. Ještě si pamatuju, jak soused své BMW (Bakelitische Motor-Wagen) opravoval na dvorku kladivem. Dneska si už ani olej nevyměníš, protože po výměně je potřeba resetovat jakýsi counter v palubním počítači, přičemž jediné, co je k tomu zdokumentované, je nějaký generický CAN bus.