Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Máte doma diskografii a přemýšlíte, jak ji jednoduše archivovat na hardisk, aby CD nezabíraly v poličce zbytečné místo?
Po téhle větě jsem čekal, že zajdeš ještě o trochu dál. Když chci archivovat hromadu cd, tak to jistě nebudu dělat ručně, chtělo by to nějaký skript, který
1) vysune mechaniku, upozorní, že má uživatel vložit další disk
1.5) např. pomocí webkamery na mechaniku namířené detekuje vložení cd, vyfotí potisk cd, zasune mechaniku
2) po zasunutí spustí proces archivace a jde na 1, je-li cd vloženo, jinak končí
metaflac.
Má nějakou výhodu mít celé album v jednom flac souboru oproti rozdělení na co skladba, to soubor? Napadá mě akorát přehrávání bez mezer mezi skladbami,To je hlavní důvod. A nejde jenom o přerhávání, ale i o grabování. Pokud se grabuje po jednotlivých traccích, je pravděpodobné, že na sebe skladby nebudou pasovat přesně. Totéž vypalování. Když to bude rozsekané na trakcy, tak tam některé softy šmahem infiltrují mezery. A druhý důvod je daleko menší bordel na disku.
ale ani s tím nemívají dobré přehrávače problémy, i když je album rozděleno do souborů po skladbách.To mi tedy nepřijde. Opravdový gapless playback umí na linuxu snad jenom aqualung. Ostatní přerávače si pod tím většinou představují nějaký crossfade, což opravdu nechci.
Pokud se grabuje po jednotlivých traccích, je pravděpodobné, že na sebe skladby nebudou pasovat přesně. Totéž vypalování. Když to bude rozsekané na trakcy, tak tam některé softy šmahem infiltrují mezery.Jestliže cdparanoia pracuje správně, tak dostanete vždy naprosto stejný výsledek, ať již grabujete CD vcelku nebo po skladbách. Nemůže se stát, že by kus audio dat chyběl či se opakoval. Je to dáno způsobem, jakým cdparanoia čte CD. Sám jsem to na několika CD ověřoval. I když máte jednotlivé stopy v samostatných souborech, klidně můžete CD vypálit, jako byste měl obraz celého CD. Přesně to dělá příkaz v článku, takže zaručeně získáte CD shodné s originálem (alespoň v tomto ohledu).
Ostatní přerávače si pod tím většinou představují nějaký crossfade, což opravdu nechci.Máte pravdu. Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho. Přitom udělat bezešvé navázání není technicky nikterak složité.
Díky za komentář.
Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho.Vzhledem k tomu, že používám Amarok, a Floydy jednoznačně mohu, tak jsem si je pustil (zkusil jsem The Wall, která je provázaná snad celá), ale ačkoliv jsem se maximálně soustředil, přechod mezi skladbami jsem nepoznal. Ani ťuk. Navazuje úplně plynule.
Jestliže cdparanoia pracuje správně, tak dostanete vždy naprosto stejný výsledek, ať již grabujete CD vcelku nebo po skladbách.Za to bych krk do ohně nedal. Přesný offset není zrovna silnou stránkou cdparanoiy. I když pokud to čte naráz a rozděluje na soubory on the fly, tak by snad mělo být v pohodě. Asi bude taky záležet na firmware mechaniky.
I když máte jednotlivé stopy v samostatných souborech, klidně můžete CD vypálit, jako byste měl obraz celého CD.Záleží, čím se to vypaluje. Některé softy (pamatuju si třeba na Nero blahé paměti) mají ve zvyku nacpat mezi tracky 2s pauzy, jakmile jde o diskrétní soubory. Ale je fakt, že pod linuxem fungujují tyhle věci celkem dost dobře a blbuvzdorně. Takové k3b, když dělá kopii CCDA, tak na to vezme cdrdao (ve kterém je zakuklená cdparanoia) a pokud nemá člověk nějakou extrémně zabugovanou čtečku, tak udělá opravdu kopii 1:1 včetně korektně naklonované TOC. Vyzkoušeno i na CD se skrytými tracky a porovnáno s výsledkem dělaným pomocí EAC. Pod win to zdaleka tak jednoduché není, tam člověk musí vědět, co dělá.
Máte pravdu. Zkusil jsem xine-engine v Amaroku, který by měl umět přehrávat bez mezery mezi skladbami, ale při přehrávání např. Pink Floyd lze postřehnout rozhraní skladeb jako chvilkové ticho. Přitom udělat bezešvé navázání není technicky nikterak složité.Složité to není, ale asi to nikoho moc nezajímá. Když uvážíme, že většina skladeb je v mp3, které vždy zaokrouhluje nahoru, takže tam ten chrochtanec na rozhraní je vždycky a zjevně to nikomu nevadí. Pamatuju si, že XMMS dokonce mezi jednotlivými tracky zavíralo a znovu otvíralo audio device :-ODíky za komentář.
Některé softy (pamatuju si třeba na Nero blahé paměti) mají ve zvyku nacpat mezi tracky 2s pauzy, jakmile jde o diskrétní soubory.Ty 2sekundové mezery se dají v Neru vyházet (nevím, jak v tom trapném Nero Express, ale v Nero Burning Rom určitě)
Tiskni
Sdílej: