Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Táák, nějaké nápady, připomínky?Mno, imho, kdybys šifroval asymetricky (klidně pomocí gpg, nebo tak) tak budeš mít jeden klíč na zašifrování a druhý na dešifrování, tak se nemusíš sypat strachy, že ti někdo ukradne heslo
Pak bych ovšem nemohl šifrovat na úrovni fs, přišel bych o rsync. Což by pro mě bylo komplikované.Mno, zřejmě jo...
Navíc, ztráta hesla... když přijdu o heslo které mém jen na mém notebooku, pak nejspíš "jako bych přišel o vše". Ale děkuji za zajímavý podnět.Vytisknout klíč na papír a nechat uschovat u notáře? :-P
Mno, zřejmě jo...Bylo. Pořád čekám, jestli někdo napíše „distribuovanou P2P zálohovací síť“, kdy si vyhradíš třeba 30 GB pro cizí zálohy a za to si budeš moct zálohovat k někomu jinému (=geograficky odděleně).
Vytisknout klíč na papír a nechat uschovat u notáře? :-PK tomu podle mě např. policie může (řeknutí hesla by byla výpověď, ale tohle by bylo jen vydání věci).
(1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.A co když to dáš "někomu" a policii neřekneš kde to je? A optimálně dotyčnému neřekneš, co v tom je...
Lidé s čistým svědomím a s dobrými úmysly nevymýšlejí, jak být anonymní, aby se na ně nepřišlo. To obvykle dělají pouze zločinci a obecně lidé patřící do kriminálu. Už jen založení diskuze na podobné téma je podezřelé a mělo by se prošetřit.
Taková činnost ale maří vyšetřování policejním institucím. Nedávno dávali ve zprávách, že právě šifrované hovory přes skype jim velmi ztěžují pachatele odhalit. Právě možnost sledování lidí na internetu umožní bojovat proti trestné činnosti a to právě chrání celou naši společnost a zajišťuje nám bezpečí.Zdroj; těžko říct, jak moc vážně je to myšleno.
...distribuovanou P2P zálohovací síť...Freenet?
K tomu podle mě např. policie může (řeknutí hesla by byla výpověď, ale tohle by bylo jen vydání věci).Ty pácháš trestnou činnost?
). Asi paranoia…
Pak bych ovšem nemohl šifrovat na úrovni fs, přišel bych o rsync.o rsync jsi prisel i tak, jaky smysl ma pretahnout data po siti (nfs) pak je rsyncem zanalyzovat na zmeny a pripadne zmeny zapsat? rsync ma smysl pokud bezi primo na vzdalenem stroji, pak se opravdu prenasi jen zmeny ale takhle to muzes klidne natvrdo prekopirovat a budes na tom stejne ne-li lip..
s heslem v texťáku (zabijte mě! nevím jak jinak, neinteraktivně)Google: luks keyfile Já zálohuji do encfs - výhodou je, že se záloha nafukuje nebo naopak zmenšuje podle toho, kolik dat v ní skutečně je. Musel jsem si patchnout rsync, protože v encfs je bug. encfs je buď na USB disku, nebo ho připojuji přes sshfs (pomalejší). Ta nejdůležitější data zálohuji do zvláštního encfs (má asi 4 GB) a ten pak rsyncuji po Internetu.
cbc-essiv s minimálně jednou známou zranitelností. Momentálně je asi nejvhodnější mód xts, nastavitelný třeba takto:
cryptsetup -c aes-xts-plain -y -s 512 luksFormat /dev/zarizeniAle v tomhle případě bych opravdu raději doporučil Duplicity...
následující sekvence, s heslem v texťáku (zabijte mě! nevím jak jinak, neinteraktivně).Místo hesla můžeš použít klíč v souboru – takže klíč nebude na vzdáleném disku (zašifrovaný heslem), ale budeš ho mít hezky u sebe. Volba:
--key-file
A když už tam mít heslo, tak bych místo echo tajné_heslo | … dal alespoň cat soubor_s_heslem.txt | … (plus ošetřit práva k tomu souboru).
Nemáš možnost použít iSCSI? To by bylo pro sdílení blokového zařízení (nebo souboru) lepší než NFS.Ono by možná úplně stačilo i network block device (nbd), pomocí kterého jde v Linuxu přitupovat na libovolné blokové zářízení. Server navíc běží čistě v uživatelském prostoru, jen klient potřebuje modul v jádře.
Pokiaľ viem, z menej náhodných dát sa "náhodnejšie" spraviť nedajú bez použitia iných ešte "náhodnejších" dát, takže spôsob, akým sa ten súbor vytvára je naprd...
Nebolo by lepšie ťahať dáta z /dev/dsp (príp. /dev/audio) a do mikrofónu pustiť kvalitný šum z rádia? Prípadne ich ťahať z /dev/video0 a kameru namieriť na zrniacu TV... Alebo ešte lepšie použiť takto viac zdrojov a potom ich merge-núť (napr. bajty na striedačku) To by bola pravdepodobne oveľa kvalitnejšia náhoda...
Tiskni
Sdílej: