Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Slovak Telecom píše na svojich faktúrach takúto vec: Vážený zákazník, pre vašu efektívnu komunikáciu sme pre vás pripravili novú verziu elektronickej faktúry v PDF formáte, ktorá obsahuje certifikovaný elektronický podpis. Elektronická faktúra spĺňa všetky náležitosti daňového dokladu ...
Hovorím si: sláva, zasa môžem zrušiť jeden fascikel. Ale má to zádrhel. To PDF je podpísané certifikátom, ku ktorému si CA robí Slovak Telecom sám. A Slovak Telecom nie je akreditovaná CA.
To znamená, že keď budem chcieť, tak si doma v garáži urobím certifikačnú autoritu, ktorá bude v certifikátoch pomenovaná "Slovak Telecom CA" a vydám si certifikát, ktorý bude patriť "Generálny riaditeľ Slovak Telecom, a.s." a podpíšem s tým .pdf v ktorom bude dlžobný úpis na nejaký ten miliónik. Alebo nie? Je možné, aby právny dokument bol podpísaný self-signed certifikátom? Nebol som si istý. Napísal som teda na NBÚ mail v ktorom sa pýtam:
Mohli by ste mi prosím potvrdiť, alebo vyvrátiť moju domnienku, že pre platnosť elektronického podpisu v obchodnom styku v SR, musí byť tento podpis urobený pomocou certifikátu vydaného jednou z CA uvedených naNo a s odstupom dvoch týždňov mi prišla odpoveď, z ktorej nie som múdry:http://www.nbusr.sk/sk/elektronicky-podpis/zoznam-ca/index.html http://www.nbusr.sk/sk/elektronicky-podpis/zoznam-aca/index.html?
(plus CA, ktoré tam boli ale zanikli a pod.)
A teda ak je urobený certifikátom vydaným CA, ktorá nie je na tých zoznamoch, tak nie je právne platný?
Certifikačná autorita je poskytovateľ certifikačných služieb v zmysle zákona č. 215/2002 Z. z. o elektronickom podpise a o zmene a doplnení niektorých zákonov v zmysle príslušných predpisov (ďalej len „zákon“). Na vykonávanie certifikačných činností a poskytovanie certifikačných služieb podľa zákona sa povolenie nevyžaduje. Pre získanie certifikátu je možné využiť certifikačné služby ktorejkoľvek certifikačnej autority. Pre získanie kvalifikovaného certifikátu pre zaručený elektronický podpis je potrebné využiť služby poskytované certifikačnou autoritou akreditovanou v SR. Uznávanie zahraničných certifkátov je ošetrené v §17 zákona. Presnejšie informácie nájdete v stanovisku NBÚ k uvedenej problematike, ktoré je publikované na príslušnej webovej stránke Národného bezpečnostného úradu http://www.nbusr.sk/sk/elektronicky-podpis/legislativa/r-zne/index.html .Čo si o tom myslíte?
Tiskni
Sdílej:
Jestli zaručený elektronický podpis znamena pravne platny podpis, tak bych to pochopil tak, ze kazdy si muze vymyslet certifikacni autority podle libosti, ale neni to pravne zavazne.
Overovat porad certifikaty nejakych samostrednych CA me sice taky otravuje, ale na druhou stranu jestli pravne platny el. podpis zahrnuje jednani s takovymi ocasy jako je v cechach firma jmenem 1.CA, tak se ani nedivim ze se na to nekdo radsi vykasle :-/
Jediny otazka je, jak je to s danovym dokladem - na nej existuji specificke zakonne pozadavky a nevim, zda takto podepsany by je splnoval.Viz výše.
Jenže to zjistí jen křížovou kontrolou a tu dělají výjmečně - při udání, vážném podezření na podvody atp., protože je to pracné a mají málo lidí.
Jak už ale psal Luk, podstatné je mít doklad o provedné platbě. Buď příjmový doklad při platbě v hotovosti a nebo výpis z banky při platbě převodem. A hotově to může být stejně jen do půl melounu.