Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Pokud vás nezajímají informace okolo a rovnou chcete dosáhnout slibovaného, přeskočte na praktický návod.
Nejprve je potřeba z CD získat surová PCM data. Kopírování dat z CDDA není tak samozřejmé jako kopírování souborů z CDROM, neboť přístup k CDDA není náhodný, ale sekvenční. Je potřeba ohlídat chvění (jitter), ztrátu proudu (streaming loss; zejména u poškrabaných CD) a další problémy, které se mohou při čtení vyskytnout. V Linuxu tyto problémy výborně řeší program cdparanoia, resp. stejnojmenná knihovna, která úzkostlivě ověřuje, zda přečetla skutečně správná data. Poslední stabilní verze (III 9.8) pochází z roku 2001, takže nemusí korektně pracovat s kešujícími mechanikami. Pokud se chcete o detailech grabování CD dozvědět více, doporučuji ke studiu dokumentaci tohoto programu.
Získaná PCM data (surová či s AIFF hlavičkou) zabírají zbytečně mnoho místa, takže je žádoucí je nějak bezeztrátově zkomprimovat. Jako vhodný se jeví formát / kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec). Velikost souboru se kompresí zmenší obvykle na 60 % velikosti surových PCM dat. Kodek FLAC je navíc navržen tak, aby dekódování bylo výpočetně nenáročné, takže prakticky není rozdíl v přehrávání FLAC a PCM dat. V Linuxu lze data převádět mezi PCM a FLAC pomocí nápaditě pojmenovaného programu flac.
Hudba je na CDDA zaznamenána jako proud rámců s PCM daty. Jak je CDDA rozděleno na jednotlivé stopy (skladby), je zapsáno ještě před PCM daty jako tabulka obsahu (TOC) v tzv. lead-in oblasti disku. Abychom dokázali PCM data vypálit v podobě CDDA, musíme si tuto tabulku uložit. K tomu skvěle poslouží program cdrdao, který se specializuje na práci s CD metodou disk-at-once. Program cdrdao umí CD uložit v podobě obrazu disku a tabulky obsahu, či z těchto dat CD opět vypálit.
Skript abcde podporuje nejrůznější kodeky, vedle flac i lame, oggenc atp.
Pro geniální ovládání budu popisovat nástroje pracující v příkazové řádce. Není se třeba děsit, práce s nimi je opravdu jednoduchá.
Pro převedení CDDA do formátu FLAC stačí zadat:
abcde -o flac
Tabulku obsahu disku uložíme zatím ručně jsa v adresáři se skladbami (v dalších verzích toto bude umět přímo abcde):
cdrdao read-toc --datafile - ${PWD##*/}.toc
Pokud někdy budeme chtít CDDA vypálit, uděláme to příkazem:
flac -c -d --endian=big --sign=signed --force-raw-format *.flac | \ cdrdao write ${PWD##*/}.toc
Celé CD může být zakódováno do jednoho souboru FLAC, ve kterém je navíc uložena tabulka obsahu. Bohužel se mi toto řešení neosvědčilo, neboť podpora v programech není zatím taková, jakou bych si představoval. Rovněž práce s jednotlivými skladbami na úrovni operačního systému je mírně řečeno problematická.
I když samotný formát FLAC poskytuje dostatek nástrojů pro přesný posun oběma směry, tak současné implementace to zvládají prachbídně. Příkladem je několikaminutové ticho uprostřed skladby (např. před skrytou skladbou) – Amarok či mplayer nedokáží posouvat skladbu v tichém místě, aniž by ho celé nepřeskočily.
Podělte se prosím v diskuzi, jak hudbu archivujete vy. Spokojíte se se ztrátovou kompresí, či horší kvalitu než CD nepřipouštíte?
Tiskni
Sdílej:
Máte doma diskografii a přemýšlíte, jak ji jednoduše archivovat na hardisk, aby CD nezabíraly v poličce zbytečné místo?
Po téhle větě jsem čekal, že zajdeš ještě o trochu dál. Když chci archivovat hromadu cd, tak to jistě nebudu dělat ručně, chtělo by to nějaký skript, který
1) vysune mechaniku, upozorní, že má uživatel vložit další disk
1.5) např. pomocí webkamery na mechaniku namířené detekuje vložení cd, vyfotí potisk cd, zasune mechaniku
2) po zasunutí spustí proces archivace a jde na 1, je-li cd vloženo, jinak končí
metaflac
.
Má nějakou výhodu mít celé album v jednom flac souboru oproti rozdělení na co skladba, to soubor? Napadá mě akorát přehrávání bez mezer mezi skladbami,To je hlavní důvod. A nejde jenom o přerhávání, ale i o grabování. Pokud se grabuje po jednotlivých traccích, je pravděpodobné, že na sebe skladby nebudou pasovat přesně. Totéž vypalování. Když to bude rozsekané na trakcy, tak tam některé softy šmahem infiltrují mezery. A druhý důvod je daleko menší bordel na disku.
ale ani s tím nemívají dobré přehrávače problémy, i když je album rozděleno do souborů po skladbách.To mi tedy nepřijde. Opravdový gapless playback umí na linuxu snad jenom aqualung. Ostatní přerávače si pod tím většinou představují nějaký crossfade, což opravdu nechci.
Pokud se grabuje po jednotlivých traccích, je pravděpodobné, že na sebe skladby nebudou pasovat přesně. Totéž vypalování. Když to bude rozsekané na trakcy, tak tam některé softy šmahem infiltrují mezery.Jestliže cdparanoia pracuje správně, tak dostanete vždy naprosto stejný výsledek, ať již grabujete CD vcelku nebo po skladbách. Nemůže se stát, že by kus audio dat chyběl či se opakoval. Je to dáno způsobem, jakým cdparanoia čte CD. Sám jsem to na několika CD ověřoval. I když máte jednotlivé stopy v samostatných souborech, klidně můžete CD vypálit, jako byste měl obraz celého CD. Přesně to dělá příkaz v článku, takže zaručeně získáte CD shodné s originálem (alespoň v tomto ohledu).
Ostatní přerávače si pod tím většinou představují nějaký crossfade, což opravdu nechci.Máte pravdu. Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho. Přitom udělat bezešvé navázání není technicky nikterak složité.
Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho.Vzhledem k tomu, že používám Amarok, a Floydy jednoznačně mohu, tak jsem si je pustil (zkusil jsem The Wall, která je provázaná snad celá), ale ačkoliv jsem se maximálně soustředil, přechod mezi skladbami jsem nepoznal. Ani ťuk. Navazuje úplně plynule.
Jestliže cdparanoia pracuje správně, tak dostanete vždy naprosto stejný výsledek, ať již grabujete CD vcelku nebo po skladbách.Za to bych krk do ohně nedal. Přesný offset není zrovna silnou stránkou cdparanoiy. I když pokud to čte naráz a rozděluje na soubory on the fly, tak by snad mělo být v pohodě. Asi bude taky záležet na firmware mechaniky.
I když máte jednotlivé stopy v samostatných souborech, klidně můžete CD vypálit, jako byste měl obraz celého CD.Záleží, čím se to vypaluje. Některé softy (pamatuju si třeba na Nero blahé paměti) mají ve zvyku nacpat mezi tracky 2s pauzy, jakmile jde o diskrétní soubory. Ale je fakt, že pod linuxem fungujují tyhle věci celkem dost dobře a blbuvzdorně. Takové k3b, když dělá kopii CCDA, tak na to vezme cdrdao (ve kterém je zakuklená cdparanoia) a pokud nemá člověk nějakou extrémně zabugovanou čtečku, tak udělá opravdu kopii 1:1 včetně korektně naklonované TOC. Vyzkoušeno i na CD se skrytými tracky a porovnáno s výsledkem dělaným pomocí EAC. Pod win to zdaleka tak jednoduché není, tam člověk musí vědět, co dělá.
Máte pravdu. Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho. Přitom udělat bezešvé navázání není technicky nikterak složité.Složité to není, ale asi to nikoho moc nezajímá. Když uvážíme, že většina skladeb je v mp3, které vždy zaokrouhluje nahoru, takže tam ten chrochtanec na rozhraní je vždycky a zjevně to nikomu nevadí. Pamatuju si, že XMMS dokonce mezi jednotlivými tracky zavíralo a znovu otvíralo audio device :-ODíky za komentář.
Některé softy (pamatuju si třeba na Nero blahé paměti) mají ve zvyku nacpat mezi tracky 2s pauzy, jakmile jde o diskrétní soubory.Ty 2sekundové mezery se dají v Neru vyházet (nevím, jak v tom trapném Nero Express, ale v Nero Burning Rom určitě)