Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
. Jadro si kompilujem sám a tým pádom aj NVidia modul do jadra sa mi kompiluje a teda nepoužíva sa pred-kompilovaný modul od NVidie. Nebýva s tým problém. Kedysi som raz narazil s tým, že modul pre aktuálny ovládač nVidie nešiel skompilovať s aktuálnym jadrom pre zmenu nejakej funkcie v jadre. Je to už aspoň tri roky. Šanca, že sa niečo také stane je podľa môjho odhadu menšia ako 1:15.
Slackpkg, utilita pro (re)instalaci/aktualizaci balíků z oficiálních repozitářů, takže už se nemusíš stahovat ručně stahovat a (re)instalovat/aktualizovat balíky (stačí #slackpkg upgrade-all). Pokud vím, tak přechod mezi verzemi zatím neumí, ale aktualizaci distra stejně vždycky dělám ručně.
Když něco není v repozitářích, je velká šance, že to najdeš na Slackbuild.org (v podstatě totéž co pkgbuildy v Arch Linuxu). Abys nemusel stahovat a kompilovat každý SlackBuild ručně, naštěstí existuje sbopkg (totéž co slackpg). Takže co se týče manipulace s balíky po síti, je na tom Slackware dobře.
A nevím jak se chovají nejnovější ovladače od Nvidie, ale ty staré (nvidia-legacy) jsem zkompiloval přesně podle instrukcí od Nvidie a fungovaly hned*.
* Bylo tam pár drobností typu: když v Xorg.conf nemáš nastavenou default color depth (nebo něco takového), Xka zhavarovaly, ale tohle bylo na Slackware 12.2 s Xorg 1.4.x, tak to snad už (na obou stranách) opravili
Tiskni
Sdílej: